Intel NUC5PGYH: hotové mini PC s Windows 10

Základem počítače je procesor Intel Pentium N3700, což je téměř rok starý 14nm model, jejž můžeme označit za plnohodnotné SoC. Vedle CPU jader a grafického jádra obsahuje totiž také potřebná rozhraní, a nahrazuje tak nejen northbridge, ale i southbridge.

Vybaven je čtyřmi jádry Silvermont, která se architektuře Core nemohou rovnat, zvláště u tohoto pouze 6W procesoru (TDP) s typickou spotřebou 4 W (SDP). Pracovní takty procesorových jader jsou ale celkem slušné, a to 1,6 až 2,4 GHz dle zátěže, takže výkon by nemusel být úplně špatný. Je tu ale pouze celkem 2MB L2 cache a žádná L3 cache. Mezi podporované technologie patří akcelerace šifrování AES-NI a také základní virtualizace VT-X.

Grafické jádro patří mezi základní Intel HD Graphics a je vybaveno celkem 16 shadery (GPU-Z ale detekuje pouze 12). Jeho takty jsou ale nízké, a to pouze 400 MHz v základu a turbo maximálně 700 MHz. Podporováno je ale Intel Clear Video HD a Wi-Di pro bezdrátový přenos obrazu. Můžeme k němu napojit přinejlepším tři displeje, ovšem zde máme k dispozici pouze jeden HDMI a jeden D-Sub.

Použité paměti Transcend DDR3L-1600 MHz s kapacitou 2 GB v jednom modulu nám musí stačit, nebo si musíme pořídit jiný SO-DIMM a jím stávající modul nahradit. Není tu totiž druhý slot, z čehož vyplývá, že procesor nebude moci využít svůj dvoukanálový paměťový kontroler, a paměťová propustnost tak bude výrazně nižší než u dvoukanálových řešení.

Nakonec se ze specifikací dozvíme o 32GB eMMC kartě, která poslouží k uložení systémových dat Windows 10 a zbyde nám nějakých 16 GB pro vlastní data a nainstalované aplikace. Ze správce zařízení zjistíme, že jde o jistý Hynix HBG4e, který se používá také na tabletech Microsoft Surface 2 či na HP Stream 11. Na jeho výkon se podíváme v příští kapitole.

Pak už je na nás, zda využijeme možnost instalovat 2,5" zařízení pro SATA 6 Gb/s, k němuž si ovšem v případě naší verze musíme přiobjednat příslušné kabely, protože ty standardní využít nelze (viz první kapitola).

Do nastavení BIOSu se dostaneme pomocí klávesy F2 a ihned shledáme, že Visual BIOS byl opět přepracován. Stále je poněkud líný, ale zato je přehledný a nabízí slušnou nabídku možností a dobrý přehled o nainstalovaném hardwaru. O nějakém přetaktování si však můžeme nechat zdát.

Máme ale možnost sledovat otáčky ventilátoru,teploty a napětí, přičemž napájení si můžeme nastavit sami, a to třeba s ohledem na teploty. Starat se přitom musíme pouze o jeden ventilátor, neboť více jich tady není a být nemůže.