Mini-ITX + Sandy Bridge: malý ďábel

Mini-ITX - kde se vzal?

Zásluhu na vzniku formátu Mini-ITX má pouze a jenom společnost VIA Technologies, která posléze přišla s ještě menšími Nano-ITX a Pico-ITX. Základní desky formátu Mini-ITX mají rozměry 170 x 170 mm, což dnes stačí na to, aby se na ně vešly plnohodnotné desktopové moduly DIMM, desktopové procesory a dokonce zbyde i místo pro moderní slot PCI Express x16. Teoreticky by tedy nic nemělo bránit tomu, abyste si na takové základní desce postavili počítač, který je s to strčit do kapsy leckjakou sestavu založenou na formátu ATX. V praxi tu ale jistá omezejí jsou.
Společnost VIA jako třetí, často opomíjený, ale dosud "živý" výrobce procesorů x86 se již dlouho nesnaží konkurovat firmám AMD a Intel na poli výkonu. Vydala se jinou cestou, a to vysoké integrace, odolnosti a nízké spotřeby, což jsou kvality hodící se v průmyslovém odvětví, ale uživatele v domácnostech svým výkonem příliš neohromí. VIA se prostě specializovala na firmy a ne na běžné uživatele, i když ti si také mohli a mohou pořídit její malé základní desky. Ty jsou však (alespoň v našich končinách) drahé, i když se čas od času objevila alternativní řešení, jako třeba barebone MSI Axis 700 Lite založený na procesoru VIA C7.

Postupem času se objevila další řešení pro koncové uživatele, která přinesla do domácností miniaturizovaná PC. Za to se zase zasloužila firma Intel a pak především tradiční výrobci základních desek, čili společnost Asus a MSI. Ty přinesly na trh desktopové verze netbooků, tedy malinké počítače Eee a Wind zvané nettopy, založené na procesorech Atom. Ty však byly ve svých počátečních verzích vhodné leda pro psaní textů a surfování po webu a to ještě s rezervami. Uživatel lačnící po malém a výkonném PC opět ostrouhal a mohl pouze smutně pošilhávat po Apple Mac Mini z druhého tábora či po různých barebone (Shuttle).

Firma NVIDIA správně vycítila, což tedy nebylo nijak těžké, že problém platformy Atom vězí i v žalostném výkonu grafického čipu, a tak si pro něj připravila grafické řešení ION a posléze ION 2. Díky nim si už můžeme bez skrupulí dopřát i video ve Full HD, a díky tomu využít malé nettopy jako HTPC, tedy domácí multimediální PC. Práci hlavního domácího či osobního počítače však zastat nemůže. A do této situace vstoupily základní desky formátu Mini-ITX, které poskytují tři důležité prvky - socket pro desktopový procesor, slot PCI Express pro případnou grafickou kartu a sloty DIMM pro paměti, i když zde dnes bohatě stačí i mobilní verze SO-DIMM.
V této oblasti je v poslední době asi nejvíce vidět firma ZOTAC, ale své zástupce mají také firmy Intel, Asus či Gigabyte. Uživatelé se nemusí ani bát vysokých cen, neboť formát Mini-ITX už dávno není tak exkluzivní, a mohou si vybrat mezi modely pro sockety AMD AM3, Intel LGA 775, LGA 1156 a dokonce už i pro LGA 1155. Firma ZOTAC v současnosti má v nabídce přesně 40 modelů desek formátu Mini-ITX, z nichž naprostá většina je sice pro Atomy, ale pak tu jsou i její zástupci zahrnující všechny čtyři jmenované sockety. Vedle toho nabízí také desky formátu Mini-DTX, jehož výhoda je, že se na něj vejdou dva sloty, ale za cenu větších rozměrů. Navíc ani zatím není tak rozšířen.

Stavba počítače formátu Mini-ITX

Pokud se tedy rozhodnete postavit si malý, ale výkonný počítač založený na jedné z dostupných základních desek formátu Mini-ITX, budete se muset na dané téma zamyslet poněkud více, než kdybyste dávali dohromady skládačku postavenou na desce ATX. Vaším nepřítelem číslo jedna je dle očekávání kompatibilita daná především dostupným místem, což se týká chladičů, velikosti grafické karty (pokud ji hodláte využít), formátu pevných disků, formátu napájecího zdroje, atp. Pak se nesmí ale zapomenout ani na energetické nároky. Do všech Mini-ITX sestav není vhodné nacpat 125W procesor a spíše to bude nějaký s TDP 65 W.
Na výběru konečného modelu základní desky tedy ani tak nezáleží. Jako první by měla přijít na řadu počítačová skříň, od níž se bude odvíjet vše ostatní, protože asi žádné jiné PC skříně určené pro běžné uživatele se od sebe neliší tak, jako ty pro desky Mini-ITX. Vybrat si můžeme mezi skříněmi typu věž, pak verzemi ve tvaru videorekordéru (vhodné právě pro HTPC) a pak různými krabicemi, z nichž snad žádná nevypadá jako ta vedle. Každá skříň pak zákonitě nabízí jiný prostor pro chladiče, rozšiřující karty (plná výška vs. nízký profil), pevné disky/SSD/optické mechaniky (zde včetně tzv. Slim Type) a k tomu se přidávají ještě napájecí zdroje.

V těch je situace neméně složitá. Některé skříně nemají žádnou klasickou pozici a namísto toho mají třeba integrovaný zdroj na jednom plošném spoji, jehož výhodou je absolutně tichý provoz (pokud mu tedy nebudou pískat cívky), nevýhodou povětšinou nízký výkon (tedy pro účely našeho dnešního snažení) a velkou otázkou energetická účinnost.
Pak tu jsou skříně s vestavěnými zdroji, nebo pozicemi pro zdroje formátů SFX, TFX a 'kýhočertaještěFX'. Ty můžeme označit za předěl mezi předchozím případem a velmi dobře známými a rozšířenými zdroji ATX, přičemž jejich výkon se pohybuje kolem 350 - 400 W, a tak jsou již schopny poskytnout dostatek šťávy i pro relativně výkonnou sestavu. Také už máme možnost sehnat modely s certifikací 80 Plus, což je důležité nejen z hlediska spotřeby, ale také kvůli klidnému provozu. Vyšší účinnost rovná se méně ztrátového tepla, a tedy potřebě slabšího a méně hlučného chlazení.

No a pak si můžeme vybrat i mezi skříněmi určenými pro zdroje ATX, jejichž jednoznačnými výhodami jsou široký výběr mezi výrobci a široká škála výkonnostních kategorií. Jenomže je tu jako obvykle i druhá strana, a tou je jednak velikost zdrojů ATX a potom i jejich kabely, jejichž délka je pochopitelně uzpůsobena velkým skříním. Lepší zde tak budou více než kde jinde zdroje s modulární kabeláží, jinak si budeme muset dát při instalaci opravdu záležet a nepotřebné kabely řádně uklidit a ty potřebné uvázat. Třetí možností pro ty, kterým je nějaká záruka ukradena a také ví, k čemu slouží pájka, je zkrácení kabelů na potřebnou délku a odstranění těch nepotřebných.

A co z toho všeho?

Dle všeho, co jsme si do této doby řekli, se dá usuzovat, že námi postavený počítač na platformě Mini-ITX bude skutečně osobitý a jedinečný. Nelze také poskytnout univerzální a zároveň konkrétní doporučení ohledně jeho stavby. Každý se jednoduše musí přesvědčit, že zvolené komponenty budou k sobě sedět jak z hlediska klasické kompatibility, tak z hlediska toho, abychom je do zvolené skříně vůbec nacpali. My jsme se rozhodli sestavit takové PC, které by mělo být jednak elegantní, moderní, dostatečně výkonné, dle možností i rozšiřitelné a pak ani nebude moc drahé. Tak co, půjde to?