reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Peltier ochladí horečku nejen procesoru

21.10.1999, Vít Zatloukal, recenze
Peltier ochladí horečku nejen procesoru
Chladičová renesance.
Na to, že je nutné chladit procesor jsme si už dávno zvykli a pomalu si zvykáme i na to, že je třeba chladit čipy grafických karet, čipsety základních desek... Klasické chladiče se skládají ze dvou částí – pasivní, která je tvořena kovovým žebrováním, a aktivní, představované větráčkem.


Aktivní chlazení

I když je pasivní část chladiče dostatečně masivní a větráček (někdy i dva) fouká rychlostí vichřice, není vždy toto chlazení (vzduchem) dostatečně účinné na to, aby snížilo teplotu procesoru na teplotu nějakých 40-60 oC, což je přijatelná a běžná pracovní teplota. Problém dostatečného chlazení je třeba řešit, pokud se rozhodnete procesor přetaktovat a zejména pak, když z něj chcete dostat maximum. Ideální by bylo umístit procesor nebo celý počítač do ledničky, což samozřejmě není moc praktické. Proč ale nepřidat ledničku do počítače, řekli si chlapci z Kryotechu a posadili běžnou PC skříň na speciálně vytvořený chladicí agregát, který procesor mrazí až na –40 oC. Takové řešení je ale přece jen drahé, tudíž ne pro všechny dostupné. Další nápad na aktivní chlazení, který se zrodil v něčí moudré hlavě, je chlazení vodou. To už ale opravdu hraničí se šílenstvím a přímým ohrožením zdraví počítače (netřeba zdůrazňovat, že elektronika se nerada koupe).


Peltier
Peltierův chladič

Jak tedy efektivně a bezpečně chladit přehřátý procesor? Možná se budete divit, ale na tuto otázku odpověděl už v roce 1834 pan Jean C. Peltier. Tehdy totiž zjistil, že pokud elektrický proud prochází dvěma rozdílnými vodiči, jeden z nich se ochlazuje, zatímco se druhý zahřívá (no, trochu jsem to obrátil a zjednodušil). Praktickou provedení Peltierova jevu pak vidíte na obrázku – plochý čtvereček, uvnitř něhož je množství malých “Peltierových článků” – přechodů dvou kovů s rozdílnou vodivostí (při pohledu z boku připomíná žebra v radiátoru). Výsledkem pak je, že jedna strana se průchodem elektrického proudu zahřívá, druhá ochlazuje.


Praktické zkušenosti

K dispozici jsme měli pouze chladicí články, coby vzorky, takže nevíme, jakým způsobem budou implementovány v “retail” chladičích. Výhodou Peltierova chladiče je to, že umožňuje dosáhnout teploty nižší než pokojové. To přijde vhod hlavně v horkém létě. Ale i v ostatních ročních obdobích oceníte peltierův chlad.

Sendvič
Ale dost už teorie, přistupme k praxi. První, co jsme udělali bylo, že jsme do chladiče pustili elektrický proud. Protože naše vzorky neměly zatím ani konektor, museli jsme si vypomoct sami. Připojili jsme článek k napájecím konektoru pro pevné disky a ejhle, na jedné straně jsme pocítili chlad, zatímco druhá se začala zahřívat. Vytvořeného tepla však bylo víc než zimy, takže asi po minutě se i chladicí strana prohřála (Perpetum mobile se ještě bohužel nikomu vytvořit nepodařilo).

Samozřejmě i z Peltierova chladiče je třeba odvádět teplo, což jsme realizovali hned v dalším pokusu, ve kterém jsme vytvořili “sendvič” ze dvou Peltierových článků obklopených chladiči (viz. obrázek). Doprostřed jsme zastrčili teplotní čidlo a nechali celé zařízení pět minut pracovat. Teplota se nakonec ustálila na 10oC, tedy výrazně níže než pokojová teplota.

Po testu naprázdno jsme konečně přistoupili k reálnému testování při chlazení procesoru. K tomu účelu jsme použili procesor Celeron 400MHz PPGA, který jsme za pomoci Slotket karty vložili do základní desky Abit BE6. Socketovaný Celeron jsme použili proto, že na něj bylo nejsnáze možné aplikovat náš chladič (mezi Celeron a klasický větráček jsme vložili destičku Peltierova chladiče). Na fotce by nebyl Peltier téměř vidět, proto jsme ji ani nepořizovali. Opět za pomoci teplotního čidla mezi procesorem a Peltierem jsme měřili teplotu při nastartování do BIOSu, nabootování do Windows a ve hře Quake2. Vždy jsme asi pět minut vyčkali, až systém dosáhl stabilní teploty. Stejné měření jsme pak provedli bez Peltierova chladiče (jen s aktivním větráčkem). Výsledky vidíte v tabulce:

Ikona Odkaz na databáziBez PeltieraS PeltieremRozdíl
BIOS52 oC47 oC10%
Windows 9557 oC49 oC16%
Quake 260 oC51 oC17%

Do mínusu sice Peltierův chladič procesor nedostane, ale ve srovnání s klasickým chladičem je teplota o poznání nižší.

Přetaktovat procesor jsme nezkoušeli, to jsme si nechali, až budou k dispozici Peltierovy chladiče kompletní, tedy i s vyřešeným odvodem tepla (ideální by asi bylo foukat vzduch i mezi “žebroví” chladiče), necháme se překvapit, jak to výrobce vymyslí.
K testování zapůjčil: TN Trade
reklama