Potreboval bych poradi potrebuju koupit zdroj vyrobcem GK doporucovany 550W potrebuji aby mel 2*PCIe na GK a 2*SATA na 2HDD zaroven nejakej trochu kvalitni a levny.Jedina moznost se me zatim jevi Eurocase ,ale jak vidim tak ty maji problemi s napetim,ucinosti a teplnotou.mohl by me kdyztak nekdo doporucit nejaky zdroj pokud mozno primo typ.

Ahoj kupil som si Seasonic S­-12 430wat a tiez zacal vydavat akesi skrcanie, toto skrcanie zmizlo akonahle som PC zatazil narocnou aplikaciou ­( nap. pocitanie molekul ­). Akonahle bola ale vytazenost CPU nizka skrcanie sa ihned objavilo! Nakoniec sa mi podarilo najst riesenia cisto nahodou. V BIOSE mam 2 moznosti ako nastavit resp. vypnut alebo zapnut FDD mechaniku. ­( FDD mechaniku vo svojom PC nemam ­) 1 nastavenie: ­"Floopy drive A:­" Disabled­\3,5 ­- 1,44MB ... a.t.d. ­- tuto moznost som samozrejme zadifinoval ako Disabled. 2 nastavenie: Onboard Floopy: Enabled­\Disabled ­- ked mam na druhom nastaveni zadefinovane enabled tak zdroj skrci, ... ked je zadefinovane Disabled zdroj je uplne potichu bez skrcania. Nechapem tomu ako je to mozne faktom je ze to funguje :­-)

Dobry den, koupil jsem si tento zdroj. Pri prvnim zapnuti se rozjede a vse je v poradku. Pri dalsim zapnuti se ale pocitac korektne nerozjede... ani ne neohlasi deska se speakrem a nenajede grafika. pouze se rozjedou vetraky...Musim pak odpojit a pripojit napajeci kabel... a pak se zdroj opet rozjede... nevite cim to je? Zkousel jsem vymenit zdroj, a s jinymi to nedela... a zdroj na jie PC sestave to take nedela... nejak nevim co dal.

Koupil jsem si tento zdroj­(Seasonic S12 430W­) a docela jsem se těšil na jeho výbavu, bohužel sada Dr.Cable u něj nebyla.Tady v testu je zdroj bez flexo omotávek a já ho dostal už omotaný, ale sada nebyla. Takže kdo se bude těšit na sadu jako já má smůlu žádná k němu není.
Zdroj jsem objednával u czechcomputeru

No vidím, že nejsem sám kdo má problém se Seasonicem. Ten můj vydává vysokofrekvenční kolísavý pískavý zvuk, ze kterého po čase skoro bolí hlava. Není to až tak hlasité, ale zato neodbytné. Takže asi taky reklamace.

No napajat s tym budem Athlon 64 x2 4400 , 3x HDD z toho jeden SCSI 10 000 rpm , a Nvidia 7800 GTX , to tienenie je na zamyslenie no mne by to asi tak nevadilo skor potrebujem nech ten zdroj znesie potiahnut toto 24h­/7d a scenou do 2000 sk. Rozmyslam i nad zdrojom ktory tu sice nedopadol uplne najlepsie ale za tie peniaze ani najhorsie, apropo tieneie ­- mislite to tak ze zdroj bude rusit rozhlasove a ine prijmace ­( DV,SV,KV,VKV,UKV­) vln vo svojom okoli ? ak len to tak to mi fakt nevadi no ak by zasahoval i do pasma 2,4 Ghz wifi to uz je nieco ine...

Nenasiel by sa niekto co ma s tymto zdrojom skusenosti link ­- http:­/­/shop.pocitac.sk­/zbozi­/zdroj­-atrix­-500w­-p4­-pfc­-sata­-24pin­-pcie­-pru­­hledny­/detail.aspx?p=z:69913 ,alebo s inym od tejto znacky , uvazujem o jeho kupe ale predajca ho na sklade nema takze sa nemozem nan pozriet , kedze je priehladny bol by som zvedavy ci ma aspon dostetoce velky transformato a chladic na tych 500 W a tiez ci ma 12 v vetvy 2 alebo len jednu ? No a este by ma zaujmal aj tento poradte prosim ­- http:­/­/www.trust.com­/products­/product.aspx?artnr=14888

Mam tento zdroj a je velmi hlucny, dokonce hlucnejsi nez podtaktovana x1900gt a box chladic na E6300.
Po blizsim zkoumani sem zjistil ze ma jakoby ­"okousane­" lopatky na vetracku takze je to asi vyrobni vada. Zatim sem ho nereklamoval.

Zdravím! Tak nějak jsem se nechal ovlivnit testem zdrojů na tomhle serveru a pořídil sem si ­"Seasonic S­-12 600W­" vzhledově vypadá skvěle, ale po zapnutí PC zdroj vydává takové divné škvrčení, nebo prskání či jak to nazvat. Je to sice slyšet velmi slabě, ale slyšet to jde :o­( Myslím si že u zdroje za tokovýhle prachy ­(téměř 4 000,­-­) by to být nemělo ne??? Nevím jestli se musí jakoby ­"zahořet­" každopádně jestli to v brzké době nepřestane tak ho budu reklamovat :o­(­(­( Máte někdo podobné zkušenosti??? Díky za reakce...

Som chcel kupit ten seasonic no ale nikde som ho nemohoj jednoducho zohnat tak som kupil Corsair 520 Watt HX snad bude podobne kvalitny ako ten seasonic aspon ho na zahranicnych serveroch dost chvalia :­) dofam ze bude coskoro test tohoto zdrojika a dopadne dobre...

citanie diskusie mi zabralo cely pracovnu dobu co som v praci cosi okolo 7hod. inak clanok je super, aj som sa rozhodol kupit fortrona blue storm II a vyhodit ten biedny EC300W. idem ho domov montovat... pekne clanky...dakujem

Kdo má rád kvízové otázky stejně jako M.Š., jednu tu vnesu a doufám, že se objeví hodně odpovědí, abychom si udělali opravdu jasno:

Víte, proč nedávno zavedené normy skutečně požadují konstruovat nová zařízení s PFC ?

A co to má společného s účinníkem vyjádřeným posunem fáze napětí a proudu ­(uváděné jako cos fí­) ?

Na jednu stranu musím gratulovat autorovi, že se do nějakého takového testu vůbec pustil, přestože trh se zdroji se mění ještě rychleji než s procesory, ale měl bych několik výhrad, nad kterými bych rád, aby se autor i čitatelé zamysleli. Netvrdím, že se s mými názory musíte vždy ztotožnit, ale berte je opravdu jako podnět k zamyšlení.

1. první část článku je skutečně stylem jedna paní povídala, protože prohlásit, že na vzhledu zdroje přeci nezáleží a přitom celou dobu popisovat krabici, balení, lak, barvu větráčků a jiné vyloženě nefunkční vlastnosti je plýtvání časem i prostorem.

2. posuzovat subjektivně provedení lopatek ventilátoru, velikosti otvorů v krytu nebo jejich přesah, ale vynechat ty nejpodstatnější momenty jako otáčky ventilátoru a jeho výkon v m3­/h, vzájemnou polohu, tvary a výšky součástek, chladičů, otvorů, kabelů a samotného ventilátoru, považuji za zbytečné. Celé toto diskutabilní opisování by se dalo nahradit prostým změřením reálné hlučnosti hlukoměrem nebo možná lépe a jednodušeji mikrofonem a spektrálním analyzátorem ­(to snad umí každé PC­). Protože jinak lze objektivnost takového měření srovnat s pozorováním kolem projíždějících automobilů a stanovováním jejich spotřeby na 100km podle tvaru karoserie, průměru výfuku a pneumatik.

3. stejně tak je velmi problematické posuzovat pohledem dimenzování výkonových součástek, kondenzátorů, transformátorů, chladičů apod. bez jakéhokoliv měření, tj. např. pracovní kmitočet, na kterém nejvíce záleží velikost jádra transformátoru, pokud bychom vycházeli z předpokladu, že všichni výrobci používají stejná jádra, což ale také nebude pravda, dále použité vinutí, plnění a sycení jádra atp. Stejně tak i u použitých tlumivek. U kondenzátorů pak na nich reálné zvlnění, a pracovní proudy, což opět souvisí s pracovním kmitočtem a střídou. U chladičů na použitých výkonových prvcích a způsobu proudění vzduchu. A důležité je, že většina kvalitativních parametrů a samozřejmě i životnosti je silně závislá na pracovní teplotě, která nebyla v testech měřena nebo publikována ani u jedné součástky. A třeba pro kondenzátory je jejich vnitřní teplota přímo smrtícím faktorem ­(doufám, že autor sledoval alespoň fakt, zda jsou důsledně používány v odolnosti do 105°C­).

4. Polemiku na téma ­"značkové­" a ­"neznačkové­" součástky v době, kdy se prakticky vše vyrábí na dálném východě, ať to pak ve výsledku nese označení jakékoliv, považuji pouze za planou diskuzi. Navíc podloženou i jednotlivými komentáři v diskuzi, ve kterých jsou popisovány problematické série zdrojů i ­"renomovaných výrobců­". Od toho je ISO 9000, aby bylo zaručeno, že součástky budou mít konstantní kvalitu, ale raději říkejme parametry, deklarované výrobcem.
Pozor neplést si ISO 9000 se zárukou opravdové kvality, jak se mnoho zákazníků a bohužel i prodejců domnívá. Toto není předmětem ISO 900x ! Pokud se jako výrobce rozhodnu, že budu vyrábět všechny boty levé nebo zdroje, které po 30 minutách provozu vyhoří, mohu s klidným svědomím požádat o certifikaci na ISO, a pokud si stanovím, jak má vypadat levá bota nebo, že 30 minut na vyhoření garantuji s tolerancí +­-3,5 minuty, a zajistím, aby výrobu opouštěly pouze výrobky splňující mnou dané tolerance, certifikát ISO dostanu !!! ­(Vyhoření zdroje pochopitelně nebude v souladu s jinými normami, takže je ve výsledku prodávat nemohu, ale to je jiná otázka ...­)

5. V polemice na téma měřit v % plného výkonu nebo v absolutních zátěžích je jednoznačně + na straně abolutních výkonů, protože sám autor článku uvádí, že výrobce některé údaje nedodržuje nebo neplní, takže ani celkový výkon zdroje není relevantní údaj. Navíc, pokud si posčítáte výkony z jednotlivých napětí a to i s ohledem na pro několik napětí společné limity, většinou se k celkovému udanému výkonu nedostanete ... A skutečnost vždy byla a bude taková, že konkrétní počítač má spotřebu absolutní v rozsahu od­/do nehledě na to, kterým zdrojem jej napájím a nikoliv v nějakých fiktivních procentech fiktivního výkonu zdroje.

6. Největší botou, kterou, podle mě, autor článku udělal, je způsob měření účinnosti zdroje. Jestli opravdu nepoužil wattmetr, ale pouze prosté měření U a I na vstupu, tak je u mě úplný amatér. Korunu by tomu pak nasadil, kdyby ani tyto veličiny nebyly měřeny True RMS přístroji. Pak bych totiž měření účinnosti přirovnal k již zmíněnému stanovení spotřeby na 100 km ...
Diskuze na téma vyšších harmonických a spotřebě, kterou obyčejný wattmert a elektroměr neměří, považuji za takový úlet, že by jej měl někdo zodpovědný v diskuzi ihned rázně utnout a odkázat na fyziku pro střední nebo dokonce základní školy ­(kdy jsme probírali princip měření výkonu si už přesně opravdu nepamatuji­). O cenzuře bych nerad hovořil, protože by mě někdo mohl nařknout z omezování svobody slova, a že je to vpodstatě zajímavý problém, ale k tomuto článku něco takového opravdu nepatří. Takže třeba raději nahradit odkazem na nově vytvořenou diskuzi ...

7. Problematice zatěžování žárovkami s jejich silně nelineární zátěžovou křivkou se už v diskuzi chvíle věnovala, takže mohu jen potvrdit, že za ideální řešení to také nepovažuji. A jestli se zapojovaly najednou, tak se divím, že se ty zdroje vůbec nastartovaly, neboť k filtračním kondenzátorům na základních deskách a jiných zařízeních mají opravdu velmi daleko. Leda, že by se skutečně přidávalo hodně nízkovýkonových žárovek postupně a mohla by tím být simulována impulzní přetížitelnost zdroje.


Celý test bych shrnul asi takto:

Buďto je to o těch krásných obalech, kabelech, barevných ventilátorech a podsvícených vypínačích, jak to bylo prezentováno v 1. části článku. A pak se jedná o běžný test, kterých máme neustále spousty na zaplnění stránek časopisů, a které nemají pro tvůrce­/sestavovatele počítačů praktickou vypovídací hodnotu. Je to pouze jakási
odpočinková beletrie s technickým zaměřením.

Nebo se mělo jednat o fundované rozebrání problematiky počítačových zdrojů ­(nebo alespoň několika ks­) a pak si měl autor alespoň vypůjčit potřebnou výbavu. Dělat publikovaný test bez patřičného vybavení považuji za zbytečnou ztrátu času a bohužel nejen autora, ale i čtenářů.
Při troše zručnosti by stálo za to vytvořit si automatickou nebo poloautomatickou testovací linku, kde by pak nic nebránilo otestovat po několika zdrojích od každého modelu a klidně následně přidávat další testované modely, jak je bude trh přinášet a doplňovat výsledky a poznatky.
Za minimální výbavu pro skutečné měření bych tak považoval: True RMS multimetr, wattmetr ­(ideálně digitální na principu True RMS­), digitální osciloskop, termočlánkový teploměr nebo jiný s malým rozměrem a hmotou vlastního čidla ­(LM35DZ lze použít tak leda na měření teploty vzduchu­), nastavitelnou odporovou zátěž s případně přidanými kondenzátory, zdroj definovaně teplého vzduchu a v neposlední řadě i průtokoměr vzduchu, protože jestli chceme stavět tiché PC, tak s ventilátory šetříme a proto lze předpokládát, že teplý vzduch ze skříně musí projít zdrojem ven a bude nás zajímat, jestli ten který zdroj vůbec uchladí to, co dodává a zda při tom ještě vůbec bude tichý ­(takže považuji za principiálně správný návrh v diskuzi, nasávat vzduch přímo od chlazení zátěže­).
K automatizaci měření pak elektronicky řiditelnou zátěž a připojení všech měřicích přístrojů i řízení zátěže k PC.

Výsledky měření by pak měly obsahovat:
a­) Oprávněnost uvedení označení PFC, tj. kontrola tvaru vstupního proudu a­/nebo účiníku
b­) Spotřebu Stand By bez zátěže a se zátěží např. 0,5A
c­) Spotřebu­/účinnost, jednotlivá výstupní napětí, teplotu výstupního vzduchu samotného zdroje a s chlazením zátěže při konkrétním absolutním výkonu na jednotlivých napětích
d­) bod c­) opakovaný pro různé celkové výkony i rozdělení zátěže mezi výstupní napětí
e­) upozornění na kritické nebo podezřelé stavy, které se během měření vyskytnuly, tj. např. nadměrné zvlnění výstupních napětí, přehřívání tlumivek, kondenzátorů, nebo výkonových prvků, což se však nemusí projevit vždy při maximální zátěži ! Dále pokles nebo nárůst napětí některého výstupu při zatížení nebo odlehčení jiného ­(zdroje většinou stabilizují pouze 5V a 12V je poměrně měkce dáno pouze poměrem vinutí transformátorů­/tlumivek !­)
f­) množství vzduchu při různých výkonech, a tím i teplotách a otáčkách ventilátorů, a s tím spojenou hlučnost

Uvedení mechanických a estetických faktorů se nebráním, za důležitý bych však považoval třeba fakt, zda není přes perforaci na výstupu zdroje příliš lehce přístupná silová část zdroje, a tím hrozící nebezpečí úrazu elektrickým proudem ­(vlhká ruka, zapadnutý šroubek, rozlitá sklenice nebo nedej bože dítě se šroubovákem­). Když se podívám na uvedené fotografie i do několika zdrojů, které jsem měl v ruce, tak např. zářivě lesklá vstupní pojistka těsně za
kovovou mřížkou k doteku přímo vybízí ... :­-­(

O čistě subjektivní, ale velmi přínostné posouzení praktičnosti zdroje například tím, že zdroj s 8 cm větrákem na výstupu může mít otvory, kterými odsává vzduch i z horní části skříně a tím chladí i DVD mechaniky se jaksi zapomnělo.

Zavděčit se všem prostě nelze, takže autor jakéhokoliv textu schytá kritiku vždy, ať se bude snažit sebevíc, ale profesionální, dobře připravený a promyšlený přístup alespoň vychovává ty méně znalé, zdatné a zkušené a hlavně nepobuřuje zkušenější.

Přeji, aby se to tomuto i jiným autorům dařilo čím dál, tím lépe ...

Mozna hloupy dotaz...mohu tento zdroj, ktery je ATX12V v2.2 pouzit pro starsi desku formatu ATX12V v1.? ­(konkretne se jedna o desku ASUS P4P800­-E Deluxe­)? Autor zminuje, ze oproti predchozimu standardu jsou na ustupu vetve +3.3V a +5V a jelikoz tomu moc nerozumim, tak nevim jestli to nemuze byt problem. Main Power konektor by mel byt deleny na 20+4piny, takze zde by predpokladam problem byt nemel.

I já se připojuji k požadavku na test i těch levnějších zdrojů, tedy mezi 450­-1200.
Například ten Seasonic SS­-400HS 400W spec ATX12V v2.0, slibuje za malé peníze ­(ca 550,­-­) opravdu hodně. ­(Výrobce nabízí i verze s 12cm venilátory­).
Tak by mě a jistě nejen mě, zajímalo jak je to u něj doopravdy s těmi 2x 12V větvemi a aktivním FPC. Přestože z ceny je žřejmé, že je postaven na levnějších součástkách. Pokud je skutečně zhotoven podle specifikace v2.0, jak tvrdí výrobce, byla by to cenová bomba.
To co nás skutečně zajímá je, jestli se kvalitou můžou tyto levné Seasoniky měřit s nejlevnějšími Fortrony, já jako běžný uživatel to nijak nezjistím, to je práce pro vás v SHW. Co Vy na to, pane Šejnoha?

Proste mam pocitacovu zostavu VIA EPIA, 1x512MB DDRAM PC3200, 1xHDD 3.5­", TV karta, Slim DVD­-RW a stacil mu aj pasivny 60W zdroj!!!
Teraz som skusal tu istu zostavu len som ju dal do mikro­-atx skrinky s dost tichym zdrojom DELUX 400W ATX P4 DLP­-380A PFC, a preto riesim otazku kolko to asi zozere energie vo watoch ­(W­). Ak by bola ucinnost 60% tak je 166W pre mna strasne vela. Neviem aku mam ucinnost ten zdroj resp. neviem ako to zmerat alebo kde to je uvedene.

ak tvoje komponenty spotrebuvaju 100W a zdroj stavany na 400W ma pri tejto zatazi ucinnost 80% ­(vid SeaSonic­) tak zdroj odobera zo siete 125W.
pokial ale mas lacny zdroj s 60% ucinnostou pri tejto zatazi ­(ano ucinnost sa vacsinou meni podla miery zatazenia zdroja­)
tak odobera zo siete 166W.
straty zdroja sa premienaju na teplo, takze keby zdroj spotrebovaval 400W ale dodaval 100W do komponentov, musel by vydavat teplo ako 3x100W ziarovka alebo mensi ohrievac ... co by asi neuniesol a zhorel :­)

Chcem sa opytat. Ak mam PC zostavu, ktora dokopy zozere max 100W a mam 400W zdroj, ktory je velmi tichy tak ten zdroj si vezme len 100W alebo ide stale na plny vykon 400W a potom sa nedoplatim na elektrike ??? Dakujem.

zajimala by mne ucinost reseni s chlazenim vetraky 12cm a 14cm : kolik vzduchu opravdu protlaci ven z case? Na to jaky maji prumer a valikost lopatek by to mel byt docela pruvan, ale zkusenosti ze zdroju EuroCase a Chieftec jsou spise opacne. EuroCase jsem mel v praci v bezne sestave bez zvlastnich naroku s Athlonem a mel problem odvetrat nezatizeny provoz sestavy. Chieftec 460W pri zatezi neuchladil asi poradne ani sam sebe ­- vzduch z procesoru by vyveden primo mimo case dvojici 8cm vetraku, a presto se 12cm vertak ve zdroji roztocil na hlasitost vysavace. Nutit proud vzduchu do pravouhle zatacky znamena znacnou ztratu ucinosti vetraku ­- vetrak jel na plne otacky, presto z case sel jen lehky vanek.

mate niekto skusenosti so zdrojmi Qtek?

Dobry den, muzete mi prosim porsadit zda pro mou sestavu bude postacovat Fortron Blue Storm 400W nebo FSP400­-60THN­-P nebo bude potreba silnejsi zdroj? Potrebuji zdroj a pasivnim PFC z duvodu pouziti UPS APC RS BR 800I. Predem dekuji za rady:­-­)


CPU: Intel Pentium 4 630 3,0GHz 2MB 800MHz 775pin + Arctic Cooling Freezer 7 ­- Pro
MEMORY : 2x 512MB DDR2 PC5300 ­(667 MHz­) CORSAIR
BOADR : Asus P5WD2 Premium ­- Intel 955X
GPU: ATI Radeon X800 GT 256 MB PCI­-E
HDD : 2x Hitachi Deskstar T7K250 ­- 250GB SATA II
1x WD 120GB 8MB cache ATA 100
CASE : Chieftec LBX­-01B­-B­-B černá ­- Middletower
FAN: PAPST 120 mm 4412 F­/2 GLL
DVD : LG GSA­-4167B
CRT monitor 17­"
LCD 19­" Eizo S 1910
UPS: APC RS BR 800I ­(540W­)

Výborně, na takový článek jsem čekal několik let! Ještě test zdrojů do 1000,­- Kč a budu nadšen.

skoda, ze v teste nebol aj ZALMAN 460W. podla siplentpcreview by mal byt najblizsie Sea Sonic­-om.

Zatim nejlepsi test zdroju jaky jsem v jazyce ceskem mohl cist, timto dekuji autorovi za dobrou praci. Budou testovany i dalsi zdroje a znacky? Trebas kategorie radoby zdroju ala 500w za 350 Kc a spol? Co treba takovy Redstar, jak na tom asi je?

Protože tu bylo pár nejasností ohledně PFC, EU, norem atd., pár řádků pro vysvětlení.

Tohle napsal Martin Molhanec z ČVUT ­(docela pěkně a výstižně­):

- ­- ­-

1. Emise harmonických složek síťového proudu zařízení se vstupním fázovým proudem do 16 A mají stanoveny meze v harmonizované evropské normě EN 61000­-3­-2, která byla u nás převzata jako identická česká norma ČSN EN 61000­-3­-2 ­(poprvé od r. 1997, poslední upravené vydání v r. 2001­). Zařízení, na něž se tato norma vztahuje, musí tam stanoveným požadavkům vyhovovat, aby bylo pro něj možno vydat Prohlášení o shodě, označit je označením CE a teprve takové zařízení lze uvést na trh. To platí jak ve státech EU, tak i v ČR.

2. V této normě jsou zvlášť přísné požadavky na maximálně přípustný obsah harmonických složek síťového proudu stanoveny pro napájecí zdroje pro PC a jejich monitory, a pro napájecí zdroje televizních přijímačů. Běžné zdroje těmto požadavkům nevyhovují, a proto výrobky nově uváděné na trh musí být opatřeny prostředky, které obsah harmonických síťového proudu snižují. Protože vysoký obsah harmonických síťového proudu snižuje účiník ­(Power Factor­), označují se tyto prostředky jako PFC ­- Power Factor Corrector.

3. PFC je možno realizovat jako
a­) pasivní, což je zpravidla sériově zapojená tlumivka, která obsah harmonických snižuje, nebo jako

b­) aktivní, tvořený spínacím výkonovým tranzistorem, který moduluje vstupní síťový proud tak, aby měl téměř ideálně sinusový průběh.
Výhodou aktivního PFC ve srovnání s pasivním jsou malé rozměry, dokonalejší tvarování proudu ­(účiník téměř jednotkový­), ale nevýhodou je nebezpečí vzniku dalšího vysokofrekvenčního rušení. Přesto se u řady moderních spínacích zdrojů vyšší kvality používá, pokud lze zdroj dostatečně odrušit.

- ­- ­-

Obecně ­- zřejmě neexistuje zdroj na trhu, který by PFC neměl vůbec ­(minimálně tlumivka na vstupu­), bez něj by byl v síti takový vf binec, že byste neslyšeli rádio široko daleko. Otázkou je jen způsob implementace a účinnost ­- a to právě posuzují zkoušky podle norem uvedených nahoře ­(obecně se jim často říká i zkoušky elektromagnetické kompatibility ­- EMC­), které se provádějí ve speciálních komorách ­(u nás mj. ve Vyškově ve vojenském výzkumáku ­- vejde se do ní třeba i tank ­- ale je jich víc­).

Výstupem ze zkoušek je protokol ­(několik desítek až set stran­), který posoudí shodnost měření a normy ­- a v případě kladného výsledku ­(na jeho základě­) potom může být vydán certifikát ­(třeba CE­).

Pozor ale: toto vše zajišťuje výrobce, ne dovozce ani prodejce !

1. test se mi fakt libil. hlavne prvni cast... jinak je taky dobry ten vtipny mirne kousavy styl psani... :­-D
2. mam doma v jednom pocitacu seasonic ss401HT active pfc3. dostal jsem ho zadara. je hodne tichy i pres vyrazenou plechovou mrizku, je tissi nez puvodnu 360W chieftec dualfan nebo 350W AOpen, je u pulku lehci :­-O, ale to bude imho tim, ze ma podobnou vnitrni konstrukci jako S12. Vite o nem nekdo neco blizsiho?
3. jestli bude jeste nejaky pokracovani, tak se primlouvam za Chieftecy, Levicom a nejaky hodne levny ATX zdroj ­(450W­/450Kč­) :­))

Místo napětí 3.3V mám při zapnutém počítači tak 3.13V, když spustím hru FS2004, napětí kolísá mezi 2.91V ­- 3.13V a sem tam mi to padá do modré smrti ­(většinou STOP 0x0000008E a 1.parametr je 0xC0000005­) právě při spuštěné hře.
Může takovýto pokles napětí způsobovat BSOD?
Děkuji.

5V mám kolem 4.8V a 12V kolem 12.5V a drží i při zátěži.
Testy pamětí RAM i procesoru ­(např.Prime95­) jsou negativní.
Počítač: procesor Athlon 2500 ­(1,84GHz­), 768 RAM ­(333MHz­), deska GA­-7VT600, grafická karta MSI GeForce FX 5700 Ultra 128MB DDR + aktivní chladič VGA Arctic Cooling ­- NV Silencer 6 rev. 2. Zapojené dva monitory: LCD AOC LM729 17­" TFT a CTR SYNCO 15­".

Super doslo mi Vase tricko.
Vysledna suma 524 sk,
Nejake drahe je to postovne na Slovensku:(

...ale je tam i dost obrazku, treba kde, jak a nacem testovali.Takze jeden test pro srovnani
http:­/­/www.planet3dnow.de­/artikel­/hardware­/35nts­/index.shtml
Zajimalo mne, protoze mi odesel zdroj chiftech 410W bundle se skrini ­(zkrat na vstupu­), a nahradil jsem jej LC Power 6550G V2.0 nebot byl prvni pri ruce. V nemeckem testu je uvedeno, ze provoz ve windows zdroj bezpecne zvladl, ovsem po 60% testovacim zatizeni se zapnuly ochrany. Poukazovano je i na pokles napeti u 5V a 12V vetve mimo normu ­-5%, coz odpovida merenim pana trochu amaterskym merenim autora. Mozna bylo lepsi toto organizovat u EZU nebo nekde, kde jsou patricne vybaveni ;o­). Take mereny vzorek jeden kus neni az tak vypovidajici, ale prece jenom pri pouziti stejnych postupu na vsech zdrojich se lze dopracovat k porovnatelnemu vysledku. Opravdu diky za vyvinute usili a preji jeste mnoho takovych testu.

Opravdu skvela serie clanku. Chtel bych rozhodne podekovat.

Včera jsem v příspěvku upozornil, že zdroje Fortron ­(ani jeden­) nesplňují povolenou toleranci výstupního napětí 5V větve danou normou, u všech testovaných typů při 100% zatížení, horší je, že FSP 400­-60GLN se do tolerance nevejde ani při 50% zatížení, přesto ­(a přes upozornění na tyto nedostatky zaslané autorovi mailem­) nám autor u tohoto typu tvrdí, že ­"Jak je vidět z tabulky, zdroj zcela vyhovuje požadavkům specifikace­" popř.­"
Všechna napětí se bez problémů drží v mezích daných specifikací­" ­(u typů BlueStorm­).Takže zřejmě není pan autor s normou seznámen nebo ­"operativně­" usoudil, že překročení normy o ­"nějakých­" 0,05 V je prostě zanedbatelné. Nejsem expert, možná, že zanedbatelné je, ale určitě bych, jako recenzent,netvrdil,že je vše v nejlepším pořádku. To by pak nemusela existovat žádná norma, ale bylo by zbytečné jakékoliv testování a psaní následných recenzí.

V dalším testu se přimlouvám za zařazení typu SPIRE RockeTeer V SP­-500W ATX­/BTX s odpojitelnou kabeláží. Je sice také dražší, ale stál by za zmínku. Snad ještě letos bude mít Seasonic také řadu M12, ze které by vhodný zástupce byl rovněž přínosem. Jinak třeba na cooltechzone je už od ledna jednoduché ­"povídání­" o Seasonic S12 380W, nicméně právě odpojitelná kabeláž a podpora BTX mi trochu chybí. Je otázkou, jak Intel bude BTX ­"tlačit­" dopředu s novými procesory Conroe, kterých se máme už o prázdninách dočkat. Do skříně Coolmaster Stacker by se ale přece jen lépe hodil zdroj ­"BTX compatible­".

Dobrý den.
Doufám, že by se z tohoto mohlo vyvinout něco dlouhodobého, narozdíl od testů CPU, MB, gr. karet apod. se u této metodiky dají dlouhodobě zachovat stejné podmínky. Proto se přimlouvám, abyste postupně, třeba po jednom kousku, přidával další a další zdroje, aby vznikla větší databáze. Dala by se vysledovat ­"kvalita­" a vyrovnanost výrobků od jednotlivých výrobců a další věci.
Díky
Martin

Zaujímalo by ma aký zdroj je Chieftec CFT­-500­-A12S 500W, či obsahuje kvalitné súčiastky ako by si viedol v testoch. Vyzerá zaujímavo, má tri oddelené vetvy a má dobrú cenu.
Alebo taký Asus A­-45GA 450W nevyzerá zle. Kedy plánujete ďalšie takéto testy?
A ešte by ma zaujímalo, pri tom 100% zaťažení zdroja je napr. 400W zdroj zaťažený 400W?

1. U Seasoniku jste poznamenal, že není vybaven PCIe napájecím konektorem. Lze tam dodatečně PCIe napájecí konektor zapojit?
2. Můžete ohodnotit hlučnost těchto zdrojů na stupnici 1 ­- 10 ­(10 = nejtišší, 0 = startující vrtulník­). Seasonic, Nexus, Fortron FSP400­-60THN­-P
3. Dokázal by Nexus utáhnout grafiku GF 7900GT ­(cca 85 W­) a procesor s TDP 89 W ­(Athlon X2­)?

Autorovi: V diskusii pripúšťate, že oscilogramy veľkej väčšine nič nepovedia, dúfam, že ich nechcete najbližšie vypustiť !!! Zaslúžili by si podrobnejší rozbor. Niektoré zdroje vykazovali vo vašom teste na výstupe signál o fekvencii cca 5 kHz, čo je zvláštne. Základná frekvencia to byť nemôže, skôr frekvencia regulačnej slučky, ale tá by sa nemala dostať v tak veľkej amplitúde na výstup ­(aj keď neprekračuje povolenú hodnotu­). To je aj dôvod pískania zdrojov, o ktorom píšete . Niektoré zdroje mali vynikajúci malý šum bez rušenia, to je u zdroja dôležité ... Svět Hardware musí byť aj na technickej úrovni, aj keď veľa čitateľov nemusí všetkému rozumieť. Príklad: Petr Orel vo svojej recenzii o najnovšej architektúre Intel procesorov bol tak detailný, že mu úplne nerozumelo možno 95 % čitateľov ­(priznám sa, že medzi nich patrím ­) a článok bol veľmi vychválený. Nebojte sa technických detailov, ­"rádoby odborníci­" budú aj tak vždy kritizovať ...

Ešte pripomienku k záťaži: niekde v recenzii sa spomína zdroj, ktorý sa nerozbehol ani pri polovičnej záťaži. Ohmmeter
určite máte, zmerajte si odpor žiarovky za studena a vypočítajte si ho, keď žiarovka svieti. Odpor žiarovky za studena je 10 až 20 x menší ako pri prevádzke, ak ste teda zdroj zaťažili paralelne zapojenými žiarovkami o celkovom výkone napr. 200 W, v skutočnosti ste zdroj pri rozbehu prúdovo niekoľkokrát preťažili. To nemusí vydržať žiadny zdroj,
nemôžte teda uvádzať ako zápor, že vypla ochrana zdroja.
Príklad: sústava paralelných 12 V žiaroviek o celkovej záťaži 200 W má za prevádzky odpor 0,72 Ohm. Prechádza nimi prúd 16,6 A. Ale za studena má takáto sústava cca 0,05 Ohm a teoretický prúd pri 12 V by bol 240 A. Zdroj síce nabieha postupne od nuly a žiarovky sa zahrievajú a ich odpor stúpa, ale aj tak dôjde k preťaženiu zdroja a aktivuje sa ochrana. Tentoraz je chyba v testovačovi, nie v zdroji.