reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Roboti mají díky 3D tisku hybridního potomka

2.6.2016, Kateřina Hoferková, aktualita
Roboti mají díky 3D tisku hybridního potomka
Tým vědců z univerzity v Amsterdamu pracuje na robotické reprodukci. Dva robotičtí rodiče mají díky 3D tisku svého potomka. Tímto způsobem vznikl hybridní stroj, který kombinuje různé druhy vlastností rodičů.
U robotů je důležité myslet také na to, jakým způsobem se budou vytvářet a vylepšovat. Ve spoustě věcí se vědci, kteří vyvíjí roboty, inspirují přírodou, proč by tomu tak nemohlo být i v oblasti vytváření nových jedinců? Na oddělení umělé inteligence univerzity v Amsterdamu se spojili dva drobní roboti a díky tomu vznikl jejich první hybridní potomek, který nese znaky obou rodičů. Profesor Guszti Eiben, který na tomto projektu se svým týmem pracuje, vyvinul roboty s vlastním robotickým genetickým kódem.

Toto první robotické dítě nevyrobili přímo jeho robotičtí rodiče, ale bylo vytištěno 3D tiskárnou. Celý proces totiž vypadal tak, že dva roboti, jejichž základní stavební jednotkou je krychle, si vyměnili své robotické DNA pomocí WiFi. Tento mix jejich robotického DNA byl následně přeposlán na 3D tiskárnu, která zkombinovala jednotlivé prvky a vlastnosti robotických rodičů.





Každý z rodičů je uzpůsobený k něčemu jinému. Jeden robot s modrou barvou těla má připomínat pavouka - a také se pohybuje pavoučím pohybem. Druhý a zelený robot disponuje zase ještěrčím způsobem pohybu. Jejich robotické dítě má nejen některé části těla zelené a jiné modré, ale spojily se i odlišné pohybové techniky a vznikl tak hybridní robot.

Na tomto projektu se pracuje už několik let a je výsledkem spolupráce kolegů z mnoha různých univerzit. Celý systém pro děti robotů nezahrnuje jen 3D tiskárnu, kde se vytvoří, ale i školku a arénu, kde se mladí roboti sami učí. Musí se naučit například správné chůzi a pokud robot nefunguje správně, je zrecyklován. Jakmile však úspěšně dospějou, to znamená, že se naučí řádně své funkci, můžou roboti produkovat i své vlastní potomky. Výhoda je i v tom, že žádní dva potomci těch stejných rodičů nebudou úplně totožní, protože 3D tiskárna vytiskne potřebné části naprosto náhodně. A pak už nic nebrání tomu, aby se evoluce robotů rozběhla.





Výzkumný tým také zajistil to, aby produkovat potomky mohli jen ti nejúspěšnější z robotů. Mezi sebou stroje poznají, jestli jsou dostatečně úspěšní a spolu mohou pak vytvořit ještě schopnějšího robota. Roboti, kteří nejsou ve své práci tak dobří, jednoduše potomky mít nebudou. To zajistí proces vývoje, Guszti Eiben to celé nazval průmyslovou evolucí, která otevírá nové možnosti.

Objevily se i námitky, že roboti by se mohli stát po čase natolik chytrými, aby začali nekontrolovaně vytvářet své potomky. Profesor Guszti Eiben však prohlašuje, že 3D tiskárna na reprodukci je právě proto ovládána lidmi a je možné ji vypnout. V současné době by navíc něco takového ani nebylo možné, protože části robota, které se 3D tiskem vyrobí, je pak nutné sestavit ručně a ještě dodat některé součástky. Guszti Eiben však věří, že do tří až pěti let by měly být 3D tiskárny schopné vyrobit samy i pohyblivé části.

Profesor Guszti Eiben si představuje tři způsoby využití této technologie vytváření nových a lepších robotů. První využití je pro výzkumné účely samotné robotické evoluce, dále budou samostatní roboti užiteční v odlehlých oblastech, kde se budou sami s každou generací přizpůsobovat prostředí. Poslední využití zní jako ze sci-fi filmu - odeslat roboty se vším všudy na planetu ve vesmíru a nechat je udělat ji obyvatelnou pro lidi.

Zdroj: 3ders.org
reklama