Ruští vědci vytvořili teorii o nestabilní temné hmotě
3.1.2017, Jan Vítek, aktualita
Ruští vědci vytvořili společnou studii, která se zabývá rolí temné hmoty v mladém i současném vesmíru a napovídá, že ta z něj může kvůli své nestabilitě postupně mizet. Co přesně nám tedy studie říká?
Výzkumu temné hmoty se věnovali Dimitrij Gorbunov z Instituty fyziky a technologie v Moskvě, Igor Tkačev z oddělení experimentální fyziky v Institutu pro jaderný výzkum a Anton Čudajkin ze státní univerzity v Novosibirsku. Ti uvádějí, co už jsme měli šanci slyšet, a sice že raný vesmír obsahoval více temné hmoty, než dnes, čili ta z něj v takovém případě musí nějakým způsobem mizet.
Temná hmota je zatím stále ještě hypotetická, kterou dle teorií lze pozorovat pouze díky jejímu gravitačnímu vlivu, neboť nemá nijak reagovat na elektromagnetické záření, čili nepohlcuje ani nevydává světlo a nemá žádný elektrický náboj. Přisuzuje se jí především to, že díky ní drží galaxie pohromadě a v současnosti jde o jednu z největších záhad v astrofyzice, a tak jsou studie o jejím vzniku a vývoji velice podstatné. Ruští vědci předpokládají, že se její částice, jakýkoliv typ ji tvoří, přeměnily na lehčí. Tkačev k tomu řekl, že nyní vůbec poprvé mohlo být spočítáno, kolik temné hmoty se mohlo ve vesmíru během jeho vývoje takto ztratit vlivem nestability. Mluví konkrétně o dvou až maximálně pěti procentech dnešního objemu, které se ztratily od doby velkého třesku.
To může být vodítkem pro další vědce, kteří se snaží studovat třeba rozpínání vesmíru, aby mohli zjistit, jak se v průběhu času měnilo. Stejně tak může posloužit při studiu prvních stovek tisíc let, kdy se hmota teprve začala tvořit do podoby atomů. Všeobecně se dosud uvádělo, že temná hmota tvoří cca 80 % veškeré hmoty ve vesmíru. Rusové odvolávající se na data z Planckova vesmírného teleskopu to upřesňují, když říkají, že 4,9 % celého vesmíru je normální hmota, 26,8 % je temná hmota a celý zbytek, čili 68,3 %, tvoří temná energie, která akceleruje jeho rozpínání.
Planckův teleskop se zaměřuje na studium tzv. kosmické mikrovlnné pozadí, neboli reliktního záření, které by mělo být pozůstatkem právě z období velice mladého vesmíru. Lze je tak označit za echo velkého třesku a konkrétně je považováno za záření prvních fotonů, které se mohly začít volně pohybovat vesmírem. Rusové se zaměřili na kolísání tohoto záření, dle nějž vypočítali uvedená čísla. To provedli srovnáním dvou modelů. Jeden počítal s tím, že objem temné hmoty je stabilní a druhý zahrnul možné postupné změny dle předpokladů vědců a právě ten po svém simulovaném vývoji vytvořil vesmír blízký tomu, co máme dnes.
V závěru se mluví ne o tom, že by veškerá temná hmota měla být nestabilní, ale o tom, že existují dva druhy, a to jeden stabilní a druhý, který se může časem přeměnit v jiný. Rusové tak v podstatě říkají, že klasická hmota, jak ji známe, a tedy i my, bývala v raném stádiu vesmíru temnou hmotou.
Zdroj: Space.com
Temná hmota je zatím stále ještě hypotetická, kterou dle teorií lze pozorovat pouze díky jejímu gravitačnímu vlivu, neboť nemá nijak reagovat na elektromagnetické záření, čili nepohlcuje ani nevydává světlo a nemá žádný elektrický náboj. Přisuzuje se jí především to, že díky ní drží galaxie pohromadě a v současnosti jde o jednu z největších záhad v astrofyzice, a tak jsou studie o jejím vzniku a vývoji velice podstatné. Ruští vědci předpokládají, že se její částice, jakýkoliv typ ji tvoří, přeměnily na lehčí. Tkačev k tomu řekl, že nyní vůbec poprvé mohlo být spočítáno, kolik temné hmoty se mohlo ve vesmíru během jeho vývoje takto ztratit vlivem nestability. Mluví konkrétně o dvou až maximálně pěti procentech dnešního objemu, které se ztratily od doby velkého třesku.
To může být vodítkem pro další vědce, kteří se snaží studovat třeba rozpínání vesmíru, aby mohli zjistit, jak se v průběhu času měnilo. Stejně tak může posloužit při studiu prvních stovek tisíc let, kdy se hmota teprve začala tvořit do podoby atomů. Všeobecně se dosud uvádělo, že temná hmota tvoří cca 80 % veškeré hmoty ve vesmíru. Rusové odvolávající se na data z Planckova vesmírného teleskopu to upřesňují, když říkají, že 4,9 % celého vesmíru je normální hmota, 26,8 % je temná hmota a celý zbytek, čili 68,3 %, tvoří temná energie, která akceleruje jeho rozpínání.
Planckův teleskop se zaměřuje na studium tzv. kosmické mikrovlnné pozadí, neboli reliktního záření, které by mělo být pozůstatkem právě z období velice mladého vesmíru. Lze je tak označit za echo velkého třesku a konkrétně je považováno za záření prvních fotonů, které se mohly začít volně pohybovat vesmírem. Rusové se zaměřili na kolísání tohoto záření, dle nějž vypočítali uvedená čísla. To provedli srovnáním dvou modelů. Jeden počítal s tím, že objem temné hmoty je stabilní a druhý zahrnul možné postupné změny dle předpokladů vědců a právě ten po svém simulovaném vývoji vytvořil vesmír blízký tomu, co máme dnes.
V závěru se mluví ne o tom, že by veškerá temná hmota měla být nestabilní, ale o tom, že existují dva druhy, a to jeden stabilní a druhý, který se může časem přeměnit v jiný. Rusové tak v podstatě říkají, že klasická hmota, jak ji známe, a tedy i my, bývala v raném stádiu vesmíru temnou hmotou.
Zdroj: Space.com
