Společnost SpaceX má za sebou další úspěšnou misi své rakety Falcon 9, která startovala v rámci zásobovací mise k Mezinárodní vesmírné stanici. Na ni vynesla mimo jiné také živé mikroby, které pochází ze zakázané zóny v Černobylu.
Jedná se o misi CRS-9, která začala na Space Launch Complex 40 (SLC-40) na Cape Canaveral, odkud startovala raketa Falcon 9 nesoucí loď Dragon, na níž byly pouze zásoby a ne lidská posádka. Dragon se vydal k ISS, zatímco první stupeň Falconu 9 úspěšně dosedl opět na Cape Canaveral. Přistál tak na pevné zemi a ne na plovoucí plošině, takže jde teprve o druhé takové přistání od mise Orbcomm 2 v loňském prosinci.
CRS-9 je devátou z až dvaceti zásobovacích misí společnosti SpaceX ke stanici ISS. Vyneseno bylo celkem 2270 kilogramů zásob, výbavy a materiálu pro vědecké experimenty a dopraven byl také dokovací prstenec, který byl ztracen v misi CRS-7. Nový Docking Adaptor-2 umožní, aby se pilotovaná či automaticky řízená loď spojila s ISS, a to bez ohledu na své natočení v rotaci. V plánu bylo, že Dragon stráví dva dny přibližováním k ISS a poté bude zachycen jej robotickou rukou a ta jej navede k dokovacímu lůžku. Ruka pak vyzvedne z nenatlakované sekce nákladního prostoru Dragonu zmíněný prstenec a přesune jej k modulu Harmony, kde se o jeho instalaci postarají samotní astronauti, kteří k tomu účelu vystoupí ven ze stanice. Samotný Dragon zůstane na ISS ještě více než měsíc, než bude naveden do Pacifiku poblíž Kalifornie, odkud si jej SpaceX vyzvedne.
Falcon 9 přistává na pevné zemi
Mezi zmíněné vědecké experimenty patří také stroj, který se pokusí o sekvencování DNA v mikrogravitaci, což bude tvrdý oříšek, neboť aktuální způsoby spoléhají také na zemskou gravitaci. Na ISS tak bude třeba použít jiný způsob. Dále tu máme experiment s názvem OsteoOmics, který se zaměří na transkripci genů v kosti, která byla na Zemi udržována v umělém stavu beztíže pomocí magnetické levitace. Cílem je zjistit, zda magnetická levitace může simulovat podmínky volného pádu v mikrogravitaci a také lépe pochopit principy ztráty kostní hmoty, což je častá zdravotní potíž starých lidí.
A pak tu máme zmíněné mikroby a také houby, které pocházejí z Černobylu, a to včetně tamní zakázané zóny. Ty nasbírala Lawrence Berkeley National Lab původně pro jiný experiment a jde o více druhů, z nichž dva, Cladosporium sphaerospermum and C. cladosporioides, mají jisté zalíbení v radioaktivitě. Rostou totiž vstříc jejímu zdroji.
Cladosporium cladosporioides
Vědci je tak označili za radiofilní houby a doufají, že napomohou k lepšímu přežití člověka ve vesmíru. Tyto houby totiž našly způsob, jak absorbovat radiaci a zmírnit její následky, pro což si tvoří spoustu melaninu, který se vypořádá s volnými radikály. Nyní se bude sledovat, jak se tyto houby chovají v prostředí ISS a jaké sloučeniny si budou tvořit. Jde tak o výzkum toho, jak se mohou astronauti lépe chránit před radiací z vesmíru, což není velký problém na ISS, která je chráněna magnetickým polem Země. Je to ale velký problém pro dlouhodobé lety v meziplanetárním prostoru, čili i pro chystanou misi na Mars.
Zdroj:
,
