Stovky černých děr překvapivě klidně obývají ukradenou hvězdokupu
13.9.2016, Jan Vítek, aktualita
Astronomové se zaměřili na hvězdokupu NGC 6101, v jejímž centru se nachází stovky černých děr, na nichž je něco překvapivého. Koexistují totiž vedle sebe až pozoruhodně klidně a mírově, ačkoliv by se měly dle počítačových simulací chovat jinak.
NGC 6101 se označuje také jako Caldwell 107 a jde o kulovou hvězdokupu v naší galaxii, která je vzdálená 50.200 světelných let v souhvězdí Rajky. Objevena byla již v roce 1826 skotským astronomem Jamesem Dunlopem, který v té době pobýval v australském Jižním Walesu. Nyní se na ni zaměřili astronomové z University of Surrey, kteří zjistili, že uvnitř hvězdokupy se nachází přinejmenším několik set černých děr v překvapivě klidné koexistenci. Počítačové simulace přitom udávají, že černé díry by se měly z hvězdokupy postupně navzájem vypuzovat, což nesedí s tím, že ona sama je stará 13 miliard let, a tak k tomu už bylo více než dost času. Uvnitř hvězdokupy se tak stále nachází dvě třetiny jejích černých děr.
Samotná hvězdokupa NGC 6101 obíhá centrum Mléčné dráhy, ovšem její původ je někde jinde, a to v jisté trpasličí galaxii, odkud ji ta naše prostě ukradla. NGC 5101 má také další podivné vlastnosti, které dle astronomů ze Surrey rozhodně stojí za to prozkoumat. Dle něj není normální, aby v ní byly těžké a lehčí hvězdy rovnoměrně rozmístěny. Právě ty nejmasivnější hvězdy by se měly logicky nacházet v jejím středu. A co víc, pozorovatelné, a tedy velmi velké hvězdy, se všechny nachází ve vnějších částech hvězdokupy.
Tým astronoma Peutena ze Surrey tak vytvořil tři počítačové simulace hvězdokupy, z nichž každá byla počítána asi jeden měsíc. Šlo o jeden scénář počítající s černými děrami, jeden bez nich a jeden s polovičním množstvím. Pouze ten první scénář vysvětloval záhadné vlastnosti NGC 6101, neboť "černé díry putují do centra hvězdokupy a vytlačují z něj každou nám viditelnou hvězdu".
Peuten se chce dále zaměřit na to, jakou rychlostí a kam se pohybují tamní hvězdy, což logicky poskytne další informace o tom, co se v hvězdokupě děje a také mu přesněji řekne, kolik černých děr se tam nachází a jak jsou hmotné. Pak se chce také zaměřit na jiné známé hvězdokupy, které byly ukradeny z jiných galaxií, a jejich černé díry. NGC 6101 může být také vhodný cíl pro zařízení LIGO, které slouží k detekci gravitačních vln. Právě ty mohou být způsobeny kolizemi černých děr a dle Peutena není otázka, zda mohou černé díry v takových objektech tvořit gravitační vlny, ale kolik a jak často.
Zdroj: Astronomy
Samotná hvězdokupa NGC 6101 obíhá centrum Mléčné dráhy, ovšem její původ je někde jinde, a to v jisté trpasličí galaxii, odkud ji ta naše prostě ukradla. NGC 5101 má také další podivné vlastnosti, které dle astronomů ze Surrey rozhodně stojí za to prozkoumat. Dle něj není normální, aby v ní byly těžké a lehčí hvězdy rovnoměrně rozmístěny. Právě ty nejmasivnější hvězdy by se měly logicky nacházet v jejím středu. A co víc, pozorovatelné, a tedy velmi velké hvězdy, se všechny nachází ve vnějších částech hvězdokupy.
Tým astronoma Peutena ze Surrey tak vytvořil tři počítačové simulace hvězdokupy, z nichž každá byla počítána asi jeden měsíc. Šlo o jeden scénář počítající s černými děrami, jeden bez nich a jeden s polovičním množstvím. Pouze ten první scénář vysvětloval záhadné vlastnosti NGC 6101, neboť "černé díry putují do centra hvězdokupy a vytlačují z něj každou nám viditelnou hvězdu".
Peuten se chce dále zaměřit na to, jakou rychlostí a kam se pohybují tamní hvězdy, což logicky poskytne další informace o tom, co se v hvězdokupě děje a také mu přesněji řekne, kolik černých děr se tam nachází a jak jsou hmotné. Pak se chce také zaměřit na jiné známé hvězdokupy, které byly ukradeny z jiných galaxií, a jejich černé díry. NGC 6101 může být také vhodný cíl pro zařízení LIGO, které slouží k detekci gravitačních vln. Právě ty mohou být způsobeny kolizemi černých děr a dle Peutena není otázka, zda mohou černé díry v takových objektech tvořit gravitační vlny, ale kolik a jak často.
Zdroj: Astronomy
