LCD panely se pomalu blíží ke svému technologickému vrcholu, a tak se zraky upírají k technologii OLED. Ta slibuje spojení těch nejlepších vlastností z LCD a CRT a ještě jich spoustu přidává. Co vše se za posledních pár roků v této oblasti změnilo?
reklama
Diskuze k článku: Technologie OLED - tak kde vězí?
9.12.2008, Pavel Kovač, článek
Tato technologie když se vychytá bude určitě nejlepším zobrazovačem 3d. Když se naskládají průhledné vrstvy za sebou tak to bude reálné 3d a nebudou s toho bolet oči. Jen výkon grafiky bude muset být obrovský.
Odpovědět0 0
čistě teoreticky... představte si pixel složený ze dvou subpixelů (polovina čtverce). V první vrstě dva subpixely třeba červený a zelený a v druhé vrstvě pod nimi modrý a žlutý (nebo bílý). Bylo by to dvouvrstvé oled s RGBY. A pod tím druhá podobná vrsta, s subpixely rozmístěnými tak, že doplňují svůj protějšek z první vrstvy do celého čtverce. Displej by tak měl 4 vrstvy (po dvou s odlišnou polarizací pro pasivní 3D), měl by subpixely RGBY, ve 2D by se poloviny subpixelů doplňovaly takže by každá barva subpixelu měla velikost celého pixelu, ve 3D by první a druhá vrstva svítila zvlášť pro 3D.
Bez 3D bych se ale klidně obešel a stačilo by dvouvrstvé RGBY se subpixely ve tvaru dvou do sebe zaklesnutých "F", takže by subpixel vysvítíl plochu pixelu plněji. No, jen fantazie.
Bez 3D bych se ale klidně obešel a stačilo by dvouvrstvé RGBY se subpixely ve tvaru dvou do sebe zaklesnutých "F", takže by subpixel vysvítíl plochu pixelu plněji. No, jen fantazie.
Odpovědět0 0
zpět, to jsem překombinoval. Nejde sledovat křížem polarizované dvě vrstvy za sebou, to by se ta spodní odstínila. Ale 3D stejně nebyl hlavní záměr myšlenky...
Odpovědět0 0
Kdyby byly ty vrstvy těsně za sebou, tak by to asi žádný 3D efekt nedělalo. To by musely mezi sebou mít rozestupy a TV by byla zase bedna s hloubkou metr. Při sledování by to tak trochu připomínalo domácí loutkové divadlo :). Ale zase by člověk nemusel řešit brýle ani úhel pohledu.
Odpovědět0 0
Kde to vězí v roku 2011 ??? Bude to vubec nekdy ?
Odpovědět0 0
Uz je... ve spouste mobilu... U TV si vyrobci nejdriv nechaj zaplatit ty "LED TV", nez se pustej do vyroby OLED TV ve velkym...
Odpovědět0 0
problém je v maximálním rozlišení SA (480x800) a ve velikosti...
Odpovědět0 0
Prodavaji se TV s HD ready rozlisenim...
Odpovědět0 0
15" OLED TV se už nějakou dobu prodávají, např LG 15LE9500, výroba velkých má začít v roce 2013.
Odpovědět0 0
VŠICHNI MLUVÍTE O LED OLED A CO TAKHLE SED nebo Laser .To je podle toho co jsem se dočetl nejoptimálnější ke kvalitě obrazu hlavně ta laserová televize!!To je asi budoucnost ostatní je jen marketing protože co s tím co je vyrobeno i když to není to nejlepší i přez masivní zdokonalování.Hlavní je kvalita obrazu, ostatní je jen doplněk a to jaký přijímáme signál.Je to snad výrobek založený na vizuální bázi nebo ne??I na CRT je i přez menší rozlišení, krásný a hlavně věrný obraz což u lcd není vždy pravidlem.Viděl jsem CRT VE VYSOKÉM ROZLIŠENÍ A MUSÍM ŘÍCI,ŽE TAK KVALITNÍ OBRAZ JSEM JEŠTĚ NEVIDĚL A TO ANI PŘI VYSOKÉM ROZLIŠENÍ NA lcd led obrazovkávh.Takže jak to bude dál???95128
Odpovědět0 0
Pravdepodpbne narazis na laservue od Mitsubishi. Tady je ale handicapem vysoka cena pristroje a navic lampa ma omezenou zivotnost (pocet hodin) a musi se menit stejne jako lampy v projektorech. Uvazoval jsem puvodne o koupi ale aby me hodina koukani stala cca desetikorunu to je fakt moc. To pak mit jednu tv na zpravy, serialy a jako kulisu pro domacich pracech a druhou na filmy z DVD.
Odpovědět0 0
Hloupost, to se ti zdá proto, že to je malinká obrazovka. CRT je zastaralá technologie, která už dnes nemá žádné výhody. Budoucnost je v oled - má dokonalý obraz, nízkou spotřebu a výrobit se dá extrémně levně.
Odpovědět0 0
ovšem prodávat se bude OLED extrémně draze a to dlouho i po "zapacení vývoje" ..
Odpovědět0 0
Nebudou. Důvod proč se některé výrobky prodávají určitou dobu draze je ten, že jsou svázané patenty, takže kokurence nemůže srazit ceny dolů. To u OLED nejspíš nehrozí, protože patenty vyprší dřív, než se technologie dostane na trh. Tuším že tady jde právě o technologii pro tisk obrazovky, který drží nějaký blázen a proto není možné vyrábět velké OLED obrazovky.
Odpovědět0 0
uvidíme tedy..ostatně, jak je to s tím případným blikáním u této technologie?..něco jsem o tom zaslechl a trochu mě to zarazilo
Odpovědět0 0
Nic takového jsem určitě netvrdil, není jediný důvod proč by měly blikat. (Tedy pochopitelně pokud to neudělá výrobce záměrně jako se to dělá u některých LCD pro dojem ostřejšího obrazu)
Odpovědět0 0
Blikani obrazu u OLED muze byt napriklad kvuli snizeni spotreby nebo kvuli snazsimu nastaveni jasu nez v pripade zmeny napeti. Kazdopadne tohle OLED muze blikat klidne v radu MHz cili nic co by clovek dokazal jakkoli rozeznat...
Odpovědět0 0
Ano máš v podstatě pravdu,že je to zastaralá technologie a je neskladná a těžká.Ale odezva žádná, pohled odkukoliv stejný,ve většině případů až na drahe modely lcd, přirozenější barvy POdobná crt je co se týče obrazu plazma ale také nic úchvatného.Tyto televize mají v něčem,hlavně ostrost, lepší obraz protože mají lepší rozlišení jak vím crt jen asi610 řádků to je ale asi jako hd ready které také nic moc a pokud se nevysílá ve vysokém rozlišení tak tv lcd led ful hd také žádný zázrak.Představ si crt s vysokým rozlišením to je asi 1200 řádků a takovou jsem viděl puštěnou ve vysokém rozlišení a je to taky markantní rozdíl proti klasické crt Nemysli si ,že všechno co je nové a moderní je vždy lepší než to předcházející.Zkrátka jsou lehké,skladné, širokoůhlé i esteticky dobře vypadající ale kvalita obrazu není o moc lepší než u crt a to mají světelnost 450-500 zatímco crt jen 160 a taky větší kontrast i když mám někdy dojem,že tomu tak není.Takže oled asi ano a SED který se měl původně vyrábět, ale asi bohužel nebude tak to je zatím utopie i když jinak asi nejlepší varianta.Ahoj.
Odpovědět0 0
Tedy to jsou ale bláboly! A nauč se česky, nedá se to číst.
Odpovědět0 0
Okoun to je asi ryba že?Piš k věci a že neumíš pochopit co se píše asi s tímto souvisí.Napiš s čím nesouhlasíš a svůj názor na věc a neurážej.Jinak jsem učil český jazyk na sš takže tvoje invektiva nejsou na místě
Odpovědět0 0
Já chápu co píšeš. Jsou to nesmysly a navíc píšeš jako prase, kdo to má po tobě číst? Je pro tebe takovej problém psát aspoň trochu normálně? CRT nemá smysl vytahovat z hrobu, je to mrtvá technologie, která alespoň pro běžné použití nemá jedinou výhodu.
Odpovědět0 0
Já neobhajuji CRT ale ani lcd a ta technologie sed nebo laserová, snad víš co to je, to je vrchol asi jako oled i když na jiném principu.A nepochopil jsem to o tom praseti a co je to normélně to ti asi nějak ulétlo že.A viděl jsi CRT VE VYSOKÉM ROZLIŠENÍ.?Ale to už je opět na zbytečné dohadování.Jinak dík za názor.
Odpovědět0 0
A JEŠTĚ Okoun , JÁ POSUZUJI KVALITU OBRAZU, COŽ JE U TELEVIZE TO PODSTATNÉ A NE OSTATNÍ SUPERMODERNÍ FUNKCE,KTERÉ NEJSOU PRO NORMÁLNÍHO DIVÁKA PRIORITNÍ A POKUD CHCEŠ ABYCH TI TO VYSVĚTLIL PO LOPATĚ COŽ V PODSTATĚ DĚLÁM TAK TO SE NEDIVÍM,ŽE JSI TO NEPOCHOPIL.NEJSEM ŽÁDNÝ ODBORNÍK NA ELEKTROTECHNIKU ALE TO JAKÝ JE OBRAZ TO POZNÁ I LAIK, KROMĚ SLEPCE.Nemusíš už odpovídat nejsem na osoby co si myslí,že jsou neomylní a "geniální", zvědavý.Už tu jednoho takového Klause máme.
Odpovědět0 0
Tedy panove, hezky jste se tu rozjeli. Okoun: Bez invektiv by to slo take. Pavel: Ten prispevek na ktery Okoun reagoval vazne moc citelny neni.
Nevyhody CRT oproti LCD:
1. Blikani - u prvnich TV jsem to moc neregistroval - take u nich byli luminofory s delsim dosvitem. Pozdeji u PC monitoru jsem to neresil dokud jsem nezacel pracovat se slusnejsim typem. Pak jsem si na lepsi zvykl a bezpecne okem poznam jestli CRT bezi na 75Hz a min, nebo 85Hz a vic. Cokoli pod 75Hz je pro mne utrpeni a vzhledem ke konstrukci monitoru je problem jej udelat s vysokym rozlisenim a vyssi snimkovou frekvenci.
2. Jas - LCD byvaji viditelne i pri horsich svetelnych podminkach
3. Vyzarovani je prirozenou vlastnosti bezicich CRT. Jde jak o elmag smog, tak o slabe radioaktivni vyzarovani (tusim ze gama) kdysi jsme namerili pred zapnutym monitorem RA zareni asi 2,5* vyssi nez je prirozene pozadi.
Vyhody: Pravdepodobne lepsi barvy. Uz proto, ze veskera technologie rostla zaroven s barevnymi CRT, zadny input lag - signal jde (zpravidla) ihned z kabelu do CRT (veskere upravy signalu se obvykle delaji real-time analogove)
Nevyhody CRT oproti LCD:
1. Blikani - u prvnich TV jsem to moc neregistroval - take u nich byli luminofory s delsim dosvitem. Pozdeji u PC monitoru jsem to neresil dokud jsem nezacel pracovat se slusnejsim typem. Pak jsem si na lepsi zvykl a bezpecne okem poznam jestli CRT bezi na 75Hz a min, nebo 85Hz a vic. Cokoli pod 75Hz je pro mne utrpeni a vzhledem ke konstrukci monitoru je problem jej udelat s vysokym rozlisenim a vyssi snimkovou frekvenci.
2. Jas - LCD byvaji viditelne i pri horsich svetelnych podminkach
3. Vyzarovani je prirozenou vlastnosti bezicich CRT. Jde jak o elmag smog, tak o slabe radioaktivni vyzarovani (tusim ze gama) kdysi jsme namerili pred zapnutym monitorem RA zareni asi 2,5* vyssi nez je prirozene pozadi.
Vyhody: Pravdepodobne lepsi barvy. Uz proto, ze veskera technologie rostla zaroven s barevnymi CRT, zadny input lag - signal jde (zpravidla) ihned z kabelu do CRT (veskere upravy signalu se obvykle delaji real-time analogove)
Odpovědět0 0
CO TO JE sed technologie?Princip činnosti SED televizoru: Na základním skleněném substrátu se emitují po přivedení elektrického impulsu volné elektrony, které jako elektronový svazek míří k fosforovým obrazovým bodům, které se po dopadu elektronů rozzáří a směrem k divákovi pak putuje barevný obrázek. Tato technologie umožňuje velmi přesně dávkovat energii a tak ovlivňovat jas jednotlivých fosforečných bodů na obrazovce. Výsledkem je vynikající jas, kontrast, zorný úhel, odezva, barevné podání. Technologie SED neměla žádná negativa. Zabily ji ale nevyřešené soudních spory Canonu ohledně autorských práv na tuto technologii, nemožnost snížit drahou sériovou výrobu na konkurenceschopnou hranici cen LCD s LED podsvícením, a konečně překotný nástup LCD televizorů, které s příchodem LED podsvícení prakticky neumožnily vstup Sed na trh ale u oled by ta cena mohla díky výrobním nákladům být zcela přijatelná takže Oled ano a Sed to je v nedohlednu i když asi nejlepší.
Odpovědět0 0
Alaserová televize?Laserová televize (Laser TV)
Lepší a věrnější podání barev, rychlejší odezva, žádné duchy, detailnější obraz - to jsou výhody laserové televize, která je lepší než plazma a lepší než LCD.
Jestli to bude další velká věc na poli zobrazovacích zařízení je otázka. Nicméně reálná naděje tu je, protože touto technologií je možné zobrazit reálné barvy - tedy opravdu reálné, v celém spektru, tak, jak je dokáže zachytit lidské oko.
Problémem (rozhodně) nebude cena, protože laserovou televizi je možné vyrobit levněji, než třeba plazmovou televizi.
Jediná obava spočívá v tom, jestli se bude možné s touto technologií dostat na rozměry ultratenkých obrazovek. Laserová televize totiž může být tenká, asi 10 palců, ale nemůže být úplně tenká (třeba jako OLED displeje). V procesu zmenšování tedy bude potřebovat dodatečný vývoj.
Lepší a věrnější podání barev, rychlejší odezva, žádné duchy, detailnější obraz - to jsou výhody laserové televize, která je lepší než plazma a lepší než LCD.
Jestli to bude další velká věc na poli zobrazovacích zařízení je otázka. Nicméně reálná naděje tu je, protože touto technologií je možné zobrazit reálné barvy - tedy opravdu reálné, v celém spektru, tak, jak je dokáže zachytit lidské oko.
Problémem (rozhodně) nebude cena, protože laserovou televizi je možné vyrobit levněji, než třeba plazmovou televizi.
Jediná obava spočívá v tom, jestli se bude možné s touto technologií dostat na rozměry ultratenkých obrazovek. Laserová televize totiž může být tenká, asi 10 palců, ale nemůže být úplně tenká (třeba jako OLED displeje). V procesu zmenšování tedy bude potřebovat dodatečný vývoj.
Odpovědět0 0
OLED displej funguje bez podsvícení . Lze tedy zobrazit hluboké černé a mohou být tenčí a lehčí než displeje z tekutých krystalů . V nízkých světelných podmínkách, jako jsou tmavé místnosti, může displej OLED dosáhnout vyšší kontrastní poměr , než LCD , ať LCD používá buď studenou katodou zářivky , nebo více nedávno vyvinul LED podsvícením .
Tam jsou dvě hlavní rodiny OLED: na bázi malých molekul a takové, které využívají polymery . Přidání mobilních iontů na OLED vytváří luminiscenční elektrochemických buněk nebo LEC, který má trochu jiný režim provozu.
OLED displeje je možné použít buď pasivní maticí (PMOLED) nebo s aktivní matricí řešení programů. OLED s aktivní matricí ( AMOLED ) vyžadují tenký film transistor sběrnice pro přepínání jednotlivých obrazových bodů zapnout nebo vypnout, ale umožňují vyšší rozlišení a větší displej velikosti. Takže vyberme si co je skutečně nejlepší technologie a co je reálné v dohledné době vyrábět bez ohledu na cenu ale sohledem na kvalitu.
Tam jsou dvě hlavní rodiny OLED: na bázi malých molekul a takové, které využívají polymery . Přidání mobilních iontů na OLED vytváří luminiscenční elektrochemických buněk nebo LEC, který má trochu jiný režim provozu.
OLED displeje je možné použít buď pasivní maticí (PMOLED) nebo s aktivní matricí řešení programů. OLED s aktivní matricí ( AMOLED ) vyžadují tenký film transistor sběrnice pro přepínání jednotlivých obrazových bodů zapnout nebo vypnout, ale umožňují vyšší rozlišení a větší displej velikosti. Takže vyberme si co je skutečně nejlepší technologie a co je reálné v dohledné době vyrábět bez ohledu na cenu ale sohledem na kvalitu.
Odpovědět0 0
Předně jsem zaznamenal něco o PHOLED, mělo by jít o vylepšení použitelné do svítidel, neboli oled které vydává mnohem vyšší jas než AMOLED.
Je už za půlkou roku 2010 a tak zestárla i doplňující kapitola 2008- kde to vězí? A já se ptám, kde to vězí v r. 2010? Možná by neškodila další kapitolka.. :-)
Je už za půlkou roku 2010 a tak zestárla i doplňující kapitola 2008- kde to vězí? A já se ptám, kde to vězí v r. 2010? Možná by neškodila další kapitolka.. :-)
Odpovědět0 0
Konečne viem čo je OLED. Ale neviem prečo to autor porovnával iba s CRT a LCD. Veď vo väčšine obrazových parametroch (gamut, čierna, odozva atď. ) je plazma podstatne ďalej ako LCD. Laicky po prečítaní tohto článku mám dojem, že OLED je vlastne vylepšená plazma. Plazma istotne nikdy nebude vo forme plachty alebo zrkadla. Ale o čo je OLED lepšie oproti plazme čo sa týka kvality obrazu. Je ten rozdiel nejako zásadný? Nemám na mysli nepodstatné veci ( pre sledovanie TV ) ako je váha, hrúbka obrazovky, spotreba a pod.
Odpovědět0 0
Neni to Stock-OLED ale Stacked-OLED tak si to opravte. Jinak pekny clanek.
Odpovědět0 0
Pokusim se trochu osvetlit proc dle meho nazoru stale jeste nevidime obchody plne OLED monitoru a TV. Jak jiz bylo zmineno nekym pred mnou, pro takove displeje je zapotrebi aktivni elektronika ovladajici kazdy jednotlivy (sub)pixel, jedno zda se jedna o LCD, OLED, nebo treba SED displej. Pro takovou elektroniku by byl nejlepsim konstrukcnim material monokrystalicky keremik, ovsem platy monokrystalickeho kremiku potrebne pro TV displeje nejen, ze neexistuji, ale i kdyby ano, byly by neuveritelne drahe. Nejjednodussi je pouzit kremik amorfni, ten je sice rel. levne a snadno dostupny, ovsem i kdyz jako polovodic funguje, elektricky to neni nic moc. Protoze vsak tekute krystaly nepotrebuji prilis vysoke ridici proudy a ani je nelze prilis rychle "prepinat" tak si vyrobci s amorfnim kremikem pro aktivni TFT LCD panely vystacili. Dalsi moznost je pouziti tzv. polykrystalickeho kremiku, ten ma jiz mnohem lepsi el. parametry nez amorfni kremik a umoznuje tedy i budit OLED, ovsem je vyrobne podstatne narocnejsi a tedy i drazssi. Pro OLED displeje se puvodne pocitalo s moznosti vyuzit tranzistoru na bazi organickych polovodicovych molekul, pozdeji se ovsem ukazalo, ze jsou pro danny ucel prilis pomale a jejich vylepseni se nepodarilo zrealizovat. Proto vzaly za sve uvahy o levnem "tisku" OLED panelu pro TV, atp., touto technologi lze vyrabet levne pouze pasivni OLED displeje. V realu tedy LCD i OLED vyzaduji kremikovou budici matrici, ktera navic v pripade OLED musi byt alespon z polykrystalickeho kremiku, cili OLED je a bude pouze stejne drahy nebo drazssi nez LCD (vse ostatni je vyrobne zhruba stejne narocne, resp. samotna matrice ma na celkove cene tak zasadni podil, ze zlevneni vseho ostatniho je temer bezvyznamne).
Odpovědět0 0
Pokud se můžou vrstvy dělat "na sobě" a je problém se životností modré vrstvy, nebylo by nejvýhodnější dát tam prostě 2 modré vstvy? Po určité době svícení by se jednoduše přepla a nebo by se střídaly (třeba po každém zapnutí).
Odpovědět0 0
Teoreticky to mozna samozrejme je. Osobne vidim problem s prepinani pri kazdem zapnuti, kdy by se musel pokazde zaves jiny barevny profil. Nikdy nebude dana vrstva uplne stejna jako ta druha.
Pak to take zvysuje cenu samotneho panelu. To uz je lepsi jej casteji vymenit za novejsi model s tim ze bude o cca 1/3 nizzsi vyrobni naklady, tzn. i cena pujde dolu.
Pak to take zvysuje cenu samotneho panelu. To uz je lepsi jej casteji vymenit za novejsi model s tim ze bude o cca 1/3 nizzsi vyrobni naklady, tzn. i cena pujde dolu.
Odpovědět0 0
Zajimalo by mne jak to bude s obnovovaci frekvenci. Na OLED se hodne tesim, ale pokud budou disponovat pouze 60/70Hz, tak to bude pro mne silne zklamani. Ono je pomerne velky rozdil hrat strilecku na 60Hz LCD nebo na 120Hz CRT. Preci jen to je 2x vyssi zobrazeny framerate.
Odpovědět0 0
V článku se vyzdvihuje černočerná černota OLED displejů a že LCD to "neumí", ale přece na trhu je čím dál víc LCD s LED podsvícením a ty tuhle černou černotu přece taky umí, takže to podle mě není zas až taková novinka to vypínání pixelů u OLED.
Odpovědět0 0
Pokud vim, tak to umi, ale svindlem. Jsou schopni vypnout podsvetleni pod cesti displeje, ale ne pod bodem. Takze teoreticky mohou stmavit podsvetleni, pokud je nejaka oblast obrazu tmava. Pokud ale bude alespon jeden bod v oblasti svitit, bude podsvetlena okolni plocha naplno. (a bude tedy mezi body prosvitat)
Odpovědět0 0
Abych tem OLED zas tak moc nefandil - je otazka jak to vyresi aby na sebe navzajem nesvitili sousedni body. Nevim presne jak moc velky problem s tim podsvetlenim je u LCD s OLED a jaky bude u OLED, aby to u OLED nakonec nebylo horsi ;-)
Odpovědět0 0
Mam par otazek:
1. blikani. Problem u CRT, kde se obraz opakovane postupne vykresluje (jednotlive body se rozsveci a zas hasnou). Tento problem neni u LCD, diky setrvacnosti LCD krystalu. Jak to bude u OLED, kdyz u klasickych LED se o setrvacnosti prakticky mluvit neda, obraz bude nutne zrejme take vykreslovat opakovane postupne a zvlast u velkych rozliseni muze byt problem s dostatecnou obnovovaci frekvenci, aby to elektronika vubec utahla? Jednou z moznosti co me napada, je obrazovka rozdelena na male logicke celky, kde by se kazda z techto casti sama starala o dostatecne rychlou obnovu.
2. k clanku: vyhlazovani. Tady na rozdil od autora problem nevidim. Nevim o systemu, ktery by vyhlazovani provadel s ohledem na subpixly. Uz proto, ze system nema informaci o tom, jak jsou subpixly na obrazovce usporadany. Vyhlazovani spociva jen v tom, ze v blizkem okoli cerneho pisma se na jednotlive pixly pouzije seda barva misto bile (trochu zjednodusene) s barvou okolnich pixlu si pokud vim nikdo nehraje, pouze se prepocitava jejich jas (pri barevnem pismu na barevnem pozadi tedy plynuly prechod z barvy do barvy) Pro overeni muzete pouzit napriklad "lupu" ve windowsech.
3. SOLED - myslim, ze tohle je zpusob jak se vyporadat se starnutim modre. Muze se dat uplne do vrchni vrstvy tim bude stacit mensi svitivost (protoze na rozdil od cervene a zelene nemusi prosvitit dalsi vrstvy OLED) a zaroven se snizi zatizeni prvku tim, ze bude na 3x vetsi plose.
1. blikani. Problem u CRT, kde se obraz opakovane postupne vykresluje (jednotlive body se rozsveci a zas hasnou). Tento problem neni u LCD, diky setrvacnosti LCD krystalu. Jak to bude u OLED, kdyz u klasickych LED se o setrvacnosti prakticky mluvit neda, obraz bude nutne zrejme take vykreslovat opakovane postupne a zvlast u velkych rozliseni muze byt problem s dostatecnou obnovovaci frekvenci, aby to elektronika vubec utahla? Jednou z moznosti co me napada, je obrazovka rozdelena na male logicke celky, kde by se kazda z techto casti sama starala o dostatecne rychlou obnovu.
2. k clanku: vyhlazovani. Tady na rozdil od autora problem nevidim. Nevim o systemu, ktery by vyhlazovani provadel s ohledem na subpixly. Uz proto, ze system nema informaci o tom, jak jsou subpixly na obrazovce usporadany. Vyhlazovani spociva jen v tom, ze v blizkem okoli cerneho pisma se na jednotlive pixly pouzije seda barva misto bile (trochu zjednodusene) s barvou okolnich pixlu si pokud vim nikdo nehraje, pouze se prepocitava jejich jas (pri barevnem pismu na barevnem pozadi tedy plynuly prechod z barvy do barvy) Pro overeni muzete pouzit napriklad "lupu" ve windowsech.
3. SOLED - myslim, ze tohle je zpusob jak se vyporadat se starnutim modre. Muze se dat uplne do vrchni vrstvy tim bude stacit mensi svitivost (protoze na rozdil od cervene a zelene nemusi prosvitit dalsi vrstvy OLED) a zaroven se snizi zatizeni prvku tim, ze bude na 3x vetsi plose.
Odpovědět0 0
Wow, ty kde zijes poslednych 5 rokov?
ClearType vo WindowsXP ti nic nehovori? Obdobna vec je uz davno aj na Linuxe a MacOS X.
http://www.microsoft.com/typography/cleartype/tuner/step1.aspx
Co sa tyka blikania, aktivne panely nefunguju systemom prekreslovania po riadkoch a bodoch (ako crt alebo pasivne lcd/oled) ale bod drzia pod napatim celu dobu zobrazenia framu = ziadne blikanie.
ClearType vo WindowsXP ti nic nehovori? Obdobna vec je uz davno aj na Linuxe a MacOS X.
http://www.microsoft.com/typography/cleartype/tuner/step1.aspx
Co sa tyka blikania, aktivne panely nefunguju systemom prekreslovania po riadkoch a bodoch (ako crt alebo pasivne lcd/oled) ale bod drzia pod napatim celu dobu zobrazenia framu = ziadne blikanie.
Odpovědět0 0
ClearType - OK, zda se, ze mi neco uslo. Stane se ;-)
Ale stejne, jaky je to tedy problem? Holt se system nastavi trochu jinak s ohledem na parametry noveho panelu. (napr se ClearType uplne vypne, stare zpusoby vyhlazovani by na tomto monitoru meli dostacovat. Body budou moct byt o chlup mensi, coz kvalitu textu zvysi.
2) prekreslovani funguje porad stejne radek po radku (predpokladam, zes tohle jen nevhodne napsal) Jen u LCD zpravidla cely radek na jednou, u CRT radek postupne bod po bodu. Dale elektronika u subpixlu muze udrzovat stav bodu v dobe periody vykreslovani. Otazka je jak kvalitne. U LCD to z principu zobrazeni az takovy problem neni, u LED by to problem byt mohl. Cim kvalitnejsi rizeni bude u jednotlivych subpixlu, tim vic zabere mista a tim bude drazsi. Zas zabrane misto u OLED by nemuselo vadit tolik, jako u LCD. Zkratka se s tim inzenyri budou muset nejak poprat.
Ale stejne, jaky je to tedy problem? Holt se system nastavi trochu jinak s ohledem na parametry noveho panelu. (napr se ClearType uplne vypne, stare zpusoby vyhlazovani by na tomto monitoru meli dostacovat. Body budou moct byt o chlup mensi, coz kvalitu textu zvysi.
2) prekreslovani funguje porad stejne radek po radku (predpokladam, zes tohle jen nevhodne napsal) Jen u LCD zpravidla cely radek na jednou, u CRT radek postupne bod po bodu. Dale elektronika u subpixlu muze udrzovat stav bodu v dobe periody vykreslovani. Otazka je jak kvalitne. U LCD to z principu zobrazeni az takovy problem neni, u LED by to problem byt mohl. Cim kvalitnejsi rizeni bude u jednotlivych subpixlu, tim vic zabere mista a tim bude drazsi. Zas zabrane misto u OLED by nemuselo vadit tolik, jako u LCD. Zkratka se s tim inzenyri budou muset nejak poprat.
Odpovědět0 0
Ako som uz spominal vyssie, aktivne panely NAOZAJ pracuju tak, ze pixel (subpixel) si udrzuje svoj stav pocas celej doby zobrazenia framu. Preto sa volaju aktivne a nie pasivne. Nastavenie jednotlivych subpixelov sa deje naraz pre cely riadok.
Princip o ktorom pises ty je pouzity u pasivnych displejov ako su napr. male jednofarebne displeje PM-OLED - sekundarny informacny displej na mobile, displej na mp3 prehravaci. Tieto typy panelov su nepouzitelne pre zobrazovanie videa a zlozitejsej grafiky prave preto ze blikaju a prekresluju sa pomaly a postupne a jednotlive pixely su napajane len pocas prekreslovania.
Aktivne AM-OLED panely neblikaju prave vdaka tomu, ze kazdy subpixel ma elektroniku, ktora zabezpeci jeho svietenie pocas celej doby zobrazenia framu. Rovnako ako pri aktivnych LCD paneloch.
Princip o ktorom pises ty je pouzity u pasivnych displejov ako su napr. male jednofarebne displeje PM-OLED - sekundarny informacny displej na mobile, displej na mp3 prehravaci. Tieto typy panelov su nepouzitelne pre zobrazovanie videa a zlozitejsej grafiky prave preto ze blikaju a prekresluju sa pomaly a postupne a jednotlive pixely su napajane len pocas prekreslovania.
Aktivne AM-OLED panely neblikaju prave vdaka tomu, ze kazdy subpixel ma elektroniku, ktora zabezpeci jeho svietenie pocas celej doby zobrazenia framu. Rovnako ako pri aktivnych LCD paneloch.
Odpovědět0 0
Koukam, ze si nerozumime. Nepopiram, ze aktivni displeje udrzuji pixel nazivu po celou dobu provozu. Tvrdim, ze prekreslovani se porad deje po radcich (stejne jako Ty. Tim prekreslovanim minim prave jen prenos informace z vnejsi elektroniky panelu k pixlu - tady nam asi drhne ta komunikace ;-)). Pouze jsem mel jiste pochybnosti o tom, jestli a jak kvalitni elektronika bude primo u pixlu.
jinak dik za diskusi, preci jen jsem se dozvedel par veci, ktere jsem nevedel ;-)
jinak dik za diskusi, preci jen jsem se dozvedel par veci, ktere jsem nevedel ;-)
Odpovědět0 0
1) Řešíš statický nebo pohybující se obraz? Pokud se budeme bavit o statickém obrazu: Tak jediná CRT bliká - protože musí obnovit stav, LCD / OLED svítí (mají nastavení krystalu) furt stejně dokud nedostanou pokyn svítit jinak = žádné obnovování se neděje. Kvalitní elektronika přímo u pixelu ... na co proboha ?
2) U pohyblivého obrazu - nemáš šanci nic poznat, protože pixel (sub) přechází rovnou z jednoho stavu do druhého - pokud je panel třeba jako LCD schopen změnit celou plochu s frekvencí cca 60-75 Hz nedokážeš okem rozeznat průběh změny (a to ani kdybych nechal blikat obrazovku černá/bílá) - to je skoro jako bys tvrdil, že dokážeš sledovat paprsek v CRT monitoru. - Jestli ti spíše nejde o tearing - který má ale svůj původ úplně jinde než v monitoru...
2) U pohyblivého obrazu - nemáš šanci nic poznat, protože pixel (sub) přechází rovnou z jednoho stavu do druhého - pokud je panel třeba jako LCD schopen změnit celou plochu s frekvencí cca 60-75 Hz nedokážeš okem rozeznat průběh změny (a to ani kdybych nechal blikat obrazovku černá/bílá) - to je skoro jako bys tvrdil, že dokážeš sledovat paprsek v CRT monitoru. - Jestli ti spíše nejde o tearing - který má ale svůj původ úplně jinde než v monitoru...
Odpovědět0 0
"elektronika primo u pixlu ... na co?" Treba na to, aby ten bod opravdu vydrzel porad svitit a aby vydrzel svitit celou dobu se stejnou intenzitou.
pokud bys dokazal menit celou plochu opakovane 75x za sekundu a prepinal mezi bilou a cernou, pak by frekvence blikani byla 37Hz a to si pis, ze bych to poznal. Poznal bys to zarucene i ty (vzhledem k tomu kam prispivas nepredpokladam, ze jsi slepy). Dokonce jsem silne presvedcen ze bych poznal i blikani obrazu na 60Hz (zmeny prichazi s frekvenci 120Hz)
Tearing sem nemusis tahat uz vubec, doufal jsem, ze uz je to vyjasnene. Tak tedy snad finalni shrnuti mych puivodnich otazek:
1) Uznavam, ze problem s blikanim pravdepodobne nebude, protoze se da predpokladat kvalitni aktivni displej
2) Uz tedy vim o systemu, ktery pro vyhlazovani pracuje se subpixly. Ale nedomnivam se ze technologie ClearType je natolik uzasna abychom museli litovat jeji ztraty kvuli SOLED panelum.
3) Alespon proti tomu snad nikdo nic nenamita ;-)
pokud bys dokazal menit celou plochu opakovane 75x za sekundu a prepinal mezi bilou a cernou, pak by frekvence blikani byla 37Hz a to si pis, ze bych to poznal. Poznal bys to zarucene i ty (vzhledem k tomu kam prispivas nepredpokladam, ze jsi slepy). Dokonce jsem silne presvedcen ze bych poznal i blikani obrazu na 60Hz (zmeny prichazi s frekvenci 120Hz)
Tearing sem nemusis tahat uz vubec, doufal jsem, ze uz je to vyjasnene. Tak tedy snad finalni shrnuti mych puivodnich otazek:
1) Uznavam, ze problem s blikanim pravdepodobne nebude, protoze se da predpokladat kvalitni aktivni displej
2) Uz tedy vim o systemu, ktery pro vyhlazovani pracuje se subpixly. Ale nedomnivam se ze technologie ClearType je natolik uzasna abychom museli litovat jeji ztraty kvuli SOLED panelum.
3) Alespon proti tomu snad nikdo nic nenamita ;-)
Odpovědět0 0
Jeden o koze druhý o ...
1) těch pár transistorů a maximálně kondenzátor u pixelu bych nenazýval "kvalitní elektronika" ... toť vše co sem chtěl říct.
2) příklad s blikající plochou nebyl o tom, že bys nepoznal, že bliká celá obrazovka - to bys poznal, ale nevnímal bys postupné překreslování po řádcích, jak si řešil na začátku - k tomu sem směřoval (prostě bys ani v extremním případě přechod černá / bílá za situace, že se překreslí celá obrazovka nepoznal jestli ji překresluje po řádcích / po bodech / po sloupcích / diagonálách atd... )
3) Dobrá opravuji - celou dobu sem měl na mysli aktivní LCD/OLED ... nicméně ironie na téma slepoty nebyla vůbec nutná
1) těch pár transistorů a maximálně kondenzátor u pixelu bych nenazýval "kvalitní elektronika" ... toť vše co sem chtěl říct.
2) příklad s blikající plochou nebyl o tom, že bys nepoznal, že bliká celá obrazovka - to bys poznal, ale nevnímal bys postupné překreslování po řádcích, jak si řešil na začátku - k tomu sem směřoval (prostě bys ani v extremním případě přechod černá / bílá za situace, že se překreslí celá obrazovka nepoznal jestli ji překresluje po řádcích / po bodech / po sloupcích / diagonálách atd... )
3) Dobrá opravuji - celou dobu sem měl na mysli aktivní LCD/OLED ... nicméně ironie na téma slepoty nebyla vůbec nutná
Odpovědět0 0
těch pár tranzistů a kondenzátorů může ale také nemusí být kvalitně navrženo. Je to otázka ceny vývoje, ceny technologie, životnosti, zabraného místa,... Elektronika to je a kvalita se dá kontrolovat i u železné tyče.
Mně ale nikdy nešlo o to jestli uvidím nebo neuvidím jak se postupně vykresluje řádek. Mně šlo o to, jestli monitor bude nebo nebude blikat (tedy ne postup vykreslování, ale rozsvěcení a hasnutí jednotlivých bodů). Pokud displej navrhne kvalitně tak snad nebude. Technické podrobnosti této technologie neznám, ale vím, že schopnost občerstvovat informaci v jednotlivých pixlech s takovou frekvencí, kterou nedokážeme vnímat je blízko technologických mezí. Pokud bude použita frekvence menší, je nutné pro zamezení blikání mít kvalitní aktivní buňku u každého subpixlu, která ten subpixl udrží naživu do dalšího obnovení. U LCD jsou ty problémy o něco menší, protože buňka LCD má jistou setrvačnost sama o sobě. LED žádnou setrvačnost nemá.
V současnosti mám takovou zkušenost, že někteří výrobci jsou schopní i jednoduchý LED displej s několika sedmisegmentovkami zapojit takovým způsobem, že mně to blikání praští přes oči pokaždé když projdu okolo. A tam by to řešení bylo podstatně jednodušší.
Ironie: OK máš pravdu, budu se snažit si dávat pozor, ale snad nebyla tak hrozná a poznámka byla skoro i k věci ;-)
Mně ale nikdy nešlo o to jestli uvidím nebo neuvidím jak se postupně vykresluje řádek. Mně šlo o to, jestli monitor bude nebo nebude blikat (tedy ne postup vykreslování, ale rozsvěcení a hasnutí jednotlivých bodů). Pokud displej navrhne kvalitně tak snad nebude. Technické podrobnosti této technologie neznám, ale vím, že schopnost občerstvovat informaci v jednotlivých pixlech s takovou frekvencí, kterou nedokážeme vnímat je blízko technologických mezí. Pokud bude použita frekvence menší, je nutné pro zamezení blikání mít kvalitní aktivní buňku u každého subpixlu, která ten subpixl udrží naživu do dalšího obnovení. U LCD jsou ty problémy o něco menší, protože buňka LCD má jistou setrvačnost sama o sobě. LED žádnou setrvačnost nemá.
V současnosti mám takovou zkušenost, že někteří výrobci jsou schopní i jednoduchý LED displej s několika sedmisegmentovkami zapojit takovým způsobem, že mně to blikání praští přes oči pokaždé když projdu okolo. A tam by to řešení bylo podstatně jednodušší.
Ironie: OK máš pravdu, budu se snažit si dávat pozor, ale snad nebyla tak hrozná a poznámka byla skoro i k věci ;-)
Odpovědět0 0
CRT naozaj blika. LCD neblika pretoze jednak nesvieti, po druhe kristal je dost pomaly aby sa stihol vratit do povodneho stavu pocas 1/60tiny sekundy a po tretie pasivne LCD sa pri paneloch nepouzivaju - to su tie ktore maju potencial blikat (vysvetlene vyssie).
OLED narozdiel od LCD vyzaruju svetlo a ich doba odozvy je takmer okamzita ako pri CRT. To znamena ze blikat mozu a pasivne OLED aj blikaju. Staci sa pozriet na mp3 prehravac s malym monochromatickym OLED displejom, ktory je zarucene pasivneho typu. Tam som to aj nazivo videl. Aktivne OLED neblikaju prave pre to, ze ich stav je udrzovany pod napatim a svietia celu 1/60 sekundy trvania framu. A ano vyrobci s tym mali problemy urobit AM-OLED, ale technologia je zvladnuta a tovarne bezia.
OLED narozdiel od LCD vyzaruju svetlo a ich doba odozvy je takmer okamzita ako pri CRT. To znamena ze blikat mozu a pasivne OLED aj blikaju. Staci sa pozriet na mp3 prehravac s malym monochromatickym OLED displejom, ktory je zarucene pasivneho typu. Tam som to aj nazivo videl. Aktivne OLED neblikaju prave pre to, ze ich stav je udrzovany pod napatim a svietia celu 1/60 sekundy trvania framu. A ano vyrobci s tym mali problemy urobit AM-OLED, ale technologia je zvladnuta a tovarne bezia.
Odpovědět0 0
.. problém u obrazovek celkově je bude s obnovováním vždycky ...
U LCD si daný pixel, respektive subpixel, NEUMÍ podržet nějakou hodnotu nastavení. Ta se řídí podle napětí, které se do něj přivede, lépe je příváděno kontinuálně. Protože v momentě poklesu pixel zhane nebo se rozsvítí, zaleží na technologii.
Problém je v zajištěné kontinuálního napajění, což by znamenalo mít ke každému subpixelu izolovaný vodič, což při rozlišení 1680×1050 je 5292000!!
Jak už někdo psal i LCD se napájí po řádcích a tím pádem stačí matrice vodiču s tranďaky (TFT). Myslím snad že se i tam používá nějaký kondík, právě na vyrovnání mezi překreslením. I tak se ale obnovovací frekvence obrazu, u LCD typicky 60Hz, nemusí shodovat s frkvenci "napajení" subpixelů která může být klidně násobně vyšší ....
U LCD si daný pixel, respektive subpixel, NEUMÍ podržet nějakou hodnotu nastavení. Ta se řídí podle napětí, které se do něj přivede, lépe je příváděno kontinuálně. Protože v momentě poklesu pixel zhane nebo se rozsvítí, zaleží na technologii.
Problém je v zajištěné kontinuálního napajění, což by znamenalo mít ke každému subpixelu izolovaný vodič, což při rozlišení 1680×1050 je 5292000!!
Jak už někdo psal i LCD se napájí po řádcích a tím pádem stačí matrice vodiču s tranďaky (TFT). Myslím snad že se i tam používá nějaký kondík, právě na vyrovnání mezi překreslením. I tak se ale obnovovací frekvence obrazu, u LCD typicky 60Hz, nemusí shodovat s frkvenci "napajení" subpixelů která může být klidně násobně vyšší ....
Odpovědět0 0
Aktivne LCD se nenapaja po riadkoch ale nastavuje(!) po riadkoch. To znamena, ze nastavovaci impulz nastavi pixel do zelaneho stavu a nasledne ho tranzistor na pixeli v takomto stave udrzuje pod napatim.
Mozes si to nastudovat kde len chces na internete, napr. tu: http://en.wikipedia.org/wiki/Active_matrix_addressing
"Each pixel is attached to a switch-device, which actively maintains the pixel state while other pixels are being addressed..."
Mozes si to nastudovat kde len chces na internete, napr. tu: http://en.wikipedia.org/wiki/Active_matrix_addressing
"Each pixel is attached to a switch-device, which actively maintains the pixel state while other pixels are being addressed..."
Odpovědět0 0
Tak nevím, zda náhodou vědcům neunikla ještě jedna varianta jak obejít různou životnost barevných organických emitorů. Což takhle použít bílý emitor s předřazenými RGB filtrem jako u LCD? Tady asi ale bude zakopaný pes právě v tom bílém emitoru, že?
Odpovědět0 0
Ano, bílý emitor lze totiž vyrobit jen složením z RGB oled:-D Případně, tak jak se to dělá u bílých LED - použití modré LED a luminoforu. Ale, která OLED, že to má nejnižší životnost?
Jinak k použití OLED pro osvětlení. Je sice pravda, že OLED teplo nevyzařují jako infračervené záření, ale stále hovoříme jen o účinnosti kolem 30%. Zbylých 70% se pořád mění na teplo, které se ale díky velké ploše celkem snadno odvede pryč.
Jinak k použití OLED pro osvětlení. Je sice pravda, že OLED teplo nevyzařují jako infračervené záření, ale stále hovoříme jen o účinnosti kolem 30%. Zbylých 70% se pořád mění na teplo, které se ale díky velké ploše celkem snadno odvede pryč.
Odpovědět0 0
.. tak teplota (barva světla) u bílých LEDek se pohybuje od 12kK až po 3kK takže jinýmy slovy, od modré po červenou ... čili, mezi tím jsou i čistě bílé ....
Odpovědět0 0
Zpravidla se z LED necha dostat jen (skoro) cista spektralni barva. Podivej se na duhu. Mas tam vsechny barvy od cervene po fialovou a najdi mi na ni tu bilou.
Odpovědět0 0
Myslim, ze zivotnost se urcite podari vyresit, vzpomente si na prvni LCD panely, vzdyt mys pri pohybu malem nebyla videt, o pozorovacich uhlech radeji nemluvim a jak vypadaji dnes!
A proc se jeste nevyrabi ve velkem? Je prece potreba vyzdimat z drahych tovaren na LCD jeste hodne penez, nez bude stat za to pustit se do OLED, vzdyt by za dva roky mohli celou vyrobu predelavat! LCD uz by nikdo nechtel, pokud by nestala opravdu par supu, ale to vyrobci nepotrebuji, ze? .o)
A proc se jeste nevyrabi ve velkem? Je prece potreba vyzdimat z drahych tovaren na LCD jeste hodne penez, nez bude stat za to pustit se do OLED, vzdyt by za dva roky mohli celou vyrobu predelavat! LCD uz by nikdo nechtel, pokud by nestala opravdu par supu, ale to vyrobci nepotrebuji, ze? .o)
Odpovědět0 0
ano a ty různé teploty chromatičnosti se dosahují kombinací modrá LED + různé luminofory, které část modrého světla přemění na ostatní barvy. touto kombinací vznikne světlo, které vnímáme jako bílé (bílá není barva, ta vznikne jedině složením RGB).
Odpovědět0 0
Dik za pripomenuti. Tenhle zpusob vyroby bile jsem si neuvedomil. Timhle zpusobem by bylo mozne zaridit podobnou zivotnost subpixlu. Je jeste otazka co zivotnost tech luminoforu. Dalsi vec je, ze by to znamenalo snizeni ucinnosti (zas dasli cast energie by se zmenila bez uzitku na teplo). Dale to muze znamenat dalsi problemy s vyrobou. Dalsi vec, pokud jako zdroj zareni bude modra LED, zbavime se problemu s nerovnomernym starnutim, ale problem se starnutim jako takovym mame porad. V tom pripade by mozna byla lepsi UV LED (pokud na tom neni jeste hur ;-))
Dovolil bych si opravit jednu nepresnost: "bila vznikne jedine slozenim RGB" RGB se kdysi zacla pouzivat pro TV, zrejme protoze v te dobe byli lumiofory techto barev dostupne. Ale je mozne bilou dostat slozenim i z jinych spektralnich barev. Podle grafu v clanku staci napriklad modra a zluta, nebo zelena a fialova. (bila je tu jen diky nasemu zkreslenemu chapani barev a je ji mozne dosahnout mnoha ruznymi zpusoby)
Dovolil bych si opravit jednu nepresnost: "bila vznikne jedine slozenim RGB" RGB se kdysi zacla pouzivat pro TV, zrejme protoze v te dobe byli lumiofory techto barev dostupne. Ale je mozne bilou dostat slozenim i z jinych spektralnich barev. Podle grafu v clanku staci napriklad modra a zluta, nebo zelena a fialova. (bila je tu jen diky nasemu zkreslenemu chapani barev a je ji mozne dosahnout mnoha ruznymi zpusoby)
Odpovědět0 0
.. ano, přesně tak ... RGB je jen jeden ze způsobů ..
Odpovědět0 0
"Vliv napětí na intenzitě emitovaného světla sice není lineární, ale má jednu výhodu. Od 0-2V se neemitují žádné fotony, a tak nějaké zbytkové napětí nebude mít vliv na kvalitu obrazu." Obě tvrzení jsou špatně. Na 2. obr. není vertikální osa lineární, ale logaritmická, takže lineární funkce nemůže vypadat jako přímka. Podle toho obrázku je emit. intenzita zřejmě lineárně závislá na napětí. Pokud je ten obrázek správně, tak od 0-2V se se emituje 0.1cd/m2, tedy nikoli 0 jak se autor domnívá. Ten obrázek ale zřejmě není správně (při 0V se těžko bude něco emitovat), a emit. intenzita je zřejmě v této oblasti také lin. závislá na napětí.
Odpovědět0 0
OLED podobně jak LED potřebuje ke své činnosti nějaké minimální napětí (v jednotkách voltů) od kterého teprve začíná svítit. Převodní charakteristika napětí/světlo je navíc samozřejmě poměrně dost nelineární, ale to nevadí, neboť se používá jiná a to závislost velikosti elektrického proudu (počet elektronů) vůči množství světla (počet vygenerovaných fotonů), která je téměř dokonale lineární. Samozřejmě převod není 100%, ale pracuje s nějakou účinností.
Odpovědět0 0
.. jsem si teď pročítal starší komentáře a nutno říci že už tehdy jsem to kupodivu vystihl docela dobře ...
Ale dlužno říci, že to většinou není o tom že lepší vyhrává. Až výrobci z LCD vydupou maximum, až se jim několikrát vráti obří investice do složité výroby LCD, až LCD bude mít fakt každý a bude všude, až se nad tím prostě nidko nepozastaví, až bude potřeba něčeho nového, tak pak bude mít šanci někdo jiný .....
Prostě LCD jsou teďka tam kde kdysi CRT (myšleno trochu obrazně). Stojí pár tisíc, jsou všude, skoro nikdo si již nekupuje nic jiného. Vidím to ještě pár let tímto směrem ... než se začne něco dít ..
No, a hlavně ... skutěčně potřebujeme OLED, teda spíše chceme jej?
Barevné podání až na pár vijímek nidko neřeší, všichni chcou jasné syté barvy, odezvu už taky moc ne, s uhly je to podbé, a kontrast podsvícení jas ani ani nemluvím.
Ono stačí se podívat na atraktivitu recenzí LCD panelů. Kdysik téměř stovky přispěvků ... a dnes? Už to skoro nikoho nezajímá ...
Ale dlužno říci, že to většinou není o tom že lepší vyhrává. Až výrobci z LCD vydupou maximum, až se jim několikrát vráti obří investice do složité výroby LCD, až LCD bude mít fakt každý a bude všude, až se nad tím prostě nidko nepozastaví, až bude potřeba něčeho nového, tak pak bude mít šanci někdo jiný .....
Prostě LCD jsou teďka tam kde kdysi CRT (myšleno trochu obrazně). Stojí pár tisíc, jsou všude, skoro nikdo si již nekupuje nic jiného. Vidím to ještě pár let tímto směrem ... než se začne něco dít ..
No, a hlavně ... skutěčně potřebujeme OLED, teda spíše chceme jej?
Barevné podání až na pár vijímek nidko neřeší, všichni chcou jasné syté barvy, odezvu už taky moc ne, s uhly je to podbé, a kontrast podsvícení jas ani ani nemluvím.
Ono stačí se podívat na atraktivitu recenzí LCD panelů. Kdysik téměř stovky přispěvků ... a dnes? Už to skoro nikoho nezajímá ...
Odpovědět0 0
... jinými slovy LCD i přes mnoho velkých nevýhod mělo co nabídnout bylo to prostě něco nového, elegatního, pokrokového ... co omlouvalo mizerný obraz ...
Ale OLED to má těžší ... přístoj vypadá uplně stejně, a to že obraz by mohl být hezčí, když ho masa moc neřeší ... nevim.
Ale OLED to má těžší ... přístoj vypadá uplně stejně, a to že obraz by mohl být hezčí, když ho masa moc neřeší ... nevim.
Odpovědět0 0
Nejsem si jist, že má LCD ještě co nabídnout. Neduhy, které si s sebou LCD nese se dají tlumit, nikoli však naprosto eliminovat. A právě technologie bojující s nevýhodami LCD už jsou téměř na hranicích možností a trh s LCD je prakticky statický bez jakýchkoli "technologických boomů" Proto možná plno lidí OLED tolik očekává.
A já? Já se na tuhle "plochou" scénu koukám s nadhledem do 19" CRT monitoru. :) Katodové obrazovky mají podle mne větší váhu než LCD a to i jako celek v historii. LCD beru jako přechodové období..taková ZIPka mezi disketou a CD na kterou za pár let, každý raději zapomene. :)
Autor někde uváděl, že OLED má reálnou životnost 17 000h nepřetržitého provozu, což je 708dnů, což jsou dva roky. To se mi zdá, alespoň jako dostatečná lhůta. 95% prodaných obrazovek uživatelé přinejmenším čas od času vypnou. Sony uvádí 35 000h. Plazmové obrazovky trpí také nízkou životností, kterou se podařilo postupem doby navýšit na úroveň LCD.
Proto beru takové argumenty jako úhybné manévry v rámci marketingu. Dnes je prostě v módě ze všeho vytěžit maximum a být na trhu opatrný a neriskovat. To, že to brzdí produkci a vývoj nových technologií o několik let je zřejmě bráno jako přijatelné ztráty. Ve výsledku začíná z mého pohledu nabírat IT trh stejný směr jako česká politika..
A já? Já se na tuhle "plochou" scénu koukám s nadhledem do 19" CRT monitoru. :) Katodové obrazovky mají podle mne větší váhu než LCD a to i jako celek v historii. LCD beru jako přechodové období..taková ZIPka mezi disketou a CD na kterou za pár let, každý raději zapomene. :)
Autor někde uváděl, že OLED má reálnou životnost 17 000h nepřetržitého provozu, což je 708dnů, což jsou dva roky. To se mi zdá, alespoň jako dostatečná lhůta. 95% prodaných obrazovek uživatelé přinejmenším čas od času vypnou. Sony uvádí 35 000h. Plazmové obrazovky trpí také nízkou životností, kterou se podařilo postupem doby navýšit na úroveň LCD.
Proto beru takové argumenty jako úhybné manévry v rámci marketingu. Dnes je prostě v módě ze všeho vytěžit maximum a být na trhu opatrný a neriskovat. To, že to brzdí produkci a vývoj nových technologií o několik let je zřejmě bráno jako přijatelné ztráty. Ve výsledku začíná z mého pohledu nabírat IT trh stejný směr jako česká politika..
Odpovědět0 0
.. no psal jsem mělo co nabídnout, kdysi při svém příchodu v porovnání CRT. Ale dnes již ne. Proto LCD už v podstatě nikdo neřeší. Navíc, jediná věc co by lidi motivovalo k OLEDu je to, že je nové. To že mám obrazovku tlustou 3cm nebo 0,5cm už zase takový rozdíl není, než kdysi mezi LCD a CRT ...
Ano, neduhy LCD nejdou naprosto eliminovat, nicméně se dostaly na relativně né špatnou uroveň a taky už je v podstatě nikdo neřeší ... proto jsem psal, zda OLED vlasntě vůbec chceme ...
OLEDy jsou ještě zatím dost drahé, resp. mají drahou výrobu. Dokud ta se neslevní na uroveň LCD, nebudou v podstatě výrobci chtít ji masově tlačit. V pricipu by OLEDy měli mít násobně levnější výrobu oproti LCD. Až se toto stane, máme se nač těšit. Velké, extra jemné panely, televize místo stěny a tak podobně ... osobně mám takový sen pro CAD projektanty, a to rýsovací prkno jak se kdysi a ještě i někde dnes používá, jedním velkým dotykovým displayem a myslím si, že OLED by mohl být vhodnou technologíí.
Ale ještě né dnes ....
Ano, neduhy LCD nejdou naprosto eliminovat, nicméně se dostaly na relativně né špatnou uroveň a taky už je v podstatě nikdo neřeší ... proto jsem psal, zda OLED vlasntě vůbec chceme ...
OLEDy jsou ještě zatím dost drahé, resp. mají drahou výrobu. Dokud ta se neslevní na uroveň LCD, nebudou v podstatě výrobci chtít ji masově tlačit. V pricipu by OLEDy měli mít násobně levnější výrobu oproti LCD. Až se toto stane, máme se nač těšit. Velké, extra jemné panely, televize místo stěny a tak podobně ... osobně mám takový sen pro CAD projektanty, a to rýsovací prkno jak se kdysi a ještě i někde dnes používá, jedním velkým dotykovým displayem a myslím si, že OLED by mohl být vhodnou technologíí.
Ale ještě né dnes ....
Odpovědět0 0
Vpomeňte si na příchod LCD. Byly několikrát dražší než CRT. O úhlopříčce ani nemluvě. Každá nová technologie je z počátku draze ceněna.. A až na životnost jsem nezaznamenal žádné nevýhody OLED. Rozhodně předčí výhodami LCD i CRT a o to přece na trhu jde že..
Odpovědět0 0
.. ano předčí, to máte pravdu a opak nikde netvrdím ... jen se pozastavuji nad tím, zda tyto výhody chceme, resp. jestli je masy chcou, když už dneska v podstatě obraz jako takový nikdo moc neřeší ....
Ještě lépe řečeno, zda nám tyto výhody stojí za ty peníze. Jistě pokud výrobci budou chtít, tak OLED protlačí tak jak tak ... protože rozdíl "pro masy viditelných" inovací mezi CRT a LCD byl větší než dnes rozdíl mezi LCD a OLED. Prostě je to stejně placaté a parametry obrazu se moc neliší ... dneska skoro všechny panely jsou 2-5ms s kontrastem 10000:1 ... :)
Takže pochybuji o tom, že masy budou řešit lepší parametry obrazu u OLEDu když už teď je prakticky vůbec neřeší ... jediné co je na OLED zajímavé z hlediska mas, je to že je to nové a prý lepší ....
Ještě lépe řečeno, zda nám tyto výhody stojí za ty peníze. Jistě pokud výrobci budou chtít, tak OLED protlačí tak jak tak ... protože rozdíl "pro masy viditelných" inovací mezi CRT a LCD byl větší než dnes rozdíl mezi LCD a OLED. Prostě je to stejně placaté a parametry obrazu se moc neliší ... dneska skoro všechny panely jsou 2-5ms s kontrastem 10000:1 ... :)
Takže pochybuji o tom, že masy budou řešit lepší parametry obrazu u OLEDu když už teď je prakticky vůbec neřeší ... jediné co je na OLED zajímavé z hlediska mas, je to že je to nové a prý lepší ....
Odpovědět0 0
.. jinak technické detaily a výhody OLED jsou nad slunce jasné, ale tohle jak víme o obchodním uspěchu nerozhoduje ..
Odpovědět0 0
Zajímalo by mě, kde se na té folii skrývá elektronika?
Odpovědět0 0
Ak je to pasívny displej, na fólii sú iba naparené vodivé spoje, iná "elektronika" sa na samotnej fólii nenachádza. Ak je to displej s aktívnou maticou, okrem spojov je nad každým subpixelom naparený riadiaci tranzistor. Ostatná elektronika je pri pasívnom aj aktívnom displeji samozrejme už mimo displeja, tak ako pri LCD.
Odpovědět0 0
Díky za odpověď. Jelikož jsme v tom uplný laik, tak když vidím ty fotky, kde se drží v prstech jen folie, bez nějakého dodatečného napájení(elektrikou), by mě zajímalo co to tedy takto pohání? Nebo jsem snad něco přehlédl?
Odpovědět0 0
podle http://www.technologyreview.com/computing/21711/?a=f je celkem možné, že OLED předběhnou jiné technologie. třeba se i nakonec ukáže, že OLED je jen slepá cestička ;-)
Odpovědět0 0
To mi prijde spis jako evoluce OLED nez ulpne jina technologie. Rozhodne cesta spravnym smerem. Otazka je kdy se to dostane do praktickyho pouziti. Jina technologie ktera mozna bude velka konkurence OLED je e-ink resp. e-paper. Aspon v oblasti mobilnich zarizeni.
Odpovědět0 0
Pane redaktore, jste fanousek Star Wars ? :)
"To už dlouhá doba je." - Tohle je jasne Yoda obrat :)
"To už dlouhá doba je." - Tohle je jasne Yoda obrat :)
Odpovědět0 0
tento článek potřebuje update, je dva roky starý. Moc by mě zajímalo, co se za ty dva roky změnilo a vylepšilo.
Odpovědět0 0
Koukni na: http://en.wikipedia.org/wiki/Oled
OLED tahne hlavne Sony, ktera prodava 11" TV asi za $2000, ale ma i 27" kterou zatim asi neprodava a planuje 40".
Jinak maly OLED uz sou dost bezny u mp3 prehravacu a mobilnich telefonu (treba moje Motorola U9).
OLED tahne hlavne Sony, ktera prodava 11" TV asi za $2000, ale ma i 27" kterou zatim asi neprodava a planuje 40".
Jinak maly OLED uz sou dost bezny u mp3 prehravacu a mobilnich telefonu (treba moje Motorola U9).
Odpovědět0 0
takze AUO uvazuje o znovuotevreni vyrobnich linek
Odpovědět0 0
v článku se píše, že displej může být průhledný.
Nabízí se otázka, zda nemohou být za sebou tři průhledné dipleje (samozřejmě mezi nimi nebude přední sklo a zadní deska). Přičemž v každé vrstvě by byla jen jedna barva. Mělo by to tu výhodu, že každý subpixel by byl více než 3x větší - širší. Zabral by celou plochu pixelu a opadly by ty nepříjemné svislé mezery mezi pixely, jak jsou vidět u LCD. Jednobarvená plocha by byla spojitá (u LCD tedy rozhodně není). Otázka je, zda by se světlo míchalo správně..
Nabízí se otázka, zda nemohou být za sebou tři průhledné dipleje (samozřejmě mezi nimi nebude přední sklo a zadní deska). Přičemž v každé vrstvě by byla jen jedna barva. Mělo by to tu výhodu, že každý subpixel by byl více než 3x větší - širší. Zabral by celou plochu pixelu a opadly by ty nepříjemné svislé mezery mezi pixely, jak jsou vidět u LCD. Jednobarvená plocha by byla spojitá (u LCD tedy rozhodně není). Otázka je, zda by se světlo míchalo správně..
Odpovědět0 0
Myslim že tak se OLED opravdu dělají.
Proč by se světlo nemělo "míchat správně?" :)
Proč by se světlo nemělo "míchat správně?" :)
Odpovědět0 0
z popisu technologie v tomto článku plyne, že subpixely se dávají "vedle sebe", tedy mají méně než 1/3 šířky pixelu (tj. jsou mezery mezi pixely i mezi subpixely). Jako u LCD.
Nemuselo by se míchat správně proto, že to ze zadních by pak procházelo vrstvymi před ním (kovová katoda, anoda, vrstva pro přenos děr, organické emitory jiné barvy atd., v případě poslední vrstvy by světlo procházelo přes dvě předchozí) a to by mohlo mít vliv na odstín.
(Na druhou stranu by takovýchto vrstev mohlo být za sebou více než jen 3, třeba jiný odstín modré, žluté atd.. a monitor by pak přepočítal RGB na těchto víc vrstev a měl by pak větší gammut a přirozenější světlo ;-))
Nemuselo by se míchat správně proto, že to ze zadních by pak procházelo vrstvymi před ním (kovová katoda, anoda, vrstva pro přenos děr, organické emitory jiné barvy atd., v případě poslední vrstvy by světlo procházelo přes dvě předchozí) a to by mohlo mít vliv na odstín.
(Na druhou stranu by takovýchto vrstev mohlo být za sebou více než jen 3, třeba jiný odstín modré, žluté atd.. a monitor by pak přepočítal RGB na těchto víc vrstev a měl by pak větší gammut a přirozenější světlo ;-))
Odpovědět0 0
Stacked OLED
Stacked OLED (SOLED) uses a pixel architecture that stacks the red, green, and blue subpixels on top of one another instead of next to one another as is commonly done in CRTs and LCDs. This improves display resolution up to threefold and enhances full-color quality.
Stacked OLED (SOLED) uses a pixel architecture that stacks the red, green, and blue subpixels on top of one another instead of next to one another as is commonly done in CRTs and LCDs. This improves display resolution up to threefold and enhances full-color quality.
Odpovědět0 0
prosimte cetla jsi si ten clanek vubec?...o tom se tam psalo...
Odpovědět0 0
Jak je to vůbec u této technologie s interpolací? Bude mít také nativní rozlišení jako LCD a při zmenšení rozlišení, bude docházet ke zhoršení “ostrosti” obrazu jako právě u zmiňované LCD technologie? Nebo kvalita obrazu bude v jakémkoliv rozlišení stále kvalitní jako u CRT?
Odpovědět0 0
Nechci ti kazit iluze, ale u CRT dochazi ke zhorseni ostrosti vzdy prave proto, ze nevyuziva nativni rozliseni svyho rastru. O ztratach ve VGA kabelu a na D/A prevodnikach nemluve...
Odpovědět0 0
To co píšeš je samozřejmé. Tak či tak, v praxi je prostě změna rozlišení(zmenšení) u CRT viditelně lepší, než u LCD. Proto se tedy ptám, jak to bude u této. Avšak počítám, že stejně, jako LCD :-/
Odpovědět0 0
Ne. Jedině CRT nemá nativní rozlišení, všechny ostatní technologie ano.
Odpovědět0 0
Udělej si pokus. Zapni si CRT barevnou televizi. Vem si lupu a pořádně se podivej. Uvidíš tři barevné proužky tvořící pixel. Za nimi je invarová mřížka s otvory, které jsou v rastru. Tento rastr dává nativní rozlišeni CRT. Snad pouze u Trinitronu mužeme říci, že není nativní rastr, ale to platí pouze ve směru vertikálním.
Odpovědět0 0
Jenze nevim o zadnych monitorech (mozna nejake profesionalni) ktere by byli stavene na to, aby se strefovali presne do tech pixlu. Takze kdyz rozsvitis jeden bod na obrazovce, je hodne nepravdepodobne, ze bys nasel na stinitku lupou rozsvicenou opravdu prave jednu skupinu luminoforu. Takze neco jako "nativni" rozliseni na masce sice je, ale elektronika monitoru s nim nepracuje. S ohledem na to muzes take pri jakemkoliv rozliseni nastavovat na CRT geometrii jako velikost a posun obrazu a obvykle nepoznas zadne zhorseni kvality.
Odpovědět0 0
CRT bylo a je v tomto prostě parádní. Kdežto ty podělaný nativní rozlišení jsou vhodné jen pro dané požadavky. Třeba u her je to nepříjemné až až - protože když chci velký monáč s obřím rozlišením na PC hry, tak musím mít i ultra výkoné PC. Nebo si ho stáhnu a oči a kvalita budou trpět. Prostě rok skoro 2009 a desetiletí stará technologie CRT, stále v některých věcech válcuje tyto nový srandy...
Odpovědět0 0
v kapitalizme sa nerobi, co je rozumne, ale co najviac sype
v podstate "hornych 10 000" nijake neblahe dopady netankuju
"problem" chcipajucej modrej sa moze vyriesit tym, ze sa najde vhodnejsi material emitujuci modru zlozku (a mozno uz aj je)
mimochodom, z hladiska komercneho je lepsie mat monitor, ktory sa v definovanej dobe znici a tym donuti zakaznika kupit dalsi, ako nesmrtelny vyrobok (ano, je to neenvironmentalne, ale zaroven ano, je to uplne bezne vyuzivane)
to su tie absurdity...
v podstate "hornych 10 000" nijake neblahe dopady netankuju
"problem" chcipajucej modrej sa moze vyriesit tym, ze sa najde vhodnejsi material emitujuci modru zlozku (a mozno uz aj je)
mimochodom, z hladiska komercneho je lepsie mat monitor, ktory sa v definovanej dobe znici a tym donuti zakaznika kupit dalsi, ako nesmrtelny vyrobok (ano, je to neenvironmentalne, ale zaroven ano, je to uplne bezne vyuzivane)
to su tie absurdity...
Odpovědět0 0
http://avsforum.com/avs-vb/showthread.php?p=7720707&&
Tak tato technologia nieje velmi mlada :( už neaky rok tuna je.
Tak tato technologia nieje velmi mlada :( už neaky rok tuna je.
Odpovědět0 0
Odpovědět0 0
Samozrejme OLED je budoucnost, ale ....
Ja pusobim v jedne mezinarodni firme, ktera prodava mimo jine i černe elektro. Proc si myslite ze se prodavaji jeste nyni CRT televizory? Ano je to marketingový tah. Mají toho plné sklady, tak nam to chteji nacpat. Byl taktez problem objednat 8ms LCD pri rozumnem kontrastu (500:1 a vice) a myslite si ze mame aspon neco co ma technologii OLED? Nemame a to delame denne tak 250-300 tisic obrat. Sprosty marketingovy tah.
Stejne jako SONY neuvede Playstation 3 do vanoc, ale bude na ceskem trhu az v breznu 2007 - toto je sdeleni, ktere jsem dostal na dealerske konferenci SONY. Misto toho se budou snazit prodat PS2 a PSP2 - mimo jiné budou se před vánoci dodavat i v ruzove barvy (budto pro nase nezne polovicky, nebo pro 4 procentni komunitu :) Dale se budou prodavat balicky PS2 + hry
Na co na trh davat novinku, kdyz se stary kousek porad prodava.
Stejne to je u OLED. Nelibi se mi to, nesouhlasim s tim, ale to je vsechno co proti tomu mohu delat.
Ja pusobim v jedne mezinarodni firme, ktera prodava mimo jine i černe elektro. Proc si myslite ze se prodavaji jeste nyni CRT televizory? Ano je to marketingový tah. Mají toho plné sklady, tak nam to chteji nacpat. Byl taktez problem objednat 8ms LCD pri rozumnem kontrastu (500:1 a vice) a myslite si ze mame aspon neco co ma technologii OLED? Nemame a to delame denne tak 250-300 tisic obrat. Sprosty marketingovy tah.
Stejne jako SONY neuvede Playstation 3 do vanoc, ale bude na ceskem trhu az v breznu 2007 - toto je sdeleni, ktere jsem dostal na dealerske konferenci SONY. Misto toho se budou snazit prodat PS2 a PSP2 - mimo jiné budou se před vánoci dodavat i v ruzove barvy (budto pro nase nezne polovicky, nebo pro 4 procentni komunitu :) Dale se budou prodavat balicky PS2 + hry
Na co na trh davat novinku, kdyz se stary kousek porad prodava.
Stejne to je u OLED. Nelibi se mi to, nesouhlasim s tim, ale to je vsechno co proti tomu mohu delat.
Odpovědět0 0
jen malá připomínka - měl jsem doma metrovou plazmu, pak LCD - vše letělo zpátky a mám tu zpátky stařičkou CRT TV s úhlopříčkou 55 cm. Není to marketing, ani staromilství, prostě ty nové technologie mají své mouchy a jsou akceptovatelné, až mají VŠECHNY parametry alespoň shodné s tou "lepší".
Odpovědět0 0
.... jo jo já to říkám pořád .... marketing je sv*ně
A musím souhlasit .... maximální zisk a minimální ztáty jsou až na prvním místě .....
A musím souhlasit .... maximální zisk a minimální ztáty jsou až na prvním místě .....
Odpovědět0 0
Vidite to moc cerne. Ve svete obchodu totiz krome vami zminene zasady funguje i tzv. konkurence = staha ziskat vyhodu. Kdyby oLED opravdu mely uz dnes ty vlastnosti ktere se uvadi v clanku (ve zkratce vyssi kvalita zobrazeni a smesne nizke vyrobni naklady) sly by do toho mnozi vyrobci uz dnes, nehlede na lcd a jejich dosud nezaplacene investice ... Zkratka nikdo by si nenechal ujit moznost vyrabet zobrazovaci jednotky s minimalnimi naklady a prodavat je diky vyssi kvalite z pocatku klidne jeste draz nez LCD panely ...
Odpovědět0 0
Vem par penez, udelej si vejlet do fabriky na LCD s tim ze tam chces delat, oni ti ukazi vyrobu, az si tu halu prohlidnes a uvedomis si ze pro "tohle" dodava tak jeste dalsich 200 firem komponenty tak pak si predstav ze to chces cele predelat na vyrobu neceho jineho mozna i lepsiho a o neco vyhodnejsiho. Aby se tohle prehodilo na jinou vyrobu musi jit nejdriv zajem o LCD do kopru. Tos a to se stane jedine tak ze nejaky skokan rozjede neco co bude proste po vsech strankach lepsi nebo to nechutne nahypuje a bude mit u vyrobku nejakou klicovou vyhodu aby to dostal na trh. Ona ta konkurence se nevytvari nejak lehce. Zvlast kdyz je na kazdou blbost patent, muzete si neco krasne vymyslet sam ale pak zjistite ze to nejaky prusa patentoval (a treba pojmenoval uplne ichtylacky takze je videt ze ho ani nenapadlo to pouziti co VY jste vykoumal) i kdyz to na nic nepotreboval takze na tom nevznikl ani zadny vyrobek (coz byl duvod proc patentove pravo udajne vzniklo - aby si koumaci nedrzely patenty v supliku), proste se na zemi zije jak v blazinci.
Odpovědět0 0
žádná LCD továrna se samozřejmě na OLED přestavovat nebude - prostě se postaví nová továrna, stará se zbourá a zaměstnanci se naženou do nové nebo vyhodí
Odpovědět0 0
Zbourá :-) moc se díváš na americký filmy, kdybys to továrnu opravdu viděl tak bys tak nekecal. Taková továrna obsahuje jenom pro filtraci a další úpravu vzduchu zařízení velký jako půl tý haly, drahé nepřesunutelné a dále využitelné, navíc je typická tov. uspořádaná tak že se dají jednotlivé linky předělávat podle toho co se má vyrábět, bourá se tak leda prd. To nesmíš srovnávat s našema fabrikama z 70tých let nebo ještě z dob ujca Masaryka :-) Navíc to není jenom o fabrice ale musím se opakovat, i o dodavatelích, si jako myslíš že ti dodají odladěný zákaznický čip na druhý den od zavolání ?
Odpovědět0 0
Niesom specialista ani odbornik ale...Ano LCD a OLED ma podla mna buducnost ale az za par rokov predsa kolko je na trhu LCD maximalne 10 rokov OLED 5 rokov ale CRT dobrzch par desiatok rokov to bola technologia co sa vyvijala 20-40 rokov a mala cas aj ked s istotou nemoze nikdo povedat ze za 30 rokov bude LCD dobre je dost mozne ze ani nebude ja by som tymto technologiam nechal este niaky ten rok a potom by som zrovnaval.
Odpovědět0 0
akosi neviem preco by tych 262144 farieb malo branit vyuzitiu oled ako napr. monitorov. tak ako uz bolo spomenute, problem bude zrejme len v peniazoch investovanych do predoslich technologii. pouzival som jeden z prvsich komercnych lcd s odozvou 50ms, smiesnym jasom a farbami, vypalenymi 2 bodnmi, ale nebol by som ho menil za crt. a to som na nom aj odohral niekolko dielov nfs a nhl a kdeco. ano z lepsieho monitoru moze byt lepsi zazitok, ale skor by som opat uprednostnil lahku manipulaciu s monitorom a hlavne vacsiu zobrazovaciu plochu. programatori, analytici a mnohi dalsi by myslim ozeleli tie "bonusove" farby, ak by mohli mat na obrazovke zobrazenych viac informacii. a ze tychto je malo? kolko pripadov som videl, ze si na lcd nenastavili nativne rozlisenie a ani netusili, ze obraz moze byt lepsi, ale keby im niekto povedal, ze si mozu vybrat medzi 262k a 16,2m farbami, jasne ze by brali 16,2, hoci ajtak ten monitor nebudu mat nastaveny, farby prepalene, uhly mizerne. a takych je teda dost... skoda, ze tu este tie oledy niesu
Odpovědět0 0
... lehká manipulace? Sice jsou LCD lehčí než CRT, ale zase né až o tolik a navíc se hůře nosí. S LCD se nedá pořádně chytit. ale to je jínaá .....
Problém barev si myslí že je docela palčivý. Ten kdo kupuje PC v Tescu tak to bude asi jedno. Max si řekne že se mu to zdá "jiné", ale jakmile si na to zvykne ani mu to nepříjde. Věřím však to, že drtivá většina těch co zde přispívají, a vetšina těch co si čtou zde články se nespokují s 262k barev. Pokud se má stát OLED nastupcem LCD měl by tohle mít vychytané. Může se namítnout, že když přišli LCD tak se zdaleha na CRT nechtali, co se týče kvatity zobrazení. Proto dneska je tak do podvědomí zažité; kontast, jas, barvy, ůhly pohledu, protože s tím má LDC problém. Však si vzpoměńte. V dobách CRT se o těchto věcech skoro vůbec nemluvilo ..........
Proto je jakoby OLED, oproti LDC, při svém nástupu v "nevýhodě" protože ony věci jako podání barev jas kontrast ..... jsou notoricky omílané a natolik samozřejmé že se již na OLED díváme skrze tyto brýle. A jestliže OLED nebude schopen se alespoň vyrovnat stavajícím LCD, bude jeho nástup o to složitější .....
Ale dlužno říci, že to většinou není o tom že lepší vyhrává. Až výrobci z LCD vydupou maximum, až se jim několikrát vráti obří investice do složité výroby LCD, až LCD bude mít fakt každý a bude všude, až se nad tím prostě nidko nepozastaví, až bude potřeba něčeho nového, tak pak bude mít šanci někdo jiný .....
Problém barev si myslí že je docela palčivý. Ten kdo kupuje PC v Tescu tak to bude asi jedno. Max si řekne že se mu to zdá "jiné", ale jakmile si na to zvykne ani mu to nepříjde. Věřím však to, že drtivá většina těch co zde přispívají, a vetšina těch co si čtou zde články se nespokují s 262k barev. Pokud se má stát OLED nastupcem LCD měl by tohle mít vychytané. Může se namítnout, že když přišli LCD tak se zdaleha na CRT nechtali, co se týče kvatity zobrazení. Proto dneska je tak do podvědomí zažité; kontast, jas, barvy, ůhly pohledu, protože s tím má LDC problém. Však si vzpoměńte. V dobách CRT se o těchto věcech skoro vůbec nemluvilo ..........
Proto je jakoby OLED, oproti LDC, při svém nástupu v "nevýhodě" protože ony věci jako podání barev jas kontrast ..... jsou notoricky omílané a natolik samozřejmé že se již na OLED díváme skrze tyto brýle. A jestliže OLED nebude schopen se alespoň vyrovnat stavajícím LCD, bude jeho nástup o to složitější .....
Ale dlužno říci, že to většinou není o tom že lepší vyhrává. Až výrobci z LCD vydupou maximum, až se jim několikrát vráti obří investice do složité výroby LCD, až LCD bude mít fakt každý a bude všude, až se nad tím prostě nidko nepozastaví, až bude potřeba něčeho nového, tak pak bude mít šanci někdo jiný .....
Odpovědět0 0
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.
reklama
reklama
Z dalších serverů
reklama
reklama