Teleskopy NASA se podívaly na vznik velkých černých děr
25.5.2016, Jan Vítek, aktualita
Vědci z americké NASA využili dostupné teleskopy k tomu, aby lépe prozkoumali původ supermasivních černých děr, které se mají nacházet v centrech galaxií. Dle jejich mínění mohly vzniknout už zhroucením se oblaku prachu.
Zárodky supermasivních černých děr tak nemusely vznikat postupně, ale rovnou a bezprostředně z obrovských prachových oblak, která se zhroutila sama do sebe. Důkazy o tom našli pracovníci NASA, kteří zkombinovali data zachycená Hubbleovým vesmírným dalekohledem, observatoří Chandra a vesmírným dalekohledem Spitzer. Ty dohromady na základě počítačového modelu identifikovaly dva kandidáty na pozdější supermasivní černé díry, které se zformovaly ani ne miliardu let po velkém třesku. Objev ještě není potvrzen, ale pokud bude, pak vysvětlí příčiny vzniku supermasivních černých děr, které tkví právě v oblacích prachu.
Astronomové věří, že téměř každá galaxie má ve svém centru jednu velice hmotnou černou díru, a to včetně naší Mléčné dráhy. Taková černá díra má hmotnost rovnající se milionům nebo i miliardám našich Sluncí a dosud se mělo za to, že vznikly postupně z řady prostředníků, jako jsou třeba menší černé díry nebo hroutící se velké hvězdy. Ovšem takový proces by měl dle všeho trvat podstatně déle než miliardu let, čili nasbírané informace svědčí o tom, že supermasivní černé díry nezačaly "od píky" a pak poměrně rychle rostly, ale už při svém vzniku byly velice hmotné a pak už rostly normálním tempem.
Výzkumníci NASA využili pro nalezení takových zárodků supermasivních černých děr počítačový model, který určil, že bychom měli pozorovat objekty s červeným až infračerveným spektrem, které budou také vyzařovat rentgenové paprsky, což je něco pro observatoř Chandra. Nalezeny byly dva takové nadějné objekty, jejichž vzdálenost ukazuje na to, že byly zformovány necelou miliardu let po třesku. Nyní je v plánu tyto objekty dále zkoumat v infračerveném a rentgenovém spektru, ale více informací by měl poskytnout až nový James Webb Space Telescope americké NASA a také evropský Extremely Large Telescope. Tato zařízení se později zaměří také na ještě menší a vzdálenější, tedy i starší černé díry a cílem je najít pokud možno tu nejstarší.
Fabio Pacucci, který vedl celou studii, nicméně dodal, že jako vědec nemůže říci, že jeho model je ten jediný správný. Říká pouze, že jejich model vytváří závěry, které byly potvrzeny pozorováním, aniž by bylo nutné nacházet nějaké dodatečné neopodstatněné berličky.
Zdroj: Caltech
Astronomové věří, že téměř každá galaxie má ve svém centru jednu velice hmotnou černou díru, a to včetně naší Mléčné dráhy. Taková černá díra má hmotnost rovnající se milionům nebo i miliardám našich Sluncí a dosud se mělo za to, že vznikly postupně z řady prostředníků, jako jsou třeba menší černé díry nebo hroutící se velké hvězdy. Ovšem takový proces by měl dle všeho trvat podstatně déle než miliardu let, čili nasbírané informace svědčí o tom, že supermasivní černé díry nezačaly "od píky" a pak poměrně rychle rostly, ale už při svém vzniku byly velice hmotné a pak už rostly normálním tempem.
Výzkumníci NASA využili pro nalezení takových zárodků supermasivních černých děr počítačový model, který určil, že bychom měli pozorovat objekty s červeným až infračerveným spektrem, které budou také vyzařovat rentgenové paprsky, což je něco pro observatoř Chandra. Nalezeny byly dva takové nadějné objekty, jejichž vzdálenost ukazuje na to, že byly zformovány necelou miliardu let po třesku. Nyní je v plánu tyto objekty dále zkoumat v infračerveném a rentgenovém spektru, ale více informací by měl poskytnout až nový James Webb Space Telescope americké NASA a také evropský Extremely Large Telescope. Tato zařízení se později zaměří také na ještě menší a vzdálenější, tedy i starší černé díry a cílem je najít pokud možno tu nejstarší.
Fabio Pacucci, který vedl celou studii, nicméně dodal, že jako vědec nemůže říci, že jeho model je ten jediný správný. Říká pouze, že jejich model vytváří závěry, které byly potvrzeny pozorováním, aniž by bylo nutné nacházet nějaké dodatečné neopodstatněné berličky.
Zdroj: Caltech
