Velká sluneční bouře by v USA tropila škody 40 mld. USD denně
25.1.2017, Jan Vítek, aktualita
Mezi potenciální katastrofy globálních rozměrů patří také velké sluneční bouře, které by mohly při (ne)vhodném nasměrování erupce koronární hmoty vytvořit nedozírné škody. Nyní se můžeme podívat na to, jaké by asi byly.
Sluneční bouře je velice reálné riziko, které lze počítat mezi původce globálních katastrof, ovšem na rozdíl od takového dopadu asteroidu nebo erupce supervulkánu jde o riziko, které zajímá až moderního člověka spoléhajícího se na elektřinu a elektroniku. Však 1. září 1859, kdy byla zaznamenána tzv. Carringtonova událost a polární záře byla pozorována i na Havajských ostrovech nebo v Karibiku, byly dopady velice mírné. Tehdy mohl být ohrožel leda telegraf, a také že sluneční bouře tyto systémy vyřadila z provozu a ohrožovala na zdraví i jejich obsluhu, která mohla v některých případech odesílat zprávy i ze zařízení odpojených od zdroje elektřiny. V dnešní době by byly následky stejné události nesrovnatelně vážnější a jen americkou ekonomiku by dle předpokladů přišly i na 41,5 miliard dolarů denně, než by se situace ustálila. A to by rozhodně nebylo v řádu dní nebo týdnů. V moderní době nám toto nebezpečí připomněla erupce z roku 2012, která ale naštěstí nesměřovala přímo na Zemi.
Předpokládané finanční ztráty vyčíslil server Space Weather, který se snaží pracovat s několika scénáři od nepřímého zásahu po plný nápor, který dokáže vyřadit celou elektrickou síť v USA. Ta je ovšem pokládána za zvlášť zranitelnou vůči nebezpečí tohoto typu, neboť postrádá jakékoliv ochrany a zvláště náchylné jsou pak elektrické rozvody pracující s 200 až 700 kV. I u nás se pro přenos na velké vzdálenosti využívá sítí s napětími 220 a 400 kV.
Vědci pro předpověď následků velké solární bouře srovnatelné s tou z roku 1859 využívají jednak dobové záznamy a také dopad mnohem slabší bouře z roku 1898, která škodila v Kanadě. Kombinují je se svými znalostmi o geologii, dle nichž by byl v USA nejvíce ohrožen severovýchod. Z obrazových dat to vypadá, že obávat by se měli snad jen pouze obyvatelé státu New York, ovšem i světle zelené zabarvení představuje ztráty miliardy dolarů denně. Čili pokud má daný stát produktivitu na stejné úrovni a ztratil by ji celou, stále by byl zbarven světle zeleně, takže barvy nevypovídají ani tak moc o síle dopadu celé katastrofy na dané území.
Dále se studie snaží počítat s přímými i nepřímými dopady. Co se týče přímých, je to zřejmé ovlivnění produkce jedné firmy či subjektu dané výpadkem elektřiny a autoři poukazují na to, že předchozí studie se zabývaly právě jen přímým dopadem, který znázorňuje tlustě ohraničená oblast. Nepřímé dopady pak znamenají to, že se počítá s celým řetězcem ekonomiky. Čili pokud jeden výrobce nemůže kvůli nedostatku elektřiny vyrábět, kaskádovitě to ovlivní celý další řetězec sahající až k zákazníkovi. Do toho je také pochopitelně zapotřebí započítat i mezinárodní obchod.
Další velký problém, o kterém se často diskutuje, je nahrazení zničených transformátorů, které se nevyrábí jako housky v pekárně a jde o velice těžká zařízení, které je problematické byť jen dopravit na určené místo. Právě rozšíření dopadů v celém řetězci ekonomiky by přineslo i prodloužení doby jejich náhrady na 6 až 16 měsíců, což je i odhadovaná doba obnovení elektrické sítě po katastrofě. To všechno by mohlo i ekonomiku USA na čas zcela zastavit a položit.
Nicméně i když jsou sluneční bouře na rozdíl od jiných velkých katastrof v novodobé historii dobře zaznamenány, ví se o jejich možném dopadu a technologicky jsme schopni se na ně připravit, nic moc se kolem toho neděje. Možná by to chtělo natočit další katastrofický film, jen probůh ne kanadský.
Zdroj: Gizmodo
Předpokládané finanční ztráty vyčíslil server Space Weather, který se snaží pracovat s několika scénáři od nepřímého zásahu po plný nápor, který dokáže vyřadit celou elektrickou síť v USA. Ta je ovšem pokládána za zvlášť zranitelnou vůči nebezpečí tohoto typu, neboť postrádá jakékoliv ochrany a zvláště náchylné jsou pak elektrické rozvody pracující s 200 až 700 kV. I u nás se pro přenos na velké vzdálenosti využívá sítí s napětími 220 a 400 kV.
Vědci pro předpověď následků velké solární bouře srovnatelné s tou z roku 1859 využívají jednak dobové záznamy a také dopad mnohem slabší bouře z roku 1898, která škodila v Kanadě. Kombinují je se svými znalostmi o geologii, dle nichž by byl v USA nejvíce ohrožen severovýchod. Z obrazových dat to vypadá, že obávat by se měli snad jen pouze obyvatelé státu New York, ovšem i světle zelené zabarvení představuje ztráty miliardy dolarů denně. Čili pokud má daný stát produktivitu na stejné úrovni a ztratil by ji celou, stále by byl zbarven světle zeleně, takže barvy nevypovídají ani tak moc o síle dopadu celé katastrofy na dané území.
Dále se studie snaží počítat s přímými i nepřímými dopady. Co se týče přímých, je to zřejmé ovlivnění produkce jedné firmy či subjektu dané výpadkem elektřiny a autoři poukazují na to, že předchozí studie se zabývaly právě jen přímým dopadem, který znázorňuje tlustě ohraničená oblast. Nepřímé dopady pak znamenají to, že se počítá s celým řetězcem ekonomiky. Čili pokud jeden výrobce nemůže kvůli nedostatku elektřiny vyrábět, kaskádovitě to ovlivní celý další řetězec sahající až k zákazníkovi. Do toho je také pochopitelně zapotřebí započítat i mezinárodní obchod.
Další velký problém, o kterém se často diskutuje, je nahrazení zničených transformátorů, které se nevyrábí jako housky v pekárně a jde o velice těžká zařízení, které je problematické byť jen dopravit na určené místo. Právě rozšíření dopadů v celém řetězci ekonomiky by přineslo i prodloužení doby jejich náhrady na 6 až 16 měsíců, což je i odhadovaná doba obnovení elektrické sítě po katastrofě. To všechno by mohlo i ekonomiku USA na čas zcela zastavit a položit.
Nicméně i když jsou sluneční bouře na rozdíl od jiných velkých katastrof v novodobé historii dobře zaznamenány, ví se o jejich možném dopadu a technologicky jsme schopni se na ně připravit, nic moc se kolem toho neděje. Možná by to chtělo natočit další katastrofický film, jen probůh ne kanadský.
Zdroj: Gizmodo
