Zachycena první sluneční vlna vycházející přímo ze skvrny
8.11.2016, Jan Vítek, aktualita
Astronomové zabývající se Sluncem mohli vůbec poprvé pozorovat sluneční vlnu, která vycházela ze skvrny namířené přímo proti nám. Možná pomůže vysvětlit jednu velkou záhadu ohledně teplot na Slunci.
Záznam o sluneční vlně pořídila jednak Big Bear Solar Observatory v Kalifornii a pak přispěla také dvě vesmírná zařízení provozovaná NASA - Solar Dynamics Observatory a Interface Region Imaging Spectrograp. Tato trojice zachytila celou událost v celkem 16 různých vlnových délkách, což umožnilo reprodukovat pohyb celé vlny cestující skrz povrch Slunce do spodních vrstev jeho atmosféry.
Astronomové zkoumající Slunce totiž mají jeden problém. Nedokáží bezpečně vysvětlit, proč je atmosféra Slunce (čili koróna) asi mnohanásobně teplejší než jeho povrch, což by mohlo toto pozorování alespoň částečně vysvětlit. Respektive by mohlo ukázat jednu z cest, proč se koróna zahřívá daleko více než povrch Slunce.
Nukleární fúze uvnitř naší hvězdy totiž zahřívá tamní prostředí na nějakých 15 milionů °C a každá další vrstva je chladnější, až dospějeme k povrchu, který má pouze nějakých 5500 °C. Pak se ale dostáváme do koróny, kde teplota opět stoupá, a to na přinejmenším milion stupňů v samotné koróně, což se vědci pokouší uspokojivě vysvětlit už od 30. let minulého století.
Dnes existují dvě hlavní teorie. Jedna říká, že obrovské smyčky magnetického pole indukují v koróne elektrický proud, kvůli čemuž se ta zahřívá. Druhá teorie říká, že za to mohou právě sluneční vlny nesoucí energii z vnitra Slunce do koróny a právě na to se zaměřil tento výzkum. Do toho musíme zařadit také známé helioseismické vlny, čili mohutné zvukové rázy vznikající z divokých turbulencí uvnitř Slunce. Ty putují k jeho okrajům, odkud se částečně odrazí, ale také se lámou podobně jako světlo na vodní hladině. Mimo jiné způsobují, že povrch Slunce divoce vibruje, což bylo znázorněno (a velice zvýrazněno) v následujícím videu.
Astronomové zkoumající Slunce totiž mají jeden problém. Nedokáží bezpečně vysvětlit, proč je atmosféra Slunce (čili koróna) asi mnohanásobně teplejší než jeho povrch, což by mohlo toto pozorování alespoň částečně vysvětlit. Respektive by mohlo ukázat jednu z cest, proč se koróna zahřívá daleko více než povrch Slunce.
Nukleární fúze uvnitř naší hvězdy totiž zahřívá tamní prostředí na nějakých 15 milionů °C a každá další vrstva je chladnější, až dospějeme k povrchu, který má pouze nějakých 5500 °C. Pak se ale dostáváme do koróny, kde teplota opět stoupá, a to na přinejmenším milion stupňů v samotné koróně, což se vědci pokouší uspokojivě vysvětlit už od 30. let minulého století.
Dnes existují dvě hlavní teorie. Jedna říká, že obrovské smyčky magnetického pole indukují v koróne elektrický proud, kvůli čemuž se ta zahřívá. Druhá teorie říká, že za to mohou právě sluneční vlny nesoucí energii z vnitra Slunce do koróny a právě na to se zaměřil tento výzkum. Do toho musíme zařadit také známé helioseismické vlny, čili mohutné zvukové rázy vznikající z divokých turbulencí uvnitř Slunce. Ty putují k jeho okrajům, odkud se částečně odrazí, ale také se lámou podobně jako světlo na vodní hladině. Mimo jiné způsobují, že povrch Slunce divoce vibruje, což bylo znázorněno (a velice zvýrazněno) v následujícím videu.
Nový výzkum ukazuje, že existuje spojení mezi helioseismickými vlnami a korónou. Zachyceny totiž byly různé druhy slunečních seismických vln, které vycházejí z povrchu Slunce do jeho nižší atmosféry (chromosféra) a pak dále výše do koróny. A právě tyto vlny mohou s sebou přinášet i nezanedbatelnou energii, která je předána právě sluneční atmosféře a způsobuje její zahřívání. Bude ale zapotřebí se na tento fenomén dále zaměřit, aby se záhada s rozdílnými teplotami uspokojivě vysvětlila.
Zdroj: Astronomy
