Život Elona Muska: cesta za nemožným snem – 1. část
Nejdříve jej uchvátila myšlenka poslat na Mars myši. Projekt se v jeho hlavě vyvíjel a vývoj zaznamenala i jednání, za 10 milionů dolarů mohl vyslat myši na Mars a zpět a na cestě je nechat se množit. Elon Musk si tento projekt nakonec rozmyslel, protože se nadchnul pro jiný.
Tím jiným projektem bylo vybudování skleníku na Marsu. Musk chtěl z Marsu potom posílat video na Zemi, aby všichni mohli sledovat, jak budou rostliny růst. Chtěl školákům rozdat stejná semena, aby je nasadili na Zemi a aby růst porovnávali.
Projekt ale zhatilo několik problémů. Pokud by se projekt medializoval, hrozilo, že se nepodaří. Půda na Marsu je toxická. Pokud by použili gel s výživou pro rostliny, vypadalo by to, že podváděli. Ani přenos videa nebyl proveditelný, jelikož by ve skleníku muselo být okno (umožňující průchod signálu), které by způsobovalo velké tepelné ztráty.
Takže i z tohoto projektu se ustoupilo. To by ale nebyl Elon Musk, kdyby nepřišel s něčím novým a lepším. V té době se do kosmu vyvážely jen velmi těžké satelity nebo součásti ISS. Takové projekty trvalo dokončit 10 let. Muska tedy napadlo udělat podobnou věc naopak.
Namísto toho, aby vyvážel do kosmu těžké věci za ohromné sumy, chtěl do kosmu vynášet lehké věci za nízké ceny. Ale zároveň chtěl do kosmu létat pravidelně. Takový hráč na trhu by změnil celé odvětví, pokud by jeho společnost byla dostatečně flexibilní.
Jeho cíl byla vlastně obdoba nízkonákladových aerolinek, on by ale létal do vesmíru. Na to potřeboval rakety a motory. Ty si chtěl obstarat v Rusku, ale narazil. Tamější obchodníci ho buď nebrali vážně, nebo po něm chtěli přehnané částky.
V únoru 2002 ale přišel na řešení. Většinu dílů si obstará sám a rakety sám vyrobí. K tomu by potřeboval subdodavatele, ale celkově by se dostal na mnohem nižší náklady, než kolik po něm chtěli Rusové za hotové rakety.
Následně se seznamuje s Tomem Muellerem, raketovým inženýrem. Mueller se zanedlouho stane klíčovou osobností v Muskově podnikání. Pomůže Muskovi s byznys plánem, protože mu spočítá náklady a navíc sám pomůže s konstrukcí motorů.
V červnu 2002 Elon Musk zakládá společnost Space Exploration Technologies, lépe známou jako SpaceX. Koupil na předměstí Los Angeles budovu připomínající hangár. Tam byla již vytvořena určitá infrastruktura, ale Musk vybudoval zajímavý model, kdy inženýři a mechanici pracovali v jenom prostoru hned vedle sebe.
Muskový plány byly velkolepé. Chtěl v roce 2004 vypustit raketu Falcon 1 (pojmenovanou podle Millenium Falcon, vesmírné lodi ze Star Wars), přičemž ta měla za úkol vynést 630 kg materiálu za pouhých 6,9 milionu dolarů.
K tomu mu pomohlo odkoupení společnosti PayPal, jejímž velkým vlastním byl stále Musk. Firma eBay koupila PayPal za 1,5 miliardy dolarů, Muskovi z této sumy připadlo asi 250 milionů před zdaněním. Ani chvíli neváhal a asi 100 milionů investoval do SpaceX. Už nechtěl, aby se mu do jeho byznysu motali investoři, kteří by vše změnili.
Krátce nato ho ale potkala tragédie. Jeho 10týdenní syn Nevada Alexander Musk náhle zemřel. Elon Musk tyto starosti moc nedával najevo a pracoval ještě usilovněji. Chtěla mu pomoci i jeho žena Justine, řešením podle ní byly další děti. A tak se do několika let narodila Muskovým ještě trojčata a dvojčata.
Muskova společnost SpaceX byla velmi dynamická, neměla moc lidí, kteří navíc pracovali často do večera, a tak všechny problémy řešila velmi rychle. Subdodavatelé ale byli moc pomalí a nestíhali Muskově tempu, proto je postupně začal nahrazovat vlastní výrobou. K tomu mu pomáhala i nově příchozí asistentka Mary Beth Brownová. Přišel s plány na Falcon 5 s 5 motory, přičemž do vesmíru zatím nevypustil žádnou raketu.
Zajímavostí je, že když byla společnost pod velkým vytížení, zaměstnanci pracovali 12 hodin denně, 6 dnů v týdnu. Do společnosti v dřívějších dobách přicházel 1 až 2 noví zaměstnanci v měsíci, často se jednalo o čerstvé absolventy vysokých škol. Musk ale nenabíral více lidí, takže musel udržovat dobrou pracovní morálku i ve vypjatém pracovním tempu. K tomu sloužilo hraní počítačových her. Po osmé hodině večer se na všech počítačích zapnuly střílečky jako Quake III nebo Counter Strike. Nejčastěji byl v těchto hrách nejlepší právě Musk s nickem Random9.
V roce 2003 již měli sestavené dva motory - Merlin a Kestrel. Falcon 1 měl jeden motor – Merlin – pro první stupeň, který vynese raketu do určité výšky, načež se odpojí a zažehne se Kestrel, který bude pohánět druhý stupeň. U raketových motorů můžeme sledovat několik důležitých parametrů, mezi základní se řadí spotřeba, hmotnost, doba, po kterou může být motor zažehnutý, nebo tah (thrust). Aby to nebylo málo, tah se měří jednak ve výšce hladiny moře a jednak ve vakuu – kvůli tlaku.
Mezi komplikovanější parametry patří poměr hmotnost-tah a specifický impuls. Ten počítá, jaký tah vyprodukuje kilogram paliva za sekundu. Základní jednotkou je N×s/kg, ale často se setkáme s údajem v sekundách, který je vydělený hodnotou g (9,81). V článku budeme s těmito pojmy pracovat, a to hlavně pro porovnání více motorů. Pro začátek dodejme, že Merlin 1A ve Falconu 1 měl tah 340 kN.
Motory byly výkonné, ale potřebovaly doladit. Merlin musel vydržet zažehnutý 180 sekund, při prvním zážehu vydržel jen půl sekundy. Po řadě neúspěchů se jim to podařilo až na konci roku 2004. Poté se objevily další problémy - museli propojit motor a všechny další součásti rakety, to dali uspokojivě dohromady v květnu 2005. Navíc si museli najít odpaliště pro testování. Musk již začal plánovat raketu s 9 motory namísto s 5 - Falcon 9.
Na přelomu května a června 2005 začala společnost SpaceX spolupracovat s NASA, a to konkrétně na raketách a vybavení pro průzkum vesmíru. Mělo se jednat hlavně o hardware, který bude potenciálně schopen dopravit do vesmíru i lidi. Spíše než o konkrétní věci šlo o rámec, ve kterém se bude jejich spolupráce udržovat.
V červnu 2005 se jim podařilo najít odpaliště na ostrově Kwaj, ale museli dostavět velkou část infrastruktury. Start měl proběhnout 26. listopadu 2005, ale technické problémy jej znemožnily. Další pokus v prosinci zhatil silný vítr. Až v březnu 2006 provedli start rakety. Pokus se ale nezdařil - vlivem působení slaného prostředí zkorodovala vnitřní část, která se v letu rozpadla, což mělo za následek rozpad celé rakety. Musk v té době věděl, že mají finance na 3 až 4 nepovedené pokusy.
V září roku 2005 představila společnost SpaceX raketu Falcon 9. V podstatě se jednalo o vylepšení rakety Falcon 5, kterou Musk představil dříve. Raketa byla schopna vynést 25 tun materiálu na nízkou oběžnou dráhu Země, kde se nachází třeba ISS. Raketa byla navíc designována, aby mohla být použita vícekrát. Výška rakety činila 70 metrů, průměr 3,7 metru. Falcon 9 vážil 333 tun, přičemž měl dva stupně, ten první byl poháněn 9 motory Merlin 1C a druhý motorem Merlin 1C Vacuum.