Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty
Chlazení a skříně
Ostatní
Periférie
Procesory
Storage a RAM
Základní desky
O nás  |  Napište nám
Facebook  |  Twitter
Digimanie  |  TV Freak
Svět mobilně  |  Svět audia

3D tisk může být stonásobně rychlejší díky pryskyřici tvrzené světlem

, , aktualita
3D tisk může být stonásobně rychlejší díky pryskyřici tvrzené světlem
Hned na úvod je třeba upřesnit, že máme na mysli klasický 3D tisk, oproti němuž by nová metoda měla být stokrát rychlejší. To znamená postupné nanášení roztaveného plastu pomocí trysek. 
3D tisk může být stonásobně rychlejší díky pryskyřici tvrzené světlem
Je také celkem jasné, odkud vítr vane, protože vytvrzování pryskyřice pomocí světla je dobře známý a používaný proces. V tomto případě je na začátku nádoba s pryskyřicí, v níž je pak postupně vytvrzován potřebný objekt. Autoři se chlubí, že ten je nejen tvořen rychle, ale také je ve výsledku velice pevný, odolný a stálý. 
 
 
Podívat se můžeme i na video, v němž je ukázáno vytisknutí písmene M o výšce asi dva centimetry, což trvá 14 sekund. Video je ovšem šestinásobně zrychleno, takže daný objekt byl ve skutečnosti vytisknut za necelou minutu a půl. I to je velice slušný čas v porovnání s klasickou 3D tiskárnou.  
 
​  
Jak se dalo očekávat, tvrdnutí pryskyřice ovládají dva světelné paprsky s vlnovými délkami 365 nm a 458 nm. Pomocí masky se pak může tvořit celý objekt tak, že ten velice rychle "vypluje" nad hladinu tekuté pryskyřice,
 
 
To by sám o sobě nebyl žádný nový systém, ale technika z University of Michigan zavedla důležitou změnu. Klasicky se pryskyřice vytvrzuje prostě v místech, na něž se zaměřuje světlo, a to díky fotoaktivátoru. V Michiganu do toho přidali ještě fotoinhibitor, jenž reaguje na jinou vlnovou délku a vytvrzování naopak zabraňuje v místech, kde je to nežádoucí, což je hned za skleněným oknem, na něž by se jinak pryskyřice přilepila a tisk by se zastavil. Proto se využívají dva zdroje světla, jež jsou pak formována do jednoho vzoru.
 
Namísto fotoinhibitoru se v jiných případech využívá speciální okno či asi spíše membrána, která propouští kyslík, jenž brání tomu, aby se vytvrzená pryskyřice k ní přilepila. To ale znamená, že ona samotná musí být velice nízkou viskozitu, aby mohla do tenkého prostoru mezi oknem a objektem rychle zatékat a aby bylo z čeho stavět objekt. To omezovalo takový 3D tisk na tvorbu malých a málo odolných produktů. 
 
Univerzita si už novou metodu nechala patentovat a autoři Timothy Scott a Mark Burns už chystají založení startupové firmy, která ji má dostat na trh.  


reklama