Akumulátory mají až o 40 % vyšší životnost než ukazují běžná laboratorní měření

Jednou věcí je laboratorní měření, druhou pak reálné nasazení. To může být docela zajímavý problém v oblasti životnosti akumulátorů. Ty se totiž většinou měří s bateriemi při konstantně rychlém vybíjení a nabíjení, což může být problémem, na který se snaží poukázat další studie od Stanford-SLAC. Ta sice provedla svá měření také laboratorně, nicméně jejím cílem bylo ukázat, kde mohou mít tato měření své slabiny. Potíží je, že akumulátory se při testování obvykle plně vybíjí i nabíjí, to se navíc děje při konstantní rychlosti nabíjení a vybíjení. Jenže takto realita nefunguje. V praxi se baterie pohybují v různých stavech nabití různě často, také jsou mezi nabíjeními a vybíjeními velké časové prodlevy. Rovněž se mění rychlosti nabíjení a vybíjení, řidič nemá pořád plyn až na podlaze a nedosahuje max. odběru a naopak.

 

Vědci tak vzali 92 různých dostupných bateriových článků a vyzkoušeli na nich několik různých nabíjecích profilů. Otestovali tradiční metody s konstantním nabíjením a vybíjením, také vytvořili různé profily, které více odpovídaly používání elektromobilu (větší i menší odběrové špičky, kratší i delší prodlevy bez odběru). Ukázalo se, že tyto profily lépe reflektující praktické používání článků (ačkoli stále prováděny v laboratorních podmínkách) vedly k dosažení vyšších životností.

 

V praxi to byly stovky cyklů navíc, ty nejlepší ukazovaly dokonce o zhruba 40 % vyšší životnost než klasické testovací metody. Pokud tak článek měl udávanou životnost na 1000 cyklů při zachování 85 % původní kapacity, s více praxi odpovídající metodou měření mohla být jeho životnost až kolem 1400 cyklů. Představme si to na autě se 400 km reálným dojezdem. Ten by dle standardního měření měl mít životnost na cca 370 tisíc km, podle nového by to mohlo být okolo 520 tisíc km.

 

Pochopitelně tu stále máme potíže se stárnutím věkem i různorodými teplotními podmínkami v provozu, které ty hodnoty srazí zase o něco dolů. To však může znamenat, že běžně naměřená hodnota může lépe odpovídat praxi, než jsme si dosud mysleli. Zatímco dosud jsme nacházeli důvody především pro to, proč má být v praxi dosahovaná hodnota horší než ta naměřená v laboratoři, nyní máme nový důvod pro to, proč by mohla být i lepší, což by praktický výsledek mohlo více vyrovnat.

 

Zdroj: news.stanford.edu, obrázek (zdroj: RRA stock/adobe.com/free)