Ambiciózní projekt Mars One skončil v bankrotu

O projektu Mars One jsme v poslední době neslyšeli a nyní už je jasné, proč tomu tak bylo. Tento projekt zbankrotoval, takže selhal na svém financování, i když to nemusí být jediný problém, který nastal. Zakladatel projektu Bas Lansdorp si představoval, že financování zajistí v podstatě popularita a na ní závislé příjmy z reklam či prodeje licencí na vysílání. Kvůli tomu založil dva podniky, a sice neziskovou nadaci Mars One Foundation a ve Švýcarsku pak firmu Mars One Ventures, která měla již generovat zisk pro nadaci. Právě ta nyní zbankrotovala. 

 

 

Problémy začaly brzy, a to již poté, co lidé z projektu Mars One začali popisovat své plány. Chlubili se, že se po celém světě přihlásilo na 200.000 kandidátů pro jednosměrný výlet na Mars, ovšem toto číslo už bylo označeno jako nesmyslně vysoké. Spíše to byly maximálně tři tisíce kandidátů, ovšem i to by pochopitelně stačilo. Nicméně to rovněž ukázalo na to, jak se Mars One snaží zájem lidí zveličovat, což nepůsobilo vůbec dobře vzhledem k tomu, že financování měla zajistit především právě popularita projektu. 

 

Vedle toho se ukázalo, že mezi kandidáty si mohli přední místa zajistit ti, kteří do projektu co nejvíce přispěli. Ovšem na tom není nic špatného a když to vezmeme trošku cynicky, pak lidem rozhodnutým vydat se na Mars bez vyhlídky na návrat už na penězích záležet asi nebude. 

 

Postupně se ale objevila holá pravda o možnostech, které autoři projektu Mars One mají, nebo spíše nemají. Nebyla tu žádná technologie a ani lidské zdroje potřebné k provedení tak velkého plánu a nepřispěla ani studie MIT, dle níž by se první obyvatel kolonie na Marsu udusil do 68 dní a zbylí, i když by už mohli mít dost kyslíku, by časem umřeli hladem, na nedostatek vody, nebo při nějaké nepěkné nehodě zahrnující kyslík a oheň. Krom toho by jen vyslání potřebného nákladu a lidí do na cestu přišlo na 4,5 miliardy dolarů, pokud by se měly použít rakety Falcon Heavy. To ale pouze teoreticky, protože projekt Mars One nikdy oficiálně nenavázal žádnou spolupráci se společnostmi, které by dokázaly vyrobit potřebná zařízení a vyslat je na Mars. 

 

Pokud se Lansdorp podělil o nějaké detaily, odborníci mu jeho nápady velice rychle rozcupovali, čímž se opět vracíme ke studii MIT. Dle představ Lansdorpa totiž měli kolonisté pěstovat rostliny, aby si jednak s jejich pomocí tvořili kyslík a pak i získávali potravu. Pak by se ovšem mohli "těšit" na to, že se buď udusí, nebo způsobí explozi (vychytané to měl leda Matt Damon). A pokud by se tomu vyhnuli, měli by obrovský problém s kosmickým zářením, neboť navrhované přístřešky vůbec nepočítaly se stíněním, takže kolonisté by byli neustále vystaveni radiaci. Řešením by mohly být podzemní prostory, ale projekt Mars One nikdy nedošel tak daleko, aby tuto otázku uspokojivě zodpověděl. 

 

Ještě v červenci minulého roku přitom v Mars One Ventures firma Phoenix Enterprises utopila 12 milionů eur, což evidentně nestačilo. Nastal bankrot a dá se říci, že ambice Mars One byly naprosto neuvěřitelné vzhledem k zázemí projektu, však by šlo o možná až příliš velké sousto i pro všechny vesmírné agentury světa, pokud by se dokázaly na něčem takovém dohodnout a spolupracovat. Čili proti tomu jsou i vize Elona Muska nesrovnatelně reálnější. 

 

Zdroj: Extremetech