reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

AMD si patentovalo aktivní můstkový čiplet s cache, k čemu bude?

6.4.2021, Jan Vítek, aktualita
AMD si patentovalo aktivní můstkový čiplet s cache, k čemu bude?
Už dlouho se mluví o tom, že křemíkové spoje sloužící k propojení čipů nemusí obsahovat jen datové či napájecí cesty, ale také logiku či paměťové buňky. Přesně o tom může být Active Bridge Chiplet od AMD.
AMD už dávno využívá pasivní interposery, čili křemíkové spoje ležící pod všemi a celými čipy, které jsou jimi propojené. Intel vsadil spíše na úspornější EMIB, ovšem obě řešení mají společné to, že jde o pouze a jen spoje. Když už se ale mají takto propojovat dva (či více) čipy, tak proč by se nemohla využít nabízející se plocha interposeru také alespoň pro další paměť. Logicky se pak nabízí L3 cache či prostě LLC (Last Level Cache), která poslouží zároveň všem čipům či čipletům, které jsou na interposer napojeny. Zde ale můžeme mluvit konkrétně o aktivním můstkovém čipletu, čili Active Bridge Chiplet. 
 
 
Nově zaregistrovaný patent mluví konkrétně o GPU čipletech, a je tak vcelku jasné, odkud vítr vane. AMD v nové generaci Radeonů využívá integrovanou Infinity Cache, která vychází z L3 cache procesorů Zen a je součástí samotného GPU. Pokud by se Infinity Cache přesunula do interposeru, mohla by posloužit dvěma i více GPU čipletům zároveň. 
 
 
Active Bridge Chiplet by tak v podstatě zastal některé z úloh I/O čipu v procesorech Ryzen a EPYC a jedná se o vylepšení patentu zaregistrovaného letos v lednu, v němž šlo ještě o pasivní propojení GPU čipletů, kde by každý měl svou část LLC. 
 
 
Otázka je, jak a kdy bude AMD chtít takovou věc využít. Je už v podstatě jisté, že čipletové grafiky do několika let přijdou na trh v podání AMD, NVIDIE i Intelu a nejblíže k tomu má právě Intel. Nejdříve by ale mohly nastoupit v profesionálních či datacentrových produktech (Intel Ponte Vecchio) a také AMD by se mohlo rozhodnout je využít nejdříve v produktech s architekturou CDNA (Radeon Instinct) a ne v herních RDNA a pokud jde o NVIDII, v jejím případě hledíme směrem ke generaci Hopper (NVIDIA GH100), zatímco ještě před ní má přijít generace Lovelace (anebo bude Hopper pro datová centra a Lovelace pro běžné grafiky). 
 
Nicméně to neznamená, že Active Bridge Chiplet budou nasazeny hned v první generaci čipletových GPU, takže nezbývá než čekat.
 
Zdroj: VideoCardz 


reklama