Lian Li PC-V1100B Plus: aluminiový high-end
5.1.2006, Jan Vítek, recenze
Lian Li je firma známá výrobou vysoce kvalitních a inovativních skříní, ovšem vysoká je i cena. Skříň V1100B není žádnou výjimkou a rovněž se hodí spíše pro movitější zákazníky, nebo opravdové nadšence. Cílem recenze je ukázat, zda je hodna vynaložených peněz.
Kapitoly článku:
- Lian Li PC-V1100B Plus: aluminiový high-end
- Pohled dovnitř
- Instalace komponent
- Chladicí prvky a konektory
- Teplotní testy a závěr
PC-V1100B Plus přišla v klasickém balení, dobře chráněná lepenkovou krabicí, polystyrénovými výplněmi chránícími rohy a igelitem proti poškrábání. Po vybalení mě uvítala celohliníková skříň a když říkám celohliníková, myslím tím, že co bylo možné vyrobit z hliníku, z něj také je. Nekonají se tedy plastová čela, nebo třeba jen záslepky mechanik; označení Aluminium Case tedy v žádném případě nelže. Ovšem uvidíme až později, jak je na tom přívlastek Silent.
Manuál je vyveden netradičně na pouhém jednom papíru formátu A2, z jedné strany v čínštině a z druhé v angličtině. Na první pohled se sice může zdát trochu chudý, ale i tak obsahuje všechno, co by vás mohlo zajímat a hlavně je všechno hezky přehledné a pohromadě.
Podívejme se nyní na stručné specifikace skříně:
Skříň má označení ‘B’, jako black. Existuje ještě druhá verze, jež není nabarvená a má tedy stříbrnou barvu. Při pohledu zboku odhalíme její prostý design. Bočnice jsou nahrubo opracovány a je tak jasně znát svislé drážkování. To má jeden prostý důvod. Hliníkové bočnice jsou totiž známé tím, že na sobě rády nechávají stopy po prstech, které na dojmu moc nepřidají. Přítomné drážkování tento nežádoucí efekt redukuje a i když se to možná z fotografií nezdá, nějaké stopy po prstech nejsou při běžném pohledu moc vidět. Ovšem na druhou stranu se hrubě opracovaný povrch o to hůře čistí.
Pravý bok je zpracovaný nachlup stejně, jako levý a bočnice je tak možné bez problému prohodit mezi sebou. Jediný patrný rozdíl mezi levou a pravou stranou je tak PC zámek pro uzamčení předních dvířek. Můžete si ještě všimnout koleček pro snadnou manipulaci, která skříni dodávají navíc několik centimetrů na výšku, ovšem není žádný problém je odmontovat.
Pohled zepředu už odhaluje masivní dvířka s hlubokým vroubkováním, pokrývající drtivou část předku skříně. Dole jsou jasně viditelné přední porty pro audio, USB a FireWire – ty jsou odhalené pořád, nezávisle na dvířkách.
Dvířka se vinou své konstrukce dají otevřít pouze v omezeném úhlu (cca 120°), ovšem ten zdaleka stačí k pohodlnému přístupu k mechanikám a ovládacím tlačítkům. Kolem rámování dvířek si rovněž můžete povšimnout těsnění v šedé barvě, které má za úkol hlavně chránit dvířka a přední panel před mechanickým poškozením, ale také určitě něco přidají ke kvalitě zvukové izolace. Pod záslepkou pro disketovou mechaniku prostoru dominuje velké stříbrné POWER tlačítko, pod nímž se skrývají miniaturní LED indikující stav PC a práci pevných disků.
Jak je jasně vidět, do skříně je možné nainstalovat až 5 mechanik. Všechny záslepky jsou vyvedeny z hliníku a dvě jsou svým způsobem unikátní. Jednak je to horní ‘stealth’ záslepka, která nahrazuje přední panel CD mechanik a skříň si tak může ponechat stávající vzhled, i při použití jinak nevhodných bílých mechanik. Tato speciální záslepka ale samozřejmě nemůže fungovat se všemi typy, zvláště mechaniky bez dvířek se zasunovacím otvorem byste zde těžko použili. Zajímalo mě, jak výrobce vyřešil to, aby se při zasouvání dvířka nezachytávaly o výklopnou záslepku. Řešení je elegantní – záslepka není jen prostý plech, má trojúhelníkový profil a tak se o ni dvířka nemohou zarazit.
Druhou speciální záslepkou je až ta dolní s vyraženým otvorem pro disketové mechaniky. Lian Li nás ovšem v době, kdy jsou diskety spíše počítačovým archaismem, nenutí k jejímu ponechání a je tak velmi snadné ji ze skříně vymontovat a nahradit plnohodnotným 51/4 zařízením.
Detailní pohled na přední porty nám odhaluje ještě pěkně vyvedené logo firmy a hlavně způsob zajištění dvířek. Do dolního a horního okraje je pružně zapuštěna kovová kulička, která se dá do svého uložení snadno zamáčknout. Dveře v sobě mají vypoukliny, do kterých zmíněné kuličky pasuje a tím se bezpečně ukotví na místě. Řešení je to efektivní a nezapře se ani elegance korespondující s uzpůsobením celé skříně.
Zadní strana odhalí největší zvláštnost V1100B – vnitřnosti jsou totiž úplně převráceny, takže místo pro zdroj se nachází dole a deska je na rozdíl od klasického umístění hlavou, nebo spíše CPU socketem, dolů. Nasnadě je také to, že ke komponentám se v této skříni už nedostanete klasicky z levé strany, ale nezvykle z pravé. Ti vnímavější si rovněž mohou všimnout zadního ventilátoru, respektive jeho lopatek, které z obrázku viditelně nabírají vzduch dovnitř. Toto se mi ovšem nezdálo a po konzultaci s několika webovými stránkami jsem se ujistil, že správná orientace ventilátoru je opravdu opačná; ventilátor má tedy správně vyfukovat, však vzduch si cestu dovnitř najde už vždy sám.
Manuál je vyveden netradičně na pouhém jednom papíru formátu A2, z jedné strany v čínštině a z druhé v angličtině. Na první pohled se sice může zdát trochu chudý, ale i tak obsahuje všechno, co by vás mohlo zajímat a hlavně je všechno hezky přehledné a pohromadě.
Podívejme se nyní na stručné specifikace skříně:
- Celohliníkový design
- Rozměry: 210x490x550 (š,v,h)
- Pozice: 5x5.25", 6x3.5" (interní s rychloupínáním)
- Ventilátory: 2 x 12cm (kuličková ložiska)
- Přední I/O konektory: 1x IEEE 1394, 2x USB 2.0, 1x Mikrofon, 1x Sluchátka
- Místo pro 7 PCI Slotů
- Zamykatelná dvířka a bočnice
- Oddělený prostor pro disky+zdroj a ostatní komponenty
- Kryt na výfuk zdroje pro snížení hluku
- Hliníková kolečka s brzdou
- Pěna na stěnách pro zvukovou izolaci *
- Tunel k zadnímu ventilátoru *
- Přídavný turbínový ventilátor pro výfuk vzduchu od přídavných karet *
Skříň má označení ‘B’, jako black. Existuje ještě druhá verze, jež není nabarvená a má tedy stříbrnou barvu. Při pohledu zboku odhalíme její prostý design. Bočnice jsou nahrubo opracovány a je tak jasně znát svislé drážkování. To má jeden prostý důvod. Hliníkové bočnice jsou totiž známé tím, že na sobě rády nechávají stopy po prstech, které na dojmu moc nepřidají. Přítomné drážkování tento nežádoucí efekt redukuje a i když se to možná z fotografií nezdá, nějaké stopy po prstech nejsou při běžném pohledu moc vidět. Ovšem na druhou stranu se hrubě opracovaný povrch o to hůře čistí.
Pravý bok je zpracovaný nachlup stejně, jako levý a bočnice je tak možné bez problému prohodit mezi sebou. Jediný patrný rozdíl mezi levou a pravou stranou je tak PC zámek pro uzamčení předních dvířek. Můžete si ještě všimnout koleček pro snadnou manipulaci, která skříni dodávají navíc několik centimetrů na výšku, ovšem není žádný problém je odmontovat.
Pohled zepředu už odhaluje masivní dvířka s hlubokým vroubkováním, pokrývající drtivou část předku skříně. Dole jsou jasně viditelné přední porty pro audio, USB a FireWire – ty jsou odhalené pořád, nezávisle na dvířkách.
Dvířka se vinou své konstrukce dají otevřít pouze v omezeném úhlu (cca 120°), ovšem ten zdaleka stačí k pohodlnému přístupu k mechanikám a ovládacím tlačítkům. Kolem rámování dvířek si rovněž můžete povšimnout těsnění v šedé barvě, které má za úkol hlavně chránit dvířka a přední panel před mechanickým poškozením, ale také určitě něco přidají ke kvalitě zvukové izolace. Pod záslepkou pro disketovou mechaniku prostoru dominuje velké stříbrné POWER tlačítko, pod nímž se skrývají miniaturní LED indikující stav PC a práci pevných disků.
Jak je jasně vidět, do skříně je možné nainstalovat až 5 mechanik. Všechny záslepky jsou vyvedeny z hliníku a dvě jsou svým způsobem unikátní. Jednak je to horní ‘stealth’ záslepka, která nahrazuje přední panel CD mechanik a skříň si tak může ponechat stávající vzhled, i při použití jinak nevhodných bílých mechanik. Tato speciální záslepka ale samozřejmě nemůže fungovat se všemi typy, zvláště mechaniky bez dvířek se zasunovacím otvorem byste zde těžko použili. Zajímalo mě, jak výrobce vyřešil to, aby se při zasouvání dvířka nezachytávaly o výklopnou záslepku. Řešení je elegantní – záslepka není jen prostý plech, má trojúhelníkový profil a tak se o ni dvířka nemohou zarazit.
Druhou speciální záslepkou je až ta dolní s vyraženým otvorem pro disketové mechaniky. Lian Li nás ovšem v době, kdy jsou diskety spíše počítačovým archaismem, nenutí k jejímu ponechání a je tak velmi snadné ji ze skříně vymontovat a nahradit plnohodnotným 51/4 zařízením.
Detailní pohled na přední porty nám odhaluje ještě pěkně vyvedené logo firmy a hlavně způsob zajištění dvířek. Do dolního a horního okraje je pružně zapuštěna kovová kulička, která se dá do svého uložení snadno zamáčknout. Dveře v sobě mají vypoukliny, do kterých zmíněné kuličky pasuje a tím se bezpečně ukotví na místě. Řešení je to efektivní a nezapře se ani elegance korespondující s uzpůsobením celé skříně.
Zadní strana odhalí největší zvláštnost V1100B – vnitřnosti jsou totiž úplně převráceny, takže místo pro zdroj se nachází dole a deska je na rozdíl od klasického umístění hlavou, nebo spíše CPU socketem, dolů. Nasnadě je také to, že ke komponentám se v této skříni už nedostanete klasicky z levé strany, ale nezvykle z pravé. Ti vnímavější si rovněž mohou všimnout zadního ventilátoru, respektive jeho lopatek, které z obrázku viditelně nabírají vzduch dovnitř. Toto se mi ovšem nezdálo a po konzultaci s několika webovými stránkami jsem se ujistil, že správná orientace ventilátoru je opravdu opačná; ventilátor má tedy správně vyfukovat, však vzduch si cestu dovnitř najde už vždy sám.
