Astronomové nalezli exoplanetu vzdálenou 0,1 světelného roku od své hvězdy

Detekce exoplanety COCONUTS-2b měřením radiální rychlosti hvězdy či tranzitní metodou by vskutku nebyla možná už jen kvůli tomu, že ta se pohybuje na velice dlouhé dráze. To je ostatně do jisté míry výhoda při snaze o přímou detekci, čili v podstatě vyfocení samotné exoplanety, neboť ta se neschová ve svitu své hvězdy, i když v tomto případě je vzdálenost už opravdu velká. 

 

 

Soustava COCONUTS-2 byla objevena v rámci programu COol Companions ON Ultrawide orbiTS (COCONUTS), který se tak na podobné objekty už dle svého názvu přímo zaměřuje. Jedná se o práci astronomů z University of Hawaii, kteří se zaměřili na systém vzdálený od nás jen cca 35 světelných let. 

 

COCONUTS-2 se dle aktuálních znalostí skládá z červeného trpaslíka, kolem nějž jako jediná známá planeta krouží COCONUTS-2b, obr s asi šestinásobnou hmotností Jupiteru, který obíhá v aktuální vzdálenosti 6.471 astronomických jednotek (AU). To představuje něco málo přes 0,1 světelného roku, čili cca 37 světelných dní. My se samozřejmě pohybujeme 1 AU od našeho Slunce, přičemž se dá říci, že šest tisíc AU už je daleko za okrajem naší soustavy, i když záleží především na tom, co za něj považujeme. Někdo může mluvit o poslední planetě (30 AU), jiný zase o heliopauze (cca 100 AU ve směru letu Voyagerů), ale může to být i Oortův oblak, odkud k nám "padají" komety a pak už se bavíme o 1.000 až 100.000 AU. 

 

 

Na planetu je ale COCONUTS-2b už opravdu velice daleko, takže v dalekohledu to ani nevypadá, že by měla být ve stejném systému jako hvězda COCONUTS-2A. Jak je ale možné, že byla tak daleko od červeného trpaslíka zachycena exoplaneta, která jím nemůže být dostatečně osvícena? 

 

V tomto případě se slabý výkon hvězdy naopak velice hodí, neboť astronomové sledovali exoplanetu díky jejímu zbytkovému teplu, které v ní zůstalo po jejím zformování. A i když do svého okolí září méně než milióntinou síly Slunce, i tak to stačí na její detekci v infračerveném spektru. I tak ale má být její povrch teplý jen kolem 160 °C. 

 

Nakonec je třeba dodat, že COCONUTS-2b byla zachycena již v roce 2011 pomocí satelitu Wide-field Infrared Survey Explorer, ale tehdy byla pokládána za tzv. rogue planet, čili samostatně plující objekt. Nyní ale bylo potvrzeno, že je naopak gravitačně vázána na COCONUTS-2A, i když se pohybuje na orbitě, kterou dokončí jednou za cca 1,1 milionu let. Z povrchu planety by pak případný pozorovatel viděl místní slunce jen jako výraznou červenou tečku v záplavě jiných hvězd.