reklama
Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Astronomové poprvé detekovali helium v atmosféře exoplanety

4.5.2018, Jan Vítek, aktualita
Astronomové poprvé detekovali helium v atmosféře exoplanety
Hubbleův vesmírný dalekohled se opět ukázal jako velice užitečné a v podstatě nestárnoucí zařízení, když astronomové dokázali s jeho pomocí detekovat helium v atmosféře planety vzdálené asi 200 světelných let. 
Mluvíme konkrétně o exoplanetě WASP-107b, která má dle nového objevu ve své atmosféře bohaté zásoby helia, které z ní vlivem aktivity jejího slunce průběžně uniká do vesmíru. K tomuto objevu byl sice použit už dlouhá léta používaný Hubbleův dalekohled, ale technika byla zcela nová a však také přispěla k vůbec první detekci tohoto plynu na planetě v cizím systému, který navíc rozhodně nepatří mezi ty nejbližší, však do vzdálenosti 15 sv. let jich je více než 40 a WASP-107 je daleko na 200 sv. let. 
 
 
Helium je ve vesmíru po vodíku druhý nejběžněji se vyskytující prvek, takže bylo vcelku logické, že se vědci zaměřili právě na něj a především je jeden z hlavních stavebních prvků našich plynných obrů Saturnu a Jupiteru. WASP-107b také patří mezi takové obry, i když je poněkud odlišný, nicméně do této doby nebylo helium objeveno na žádné jiné exoplanetě a to ne kvůli tomu, že by se po něm nepátralo. Nyní byla signatura navíc tak silná, že dle astronomové musí heliový obal zasahovat tisíce kilometrů do vesmíru, a to nejspíše kvůli tomu, že planetu tohoto plynu zbavuje aktivita velice blízkého slunce.
 
WASP-107b by se tak mohla jevit podobně jako kometa, přičemž může přicházet asi o 4 procenta své hmoty každou miliardu let. Nevypadá to tak, že by se kvůli tomu někdy měla zcela "vypařit". Mluvíme přitom o planetě objevené teprve před rokem, jež sice má mít velikost srovnatelnou s Jupiterem, ale s pouze cca 12 procenty jeho hmotnosti, což z ní činí jednu z planet s nejnižší hustotou materiálu, jakou známe. WASP-107b je navíc velice blízko u své hvězdy (hlavní posloupnost, třída K), a to pouze 0,055 AU, čili přibližně sedmkrát blíže než má Merkur ke Slunci. 
 
 
Astronomové použili ke zkoumání této exoplanety nástroj Wide Field Camera 3, aby se podívali na infračervené světlo procházející vrchními vrstvami její atmosféry. Pak už nastoupilo zkoumání zachyceného spektra, v němž byly zachyceny silné známky helia v excitovaném stavu. Tradičně se přitom k takovému pozorování používá ultrafialové nebo viditelné spektrum s vyšší energií. Infračervené spektrum navíc daleko snadněji prochází naší atmosférou, takže pro sledování exoplanet by se příště dle autorů studie daly dobře použít také pozemské teleskopy. 
 
A jak už je v takových případech obvyklé, zase byl zmíněn Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST), který by mohl být velice dobře použit pro takové účely. Jednak bude celkově výkonnější, ale především bude schopen daleko lépe pozorovat v infračerveném spektru, kde má Hubble jen omezené možnosti. Vypadá to, že JWST nebude vědět, na co se má koukat dříve. 
 
Zdroj: Astronomy


reklama