Astronomové poprvé spatřili hvězdu, která nejspíše pozřela vlastní planetu

RW Aur A je hlavní hvězda v binárním systému RW Aur vzdáleném asi 450 světelných let od nás. Ten je velice mladý a má za sebou jen cca 10 milionů let vývoje a samotná RW Aur A zaujala astronomy už díky tomu, že se cyklicky mění její jas. V jejich hledáčku je tak už od roku 1937. Po celou tuto dobu bylo možné pozorovat, že jednou za čas se její jas sníží, a to asi na měsíc, ovšem v roce 2011 pohasla rovnou na půl roku a tři roky poté znovu, a to už rovnou na více než dva roky. Tyto epizody se nepřičítaly samotné hvězdě, ale nějakému dalšímu objektu, který to měl způsobovat. 

  

 

Obecně přijímaná teorie je, že planety se rodí z prachu a plynů, které zbydou po zformování hvězdy. Materiál se postupně shlukuje, až zbydou jen velká tělesa a divoké období plné kolizí téměř ustane. Nicméně ještě před tím se mohou v soustavách srážet i celé planety či zárodky planet a právě pozůstatky takové kolize se mohla RW Aur A nakrmit. Na to už dlouho ukazují počítačové simulace, ale ještě nikdy to nebylo možné pozorovat přímo. Tento případ nebyl potvrzen ani nyní, ale jde o nejvíce pravděpodobné vysvětlení toho, co se v systému RW Aur stalo. 

 

V posledním roce a půl se na RW Aur A zaměřila i rentgenová observatoř Chandra, a to tedy akorát v době, kdy jas hvězdy zase začal slábnout. Rentgenové paprsky tak měly procházet skrz mračno plynů a prachu, které mělo mít vliv na jejich spektrum, jež získalo jisté signatury, o něž se astronomové mohli opřít. Lze totiž předpokládat, že tak mladá hvězda má kolem sebe ještě stále dost "planetotvorného" materiálu.

 

Zjistili tak tři věci. Jednak je kolem této hvězdy opravdu hodně materiálu, pak je samotná hvězda mnohem žhavější, než se myslelo a nakonec, její vnější vrstvy byly v jeden moment velice bohaté na železo, které není u jiných podobných hvězd vůbec obvyklé a spíše nebylo nikdy pozorované. Konkrétně je ho v ní 10x více než obvykle, takže přišla otázka, kde se vzalo? 

 

 

Jak ukazuje tento graf, v roce 2017 Chandra zachytila prudce rostoucí signaturu železa (výkyv v pravé části), takže to lze interpretovat tak, že hvězda právě v té době byla zastíněna troskami kamenité planety. Možné jsou zde dva scénáře. 

 

Dle prvního je možné, že se u hvězdy vytvořila tzv. prachová tlaková past, kde se shromažďují některé částice a zde především železo, což si můžeme představit jako vír u břehu řeky. Tento vír pak mohla narušit druhá hvězda (RW Aur B), která jej svou gravitací narušila a železo pak spadlo do RW Aur A, již částečně zakrylo a způsobilo dočasnou změnu jejího spektra. Jenomže to by tyto změny musely probíhat pravidelně, aby byly dané oběhem obou hvězd kolem sebe. 

 

 

Máme tu tak druhou pravděpodobnější možnost, která počítá s kolizí dvou mladých planet v nedávné minulosti. Jejich trosky by se pak přidaly do disku okolního materiálu a hvězda by si bezesporu velkou část přitáhla k sobě. 

 

RW Aur A tak bude pozorována i v příštích letech, aby se tato teorie mohla potvrdit. Ostatně studium exoplanet je nyní velice podporované a do toho patří i případy jejich zániku a co je může provázet. 

 

Zdroj: Astronomy