www.svethardware.cz
>
>
>

Astronomové potvrdili teorii neúspěšných supernov

Astronomové potvrdili teorii neúspěšných supernov
, , aktualita
Astronomové mohli sledovat vůbec první případ hvězdy, která byla tak masivní, že přeskočila stádium supernovy a rovnou se zhroutila do podoby černé díry. Můžeme tak mluvit o první zaznamenané neúspěšné supernově.
reklama
Tým astronomů sledujících hvězdu N6946-BH1 vedl Scott Adams z Calltechu, který spolupracoval s kolegy z univerzit v Ohiu a Oklahomě. Přišli s novou technikou sledování hvězd, která využívá zařízení Large Binocular Telescope (LBT) a přímo hledali kandidáty na neúspěšné supernovy, čili takové hvězdy, které zakončily svou dráhu bez spektakulární exploze. Po čtyřech letech práce se tento tým nakonec zaměřil na hvězdu v galaxii NGC 6946.





N6946-BH1 byl červený obr s hmotností kolem 25 Sluncí a vzdálený asi 20 milionů světelných let. Přilákal pozornost astronomů proto, že před několika lety náhle zvýšil svůj jas, a ten v porovnání se Sluncem milionkrát vyšší, ovšem pak začal zase pohasínat, až hvězda nakonec prakticky zmizela. Nenastal ale žádný výbuch supernovy a astronomové mohli sledovat jen slabou stopu blízkého infračerveného záření, které obvykle vychází z hmoty, jež právě spirálovitě proudí do chřtánu černé díry.

Už od roku 2003 řada astronomů tvrdí, že některé hvězdy jsou tak velké na to, aby se z nich mohly stát supernovy. Jejich vlastní gravitace zamezí explozi, takže namísto toho tyto hvězdy prostě jen zhasnou, čili ukončí svou termonukleární reakci a zkolabují. Nikdy, až doposud, ale nebyl k dispozici žádný důkaz, který by to potvrdil.

Adams k tomu řekl, že toto zjištění a potvrzení teorie neúspěšných supernov vysvětluje záhadu, proč velcí červení obři nebyli pozorováni jako předchůdci supernov a proč je tu mezera v rozdělení hmoty mezi neutronovými hvězdami a černými děrami. Jsou tu ale i jiné teorie, které vysvětlují, co astronomové v případě hvězdy N6946-BH1 mohli pozorovat, ačkoliv jsou nepravděpodobné. Analýza materiálů z Hubbleova a Spitzerova teleskopu však všechny už vyloučila, tedy až na jednu. Stále existuje možnost, že hvězdu najednou něco zakrylo, třeba nějaké mračno, které by zamezilo dalšímu pozorování. Nicméně i to může být brzy vyvráceno, neboť astronomové už jen čekají na data z observatoře Chandra, která sleduje rentgenové paprsky a nejspíše potvrdí, že na místě N6946-BH1 vznikla nová černá díra. Pokud se ale tak nestane, astronomové budou dané místo dále monitorovat budou muset využít ještě výkonnější sledovací zařízení.

Zdroj: arxiv.org
reklama
Nejnovější články
Intel Core i9-9900K je tu, jak si vede? Intel Core i9-9900K je tu, jak si vede?
Dnes už konečně padlo informační embargo na nové procesory Intel, a tak se můžeme podívat na první nezávislé testy procesoru Core i9-9900K, o jehož testování firmou Principled Technologies se tak moc mluvilo. 
Dnes, aktualita, Jan Vítek
Crucial P1, nová rychlá SSD s QLC čipy Crucial P1, nová rychlá SSD s QLC čipy
Také společnost Crucial představila nová velmi rychlá SSD. Využívají M.2 2280 formátu a sběrnice PCIe s NVMe podporou. Může se chlubit rychlostí až 2000 MB/s díky vyrovnávacímu SLC bufferu.
Dnes, aktualita, Milan Šurkala
Ve vesmíru byl poprvé vytvořen Boseho-Einsteinův kondenzát Ve vesmíru byl poprvé vytvořen Boseho-Einsteinův kondenzát
Pomocí experimentálního čipu vyslaného do vesmíru byl lidmi poprvé v jeho prostředí vytvořen Boseho-Einsteinův kondenzát. Ten by mohl přispět k rozšíření přehledu o fyzice a ke studiu temné hmoty a gravitačních vln. 
Dnes, aktualita, Jan Vítek
AMD vyjádřilo svou nespokojenost s benchmarky zveřejněnými Intelem AMD vyjádřilo svou nespokojenost s benchmarky zveřejněnými Intelem
Intel si u firmy Principled Technologies objednal benchmarky nových Core a konkurenčních procesorů. Ty byly značně nepřesné vlivem nevhodného nastavení platforem AMD. A právě firma AMD k tomu dosud mlčela. 
Dnes, aktualita, Jan Vítek1 komentář
Začíná mise BepiColombo: dvě sondy zítra startují na cestu k Merkuru Začíná mise BepiColombo: dvě sondy zítra startují na cestu k Merkuru
Evropská ESA a japonská JAXA se spojily v rámci mise BepiColombo, která má za úkol zmapovat planetu Merkur. Vzhledem k extrémním teplotním výkyvům to nebude snadné a snadná nebude ani cesta. 
Dnes, aktualita, Jan Vítek