Astronomové našli chybějící článek mezi gama záblesky a hypernovami

Menší a lehčí hvězdy jako naše Slunce ke konci svého života tiše zmizí a jistě neprodělají tak spektakulární exitus jako supernovy nebo ještě lépe větší hypernovy. Osud hypernovy typicky potká hvězdu, která má asi 25násobnou hmotnost Slunce. Hypernova pak září desetkrát silněji než supernova a zanechává po sobě černou díru, nebo alespoň neutronovou hvězdu. Astronomové předpokládají, že silné gama záblesky mají původ téměř exkluzivně právě v hypernovách, ale dosud měli možnost zaznamenat několik z nich, které žádný gama záblesk nedoprovázel. Takže bylo jasné, co se musí zjistit. 

 

ilustrace kokonu kolem hypernovy 

 

V prosinci roku 2017 byl spatřen gama záblesk z galaxie vzdálené 500 milionů světelných let a spojen byl s hypernovou v rané fázi. Vnitřek hvězdy se už v dané fázi měl zhroutit v černou díru či neutronovou hvězdu, ale vnější vrstvy dosudy nebyly vymrštěny pryč v projevu exploze. Především tu byl ale onen gama záblesk, který byl na takovou událost podivně slabý, přičemž ten obvykle dokáže ve svém spektru přesvítit celou hypernovu. A právě to ukázalo na možnou příčinu. 

 

Na hypernovu se zaměřil španělský Gran Telescopio Canarias, který objevil zajímavý energetický útvar. Astronomové mluví o kokonu vysoce energetických částic, který se rapidně rozšiřuje kolem hypernovy a onu energii mu dodává právě gama záření ze záblesku. Pomocí zmíněného teleskopu se totiž zjistilo, že tento kokon sám vydává více energie než samotný záblesk uvnitř, což si můžeme vysvětlit právě tak, že kokon je "krmen" zevnitř. 

 

hypernova v 500 milionů sv. let vzdálené galaxii 

 

Pak ovšem může nastat ten případ, že zdroj gama záření uvnitř už se vydá ze svých zásob energie, které pohltí kokon a záblesk je tak v podstatě z našeho pohledu pohlcen. Autoři studie mluví o chybějícím článku, jenž pomohl vysvětlit jednu ze záhad, respektive možná pomůže, protože tuto teorii bude třeba ještě potvrdit dalšími pozorováními. 

 

Zdroj: IAA-CSIC