Australská studie řadí loot boxy na úroveň hazardu

Zvláště v minulém roce bylo velice živé téma loot boxů a my jsme se mohli dozvědět, že některé vlády plánovaly provést průzkumy a studie, na jejichž základě by se mohly rozhodnout, zda dát v rámci legislativy mikrotransakcemi placené loot boxy na úroveň hazardu. To by znamenalo, že herní studia a vydavatelé by ztratili podstatnou část svých zákazníků, kteří jsou ochotni za něco takového platit.

 

 

Téma ke zpracování tak dostala i australská Environment and Communications Reference Committee (ECRC), která provedla průzkum s účastí více než 7400 hráčů, aby zjistila, jak oni reagují na možnost získat virtuální výbavu do her, kde hraje roli pravděpodobnost, a tedy i štěstí. Nyní byly zveřejněny závěry této studie, které říkají prostě a jednoduše to, že z psychologického hlediska jsou loot boxy hazard. To se dalo čekat, ale co dalšího k tomu může zpráva ECRC říci? 

 

Dle závěrů studie je stav mysli a množství vynaložených peněz osob uvyklých na časté otevírání loot boxů (či jak jinak opsat slovo "závislý") podobný tomu, co se dá zjistit u lidí, kteří mají vřelý vztah k tradičním formám hazardu. Jde právě o pocit z výhry, který je přivádí k tomu, aby byli ochotni sázet více a více peněz. Je tu ale jeden podstatný rozdíl, a sice ten, že automaty, ruleta, koně či jiné obvyklé hazardní hry a příležitosti jsou obvykle o vidině peněžité výhry. Loot boxy peníze neukrývají, leda tak opět ty virtuální, stejně jako jsou virtuální i předměty výhry, jež jsou ve své podstatě bezcenné, pokud se nenajde cesta, jak je s ostatními směnit. A právě proto je logické, že zde musí hrát velkou roli právě onen pocit z výhry. 

 

ECRC také přímo říká,že loot boxy mohou mít škodlivý účinek na hráče, kteří jsou k hazardu náchylní. Loot boxy a hazard jde tak spojit i v tom smyslu, že člověk ochotný utápět velké peníze v herních mikrotransakcích bude náchylný i ke svodům tradičních hazardních her. To je také celkem logické, ale přesně to je i střed sporů mezi odpůrci loot boxů a herními firmami, které je využívají a které s oblibou tvrdí, že to je něco jako sbírání baseballových karet. Dle ECRC to tak rozhodně není. 

 

Komise také navrhla některá opatření, jak loot boxy regulovat, ovšem prostý celoplošný zákaz mezi nimi není. Ostatně ani hazard obecně není v Austrálii postaven mimo zákon, takže pro loot boxy by mohlo platit věkové omezení (od 18 let) a pak také nutnost zobrazovat varování před možnými dopady. To je v případě počítačových her zajímavá představa. Jde ale jen o návrhy a zda se některý z nich dostane do praxe, to se teprve uvidí. 

 

Vypadá to však, že loot boxy a mikrotransakce mohou mít to nejlepší za sebou a dá se říci, že herní společnosti si za to mohou samy tím, jak neustále posunovaly laťku zkoušejíc, co jejich zákazníci ještě vydrží. 

 

Zdroj: Extremetech