Jenže problém je také v tom, že i při předjíždění by řidič neměl překročit dovolenou rychlost v daném úseku a toho se klidně může někdo chytnout v zájmu údajného většího blaha a bezpečnosti ­(ať už výrobci nebo zákonodárci­). Možné je dnes úplně všechno, byť je to samozřejmě v praxi blbost.

Existuje cosi, čemu se říká aktivní bezpečnost. U takového auta s omezením jaksi částečně chybí. Auto musí mít možnost zrychlit, pokud se tím dá vyřešit nebezpečná situace. Jinak se klidně mohou vyrábět auta s maximálkou 130 a jiná ne, že?

A co když nemůže zrychlit, protože motor na to není dostatečně silný? Pak se přece dá argumentovat, že když má člověk slabý motor, který neumožní v případě nenadálé situace zrychlit, nemá předjíždět. To je myslím docela legitimní a logické.

To se ale ve výsledku moc neliší od situace, kdy to bude omezeno softwarem. Řidič má stejnou informaci o tom, že rychleji to už nepůjde ­(jen zdroj je jiný, není to slabý motor, ale softwarové omezení­). Tedy pokud nemá předjíždět, když ví, že motor je slabý a už neumí zrychlit, tak by také neměl předjíždět, když ví, že neumí stejně tak zrychlit kvůli softwarovému­/legislativnímu omezení. Jinak řečeno, pokud vím, že auto není aktivně bezpečné, neměl bych předjíždět, ať už je důvod nízké aktivní bezpečnosti jakýkoli. A co třeba obligátní omezeovač německých aut na 250 km­/h? Co když se řidič rozhodne ve 240 předjíždět, najednou vyvstane ve 250 nebezpečná situace a nebude možnost zrychlit? Opět mi to přijde zejména jako chyba řidiče, který předjíždění nepřizpůsobil aktivní bezpečnosti nabízené jeho vozidlem.

Pozor, já toto softwarové omezení rozhodně neobhajuji ­(naopak, jsem proti­), ale obávám se, že se najde způsob, jak toto omezení přivést do praxe. Např. v Japonsku měli omezení na 180 km­/h ­(možná ještě mají, nevím­) a kdysi dokonce i maximální možný výkon motoru na 280 koní. A jak znám všemožné tendence, vůbec bych se nedivil, kdyby někoho v zájmu vyšší bezpečnosti napadlo paradoxně zhoršit aktivní bezpečnost.

Jinak řečeno, pokud vím, že s 33kW prdítkem bych ve 125 neměl předjíždět, protože více než 130 nedám, ze stejného důvodu by to mělo platit i pro 330kW auto, které také nedá více než 130 kvůli softwarovému omezení. Aktivní bezpečnost obou vozů je víceméně stejná, je na řidiči, co s tím udělá. Přitom proti prvnímu vozítku a jeho ­"omezenosti­" nikdo nic nenamítá.

No jako já chápu, že ve jménu ­"údajného veřejného blaha­" jde dnes odhlasovat ledacos. Nicméně stejně s tím nesouhlasím. Ono nejde jen o předjíždění. Stačí už taková jednoduchá situace jako že vezete babičku do nemocnice. Pojedete po obchvatu opravdu jen 50 km­/h i když je třeba noc a silnice je úplně prázdná?

Celkově tohle ­"odebírání zodpovědnosti­" člověku je také odebírání svobody a ta ne vždy musí sahat do svobody druhého člověka. Opravdu mi třeba tohle přijde jako výměna jednoho typu nebezpečí za jiný typ nebezpečí, přičemž výsledek je ­"celkové omezení­", nikoliv snížení celkového nebezpečí.

No, možná jsem to napsal zbytečně složitě, ale asi je jasné, co se snažím říct...

Tak to jsme dva, co s tím nesouhlasíme, fakt je ale ten, že tendence k tomuto omezování svobody ve jménu vyššího blaha tu byly odnepaměti a asi i pořád budou. Jsme jejich každodenním svědkem, takže si ani moc nemyslím, že je tu otázkou zda, ale spíše kdy.

Co se týče babičky, ono je dávno možné to, že už bude mít nějaký implantát, který bude monitorovat její stav a o její zdraví se dostatečně rychle postará někdo jiný, jakmile nějaký senzor začne házet ­"nezdravé­" hodnoty. Ono je klidně možné, že taková situace, kdy člověk nenechá starost o druhé v nouzi na profesionální k tomu určené pomoci, může být i postavena mimo zákon.