Bez papíru to nejde (1): Úvod
3.3.2009, Michal Koláček, článek
V tématu pro březen nahlédneme na stránkové laserové tiskárny. Loni v říjnu jsme vám v této oblasti přinesli řadu zpráv včetně recenzí, na které navážeme. Navíc celou přílohu rozšíříme o testy vybraných multifunkcí. Další podrobnosti jsou obsahem dnešního článku. Aktualizováno o faktory ovlivňující výběr tiskových řešení.
Aktualizováno 2.3.2009
V následujících čtyřech týdnech vás na svethardware.cz bude provázet tematická příloha "Bez papíru to nejde (1)", jež se věnuje barevným laserovým tiskárnám. Tento pojem vymezuje z cenového hlediska relativně širokou oblast, a proto se omezíme na profesionální tisk s důrazem na jeho úspory respektive nízké náklady. Vytipovali a zrecenzovali jsme pro vás několik zařízení uvažovaného charakteru, u nichž částka spojená s jejich pořízením nepřesahuje 15 000 Kč.
Mimo teoretické články týkající se technologie stránkových tiskáren uvažovaného typu, nejčastějších vad, jež je postihují, nahlédneme na segment multifunkčních zařízení. Povíme si, jaké jsou dnes na trhu možnosti a samozřejmě nebudou chybět ukázkové testy včetně zhodnocení nákladů na jejich provoz. Jednička v názvu měsíčního celku napovídá, že se během následujících měsíců můžete těšit na jeho volné pokračování.
Dle dostupných informací na Internetu se počátky laserové tiskové technologie datují do roku 1938. V té době se lidé začínají setkávat s procesem nazvaným elektrografie, jenž se později přejmenoval na xerografii nebo-li suchý zápis. Dá se říci, že laserová tiskárna vychází ze zmíněného procesu. Využívá elektrostatickou energii k přenosu suchého inkoustu na list papíru. Od laserových tiskáren je velmi blízko například k fotokopírovacím strojům. Hlavní rozdíl je ve způsobu zaznamenávání obrazu. V případě laserového tisku je běžně používaná lampa v kopírkách nahrazena laserovým paprskem.
Původní laserová technologie tisku jako výstup aplikací se zpočátku zdála velmi vzdálená a nedostupná. Vyvinuly ji laboratoře firmy Xerox v USA. Gary Starkweather byl ten, jenž upravil kopírovací technologii xerox přidáním laserového paprsku, a tím následně položil základy laserového tisku. Prvním modelem se v roce 1975 mohla pochlubit společnost IBM. Jednalo se o sálové řešení s modelovým značením 3800. První komerční produkty disponovaly proti ostatním technologiím tisku vysoce kvalitním výstupem. Nevýhodou byly jejich značné rozměry a náklady spojené s pořízením.
V průběhu roku 1984 představila společnost Hewlett-Packard první tiskárnu určenou primárně pro domácnost a kancelář. Její název byl HP LaserJet a od uvedení si vysloužila velký obdiv a chválu z řad výrobců i zákazníků.
Obecně je tiskárna považována za výstupní zařízení, jenž slouží k přenosu dat v elektronické podobě na papír nebo jiné médium. Ve většině případů je připojena k počítači, ale dokáže pracovat i samostatně. Jednou z dalších možností, jak ji lze chápat, je součást multifunkčního zařízení. Jejich typů je celá řada, ale já bych se rád pozastavil právě u těch laserových. Jak jsem už uváděl, laserový tisk má počátky v xerografii. Je založen na přenosu elektrického náboje pomocí přenosového válce s vrstvou polovodiče. Jde o podobný princip jako u kopírky.
Stručně řečeno, paprsek laseru vykresluje obraz na světlocitlivý válec (při dopadu světla vede elektrický proud), na jehož povrch se poté nanáší toner. Ten se následně uchytí jen na osvětlených místech, obtiskne se na papír a na závěr je k němu tepelně fixován. Podobný princip činnosti můžeme pozorovat u LED tiskáren. Namísto laseru s otočným zrcadlem je použita řada světelných diod. Mezi nesporné výhody této techniky patří především vysoká kvalita a rychlost tisku, vodostálost, stálobarevnost a téměř žádná hlučnost. Naopak nevýhodou je relativně vysoká pořizovací cena kvalitního zařízení a vyměnitelného toneru (práškové barvy).
Jedná se zpravidla o All-in-one (AIO) přístroje, které si poradí s řadou kancelářských úkonů. Typicky jde o tisk, kopírování a skenování dokumentů. Tím výčet nekončí, setkat se lze navíc s faxovým zařízením využívajícím tiskové mechaniky a skeneru nebo funkcí síťového tisku. Tedy jedna kompaktní jednotka vám může poskytnout vysokorychlostní a vysoce kvalitní laserový/inkoustový tisk, kopírování a barevné/černobílé skenování. Součástí v podobě programového vybavení je zpravidla program na rozpoznávání znaků nebo-li OCR (Optical Character Recognition). Spolehlivost je v dnešní době téměř stoprocentní, takže tištěný text netřeba přepisovat. Dalším pomocníkem je obvykle automatický podavač listů, jenž nám umožní skenování a kopírování více předloh, aniž bychom s nimi museli manipulovat.
Kromě AIO se můžeme setkat s označením SOHO (Small Office/Home Office), Kancelářské multifunkční zařízení (Office MFP) a Produkční multifunkční zařízení (Production MFP).
Svoji povahou snižují pořizovací i provozní náklady, než při řešení využívajícím samostatného kopírovacího stroje, tiskárny, skeneru či faxu. K dostání jsou inkoustová a laserová (černobílá a barevná) řešení. Ceny jsou rozdílné a k dostání jsou levné i drahé přístroje. Platí však, že ty levnější nejsou vybaveny barevnou laserovou jednotkou. V jednom z dalších článků vám nabídneme podrobnější výklad jednotlivých možností použití, které jsou uvedeny výše.
Potřeba převádět dokumenty do tištěné podoby je stále velmi populární a užitečná, a to navzdory nejrůznějším předpovědím o "bezpapírových" kancelářích atp. Při nákupu určitého tiskového zařízení bychom měli brát v úvahu několik důležitých faktorů výběru. Mezi vybrané patří samotné možnosti tisku, jeho rychlost a kvalita, nejrůznější funkce a snadnost ovládání. V souvislosti s probíhající finanční krizí bychom neměli zapomenout zcela jistě na často opomíjenou část tiskových nákladů.
Ty celkové totiž ve většině případů převyšují podíl pořizovací ceny samotné tiskárny. Příčinu lze hledat ve vývoji technologií s důrazem na nižší spotřebu, hlučnost a šetrnost k životnímu prostředí, uvádění stále nových výrobků atp. Tuto skutečnost mnoho zákazníků zcela opomíjí. Za předpokladu, kdy jsme se rozhodli v našem případě pro laserové provedení, je dobré si uvědomit, zda chceme tisknout černobílé, barevné dokumenty či obchodní katalogy. Měli bychom mít představu o počtu stran, které hodláme v jednom měsíčním cyklu vytisknout, nebo zda je zařízení určeno pro jednotlivce či skupiny osob.
Výše popsané faktory jsou v praxi často zlehčovány a většina uživatelů nemá ani přibližný odhad, kolik stran a jak velké barevné plochy potiskne. Největší váhu přisuzují pouze koncové ceně výrobku. Mnoho odborníků napříč trhem označuje toto jednání za chybné a klade důraz na hodnocení celkových nákladů na vlastnění a provoz. Odtud je také blízko k výtěžnosti laserových tiskáren a jejímu měření. Existuje mnoho metodik uvažující testovací dokumenty, velikost tiskových úloh, režimy kvality tisku atp. Při závěrečném porovnávání produktů bychom měli zvažovat všechny faktory s cílem získat nejlepší celkovou hodnotu (spolehlivost, produktivita, kvalita etc.).
- Bez papíru to nejde (1) - popis březnového celku
- Nákup tiskových zařízení - faktory ovlivňující výběr
Bez papíru to nejde (1)
V následujících čtyřech týdnech vás na svethardware.cz bude provázet tematická příloha "Bez papíru to nejde (1)", jež se věnuje barevným laserovým tiskárnám. Tento pojem vymezuje z cenového hlediska relativně širokou oblast, a proto se omezíme na profesionální tisk s důrazem na jeho úspory respektive nízké náklady. Vytipovali a zrecenzovali jsme pro vás několik zařízení uvažovaného charakteru, u nichž částka spojená s jejich pořízením nepřesahuje 15 000 Kč.
Mimo teoretické články týkající se technologie stránkových tiskáren uvažovaného typu, nejčastějších vad, jež je postihují, nahlédneme na segment multifunkčních zařízení. Povíme si, jaké jsou dnes na trhu možnosti a samozřejmě nebudou chybět ukázkové testy včetně zhodnocení nákladů na jejich provoz. Jednička v názvu měsíčního celku napovídá, že se během následujících měsíců můžete těšit na jeho volné pokračování.
Kde se vzaly?
Dle dostupných informací na Internetu se počátky laserové tiskové technologie datují do roku 1938. V té době se lidé začínají setkávat s procesem nazvaným elektrografie, jenž se později přejmenoval na xerografii nebo-li suchý zápis. Dá se říci, že laserová tiskárna vychází ze zmíněného procesu. Využívá elektrostatickou energii k přenosu suchého inkoustu na list papíru. Od laserových tiskáren je velmi blízko například k fotokopírovacím strojům. Hlavní rozdíl je ve způsobu zaznamenávání obrazu. V případě laserového tisku je běžně používaná lampa v kopírkách nahrazena laserovým paprskem.
Původní laserová technologie tisku jako výstup aplikací se zpočátku zdála velmi vzdálená a nedostupná. Vyvinuly ji laboratoře firmy Xerox v USA. Gary Starkweather byl ten, jenž upravil kopírovací technologii xerox přidáním laserového paprsku, a tím následně položil základy laserového tisku. Prvním modelem se v roce 1975 mohla pochlubit společnost IBM. Jednalo se o sálové řešení s modelovým značením 3800. První komerční produkty disponovaly proti ostatním technologiím tisku vysoce kvalitním výstupem. Nevýhodou byly jejich značné rozměry a náklady spojené s pořízením.
V průběhu roku 1984 představila společnost Hewlett-Packard první tiskárnu určenou primárně pro domácnost a kancelář. Její název byl HP LaserJet a od uvedení si vysloužila velký obdiv a chválu z řad výrobců i zákazníků.
Laserová tiskárna
Obecně je tiskárna považována za výstupní zařízení, jenž slouží k přenosu dat v elektronické podobě na papír nebo jiné médium. Ve většině případů je připojena k počítači, ale dokáže pracovat i samostatně. Jednou z dalších možností, jak ji lze chápat, je součást multifunkčního zařízení. Jejich typů je celá řada, ale já bych se rád pozastavil právě u těch laserových. Jak jsem už uváděl, laserový tisk má počátky v xerografii. Je založen na přenosu elektrického náboje pomocí přenosového válce s vrstvou polovodiče. Jde o podobný princip jako u kopírky.
Stručně řečeno, paprsek laseru vykresluje obraz na světlocitlivý válec (při dopadu světla vede elektrický proud), na jehož povrch se poté nanáší toner. Ten se následně uchytí jen na osvětlených místech, obtiskne se na papír a na závěr je k němu tepelně fixován. Podobný princip činnosti můžeme pozorovat u LED tiskáren. Namísto laseru s otočným zrcadlem je použita řada světelných diod. Mezi nesporné výhody této techniky patří především vysoká kvalita a rychlost tisku, vodostálost, stálobarevnost a téměř žádná hlučnost. Naopak nevýhodou je relativně vysoká pořizovací cena kvalitního zařízení a vyměnitelného toneru (práškové barvy).
Multifunkční zařízení
Jedná se zpravidla o All-in-one (AIO) přístroje, které si poradí s řadou kancelářských úkonů. Typicky jde o tisk, kopírování a skenování dokumentů. Tím výčet nekončí, setkat se lze navíc s faxovým zařízením využívajícím tiskové mechaniky a skeneru nebo funkcí síťového tisku. Tedy jedna kompaktní jednotka vám může poskytnout vysokorychlostní a vysoce kvalitní laserový/inkoustový tisk, kopírování a barevné/černobílé skenování. Součástí v podobě programového vybavení je zpravidla program na rozpoznávání znaků nebo-li OCR (Optical Character Recognition). Spolehlivost je v dnešní době téměř stoprocentní, takže tištěný text netřeba přepisovat. Dalším pomocníkem je obvykle automatický podavač listů, jenž nám umožní skenování a kopírování více předloh, aniž bychom s nimi museli manipulovat.
Kromě AIO se můžeme setkat s označením SOHO (Small Office/Home Office), Kancelářské multifunkční zařízení (Office MFP) a Produkční multifunkční zařízení (Production MFP).
Svoji povahou snižují pořizovací i provozní náklady, než při řešení využívajícím samostatného kopírovacího stroje, tiskárny, skeneru či faxu. K dostání jsou inkoustová a laserová (černobílá a barevná) řešení. Ceny jsou rozdílné a k dostání jsou levné i drahé přístroje. Platí však, že ty levnější nejsou vybaveny barevnou laserovou jednotkou. V jednom z dalších článků vám nabídneme podrobnější výklad jednotlivých možností použití, které jsou uvedeny výše.
Nákup tiskových zařízení - faktory ovlivňující výběr
Potřeba převádět dokumenty do tištěné podoby je stále velmi populární a užitečná, a to navzdory nejrůznějším předpovědím o "bezpapírových" kancelářích atp. Při nákupu určitého tiskového zařízení bychom měli brát v úvahu několik důležitých faktorů výběru. Mezi vybrané patří samotné možnosti tisku, jeho rychlost a kvalita, nejrůznější funkce a snadnost ovládání. V souvislosti s probíhající finanční krizí bychom neměli zapomenout zcela jistě na často opomíjenou část tiskových nákladů.
Ty celkové totiž ve většině případů převyšují podíl pořizovací ceny samotné tiskárny. Příčinu lze hledat ve vývoji technologií s důrazem na nižší spotřebu, hlučnost a šetrnost k životnímu prostředí, uvádění stále nových výrobků atp. Tuto skutečnost mnoho zákazníků zcela opomíjí. Za předpokladu, kdy jsme se rozhodli v našem případě pro laserové provedení, je dobré si uvědomit, zda chceme tisknout černobílé, barevné dokumenty či obchodní katalogy. Měli bychom mít představu o počtu stran, které hodláme v jednom měsíčním cyklu vytisknout, nebo zda je zařízení určeno pro jednotlivce či skupiny osob.
Výše popsané faktory jsou v praxi často zlehčovány a většina uživatelů nemá ani přibližný odhad, kolik stran a jak velké barevné plochy potiskne. Největší váhu přisuzují pouze koncové ceně výrobku. Mnoho odborníků napříč trhem označuje toto jednání za chybné a klade důraz na hodnocení celkových nákladů na vlastnění a provoz. Odtud je také blízko k výtěžnosti laserových tiskáren a jejímu měření. Existuje mnoho metodik uvažující testovací dokumenty, velikost tiskových úloh, režimy kvality tisku atp. Při závěrečném porovnávání produktů bychom měli zvažovat všechny faktory s cílem získat nejlepší celkovou hodnotu (spolehlivost, produktivita, kvalita etc.).
