Blízké průlety cizích hvězd nejsou vzácné, kdy bude další?

Jako víceméně stálý fakt bereme to, že nejbližší hvězdný systém či cizí hvězda vůbec se nachází ve vzdálenosti přes 4 světelné roky. To se ale pochopitelně stále mění a vyvíjí, i když s ohledem na délku lidského života jen minimálně, takže pro každého z nás bude prostě platit, že hvězda, která to má k našemu Slunci nejblíže, je a bude Proxima Centauri (vzdálenost 4,22 sv. let). 

 

 

Před 70 tisíci lety to ale bylo zcela jiné, neboť to se do blízkosti našeho Slunečního systému dostala Scholzova hvězda, a to na vzdálenost pouhých 0,8 světelného roku. Astronomové přitom odhadují, že v průměru nastávají podobná blízká setkání každých 50.000 let a mohou mít neblahé následky. Jde pochopitelně o gravitační působení, které může ovlivnit objekty v Oortově oblaku a vyslat celý zástup komet do středu naší soustavy. 

 

Scholzova hvězda (WISE J072003.20–084651.2) je ovšem relativně malá a kolem Sluneční soustavy proletěla vysokou rychlostí, takže dle toho na ni neměla velký vliv. Nicméně to nebyl jednorázový průlet hvězdy, ale jeden z mnoha, přičemž další nás má čekat v relativně blízké budoucnosti. 

 

Průlet Scholzovy hvězdy byl objeven v rámci spolupráce astronoma Erica Mamajeka (NASA JPL) a Valentina Ivanovova (European Southern Observatory). Právě Ivanovov si všiml, že Scholzova hvězda je sice vzdálená jen 20 světelných let, ovšem nepohybuje se z našeho pohledu do stran, což napovědělo, že směřuje buď směrem od nás, anebo k nám. Po změření radiální rychlosti bylo jasné, že se vzdaluje přímo od nás a že před desítkami tisíc let byla mnohem blíže, a to v době, kdy se první moderní lidé začali šířit do světa z domovské Afriky a v Evropě vládli Neandrtálci. 

 

Ve výzkumu budoucích i minulých blízkých průletů cizích hvězd pak pochopitelně posloužil evropský satelit Gaia, který dokáže velice přesně mapovat pozici a pohyb hvězd. V německém Institutu Maxe Plancka pak pomocí dat tohoto satelitu vznikl seznam nějakých 700 hvězd, které se v průběhu příštích 15 let dostanou na vzdálenost méně než 15 světelných let. Onen seznam však dle astronomů není ani zdaleka úplný a jejich odhad je takový, že ve vzdálenosti jednotek světelných let kolem naší soustavy proletí jedna hvězda každých 50.000 let. 

 

 

A která z nich by mohla naší soustavě řádně pocuchat vnější oblasti? Je to především Gliese 710 (cca poloviční hmotnost Slunce), jejíž blízký průlet přímo skrz Oortův oblak (přesněji ve vzdálenosti do 10.000 AU) zřejmě naruší dráhu milionů objektů, především komet, jež budou představovat velice reálné ohrožení i pro Zemi. Jde však o budoucnost vzdálenou 1,35 milionu let, takže panika zatím není namístě. Gliese 710 pak bude na noční obloze viditelná jako velice jasný oranžový objekt, který výrazně přesvítí jakoukoliv jinou hvězdu.