Blízký systém Tau Ceti obsahuje čtyři superzemě

 

Hvězdu Tau Ceti můžeme najít na obloze v souhvězdí Velryby. Od nás je vzdálená 11,9 světelných let a především je to po alfě Centauri A druhá nejbližší hvězda podobná Slunci (oproti němu je trošku menší), a to spektrální třídy G8V.

 

 

Nová studie uvádí, že její systém má alespoň čtyři velké planety a dvě z nich obíhají na okrajích obyvatelné zóny, což znamená teoretickou možnost existence vody v tekutém stavu. Všechny čtyři by měly patři mezi tzv. superzemě, ale uvádí se, že některé z nich jsou možná ještě větší, což by je řadilo mezi minineptuny. Ale to bude předmětem dalšího zkoumání. 

 

Systém Tau Ceti je vzhledem k vlastnostem jeho hvězdy i její blízkosti přirozeně jeden z hlavních cílů hledačů planet, a to už od roku 1988, ale je to také systém, který není snadné studovat. To kvůli velkému množství prachu, jenž nám brání ve výhledu a také to není systém, který by byl vhodně natočen, abychom mohli sledovat jeho planety tranzitní metodou.

 

Astronomové se tak museli spolehnout na metodu měřící radiální rychlost, která zkoumá gravitační vliv planet na jejich hvězdu a aktuální studie je založena na dlouhých 14 letech pozorování a není divu. Odhaleny totiž byly planety, které oběhnou hvězdu Tau Ceti jednou za 20, 49, 160 a 642 dní. Planety blíže k Tau Ceti s označením g a h mají být asi dvakrát hmotnější než Země a zbylé dvě asi čtyřikrát. Předchozí studie ale také mluvily o planetách s oběžnou dráhou trvající 14, 35 a 94 dní, což by mohlo znamenat, že Tau Ceti má alespoň sedm planet, jenomže nová studie jejich přítomnost nepotvrdila, a pak je tu i další kandidát s cca 1000denní orbitou, ale jeho přítomnost také nešlo potvrdit ani vyvrátit. Dle autorů aktuální studie šlo spíše o falešné signály, které způsobila aktivita samotné hvězdy Tau Ceti. 

 

Co se týče potenciálně obyvatelných superzemí u Tau Ceti, jde o dvě vnější s oběžnou dráhou trvající 160 a 642 dní. Právě ty se nachází na vnitřním a vnějším okraji obyvatelné zóny, takže jedna by mohla být příliš horká jako Venuše a druhá zase příliš chladná jako Mars, ale pochopitelně nezáleží pouze na jejich vzdálenosti od hvězdy. Pokud je tu ale nějaký problém, který tamní potenciální život může mít, pak je to právě obrovské množství vesmírného prachu, a tak pravděpodobně i asteroidů či planetek, které mají dle odhadů do velkých planet narážet 10x častěji než v našem systému. 

 

Tau Ceti tak zůstává záhadou, která čeká na své vyřešení a k tomu by měla posloužit další generace teleskopů včetně vesmírného JWST. Samozřejmě to může dopadnout tak, že objevíme něco zcela jiného než superzemě, nebo tato pozorování selžou právě kvůli stínícím oblakům prachu. 

 

Zdroj: Astronomy