"Breakthrough Listen už naslouchal 60 milionům systémů, nenašel zatím nic"
"zatím dokázal naslouchat už více než 60 hvězdným systémům"
Chápu, že je to jenom malý rozdíl, ale stejně...
Vlastně to je matematicky správně. 60 milionů je více než 60. Tak nic.
Odpovědět1 0
Zas až tak tomu moc nerozumím, ale překvapuje mě že se známky civilizace hledají pouze ve spektru rádiových vln
Pokud je nějaká civilizace natolik vyspělá že má mezihvězdný pohon, nebo aspoň meziplanetární, očekával bych že využije nějaký extrémně silný vysílač například v rentgenovém spektru, na velkou vzdálenost by se takový signál mohl objevit například jako záblesk v infračerveném spektru (rudý posuv), ostatně proto se taky loví FRB, které jsou většinou ze sousedních galaxií, většinou vytvořené neutronovou hvězdou jako nějaký druh výbuchu s vystřelením radiační vlny která na tu vzdálenost zpomaluje na frekvenci infr.č.svetla až frek. rádiových vln (FRB)
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d7/EM_Spectrum_Properties_cz.svg/1155px-EM_Spectrum_Properties_cz.svg.png
Narážím na tu zmínka o extrémně silném majáku, ale je pravda že ta civilizace se naopak může snažit spíše skrývat a sama spíš jen vesmírný prostor pouze poslouchá
Odpovědět0 0
Civilizace s mezihvězdným pohonem již nemá důvod přenášet cokoliv na větší vzdálenost rádiem, laserem, ani jakýmkoliv jiným zářením, jež se šíří JEN rychlostí světla. I kdyby měl dostat "poštu" kurýr a prostě odletět do patřičné soustavy, bude tam o XY let dřív.
Odpovědět1 0
tak on mezihvězdný pohon je docela relativní pojem
muže to být upravená rychlejší verze Iontového motoru, solární plachetnice nebo jaderného pohonu, všechny zmíněné pohony mohou urychlit cestovatele na řekněme 0,1 rychlosti světla po několika desetiletích cesty
a pak je zde nějaký "warp" pohon kterým doletíš k Proximě Centaury za 2 hodiny, že..?
Odpovědět0 0
Známka vyspělosti civilizace je v tom, že svá data přenáší efektivně. Tedy, že nepoužije třeba 1GHz signál k tomu, aby přenášela morseovku přenosovou rychlostí pár bitů za sekundu, ale když už ho použije, tak do něj narve maximum, co se do něj vejde a použije na přenos i tu nejlepší kompresi. Jenže pak takový signál nebudeme schopni odlišit od šumu.
Když jsme jako lidstvo začali pracovat se soubory na počítačích, byly soubory naprosto jasně čitelné, protože jsme si nedovedli představit nic jiného, než prostý text. Dneska u naprosté většiny souborů pohledem dovnitř nepoznáme, co je to za soubor a přečíst jeho skutečný obsah vyžaduje znalosti o tom, jak jsou v něm data zakódována.
A druhý pohled na efektivitu je v tom, že vyspělé civilizace nebudou plýtvat energií na všesměrové vysílání s dosahem desítek či stovek světelných let jen proto, aby si popovídali například v rámci jedné hvězdné soustavy.
Jediná šance, jak nějakou jinou civilizaci zachytit je, že ona sama bude chtít a bude vysílat všesměrově v co nejjednodušším kódování. Ale tam je otázka, co by jí to mělo přinést, mimo velké riziko vlastní zkázy.
Odpovědět1 0
Nemluvě o tom, že by vůbec museli používat rádiové vlny. Vždyť MY je známe s bídou 150 (z toho napřed čistě teoreticky) a už teď jim v přenosu naprosté většiny dat ustoupilo světlo. A kdo ví, co bude dál. (mluvím samozřejmě o přenosu v optickém vlákně)
Odpovědět1 0
Podle mě hledání rádiových signálů vyspělých civilizací je jako hledat kouřové signály v sousedním městě, jestli někdo nevolá. Taky nemáme výkonný rádiový maják, co by byl schopen poslat signál daleko za sluneční soustavu a i kdyby, tak než někam signál doletí, tak naše civilizace už tu ani nemusí být a těch 200 let co něco vysíláme se stejně všechno nejspíš ztratí v kosmickém šumu.
Odpovědět2 0
A ono je patrně dobře, že dostatečně výkonný maják nemáme. Když se motáš po lese a řveš, je dost slušná šance, že na tebe vyběhne naštvaná potvora. Mírumilovní se spíš klidí stranou :)
Odpovědět3 0
