Moderní technologie mohou narážet i na geopolitické vlivy, což by se mohlo stát panelům QD-OLED, které má prozatím ve svém výrobním programu jen Samsung. Oproti běžným OLED monitorům mají několik výhod. Podsvícení je jen jedné barvy (zpravidla modré) a o výslednou barvu se pak starají kvantové tečky, které ho upravují i na červenou nebo zelenou. Toto řešení přináší možnost dosáhnout vyššího jasu, který je u tradičních panelů OLED docela problém, také potlačují problém s vypalováním obrazu. Problémem však je, že řešení od Samsungu k tomuto využívá velmi vzácný kov, indium. Toho je v zemské kůře velmi málo a omezenou dostupnost zhoršuje i to, že jeho nejvýznamnějším dodavatelem je Čína (za posledních 20 let to bylo lehce pod polovinou celosvětové produkce, nicméně v roce 2022 už zastoupení Číny stouplo na 59 %). Japonská společnost Canon ale našla na tento problém odpověď a její displeje QD-OLED se obejdou bez india.
V jejím případě jde o mnohem snáze dostupný a recyklovatelný materiál, který nicméně také není úplně bezproblémovým. Jde totiž o olovo. To zrovna není nejoblíbenějším materiálem z ekologického hlediska a bude zajímavé sledovat, jak se takové displeje poperou např. s certifikací RoHS. Výhodou by nicméně měla být cena. Kvantová vrstva využívající olovo by totiž měla mít setinovou cenu proti té indiové. Canonu se údajně podařilo vyřešit i problém s nízkou výdrží olova, kdy se měly využít zkušenosti se zvyšováním výdrže u tonerů a inkoustů v tiskárnách. Kdy (a zda vůbec) se setkáme s takovými displeji na trhu, to je zatím těžké odhadovat.
Zdroj: petapixel.com, techspot.com
