Protoze to potrebuje dalsi dve takove elektrarny aby dodavaly energii nutnou k ukladani. Kdyz bude totiz to zarizeni na ukladani hned vedle te prvni elektrarny, tak si jednoduse porovnate spotreby vedle sebe a na prvni pohled bude jasne, ze to zere vice, nez ta prvni elektrarna vyrobi. Kdyz je to od sebe dale, tak to nikdo nepozna a kredity za zabity CO2 se jen pohrnou.

Bingo. Tohle samozřejmě nemá s ekologií, natož se šetrností NIC společného. Ale je to dobrý image a dají se z toho vydojit prachy...

Jeste jednodussi by bylo motivovat spravce lesu aby ty stavajici neodlesnili pro pestovani bio plodin na vyrobu bioprisad do nafty.

Hmm, zkusim najit aspon neco racionalniho na prepocitavani na CO2. V podstate bychom meli pocitat jen C, ale cisla s O2 jsou samozrejme vyssi ­(=vyssi hruza u skolaku­). Mnozstvi C v atmosfere je proste jen merna jednotka toho, kolik toho spalujeme. Proti mernym jednotkam nic nemam, prakticky je treba kilogram, metr, sekunda. Posledni roky se fyzici a metrologove snazi vylepsit definice techto jednotek, ale ty miliardtiny o ktere se to pak pohne se svetem businessu nepohnou. C v atmosfere je tvrda jednotka a dobre se meri. Cili se nemusime spolehat na zmanipulovane statistiky ruznych vlad. Potud racionalita.

Ovsem akce, ktere se na toto cislo navazuji, jsou uz neco docela jineho. Z merne jednotky, ktera nam rika, jak moc plytvame se vyvozuje, ze bychom se meli C zbavit uplne, hystericke deti se boji CO2 armagedonu a tak se uplne ztraci alespon nejake rozumne vyuziti teto jednotky ­- ktere je proklamovano. Presun financi k technologiim, ktere nepotrebuji tolik vypoustet uhlovodiky. Muze to byt neco jako burza, kde si lide vymenuji cisla, dnes podle ­(uz docela krivych­) pravidel. Pokriveni ­- viz ruzne podvody s povolenkami, zbytecne ukladani CO2, puvodni zamery ovladat prumysl chudych zemi povolenkami a hlavne uhlikovy fundamentalismus, kdy omezene osoby nechapou, ze prakticky cil neni vybit z atmosfery nejaky plyn, ale transformovat ekonomiku. A zasadit stromy ktere stabilizuji klima.

Kdyz uz se zdanuje vypousteni CO2 ­(v racionalnim pohledu hlavne bohapuste paleni !!­), tak by vsechny zdanene prostredky mely byt k dispozici ve fondech ktere financuji vyzkum cirkularnich technologii a vyrovnavaji pokriveny obchodni model, vcetne odmenovani tech, kdo udrzuji ekosystem ­(nej priklad byl Amazonie­). Protoze ono toho kvalitniho uhli a ropy nebude na dalsi stovky let. Uhli sice bude, ale jeho kvalita se bude zhorsovat, plyn mozna bude a jeho tezba bude o trochu ekologictejsi ­(pokud ovsem nebude problem s frackovanim podlozi jako u dotezovani ropnych poli­) ale hlavne pro Evropu bude jen z dovozu.

Nez proste spalime vsechny dary Zeme, meli bychom ty technologie vynalezt, patentovat si je aby nam je tak jednoduse nevyfoukly jine globalizacni bloky a diky tomu prezijeme. Kdo nebude schopen vyresit svoje energeticke problemy, tak proste chcipne, nebo bude tahnout svetem jen tam, kam mu to ostatni dovoli.

Bloky statu, jejich politiky ovladla bozska pycha ­- hubris a chteji cizi energie za cenu utrpeni mas vidime na vsech svetovych stranach. To je budoucnost lidstva. Rikam tomu moderni kanibalismus, protoze nic jineho to vlastne neni. Politiku v krizich ovladaji kanibalove. Napoleon, Hitler, atd atd, vsichni kdo chteli vyresit pru**r ve vlastni spolecnosti expanzi na pole jine spolecnosti. Ovladnout jeji zdroje. S temito lidmi se uz neda dohodnout.

Navrat ke zdravemu rozumu vidim v deglobalizaci, tedy odstoupeni od obchod nicicich praktik jako export podhodnocene prace, nesmyslne otevreni hranic pro zbozi a sluzby vznikle jakkoliv ­(a zavreni pro pohyb osob­) a hlavne v uprednostnovani setrnych technologii a jejich vyvoji a sdileni ­(od volneho az po obchod­), uprednostnovani lokalni produkce. To je podle me navrat k zdravemu rozumu. Pokud proste nevyuzijeme uhlovodikove dary k preskoceni do doby cirkulacni, tak se vratime pres dobu plastovou zpet do doby kamenne.

Ona je pustá z nějakého důvodu. Pokud to zničil člověk, tak určitě půjde zase zalesnit, ale pokud tam samo o sobě nic nerostlo, tak to ASI má nějaký důvod. ­(Nevím, srážky, teplota, chudá půda...­) Zalesnit to bez řešení důvodu patrně povede k tomu, že stromy chcípnou. A ono stačí přírodě přestat škodit, vzpamatuje se sama. A rychleji, než se zdá. pouhých pár desítek let po používání atolu Bikini jako jaderné střelnice ­(nějak si nepředstavím horší zásah člověka­) je tam tropický ráj. Stačilo, aby lidé přestali škodit a odtáhli.

Tak samozřejmě, že nebudu sázet stromy nebo jinou vegetaci uprostřed pouště bez vody, kde to chcípne do večera. Ale určitě se najde spousta míst, kde to bude snadnější a levnější než postavit tuhle ­"plničku sodovek­" za X miliard. Tam kde to člověk vykácel, zaoral brambor a pak nechal přijít poušť, tak tam to dá do kupy jen člověk. Není úplně dobré udělat jadernou střelnici z celé planety a čekat, že když tu nebude člověk, že sem přijde něco lepšího :D

A v nasem malem rybnicku donutit zemedelce orat po vrstevnicich ­(a na to je nutno aby za to fungovala odmena ­- It­'s the economy, stupid­), vyresit skladbu vysazovanych lesu, nebetonovat vsechno a zase vratit vodni toky do krivolakych cest mezi loukami.

Mmch, puvodni vegetace v nasi zemepisne sirce a delce byla snad step, coz uplne nekoreluje s dnesnimi monokulturnimi plantazemi smrku, ktere tak dobre hori, vyvraceji se a trpi na kurovce. Bylo to snad v 16. ­- 17. stoleti, kdy se vytezila Sumava ­(svazeli to do Rakouska, viz Schwarzenbersky kanal­) a kdyz tam pak prijel tehdejsi knize Schwarzenberg, tak naridil Sumavu znovu zalesnit. Mozna toto je ten okamzik spatneho rozhodnuti. Opravte me jestli jsem to spatne casove zasadil. Mozna to bylo po masivni vichrici z roku 1870.

"Akorat se nesmi zakazat spalovaci motory, protoze pak bychom uz nemeli jak to vyuzit.­"

No to využití se najde. Syntetická paliva jsou v podstatě nutností ­(a i plánem­) pro ­"bezemisní­" leteckou dopravu, tam se na baterky moc daleko létat nedá. U silniční dopravy to politicky vidím spíše neprůchodně.

Uhlíéková idiocie jede. Na uložení 5 mt se spotřebuje energie, která uvolní ­(nebo by naopak ušetřila­) víc. A to se vyplatí.