Cassini úspešně proletěla mezi Saturnem a jeho prstenci
28.4.2017, Jan Vítek, aktualita
Na sondu Cassini jsme se naposledy zaměřili v době, kdy se už chystala na svůj premiérový průlet mezi Saturnem a jeho nejbližšími prstenci. Nebylo přitom vůbec jasné, zda sonda takový manévr vůbec přežije, ale podařilo se.
V Jet Propulsion Laboratory americké NASA v Pasadeně tak tuto středu zavládlo nadšení, když se Cassini prostřednictvím Deep Space Network po průletu mezi Saturnem a prstenci opět ozvala. Dokázala tak něco, co se jinému člověkem postavenému zařízení ještě nepodařilo.
Cassini je tak už aktuálně v kontaktu se Zemí a zasílá nám údaje týkající se vědeckých měření a také data, která budou zajímat inženýry. Stihla už také poslat několik prvních snímků atmosféry Saturnu z nebývalé blízkosti, na něž se nyní můžeme podívat. Jde pouze o úvodní snímky a NASA by snad později měla přijít s kvalitnějšími záznamy.
Jim Green, ředitel divize Planetary Science v NASA, k tomu řekl, že Cassini si v nejlepší tradici průzkumnictví prorazila novou cestu, aby nám ukázala dosud nevídané divy a předvedla, kam nás naše zvědavost může zavést, když se k tomu odvážíme.
Při svém průletu se sonda dostala pouze 3000 kilometrů nad vrcholky mraků Saturnu, kde již má panovat tlak podobný tomu na Zemi. Bylo tak vhodné, aby proletěla co nejdále od nejvyšších mraků Saturnu, ale to ji zase zavedlo nebezpečně blízko místu, kde již začíná vnitřní prstenec D. Od jeho okraje ji dělilo pouze 300 kilometrů.
Lidé ze řídicího střediska sondy si sice dle svých slov byli jisti, že Cassini proletí v pořádku, ale i tak raději učinili příslušná opatření, aby minimalizovali nebezpečí. Sonda musela proletět mezerou širokou jen 2000 kilometrů a dle počítačových modelů se v ní měly nacházet spíše jen malinkaté kouřové částečky. Ovšem sonda touto oblastí proletěla rychlostí 124.000 km/h (bráno vzhledem k Saturnu), takže i sebemenší částečky hmoty ji mohly poškodit. Právě proto využila svou velkou talířovitou anténu s průměrem 4 metry jako štít, a právě proto nebylo možné se sondou při průletu komunikovat.
Po odeslání sebraných dat se sonda připraví na další blízký průlet, který nastane již 2. května.
Zdroj: NASA - JPL
Cassini je tak už aktuálně v kontaktu se Zemí a zasílá nám údaje týkající se vědeckých měření a také data, která budou zajímat inženýry. Stihla už také poslat několik prvních snímků atmosféry Saturnu z nebývalé blízkosti, na něž se nyní můžeme podívat. Jde pouze o úvodní snímky a NASA by snad později měla přijít s kvalitnějšími záznamy.
Jim Green, ředitel divize Planetary Science v NASA, k tomu řekl, že Cassini si v nejlepší tradici průzkumnictví prorazila novou cestu, aby nám ukázala dosud nevídané divy a předvedla, kam nás naše zvědavost může zavést, když se k tomu odvážíme.
Při svém průletu se sonda dostala pouze 3000 kilometrů nad vrcholky mraků Saturnu, kde již má panovat tlak podobný tomu na Zemi. Bylo tak vhodné, aby proletěla co nejdále od nejvyšších mraků Saturnu, ale to ji zase zavedlo nebezpečně blízko místu, kde již začíná vnitřní prstenec D. Od jeho okraje ji dělilo pouze 300 kilometrů.
Lidé ze řídicího střediska sondy si sice dle svých slov byli jisti, že Cassini proletí v pořádku, ale i tak raději učinili příslušná opatření, aby minimalizovali nebezpečí. Sonda musela proletět mezerou širokou jen 2000 kilometrů a dle počítačových modelů se v ní měly nacházet spíše jen malinkaté kouřové částečky. Ovšem sonda touto oblastí proletěla rychlostí 124.000 km/h (bráno vzhledem k Saturnu), takže i sebemenší částečky hmoty ji mohly poškodit. Právě proto využila svou velkou talířovitou anténu s průměrem 4 metry jako štít, a právě proto nebylo možné se sondou při průletu komunikovat.
Po odeslání sebraných dat se sonda připraví na další blízký průlet, který nastane již 2. května.
Zdroj: NASA - JPL
