Je to vec chcenia, napriklad druhe najvačšie mesto na slovensku Košice už maju vyvrtany 40 rokov vrt s horucim pramenom cez 200°C ktory by hravo vyhrial cele Košice + keby tam supli parnu elektrareň tak aj s elektrinou by nemali problem a čo sa stalo? Kupili to SPP oplotili ostnatim drotom zamkli a zahodili kluče :D lebo by to kazilo kšefty, 40 rokov to tam takto stoji...
To maš aj s technologiami už davno su baterie ale patent bol kupeni strčeny do trezora a kluče zahodene lebo by to kazilo kšeft, dnes nepotrebujeme baterie ktore by použivali deti tvojich deti, ale baterie ktore by si kupoval idealne každy druhy rok :D

U nás jsou na tom podobně Litoměřice. Sice se musí asi 2 kilásky hluboko, ale pak js tam skála teplá 170C. Jakmile by se to udělalo, tak celé město topí skoro zadarmo a minimálně půlka z něj bude za podobnou cenu i svítit. Poslední zpráva byla, že se dělá pokusný vrt a pak to zmlklo.

Pramen 200 stupňů? Ještě jsem neviděl vodu ohřátou na 200 stupňů. Navíc, ta teplota nic neříká, je to spíš otázka toho, kolik energie to dá. A čerpat nekonečně vodu zespodu taky nejde, to může vést k posuvům podloží a pak se budou všichni divit. Čerpat vodu po troškách do termálního bazénu ještě jde, ale brát toho kvanta nejde. Ony tyhle technologie zní sice hezky jako energie zadarmo, ale nic není zadarmo.

Že jste to neviděl neznamená, že tomu tak není. Nápověda ­- zkuste si zjistit závislost bodu varu na tlaku.

Normálně se jedním vrtem čerpá a druhým připouští další. Úplně stejně, jako funguje elektrárna, nebo kotel lokomotivy. A bod varu se určuje tlakem, v hloubce 2000 metrů má vodní sloupec tlak 200 atmosfér.

Jenže to pak není pramen. To byste musel ten tlak udržet i nahoře... pV­/T že? A co se týče toho čerpání dolů, tak to není tak jednoduché. A za druhé to pak právě určuje vydatnost toho tepelného zdroje, jestli je vůbec schopen tolik toho tepla dodat. Vezměte si tepelné čerpadlo zem­-voda, kolik musíte mít vydatnost, aby to vůbec dávalo smysl. Takový vrt ­(tedy bylo to asi 6 vrtů hloubky snad 200 m­) si kdysi nechal udělat soused a pak zjistil, že to nefunguje, protože to bylo málo vydatné. Druhý soused má pro změnu povrchový výměník a musel kvůli tomu rozvrtat celou zahradu. A tady se bavíme o několika řádech energie navíc, když by to mělo být pro celé Košice. Ona žádná energie zadarmo totiž není.

Ono bude muset zmizet, i kdyby nechtělo. Známé a těžitelné zásoby lithia na ­"elektromobilitu­" ani náhodou nestačí. Osobáků se ročně vyrobí něco kolem 60 milionů, k řemuž bude potřeba obrovské množství superrychlonabíječek, které opravdu nebudou moci čekat, až si budoucí generace elektromobilů odjezdí svých 8 nebo 10 let a poskytne baterky se sníženou kapacitou. A do toho se rozmáhá šílenství v podobě nezelených nezdrojů elektřiny, které vyžadují neskutenčě velké baterie, aby nespadla síť.Nedovedeme se dostat k dostatku lithia ani na těch 10 let, než první elektromobily vyráběné po milionech doslouží. Natož na těch dalších 15 let, než se baterky vytáhnou ze stojanů a zrecyklují. Natož na eleiktrifikaci další dopravy. ­(krásný příklad je Tesla Semi. ­"benzínka­" kam se na noc dojede dobít 40 podobných kousků v obou směrech dálnice bude muset mít jako buffer australskou megabaterii. A pro nakrmení denní spotřeby tak 80­-90 MWh k ní bude muset vést přípojka minimálně 5 MW. Což povede k nutnosti posílit přenosovou soustavu a počítám, že u spousty rozvoden bude také potřeba nějakou takovou megabaterii postavit. A bylo a je absolutní šílenství se do něčeho takového pustit, aniž by byly vhodné baterie byť jen ve ­"slibné fázi vývoje.­" Celosvětová nejen doprava, ale i energetika může během nějakých 5 let naprosto klidně padnout na hubu.