Dánský vědec podezřívá supernovy z ovlivňování klimatu na Zemi

Myšlenka je tedy taková, že vzdálené výbuchy supernov mají tu moc ovlivňovat počasí i klima na Zemi, a to tak, že se podílejí na vzniku mračen. My dobře víme, že umírající hvězda jako supernova uvolní do okolního vesmíru obrovské množství energie a něco z toho ve formě kosmického záření. Jde o vysokoenergetické částice, které tak narážejí do atmosféry Země a otázka pro tým dánských astronomů pod vedením Henrika Svensmarka byla, jaký vliv na ni mají.  

 

 

Většina kosmického záření přichází ve formě atomových jader, která byla zbavena svých elektronů a obvykle jde o jádra vodíku a helia cestující poměrně rychle, a to téměř rychlostí světla. Když narazí do naší atmosféry, vytvoří spršku sekundárních částic, které můžeme na zemi detekovat, a právě tímto způsobem by mohly tvořit mraky. Svensmark dokonce tvrdí, že výbuchy zvláště blízkých supernov mohly stát za některými historickými změnami v klimatu celé Země. 

 

Dánové svá tvrzení zakládají na vlastních experimentech s menší mračnovou komorou zabírající osm metrů čtverečných. Do ní pouštěli nabité částice a mohli pozorovat tvorbu malých mraků. To přirovnávají k ionizačnímu efektu kosmického záření v atmosféře, které může tvořit aerosol a ve výsledku mračna. 

 

Nicméně opravdová míra dopadu kosmického záření na atmosféru, počasí a klima je stále spíše v úrovni spekulací, i když Svensmark si připravil i počítačový model. Právě na jeho základě tvrdí, že "vzdálené kosmické události" mohou na delší dobu změnit průměrnou teplotu na Zemi, a to o několik stupňů a funguje to prostě - čím více kosmického záření, tím více mraků, kvůli nimž se teplota snižuje. Právě to by prý mohlo stát za známým obdobím malé doby ledové mezi lety 1300 a 1900 našeho letopočtu. 

 

Svensmark tak prosazuje myšlenku "kosmoklimatologie", kterou jiní lidé z akademické obce zpochybňují, respektive se ptají, zda kosmické záření vůbec může mít nějaký výrazný efekt, natož aby dokázalo měnit celé klima. Chybí zde také jasná spojitost s pozorováním kosmických událostí v daném období. 

 

Vlivem kosmického záření na atmosféru se zabývají ale také v CERNu, kde zatím nebyla zjištěno nic, co by podpořilo myšlenku o jeho výrazném dopadu na tvorbu mračen či dokonce klima. 

 

Zdroj: Science Daily