Zážitky z virtuální reality se dají ještě mnoha způsoby rozšířit. Hráč si může kromě ovladačů do rukou pořídit i rukavice, které budou sledovat jeho pohyb. Pod nohy si může položit speciální podložku, která bude sledovat přenášení váhy na chodidlech. Tým z Disney Research se ale rozhodl virtuální realitu ozvláštnit jiným způsobem. Lidé s nasazeným headsetem pro virtuální realitu chytali tenisový míček v reálném světě a VR jim dávala i informace navíc.
Míček je vybaven několika senzory, aby ho headset mohl zaznamenat a přenášet na obraz virtuální reality, který se promítá hráči. Jediným úkolem lidí pak bylo míček chytat a spoléhat se při tom nikoliv na svůj vlastní zrak, ale na obraz z headsetu. VR dávala lidem informace o míčku pomocí několika způsobů.
Ve virtuální realitě se malý míček zobrazoval ve třech různých podobách. V prvé řadě se hráčům zjevoval podobně jako ve skutečnosti, takže chytali malý žlutý míček. V druhé sérii pokusů dostal míček ve VR i svou trajektorii pohybu. Do třetice se míček objevil ve spojení se zvýrazněným předpokládaným místem dopadu do ruky hráče. Disney Research také spojilo všechny tři věci, takže se člověku s headsetem objevoval míček s trajektorií i s předpokládaným místem dopadu do dlaně.
Míček je vybaven několika senzory, aby ho headset mohl zaznamenat a přenášet na obraz virtuální reality, který se promítá hráči. Jediným úkolem lidí pak bylo míček chytat a spoléhat se při tom nikoliv na svůj vlastní zrak, ale na obraz z headsetu. VR dávala lidem informace o míčku pomocí několika způsobů.
Ve virtuální realitě se malý míček zobrazoval ve třech různých podobách. V prvé řadě se hráčům zjevoval podobně jako ve skutečnosti, takže chytali malý žlutý míček. V druhé sérii pokusů dostal míček ve VR i svou trajektorii pohybu. Do třetice se míček objevil ve spojení se zvýrazněným předpokládaným místem dopadu do ruky hráče. Disney Research také spojilo všechny tři věci, takže se člověku s headsetem objevoval míček s trajektorií i s předpokládaným místem dopadu do dlaně.
Experimentovalo se ale i s ubíráním informací. Hráč měl k dispozici jen předpovězené místo, kde by měl míček chytnout. I když jeho pohyby nejsou už tak plynulé, protože člověk není na podobné vjemy zvyklý, míček se chytit podařilo, jen chytací styl je jiný. Se zobrazováním pouze trajektorie byly výsledky o něco lepší.
S použitím všech virtuálních pomůcek by se chytání a házení míčku mělo stát jednodušší pro ty, kterým tato činnost příliš nejde. Virtuální trajektorie může pomáhat člověku se naučit lépe odhadovat dráhu letícího míčku. Zatím však tým z Disney Research nemá v plánu vytvořit z tohoto softwaru aplikaci pro veřejnost. Samotné chytání a házení míčků by navíc moc zábavné nebylo ani ve virtuální realitě.
Zdroj: engadget.com
