www.svethardware.cz
>
>
>

Doporučené monitory: Vánoce 2018

Doporučené monitory: Vánoce 2018
, , návod
Sháníte nový monitor? Potřebujete co nejlepší obraz za co nejnižší cenu? Jste náruživým hráčem nebo profesionálním fotografem? Pokud ano, náš dnešní článek vám představí několik monitorů, nad kterými by bylo dobré uvažovat.
K oblíbeným
reklama
Jak jsme slíbili, nejprve začneme přehledem parametrů, které lze u monitorů sledovat. Ty mohou být užitečným pomocníkem pro prvotní výběr vhodných monitorů, nicméně i tak je pak dobré si přečíst recenze a zjistit, zda monitor dokáže své papírové předpoklady dobře podat i v praxi.
 
 

Úhlopříčka

 
Prvním parametrem je úhlopříčka displeje, tedy jeho velikost. Měří se z horního rohu na jedné straně do spodního rohu na druhé straně a udává se v palcích (jeden palec = 2,54 cm). Zatímco u notebooků se obvykle setkáme s velikostmi 13" až 17" (jsou ale i menší a větší), u monitorů k PC dnes začíná obvyklý standard u 24 palců. Střední třída míří na 27" až 32", u herních monitorů se můžeme dostat až ke 35" a u vyšších úhlopříček jde už zpravidla o zahnuté monitory, které vás více obklopí. Ideální úhlopříčka záleží na vašich požadavcích a nelze říci, že více je vždy lépe. Pro někoho ano, pro někoho ne.
 
Acer Predator Z35
 
 

Rozlišení

 
Hodně sledovaným údajem je i rozlišení, tedy počet pixelů. I když se na první pohled zdá, že více je lépe, ne vždy to musí být pravda. Ideální rozlišení závisí také na zvolené úhlopříčce. Pokud je úhlopříčka malá, ale rozlišení vysoké, body budou příliš malé a uživatelské rozhraní aplikací může být velmi obtížně čitelné (miniaturní ikonky a písmo). To se sice dá vylepšit zvýšením dpi v operačním systému, ale jak je dobře známo, ne vždy to u všech aplikací funguje ideálně.
 
Pro 24" monitor je tak Full HD rozlišení (1920×1080 pixelů) ještě v pořádku, nicméně pro 27" úhlopříčku je už kvůli jemnosti lepší WQHD (2560×1440 pixelů). Naopak 4K (3840×2160 pixelů) už bude při 27" úhlopříčce obvykle příliš jemné. Pochopitelně výrobci nemají displeje pouze s poměrem stran 16:9, ale jsou i širokoúhlejší displeje (např. 21:9), kde se můžeme setkat např. s UWQHD  (3440×1440 pixelů) nebo menším rozlišením 2560×1080 pixelů. Naopak grafické monitory mají občas poměr 16:10 a dávají více prostoru na výšku. Tento výčet ale rozhodně není kompletní, prezentuje akorát nejčastější hodnoty, se kterými se můžete setkat.
 
 

Technologie panelu, odezvy

 
Velmi důležitá je technologie zvoleného panelu, jejichž podrobný popis najdete v našem článku. Levnější monitory mívají zpravidla TN (Twisted Nematic) panel, který má nevýhody především ve velmi špatných barvách a jasu při pohledu z boku (obvykle udávány úhly 170°/160). Na druhou stranu jeho velkou výhodou je rychlost, tedy krátké odezvy. Díky možnosti rychle měnit obraz jsou TN obrazovky velmi oblíbené u hráčů, neboť netrpí na duchy v obraze u rychlých scén jako jiné technologie. Proto se s ní setkáme i u některých poměrně drahých herních monitorů. U mnoha z nich jsou pak odezvy (změna z jedné barvy na jinou, obvykle Grey-to-Grey aneb GTG) s hodnotou 1 ms.
 
Následují různé variace VA (Vertical Alignment) jako MVA, PVA a další varianty těchto technologií. MVA mívají znatelně lepší pozorovací úhly než TN, stále to ale není dokonalé. O něco lepší výsledky podávají PVA panely, u nichž jsou pozorovací úhly ještě lepší a obvykle také mají lepší kontrast než MVA. Vysoký kontrast obecně je výhodou VA panelů.
 
IPS panel
 
Technologie VA se ale dnes příliš nepoužívají a běžnější je použití technologie IPS (In Plane Switching). Monitory s touto technologií poskytují výborné pozorovací úhly (obvykle 178°/178°), ale ve většině případů musíte počítat s delšími odezvami a tyto monitory většinou nejsou příliš vhodné pro hry. To ale vůbec neznamená, že by byly nepoužitelné. Naopak, spousta lidí si horší odezvy ani nevšimne a existují i velmi rychlé IPS monitory, které svou rychlostí mohou konkurovat i TN panelům. Většina ne-TN panelů mívá dnes odezvy okolo 4-5 ms (papírově).
 
U IPS se občas setkáváme s problémem light-bleedingu. V některých částech obrazu totiž může docházet k většímu prosvítání podsvícení a obraz nemá jednolitý jas. Naopak výhodou IPS displejů je obvykle podání barev.
 
 

Kontrast, jas a DisplayHDR

 
Výrobci se často chlubí vysokým kontrastem klidně i v řádech milionů, v takovém případě jde ale o dynamický kontrast, jehož hodnota je ale docela k ničemu. Zatímco statický kontrast hovoří o poměru jasů nejtmavšího a nejsvětlejšího místa na obrazovce v jeden moment (nízká hodnota tak vyjadřuje, že bílá nebude úplně tak bílá nebo černá bude spíše šedivá, příp. rovnou obojí), dynamický kontrast se věnuje poměru jasů při různém podsvícení. Tedy např. černé při nízkém jasu versus bílé při vysokém jasu. Dívejte se tak pouze na statický kontrast, což jsou ony nízké hodnoty okolo 1000:1. Čím více, tím lépe, ale jak to jsou hodnoty v desetitisících či dokonce snad v desítkách milionů, půjde o dynamický kontrast. U VA panelů je pak standardem okolo 3000:1.
 
Dynamický kontrast
 
S tím trochu souvisí i jas displeje. Ten se udává v cd/m2 a zde nelze moc říci, jaká hodnota je vlastně dobrá. Je rozhodně dobře, když umí být vysoká např. za jasného dne tak, aby přesvítila nejrůznější odlesky. Na druhou stranu je dobré, aby byla např. v noci dostatečně nízká a nevypalovala vám oči. Některé zastaralé monitory neumí jas dobře stahovat a mohou podávat nestabilní obraz. Je rozhodně lepší sáhnout po monitorech s LED podsvícením, ty jsou ale dnes už v podstatě standardem.
 
Na maximální jas, kontrast a podání barev se soustředí nové HDR standardy, kterých je poněkud moc a začíná být v nich zmatek. Vedle HDR10, Dolby VIsion tu máme konečně jasněji definované standardy DisplayHDR. Základní DisplayHDR 400 vyžaduje, aby displej mohl dosáhnout jasu 400 cd/m2 a měl alespoň pravé 8bitové barvy (6bit s FRC se nepočítá). DisplayHDR 600 navyšuje požadavek na jas na 600 cd/m2, vyžaduje 10bitové barvy a lepší pokrytí barevných gamutů (alespoň 90 % DCI-P3). DisplayHDR 1000 pak už dle názvu vyžaduje jas 1000 cd/m2.
 
 

Obnovovací frekvence a synchronizace obrazu

 
Zatímco v minulosti většina LCD panelů nabízela obnovovací frekvenci 60 Hz, dnes je situace podstatně složitější. Zatímco u většiny monitorů je toto číslo i nadále standardem, u těch herních jsou nezřídka k dispozici mnohem vyšší hodnoty směřující od 75 Hz přes 100, 120, 144 až ke 165 Hz a jsou tu i 200Hz a dokonce i 240Hz monitory. Díky vysoké frekvenci může být obraz ještě plynulejší.
 
AMD FreeSync
 
Poslední dobou se ale u monitorů hodně často objevují technologie AMD FreeSync nebo Nvidia G-Sync. Obě dvě technologie přizpůsobují obnovovací frekvenci monitoru grafické kartě, vykreslují kvalitnější obraz s menšími prodlevami a plynuleji. Bez těchto technologií docházelo např. k tomu, že GPU mělo obraz hotov v průběhu zobrazovacího cyklu a monitor tak mohl zobrazit část starého a část nového snímku. Pokud se zapnula vertikální synchronizace, rozsekání obrazu sice pominulo, ale zase vzrostly odezvy (input lag). To tedy např. prodloužilo odezvu na pohyb myši nebo jiný vstup od uživatele. FreeSync i G-Sync toto řeší a netrhají obraz, přitom jej však vykreslují, co nejrychleji je to možné.
 
Řešení od AMD má velkou výhodu v ceně. AMD totiž nevybírá žádné licenční poplatky, takže může být mnohem levnější. Na vývoji totiž pracovalo s organizací VESA a je tak volitelnou součástí standardu DisplayPort 1.2. Nvidia naproti tomu vyžaduje poplatky a speciální součástky v monitorech, které je znatelně prodražují. Samotná přítomnost některé z těchto technologií ale ještě není vítězstvím. Otázkou je také rozsah frekvencí, ve kterých synchronizace funguje. Pokud je malý rozsah synchronizace (např. 40-80 Hz), některé monitory to řeší tím, že v případě nízké snímkovací frekvence z grafické karty zvýší frekvenci monitoru na dvojnásobek a snímek vykreslí dvakrát.
 
 

Barvy a barevné prostory

 
Pokud chcete monitor i na vážnější práci, kde je důležité barevné podání (grafika, fotografie, video,...), bude rozhodně dobré se věnovat i této problematice. Je zde více parametrů, které je dobré studovat. Jedním z nich je barevná hloubka. Většina monitorů pracuje s 8bitovými barvami (16,7 milionu barev), některé lepší ale umí i 10bitové barvy (1 miliarda barev).
 
Barevné prostory
 
Zde ale pozor, samotný 10bitový monitor ještě nic neznamená. Např. Nvidia umí 10bitové barvy jen v DirectX, takže ve hrách budete mít barev spoustu, ale profesionální aplikace jako např. Photoshop pojedou jen v 8 bitech (k vykreslování využívají OpenGL). Na 10bitové zobrazování tak potřebujete profesionální karty Nvidia Quadro nebo AMD FirePro a Radeon Pro, které umí plnohodnotné 10bitové zobrazování za všech podmínek.
 
U monitorů také můžeme sledovat pokrytí jednotlivých barevných prostorů. Mezi nejčastěji uváděnými jsou sRGB, NTSC a Adobe RGB. U profesionálních monitorů se občas setkáte i s udáním pokrytí prostorů Rec.709 a DCI-P3. Zde logicky vyšší číslo je to lepší a pro ideální grafický monitor je ideální, pokud jsou hodnoty pokrytí sRB a Adobe RGB velmi blízké 100 %. Dnes už je běžné, že monitory jsou zkalibrované z výroby (časem se ale mohou rozladit) a vysoce profesionální modely mají dnes už dokonce zabudované kalibrační sondy, které dokonce umožní pravidelnou automatickou kalibraci.
 
 

Porty

 
Zásadním parametrem jsou také porty, pomocí kterých bude monitor komunikovat s grafickou kartou. Těch je pochopitelně mnoho typů. Velmi starý VGA konektor se dnes už moc nepoužívá (najdete jej např. na projektorech), to už najdete spíše digitální DVI. I to je však pro dnešní vysoká rozlišení nedostatečné, a tak u moderních monitorů obvykle najdete různé verze HDMI a DisplayPort. Výhodou HDMI je schopnost přenášet zvuk, takže můžete využít i zabudované reproduktory, pokud je jimi monitor vybaven.
 
 

Polohovatelnost stojanu

 
Stále ještě nekončíme a máme zde stojánek. I ten může mít spoustu různých vlastností, které mohou být pro někoho důležité. Zatímco některé monitory v podstatě neumožňují žádné nastavení, většina z nich umí pohyb alespoň v některých osách. Máme zde tedy výškové nastavení, nechybí možnost otáčení do stran (swivel), naklánění nahoru a dolů (tilt), případně otočení na výšku (pivot). S tím se logicky nesetkáte u extrémně širokoúhlých 21:9 monitorů.
 
Stojánek monitoru Dell
 
 

Další výbava, porty

 
Monitory mohou mít i další výbavu, mezi něž patří např. další multimediální porty. Může jít např. o klasické jacky pro sluchátka a mikrofon, obvykle tu najdeme i USB porty. Nejprve je nutné propojit počítač s USB hubem uvnitř monitoru (přes upstream port) a pak můžete používat USB porty v monitoru (downstream). Těch může být různé množství, také mohou být různého tvaru USB-A nebo USB-C, případně různé generace USB 2.0 až USB 3.1. Těmito porty si můžete nabít třeba telefon.
 
U grafických monitorů se můžete setkat např. se čtečkou paměťových karet nebo také clonou, která zabraňuje vstup okolnímu světlu. Monitory mohou mít také automatické řízení jasu. Další zajímavou technologií je PIP (Picture-in-Picture), kde lze na jednom monitoru kombinovat vstupy z více počítačů. V poslední době se objevují i různé low-blue módy, které za slabšího světla (večer, v noci) potlačují modrý nádech obrazovky. Obraz má pak o něco teplejší nádech a přispívá tak ke kvalitnějšímu spánku poté, co vypnete monitor.
reklama
Nejnovější články
Prodeje herních PC a notebooků šly meziročně dolů o 6,2 % Prodeje herních PC a notebooků šly meziročně dolů o 6,2 %
Herní počítače byly po začátku PC krize ostrůvkem naděje, který neustále klesající prodeje neohrožovaly. Není divu, že se běžně dostupný hardware už zcela běžně označuje za herní, nicméně aktuální krize celého polovodičového průmyslu ovlivnila i herní PC.
Dnes, aktualita, Jan Vítek
GeForce RTX 2000 SUPER budou představeny v úterý GeForce RTX 2000 SUPER budou představeny v úterý
V úterý se dle VideoCardz konečně dozvíme, co si NVIDIA připravila v rámci nové řady GeForce RTX 2000 SUPER, nebo jak se tyto karty budou nakonec jmenovat. Na tom ani tak nezáleží, jako spíše na jejich specifikacích a cenách.
Dnes, aktualita, Jan Vítek
3DMark dostal benchmark testující PCI Express 3DMark dostal benchmark testující PCI Express
Benchmarkovací software 3DMark už patří pod společnost UL, která pokračuje s jeho vývojem a nyní přišel čas také na PCI Express feature test. Ten tak přichází v pravý čas, aby si lidé mohli ověřit, co jim přinese PCI Express 4.0. 
Dnes, aktualita, Jan Vítek
Falcon Heavy se ukázal v první noční misi: havárie i první úspěch Falcon Heavy se ukázal v první noční misi: havárie i první úspěch
Raketa Falcon Heavy byla už potřetí a opět úspěšně vypuštěna do vesmíru, ovšem nyní to byl pro ni první noční start. Falcon Heavy letěl včera v rámci mise STP-2 a zákazníkem bylo US Air Force. 
Dnes, aktualita, Jan Vítek2 komentáře
Robot Astrobee od NASA se sám poprvé proletěl ve vesmíru Robot Astrobee od NASA se sám poprvé proletěl ve vesmíru
Robot jménem Bumble, který je jedním z Astrobee od NASA, měl nedávno první možnost se sám proletět vesmírem a vypořádat se se stavem beztíže. Test robota proběhl na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. 
Dnes, aktualita, Kateřina Hoferková