Důležité události ze světa hardware 2008
30.12.2008, Petr Štefek, aktualita
Podívejme se dnes na stěžejní události ze světa hardware roku 2008. Mezi hlavní události můžeme směle zařadit obligátní boj mezi rivaly na scéně grafických karet nebo uvedení velmi slibného projektu Larrabee a v neposlední řadě také nasazení SSD disků do komerčního prodeje.
Kapitoly článku:
- Důležité události ze světa hardware 2008
- Raytracing - magické slůvko roku
- AMD vs. Nvidia - duel roku
- SSD - budoucnost pevných disků už dnes
- PhysX pro všechny ... tedy skoro
Na revoluci v oblasti pevných disků jsme čekali dlouhá léta. V našich počítačích již od počátků domácích systémů, jak je známe dnes, využíváme takzvané pevné disky. Ty jsou založeny na rotujících plotnách, kde jsou pomocí magnetického záznamu ukládána data. Plotny pevných disků mají různé kapacity (hustoty záznamu), ale stále je spojuje jedno, jsou pohyblivé. Jejich výhody jsou nesporné při čtení nebo zápisů dat do bloků, ale naproti tomu vyhledávání dat po disku je značně nepraktické a relativně pomalé.
Kdysi za dob prastarých systémů (PC Intel 286-486) jsme často měli v počítačích pevné disky o kapacitách pouhých několik desítek megabytů založené na naprosto stejném principu jako dnes. Již tehdy mnoho nadšenců fascinovala možnost mít rychlý pevný disk využívajících výhod rychlé operační paměti (ramdisk). Uplynulo ovšem mnoho vody, než podobná technologie mohla být nasazena v komerčním světě počítačového hardware.
Poznej 5 rozdílů
Solid State Drive jako takový je založen na principu přepisovatelných paměťových čipů, ať už se jedná o disky založené na DRAM nebo Flash čipech. Životnost těchto zázraků dosahuje až 75 let při denním datovém „provozu“ okolo 100 GB, což pro zajímavost několikanásobně více než u dnešních pevných disků s klasickým nebo kolmým typem zápisu. Rychlost při náhodném přístupu k datům je nesporná, ale naopak při přenosu velkých objemů dat se stávalo, že nejmodernější pevné disky byly rychlejší.
V současné době můžete sledovat, jak se SSD protlačuje do high-endových notebooků, jako je MacBook Air, MacBook Pro nebo některé modely IBM. Mobilní zařízení profitují hlavně z mimořádně malých odběrů okolo 1 W a vysoké rychlosti, což jsou dvě bolístky, které přenosná zařízení trápí od nepaměti. Odměnou je o něco vyšší výdrž na baterie (nejvíce energie samozřejmě spotřebovává hlavně procesor a čipset) a oproti pomalým nízko-otáčkových notebookovým diskům také daleko vyšší komfort práce.
Intel X25-M 2.5" a 1.8"
Tento rok se nám SSD dostal na trh a těší se mimořádnému zájmu ze strany výrobců, jako je Samsung nebo Intel (drží se svým X25 titul nejrychlejšího disku založeného na této technologii). Příští rok můžeme očekávat snižování cen a proniknutí SSD do pracovních a herních počítačů a také další zvyšování kapacity až na hodnoty okolo 1 TB. To by mělo spolehlivě odstranit bolístku v podobě malých kapacit disků SSD. Již dnes se nadšenci za relativně malé peníze mohou vytvořit systém, kde na rychlém SSD bude umístěn systém plus instalované aplikace a pomalejší větší disk bude naopak sloužit jako datové úložiště. Blýská se nám tedy určitě na lepší časy.
Kdysi za dob prastarých systémů (PC Intel 286-486) jsme často měli v počítačích pevné disky o kapacitách pouhých několik desítek megabytů založené na naprosto stejném principu jako dnes. Již tehdy mnoho nadšenců fascinovala možnost mít rychlý pevný disk využívajících výhod rychlé operační paměti (ramdisk). Uplynulo ovšem mnoho vody, než podobná technologie mohla být nasazena v komerčním světě počítačového hardware.
Poznej 5 rozdílů
Solid State Drive jako takový je založen na principu přepisovatelných paměťových čipů, ať už se jedná o disky založené na DRAM nebo Flash čipech. Životnost těchto zázraků dosahuje až 75 let při denním datovém „provozu“ okolo 100 GB, což pro zajímavost několikanásobně více než u dnešních pevných disků s klasickým nebo kolmým typem zápisu. Rychlost při náhodném přístupu k datům je nesporná, ale naopak při přenosu velkých objemů dat se stávalo, že nejmodernější pevné disky byly rychlejší.
V současné době můžete sledovat, jak se SSD protlačuje do high-endových notebooků, jako je MacBook Air, MacBook Pro nebo některé modely IBM. Mobilní zařízení profitují hlavně z mimořádně malých odběrů okolo 1 W a vysoké rychlosti, což jsou dvě bolístky, které přenosná zařízení trápí od nepaměti. Odměnou je o něco vyšší výdrž na baterie (nejvíce energie samozřejmě spotřebovává hlavně procesor a čipset) a oproti pomalým nízko-otáčkových notebookovým diskům také daleko vyšší komfort práce.
Intel X25-M 2.5" a 1.8"
Tento rok se nám SSD dostal na trh a těší se mimořádnému zájmu ze strany výrobců, jako je Samsung nebo Intel (drží se svým X25 titul nejrychlejšího disku založeného na této technologii). Příští rok můžeme očekávat snižování cen a proniknutí SSD do pracovních a herních počítačů a také další zvyšování kapacity až na hodnoty okolo 1 TB. To by mělo spolehlivě odstranit bolístku v podobě malých kapacit disků SSD. Již dnes se nadšenci za relativně malé peníze mohou vytvořit systém, kde na rychlém SSD bude umístěn systém plus instalované aplikace a pomalejší větší disk bude naopak sloužit jako datové úložiště. Blýská se nám tedy určitě na lepší časy.
