Podle mě testovali nějaký jednoduché úkoly jako zabočit, nebo pohnout končetinou a sledovali, jestli se počítačový model chová stejně. Pohybové oblasti jsou v mozku docela dobře detekovatelné. Už dnes není problém napojit se na tuto oblast a poslat impulz třeba pro pohyb pravé ruky a testovaný člověk tou rukou opravdu pohne a co víc je přesvědčený, že to byla jeho vlastní volba a dokonce je schopný jí i odůvodnit, což vyplývá z toho, že mozek první jedná a až pak informuje naše vědomí o výsledku i s vysvětlením proč tak učinil. Dá se vlastně říci, že člověk nemá svobodnou vůli a vše co prožíváme je jen sled reakcí na události v okolí a naše zpětná interpretace toho proč jsme se tak rozhodli.

"Dá se vlastně říci, že člověk nemá svobodnou vůli..­"
..tohle je nesmysl. Nemuzete srovnavat mechanicky naucene ukony mozku s necim, jako jsou kompleni myslenkove procesy, kde vlastne ani nevime, jak se tvori.

Jistě, jak ale chcete tvořit kompletní myšlenkové procesy, když jsou to podle měření jen zpětné konstrukty našeho mozku ­(vytvoří se vždy až po rozhodnutí­). Sebekomplexnější myšlenkový proces se tak stává pouhou iluzí svobodné vůle. Představte si, že máte v ruce nůž. Krájení cibule je mechanicky naučený úkon, o kterém mluvíte. Každopádně nůž můžeme použít mnoha způsoby, můžeme s ním krájet, můžeme ho hodit, můžeme s ním někoho zabít, můžeme se s ním podřezat, takže vzniká dojem, že je jen na naší svobodné vůli co s ním uděláme, což je ale právě ten omyl. Pokud se třeba rozhodnete, že to není pravda a že s tím nožem teda někoho zabijete, abyste mi dokázal, že máte svobodnou vůli, protože normálně byste to neudělal tak co se nejspíše stane? Nestane se nic, váš mozek už dávno zareagoval na tenhle nápad tím, že Vám to zamítl a pokud budu chtít vědět, proč jste to teda neudělal, tak Vám podstrčí myšlenku třeba ve stylu: „nepůjdu si sednout do vězení jen proto, abych tady něco dokázal nějakému blbečkovi z internetu.“ Samozřejmě pokud budete mít nějakou sociální poruchu, tak je možné že to uděláte, ale opět to Váš mozek udělá bez vaší vůle jen jako reakci na okolí a vysvětlí Vám to zase zpětně nějakým pokřiveným konstruktem, třeba že jste bůh a nikdo Vás nebude omezovat. Prostě jsme spíše taková umělá inteligence, která reaguje na okolí a z toho se sama učí, aby příště zareagovala ještě lépe. A my jsme jen vykladači jejího rozhodnutí.

Tím my ­(vědomí­), myslím tu část mozku, která má za úkol komunikaci s okolím. Je to takový tiskový mluvčí, který o ničem nerozhoduje, ale předává informace nám, i okolnímu světu o dění v těle. Protože je pro nás výhodné předávat užitečné a fungující vzorce dále ­(ale třeba taky informace o poruchách, jako bolesti zubu atd.­), abychom mohli lépe a efektivněji spolupracovat s dalšími jednotkami.