Možná jen používají horší translator než naši novináři

Ano i ne. Záleží na situaci. Pokud je robot v normálním režimu, není možné aby se pracovník do těch míst dostal. Pokud se tam dostane jednoduše, je špatně navržený­/funkční bezpečnostní systém. Pokud musel něco rozebrat, překonat nějaké překážky atd, tak to jde za pracovníkem.
V té Korei byl robot v nějakém servisním režimu kdy ho testovali, tam to byla s největší pravděpodobností vina pracovníka.

Třeba kolaborativní robot nemusí být v kleci a de facto to není ani jeho účel být zavřený, ale spolupracovat s člověkem. U nás na to sice snad ještě není legislativa, ale ta je vždy pozadu. A není servisní­/ruční režim jako servisní­/ruční režim. Třeba ABB roboti mají standardní servisní­/ruční režim omezený na rychlostech. Pak je ale ještě servisní­/ruční režim 100% a tam už to může být průser, i když držíte tlačítko ­"mrtvého­" muže.

Bezpečnost kolaborativních robotů je zajištěna jinak. Většina pracuje v režimu omezené rychlosti a síly. Mají optické a nárazové senzory. Legislativa je, u nás je platná ­"c­" norma ISO­/TS 15066.
U starších instalací je sice ještě možný ­"servisní­" režim se 100% rychlostí, ale u nových by to už nemělo být. Přístup do servisního režimu by neměl mít operátor a měl by být využívaný velmi zřídka. Bohužel praxe je taková, že často je klíček trvale v přepínači a může to zapnout kdokoliv.

Pokud tam ten klíč nechá, měla by to pak být jeho vlastní chyba. Myslím, že předpisy jsou v tomto případě celkem jasné, že si lidi usnadňují práci za cenu vyššího rizika, je jejich problém a není to ani nic nové, taková už hodně stará klasika byly lisy s dvojicí tlačítek, kde byla běžná praxe do jednoho zatlačit třísku a tím ho fakticky vyřadit.