Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně

Europa a jiné měsíce jako útočiště pro budoucí lidstvo?

2.8.2017, Jan Vítek, aktualita
Europa a jiné měsíce jako útočiště pro budoucí lidstvo?
Astronomové rádi přemýšlejí bez ohledu na vzdálenosti a čas, a tak uvažují také o tom, co se se Zemí stane v budoucnosti, až ji pohltí Slunce. Uvažovalo se o tom, že by budoucí lidstvo mohlo přežít na měsících Sluneční soustavy, ale to nyní dostává trhliny.
Uvažova tak můžeme při tom základním předpokladu, že lidstvo nebo jeho inteligentní nástupníci přežijí na Zemi ještě přibližně další miliardu let, což už je samo o sobě velice odvážná myšlenka. Pokud ale budeme uvažovat o tom, že v tu dobu bude na Zemi přežívat inteligentní rasa schopná letů do blízkého vesmíru, bude opravdu pociťovat nutnost ji opustit, neboť ji k tomu dožene zvýšená zářivost Slunce. 
 
 
Ta se dle odhadů bude každých 100 milionů let zvyšovat o procento, takže za miliardu let to bude plus deset procent, což má z našeho pohledu učinit Zemi neobyvatelnou. Ovšem už za nějakých 600 milionů let na povrchu Země nebude moci přežít většina rostlinného života, což srazí vaz i tomu živočišnému a o 400 milionů let později to má vyústit ve vymření veškerého života, i když lze uvažovat o tom, že některé velice odolné organismy by to přeci jen mohly zvládnout o něco déle. Ještě dále v budoucnosti se pak Slunce změní v rudého obra, který se rozroste přinejlepším velice blízko k Zemi, nebo ji rovnou celou pozře, ale to nastane až za nějakých 4,5 až 5 miliard let, kdy to na ní už nebude mít koho zajímat. 
 
Vědci se proto zabývají myšlenkou, jak využít další tělesa naší soustavy, na nichž by postupně mohly vzniknout vhodné podmínky pro život, což je třeba měsíc Europa nebo jiná tělesa bohatá na vodní led. Nová studie, která se tomuto tématu věnovala, však ukazuje, proč tyto měsíce vůbec nikdy nemusí dospět do obyvatelného stavu, a to právě s ohledem na příjem tepla a světla ze Slunce. 
 
Studie je založena na modelech vyvinutých pro mapování a předpovídání vývoje klimatu na Zemi, které pak byly aplikovány na vybrané měsíce Sluneční soustavy, do čehož bylo započítáno také to, jak se bude měnit aktivita Slunce. Tyto modely byly úspěšně využity pro zmapování ledové minulosti Země, takže jsou považovány za dostatečně dobré na to, aby mohly být nasazeny i u jiných těles. 
 
Výzkum se kromě Europy týkal také Enceladu a jistých ledových exoplanet obíhajících hvězdy spektrální třídy G a F. Přišlo se na to, že aby se z ledové koule postrádající jakékoliv skleníkové plyny v atmosféře v dostatečné koncentraci stala místa vhodná k životu, muselo by být záření z hvězdy opravdu intenzivní, aby překonalo schopnost ledového povrchu odrážet teplo pryč do vesmíru. To až tak moc, že by vedlo ke ztrátě podstatné části vodních zásob, a to je pochopitelně také špatně. 
 
 
Jinými slovy, než aby se z Europy stal svět připomínající Zemi, to už je mnohem pravděpodobnější, že z ní vznikne měsíc podobný planetě Venuši. Pokud by totiž na ní začal vlivem slunečního záření tát led, vzniklá vodní pára by začala záření o to více pohlcovat, měsíc by se začal ještě více oteplovat a odstartoval by kolotoč, jenž by nakonec vedl k vytvoření atmosféry plné vodní páry. Tu by pak sluneční záření od vrchních částí začalo postupně rozkládat, čili molekuly H2O by se postupně rozpadaly na vodík a kyslík a tyto prvky by začaly unikat do vesmíru, k čemuž může značně přispět slabší gravitace malého měsíce, z nějž by se postupně stalo peklo s povrchovou teplotou kolem 1000 °C. 
 
Zdroj: Nature