Evropský navigační systém Galileo zítra ožije
14.12.2016, Jan Vítek, aktualita
Evropané budou mít od zítřka vlastní navigační systém Galileo, který má nabídnout lepší vlastnosti než americký GPS i ruský GLONASS. Potřebovat budeme kompatibilní zařízení, jichž ale má být na trhu i v našich kapsách již dost.
Evropa se tak bude moci již brzy spolehnout na vlastní satelitní navigační systém Galileo, jejž prý už dle GSA má podporovat 40 procent zařízení na trhu, z nichž ale řada bude potřebovat softwarovou aktualizaci. Čekali jsme na něj přitom dlouhých 17 let, v jejichž průběhu se utratilo 10 miliard eur. Prvotní provoz bude podpořen signálem ze satelitů GPS, neboť nynějších 18 družic putujících 23.222 kilometrů nad Zemí bude postupně rozšiřováno.
Galileo má být výrazně přesnější než GPS. Jak se vyjádřil prezident francouzské vesmírné agentury CNES Jean-Yves Le Gall, GPS umožní vlaku zjistit, kde se nachází, zatímco Galileo mu umožní identifikovat i přesnou kolej, na níž se pohybuje. To ale až bude plně funkční, což nastane v roce 2020. Vysoká přesnost bude dobře využitelná také v systému autonomního řízení vozidel, která budou maximálně s metrovou odchylkou vědět, kde se nachází.
Pro Evropu jde jednoznačně o investici do budoucna, neboť již nyní má téměř 10 % jejího hrubého domácího produktu záviset na satelitní navigaci, což se má v roce 2030 zvýšit na téměř třetinu. A již v roce 2020 by měl globální trh se satelitní navigační technikou mít hodnotu 244 miliard eur.
O přesnou navigaci se v tomto případě zaslouží jednak početnější flotila satelitů, než má GPS či GLONASS a pak také velice přesné atomové hodiny na palubě každého satelitu. Ty mají odchylku jedné sekundy za tři miliony let a teoreticky umožní navigovat s přesností do 30 centimetrů, ale v praxi to bude v případě Galileo Open Service jeden metr a za přesnější systém se bude platit. Očekává se také, že Galileo bude mít daleko lépe se šířící signál než ostatní systémy, takže problém by neměl být ani uvnitř budov nebo ve velkých aglomeracích, kde výhled stíní vysoké budovy.
O zřízení systému Galileo se rozhodlo v roce 1999, kdy byla pověřena ESA, která získala rozpočet 2,2 až 2,95 miliard eur. Projekt měl být původně dokončen již v roce 2008, ovšem selhalo zapojení soukromého sektoru, takže EU projekt prodloužila do roku 2013 a navýšila rozpočet. V říjnu roku 2011 už konečně byly vypuštěny první dva satelity a o rok později další dva. Ty pak byly v březnu 2013 poprvé vyzkoušeny a dokázaly určit pozici s přesností na 15 metrů. Další dva satelity se ale dostaly na eliptickou oběžnou dráhu, kde jsou k navigaci naprosto nepoužitelné, takže se vypouštění pozastavilo, než byla objevena příčina v raketách Sojuz. Nyní už je ale na oběžné dráze 18 satelitů Galileo, v příštích dvou letech se na ni dostane dalších osm a pak snad ještě někdy později čtyři poslední, které budou chybět do celkové 30členné flotily.
Zdroj: Phys.org
Galileo má být výrazně přesnější než GPS. Jak se vyjádřil prezident francouzské vesmírné agentury CNES Jean-Yves Le Gall, GPS umožní vlaku zjistit, kde se nachází, zatímco Galileo mu umožní identifikovat i přesnou kolej, na níž se pohybuje. To ale až bude plně funkční, což nastane v roce 2020. Vysoká přesnost bude dobře využitelná také v systému autonomního řízení vozidel, která budou maximálně s metrovou odchylkou vědět, kde se nachází.
Pro Evropu jde jednoznačně o investici do budoucna, neboť již nyní má téměř 10 % jejího hrubého domácího produktu záviset na satelitní navigaci, což se má v roce 2030 zvýšit na téměř třetinu. A již v roce 2020 by měl globální trh se satelitní navigační technikou mít hodnotu 244 miliard eur.
O přesnou navigaci se v tomto případě zaslouží jednak početnější flotila satelitů, než má GPS či GLONASS a pak také velice přesné atomové hodiny na palubě každého satelitu. Ty mají odchylku jedné sekundy za tři miliony let a teoreticky umožní navigovat s přesností do 30 centimetrů, ale v praxi to bude v případě Galileo Open Service jeden metr a za přesnější systém se bude platit. Očekává se také, že Galileo bude mít daleko lépe se šířící signál než ostatní systémy, takže problém by neměl být ani uvnitř budov nebo ve velkých aglomeracích, kde výhled stíní vysoké budovy.
O zřízení systému Galileo se rozhodlo v roce 1999, kdy byla pověřena ESA, která získala rozpočet 2,2 až 2,95 miliard eur. Projekt měl být původně dokončen již v roce 2008, ovšem selhalo zapojení soukromého sektoru, takže EU projekt prodloužila do roku 2013 a navýšila rozpočet. V říjnu roku 2011 už konečně byly vypuštěny první dva satelity a o rok později další dva. Ty pak byly v březnu 2013 poprvé vyzkoušeny a dokázaly určit pozici s přesností na 15 metrů. Další dva satelity se ale dostaly na eliptickou oběžnou dráhu, kde jsou k navigaci naprosto nepoužitelné, takže se vypouštění pozastavilo, než byla objevena příčina v raketách Sojuz. Nyní už je ale na oběžné dráze 18 satelitů Galileo, v příštích dvou letech se na ni dostane dalších osm a pak snad ještě někdy později čtyři poslední, které budou chybět do celkové 30členné flotily.
Zdroj: Phys.org
