Aktuality  |  Články  |  Recenze
Doporučení  |  Diskuze
Grafické karty a hry  |  Procesory
Storage a RAM
Monitory  |  Ostatní
Akumulátory, EV
Robotika, AI
Průzkum vesmíru
Digimanie  |  TV Freak  |  Svět mobilně
20.6.2025, Milan Šurkala, aktualita
Před třemi lety Finové prezentovali prototyp pískové baterie pro ukládání tepelné energie. Nyní spustili největší pískový akumulátor na světě, která už není prototypem, ale opravdu reálně fungující součástí sítě. Pobere 100 MWh energie.
ensidia (165) | 24.6.20257:54
Jo za mě dobrý, lepší něž mařiče výkonu a podobné nesmysli. A když se musí kvůli stabilitě sítě pálit nesmyslně elektrika. Tak tohle je ten nejmenší nesmysl co jsem viděl. Dávám přednost přečerpávačkám elektrika=elektrika. Ale finančně šílené a v Česku těžko realizovatelné.
Odpovědět1  0
DrkT (266) | 23.6.20259:34
Takzvaná „písková baterie“ není ve skutečnosti baterie v technickém smyslu, ale tepelný zásobník, který uchovává energii ve formě tepla v nahřáté hmotě – konkrétně v písku. Používat pro něco takového pojem „baterie“ je zavádějící a působí spíš jako marketingová snaha navodit dojem, že jde o plnohodnotnou náhradu elektrochemických baterií, což není pravda. Správně bychom měli mluvit o pískovém tepelném zásobníku, případně termálním nebo akumulačním úložišti na bázi písku. Princip spočívá v tom, že se velký objem písku ohřeje na teplotu přes 500 °C a teplo se v něm uchovává pro pozdější využití. Jenže u menších objemů dochází k velkým ztrátám – čím menší je zásobník, tím horší je poměr objemu ku povrchu, a tedy i schopnost teplo udržet. Sezónní ztráty tepla se běžně pohybují kolem 40 %, a to i při dobrém zateplení. Pro rodinný dům by bylo potřeba přes 120 m³ písku, a ohřevový systém by musel zvládnout výkon kolem 50 kW, což už je poměrně náročné technicky i finančně. Pro jednotlivý dům tedy dává pískový zásobník velmi malý smysl, je nákladný, prostorově náročný a s nejistou návratností. Smysl může dávat možná až ve větším měřítku, pro bloky domů, menší průmyslové provozy nebo komunitní energetiku, kde už je možné optimalizovat poměr objem­/povrch, rozložit náklady a využívat například přebytky z ­"obnovitelných­" zdrojů. I tak ale zůstává mnoho nezodpovězených otázek: jaká je životnost systému ­(zejména izolací, výměníků, ventilace a řídicí elektroniky­), za jak dlouho se taková investice vrátí a jaký bude reálný provoz v podmínkách střední Evropy. Prozatím se zdá, že jde o technologii s potenciálem, ale využitelnou jen v konkrétních případech a rozhodně ne jako univerzální řešení pro domácnosti. Tj. spíš hračka pro experimentátory než cesta k úspoře. A to i když jsem viděl prodávat komerční systémy na doma.
Odpovědět3  3
puntja (65) | 23.6.202513:37
Když už slovíčkaříte, víte vůbec, co znamená ­"baterie­" v pravém původním technickém smyslu? Rozhodně nemá žádný základ v chemii...
Odpovědět0  0
DrkT (266) | 23.6.202514:42
Ano vím ale o dělostřelbě tu nemluvíme a žádné sériově zapojené články tohle neobsahuje, rozhodně neslovíčkařím. Říkat tepelnému výměníku baterie je prostě zavádějící a zvláště technická média ­(nebo to co si na ně hrají­) snažící se šířit osvětu by na tohle měla dbát..
Odpovědět0  0
Milan Šurkala (5743) | 24.6.202515:31
Ono slovo ­"baterie­" tu nebylo použito nejšťastněji, změnil jsem to na akumulátor, což tomu odpovídá o něco lépe ­(akumuluje tepelnou energii­). Každopádně není to výhradně jen pro uchovávání tepelné energie, dá se to využít i k uchovávání elektrické podobně jako přečerpávací elektrárna, ale v takovém případě je tu problémem snížená účinnost.
Odpovědět5  0
puntja (65) | 26.6.20256:12
Dnešní význam slova baterie je notně posunutý, takže i akumulátoru v autě říkáme baterie. Prostě jazyk se vyvíjí a baterie dnes znamená zdroj energie, ať už primární, nebo akumulátor.
Odpovědět0  2
puntja (65) | 26.6.202510:03
Mínusáře prosím o osvětu. Rád se poučím, v čem se mýlím. Opravdu se aku v autě neříká lidově baterka? Opravdu lidé obyčejným MONOčlánkům neříkají baterie? Původní význam, kdy šlo o soustavu článků, se vytrácí..
Odpovědět1  1
DrkT (266) | 26.6.202511:06
Je sakra rozdíl mezi ­"se někdy říká­" a mezi technickým termínem. Obzvláště tam kde se chce někdo bavit o technice.
Odpovědět0  1
maraou (645) | 27.6.202521:38
Pokud jde o hlavní akumulátor v elektroautech, tak to se musím PUNTJA zastat... v odborných zahraničních článcích je zdaleka nejčastější výraz ­"battery­", pak ­"storage­", nebo ­" Li­-ion pack­". ­"Accumulator­" zcela marginálně.

ostatně BEV = ­"Battery Electric Vehicle­".

Avšak pokud jde o ­"Sand battery­" tak to jsou články zpravidla neodborné, nebo z asie.
V USA, nebo GB se používá v kontextu spíš ­"energy storage­".

V každém případě ono se to nějak chytne a náš v Česku oblíbený slovní džihád na to nebude mít velký vliv.

Odpovědět1  0
aerogel
Odpovědět0  0
gepard2 (164) | 26.6.202518:05
Já jsem to pochopil tak, že smyslem této hory písku je nahřát z elektřiny FVE nebo VTE v době kdy svítí a fouká a vydat druhý den, kdy je pod mrakem a nefouká. Smyslem je nahřát teplou vodu v rodinném domě, např. když je týden pod mrakem. Asi těžko si to někdo pořídí domů, vzhledem k obrovským ztrátám při malém objemu. Bude to pro bloky paneláků ve městě. Nepotřebuješ na to baterii. Otázka, jestli to je pro tento účel levnější, jak baterie.
Odpovědět2  0
gepard2 (164) | 22.6.202521:59
Zajímalo by mě srovnání s přečerpávací vodní elektrárnou. Co je v dlouhodobém horizontu ­(100 a více let­) levnější, účinnější a s větší akumulační schopností.
Odpovědět0  0
Milan Šurkala (5743) | 23.6.20258:22
To je trochu problematické srovnání, protože tohle je určeno k uchovávání tepelné energie, zatímco přečerpávačka se obvykle používá k uchovávání té elektrické. Písková baterie se sice dá použít i k uchovávání pro zpětnou výrobu elektřiny, to pak ale efektivita výrazně klesá ­(pro teplo to má 80­-85 %, pro elektřinu údajně okolo 50 %­).
Odpovědět1  0
gepard2 (164) | 25.6.202521:50
Pak mě minul smysl toho pískového akumulátoru. Z přebytků elektřiny vyrábí v létě teplo, to uskladní a pak v létě to teplo dodá kam? Na zimu to neuskladní, bo to do zimy zase vychladne.
Odpovědět1  0
Milan Šurkala (5743) | 26.6.20258:51
"Pak mě minul smysl toho pískového akumulátoru.­"

Zkusím vysvětlit. Jde o akumulaci v řádu dní, ne z léta do zimy.

"Z přebytků elektřiny vyrábí v létě teplo, to uskladní a pak v létě to teplo dodá kam?­"

V zimě jsou také přebytky. To není nabíjeno jen soláry, ale také větrem. A ten zase fouká více v zimě než v létě. Takže v létě se to nabíjí především solárem, v zimě větrem. Přebytky můžete mít ve všech ročních obdobích. Prostě chvíli trochu více svítí nebo trochu více fouká a máte z toho teplou vodu na několik dní. V podstatě kdykoli v průběhu roku.

A kam se to dodá v létě? Myslím, že i v létě potřebujete teplou vodu.
Odpovědět0  0
DrkT (266) | 26.6.20259:17
No vlétě to vážně nedává moc smysl to je mnohem jednoduššá tu teplou vodu ohřát rovnou nějakou doby taky vydrží. No a v zimě z větru je soce fajn ale malý vetrník je nahouby a velký si k tomu asi hned poblíž nepostaví takže se to ohřeje spíš rovnou ze sítě...
Odpovědět0  0
Milan Šurkala (5743) | 26.6.202515:59
Voda má problém, že dosahuje max. 100 °C. Pak se z ní stává pára a to už máme zase jiné problémy.

Řekněme, že máme 1000 m3. Pokud by to byla voda, tak na ohřev 1m3 vody o 1 °C potřebujete 1,16 kWh. Tzn. na 1000 m3 to máme 1,16 MWh na 1 °C. Z 50 na 99 °C tam takto max. uložíte 57 MWh.

U 1m3 mastku je to sice nižších 0,75 kWh na 1 °C, jenže ho klidně můžete zahřát na 400 °C i více. Z 50 °C ve stejném objemu uložíte 263 MWh, když ho zahřejete na 400 °C. Pochopitelně tam budou větší ztráty ­(při ukládání i zahřívání vody­), takže až těch 263 MWh to nebude, stále to bude ale v násobcích toho, co uložíte do vody, obzvlášť pokud půjdete s teplotou ještě výše.
Odpovědět0  0
Choakinek (1808) | 20.6.202521:52
Ve videu je to řečeno zcela jasně:
1­) Cílem je snížit emise CO2.
2­) Cílem je dosáhnout uhlíkové neutrality.

Závěr:
Jde o projekt poskoků bruselských neomarxistů.
Odpovědět8  14
Já jsem tohle podobné chtel postavit, ale počítal jsem to s AI i bez AI a prostě mi to nevychází, nechápu čím to chtějí izolovat. Ať počítám jak počítám, tak ztráty jsou gigantické u kostky 2x2x2m, při 13metrech, musí být vytápění +5000MW aby to dalo těch 100MW, nebo mají nějaký zázračný izolant.
Ani Vákum vám nepomůže a aerogel pro takovou budovy by stal nesmysl.
Odpovědět3  3
Choakinek (1808) | 20.6.202523:03
Píšete úplné nesmysly. Už použití W místo Wh ukazuje na nesmysl.
Odpovědět4  0
Jasně píšu nesmysly napsal člověk, který nerozumí elektrice.
Odpovědět1  4
Choakinek (1808) | 21.6.202522:58
Co to povídáte?

"musí být vytápění +5000MW aby to dalo těch 100MW­"

Tohle Vaše tvrzení mi tedy vysvětlete, mně to nedává vůbec žádný smysl.
Odpovědět5  0
Vážně vám mám vysvětlovat základy elektrotechniky, že se jedná o elektrickou práci o výkonu Volty krát Ampéry bez ohledu kolik sekund minut a hodin a dnů a měsíců a roků ta elektřina teče a nahřívá a kolik energie je schopná poté z toho výkonu odevzdat?
Odpovědět0  3
RadecekH (831) | 22.6.202519:01
Fakt by mě zajímalo, co vede lidi jako vy k tomu, že se touží veřejně ztrapňovat. Nějaká forma exhibicionismu?
Že nerozumíte fyzice, je v pohodě. Takových lidí je spousta.
Odpovědět4  0
něco k tématu?
Odpovědět0  3
Choakinek (1808) | 23.6.202517:15
Dobrá, takže mi chcete říci, že tam ­"natlačím­" 5000 MWh, z toho se ­"vypaří­" 4900 MWh a získám ­(k užitku odčerpám­) 100 MWh?

A mohu se tedy ještě zeptat, za jak dlouhou dobu dojde k těm ztrátám 4900 MWh od doby, kdy do toho zařízení neproudí žádná energie?
Odpovědět0  0
ona se nevypaří, ona se odsálá do okolí.
třeba v létě se to nahřeje a v zimě už tam toho moc nemáš.

si na to vem AI, nepomůže ti ani vákum ani lesklá keramika ani tuna vaty.

vydrží ti to 90dní. ro je málo.
Odpovědět2  1
Choakinek (1808) | 24.6.202515:03
Ano, tohle je jistě reálné. Už mi to došlo na základě Vašeho příspěvku uvedeného níže.

Tak stačilo jen napsat, že jste to chtěl používat takto, tj. že by Vám to někde jen měsíce stálo, ­"nabité­", ale již bez přívodu energie pro budoucí využití.
Odpovědět0  0
jde to, musí se použít jako izolant aerogel, jenže pro kostku 2x2x2m je cena astronomická a tudíž nezaplatitelná.

Samořejmě že smysl má v létě kdy svítí slunce tu energii vyrábět a v zimě kdy je pošmourno, tmavé mraky a den trvá jen pár hodin tu energii spotřebovávat.

Bavíme se tady o totální zelené technologii vytápění, a EU nic. Žádnou pobídku na výzkum a vývoj na to neudělá. Takže tady vídíte jak moc jde v EU o ekologii. Přitom 60% Všech emisí vzniká vytápěním domácností, ale rači se vymýšlí DPF filtry na auta a elektrická autíčka místo toho aby se zaměřili na domácnosti.

Teda oni se na domácnosti zaměřili restriktivně a to tak, že jim zakázaly kotle na tuhá paliva. Co chválím protože lidé fakt topí vším a ukrajicni co topí odpadkami mě taky pěkně serou. Nicméně až si všichni pořídíme tepelná čerpadla tak budeme všichni závislí na elektřině bez redudance, což taky nechceš, když vidíš co předvádí vláda volená lidmy když vidíš jak dopadla výstvba nové atomové elektrárny vedle staré v Dukovanech.

Podívej se na to, ty si řekneš, já jsem chytřejší než nějakej Crha, další v diskuzi s Crhou se nebav je to debil, další v diskuzi Crha je kretén. apod... Takže tady vidíš jak se všichni pasujete do role že jste chytřejší než já, jdete k volbám a hodíte to tam zase debilům, kteří to tady vedou od desíti k pěti z bláta do louže a z deště pod okap. Ale já jsem pro Vás blbej Crha.

V momentě kdy budeme mít všichni vytápění na elektriku a spadne sít jak ve španělsku, taktě chci vidět jak budeš jaskotat, když budou temné mraky a v zimě jsou občas temné mraky i celé týdny, jak chceš udržovat teplotu ve svém domě. Klimatizace to nedá na sto procent a nebo bude hodně cyklovat, to už jsem si měl možnost vyzkoušet. Jo ale s klimatizací přežiješ těch pár dní to jo. ale ten kdo nemá fotovoltaiku na střeše? Tak tomu vymrzne celej barák, popraská topení a co pak? Budete si v kuchyni zakládat improvizované ohniště?

Když to taková tepelná baterie by ta byla nonstop. k dispozici. Takové malé horké jádro jak u atomové elektrárny. Voda by ti topila samotížně, bez čerpadla, bez elektrické energie. Kde jsou všichni ti rádoby chytří inženýři teď? Když já jsem blbej a měl jsem alespoň trošičku snahu to vymyslet, patentovat a užívat si pak prachy z toho patentu? Ale není co patenovat, protože to prostě ekonomicky nevychází. tdtdm tmm. konec.

Musíme vytvořit dokonalý izolant, s co největším teplotním odporem, mrňavou teplotní kapacitou a hlavně cenově dostupný. Proč EU chrápe?
Odpovědět0  2
Milan Šurkala (5743) | 25.6.202515:09
Tak on je především nesmysl to napájet jen a pouze soláry a pak z toho vyžadovat takové zbytečné věci jako ukládání energie z léta na zimu. To by vyžadovalo naprosto šílené počty TWh. I v tom Finsku to nabíjí jak sluncem ­(a to zejména v létě­), tak i větrem ­(a to zejména v zimě­). Tyto dva zdroje se totiž většinou dost dobře doplňují, takže se pak z docela nesmyslného půlročního ukládání energie na opačné roční období dostáváme na potřebu ukládání v rámci dnů, max. nízkých jednotek týdnů ­(a i to se dá řešit a srazit dolů jednoduše tím, že pokud už bude průšvih, tak se holt jednou za čas zapnou ty fosilní zdroje­).
Odpovědět1  0
Mr.GO! (151) | 20.6.202523:09
Já zamýšlel podobný systém akumulace tepelné energie pro zimní vytápění, akorát jsem si to představoval zakopaný v zemi, kde ztráty, čti únik tepla by vyhrival podlahy výrobní haly . Ale pořizovací cena byla bohužel velmi vysoká, a to bylo počítáno s cenami energií dvojnásobek.
Odpovědět2  0
maraou (645) | 21.6.202518:35
Nepotřebujete žádný zázračný izolant. Musíte ale chytře udělat přívod a odvod tepla. Studená voda se musí přivádět rovnoměrně po celém vnějším povrchu a ohřátá kontinuálně odvádět. Díky tomu bude gradient teploty na povrchu řádově v desítkách stupňů, což v klidu zvládne půl metru čedičové vaty.

Ale ano není to k tomu, aby se to v létě natopilo a v zimě vyčerpalo. Je to ideální právě na akumulaci přebytků z větrníků v řádu dnů. Vysoký počet cyklů za sezónu pak násobně zlepší ekonomickou návratnost.
Odpovědět3  1
Přesně k tomu to ale chci, chci to v létě natopit a v zimě používat, jinak to pro mě nemá smysl.
Odpovědět2  3
gepard2 (164) | 22.6.202521:57
Od toho by mohl být vodík, ale nějak se do něj nikdo nehrne...
Odpovědět0  0
rpajik (34) | 23.6.202514:28
Odpovědět0  0
Choakinek (1808) | 23.6.202517:28
Jo takhle. No ale pak to nemůžete kritizovat nebo rozporovat význam, když oni to používají jiným způsobem, než to chcete používat Vy.
Odpovědět3  1
odb (588) | 20.6.202521:11
Vie to dodat len 1MW tepla takze toto bude tazko vykurovat to mestecko s 5 tis. obyvatelmi.
Rovnako pochybujem, ze by to stacilo na necely tyzden vykurovnia mestecka­(ak odratam ten limit 1MW­).

Uz len ked si vydelim 100MW odhadovanim poctom domov, v ktorych tych 5 tisic ludi byva, tak by vyslo smiesne cislo pre jeden dom­(a to neratam straty v distribucii­). Takze tot moze byt max ako doplnok. Plus necakam, ze v zime bude vela nadbytkov aby to mohli pravidlene ­"dobijat­".

Vlastne to ani nieje mestecko ale samosprava obsahujuca niekolko dedin.
Odpovědět3  2
ono se to počítá trošku jinak, když jde o teplo které ti jde přímo do teplé vody třeba na koupání a jinak když tím ohříváš medium pro tepelné čerpadlo aby sis zvýšil COP. Už při provozu ­"mediové­" baterie na 70°C jde dosáhnout zajímavých výsledků.
Viz: https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=z5HH0cViGaI
Odpovědět2  0
darksicek (159) | 21.6.20251:40
Ano. Když někde použijeme množství elektrické energie, lze opravdu dosáhnout skvělých výsledků. Jak psali Šimek a Grossmann ­- nechci přeci slevu zadarmo.
Odpovědět2  2
Milan Šurkala (5743) | 21.6.20256:57
"Vie to dodat len 1MW tepla takze toto bude tazko vykurovat to mestecko s 5 tis. obyvatelmi. ­"

A ono by mělo? Čtěte pořádně: ­"přičemž nynější bojler využívající biomasu bude plnit funkci zálohy pro případy špičkových odběrů tepla.­" Při největších odběrech to stačit nebude, říkají to sami, a má tomu dopomáhat tradiční bojler na biomasu.

"Uz len ked si vydelim 100MW odhadovanim poctom domov, v ktorych tych 5 tisic ludi byva, tak by vyslo smiesne cislo pre jeden dom­"

1, Máte nepořádek v jednotkách. Je to 100 MWh, ne 100 MW.
2, Je tam přes 1400 domácností, to je cca 70 kWh na domácnost. To není zas až tak směšně málo a pár dní by to dát mohlo. Navíc se to přece stále doplňuje.

"Takze tot moze byt max ako doplnok. Plus necakam, ze v zime bude vela nadbytkov aby to mohli pravidlene ​­"dobijat​­"

V zimě nefouká?
Odpovědět6  0
Zajímá Vás tato diskuze? Začněte ji sledovat a když přibude nový komentář, pošleme Vám e-mail.
 
Nový komentář k článku
Pro přidání komentáře se přihlaste (vpravo nahoře). Pokud nemáte profil, zaregistrujte se pro využívání dalších funkcí.