Spec Ops The Line
Hraju tuto hru a nevím jak dál. Jsem na jednom patře (obrázek přiblíží), kde střílím, jak pominutej, nikam nemohu jít. Až si vystřílím všechny zásobníka - nemám s ším střílet (ten kulomet je tam hezkou srandou - mířidla to nemá a protivník všechno přežije., navíc se často zahřívá a je k nepoužití). Objevuje se tam nějaké kolečko na monitoru a v něm (asi) nějaký údaj v metrech (proč? K čemu je to dobrý). Mí spolubojovníci náhle začínají rychle umírat. Nevím kam mám jít, nevím co mám dělat, nevím, co autor hry po mě chce. Já bych tedy věděl co mám dělat, ale ta pitomá koridorovka (tam se nemusí používat vlastní mozek - tam ho používají za vás vývojáři - to už je jak v politice) mě nic nedovolí svobodně udělat.
Prosím, pomožte. děkuji
Prosím, pomožte. děkuji
[ATTACH=CONFIG]26400[/ATTACH]
Tak už vím :D. Musím tím neustále se přhřívajícím se kulometem hodně dlouho střílet na tu skleněnou plochu přede mnou. Hodně kvalitní sklo. Musel jsem si to zopakovat několikrát. Asi 3x mi u nohou vybouchl granát, v těle po kulkách sem měl víc oceli, než masa, všichni okolo furt řvali a mým spolubojovníkům se krátil povážlivě rychle čas života. .... kupodivu, po celé dokonané akci jsme byli všichni tři zdraví jak řípa :D
Už lituji vyhozených osmi stovek tvrdé české měny.
Bezduchá hra, kde se střílí o sto šest a neuvažuje se o vlastnictví šedé kůry mozkové. Navíc s sebou vláčíte dva spolubojovníky, kteří (alespoň pro mě) jsou ohromným závažím, které musím vláčet s sebou. V případě, že kapitola se neodvíjí tak rychle, jak si usmysleli vývojáři (velmi rád bych je do takových bojů poslal na živo - škoda, že to nejde) a vy se snažíte přemýšlet (to je fuj slovo pro tenhle žánr her) a schováváte se a nijak nespěcháte a chcete postupovat rozvážně, tak se okamžitě objeví políčko, že jedno ze závaží, které vláčíte nechtěně s sebou (tedy spolubojovníci) je velmi raněné a zkracuje se mu život. No, pak moc možností nemáte a většinou skončíte vy, nebo ono závaží pouť po tomto světě. Hra tím končí. Teď jednu sekvenci opakuji asi po šesté a už mě to nadzvedává ze židle.
Zkrátka řečeno, zatím se mi jevila jako herně (ne technicky) hra Stalker. Hrajete za sebe, nejste omezeni koridorem, nikdo na vás nespěchá, děláte si co uznáte za vhodné a kdy to uznáte za vhodné, k cíli jdete svou cestou, kterou si sami zvolíte a můžete ji kdykoli změnit. Vlastně ta hra vás nutí používat onu šedou kůru mozkovou. Hra Spec Ops The Line je naprosto pravým opakem.
Možná sem ještě přidám obrázek jednoho kousku země, který je pro mě nepřekonatelný a kde protivníci doslova (skutečně doslova!) vylézají ze země. Prostě se náhle objeví, pokud to tam vše vystřílíte, okamžitě na stejných místech se objeví další várka - během setiny vteřiny. Zvláštní to úkaz.
Bezduchá hra, kde se střílí o sto šest a neuvažuje se o vlastnictví šedé kůry mozkové. Navíc s sebou vláčíte dva spolubojovníky, kteří (alespoň pro mě) jsou ohromným závažím, které musím vláčet s sebou. V případě, že kapitola se neodvíjí tak rychle, jak si usmysleli vývojáři (velmi rád bych je do takových bojů poslal na živo - škoda, že to nejde) a vy se snažíte přemýšlet (to je fuj slovo pro tenhle žánr her) a schováváte se a nijak nespěcháte a chcete postupovat rozvážně, tak se okamžitě objeví políčko, že jedno ze závaží, které vláčíte nechtěně s sebou (tedy spolubojovníci) je velmi raněné a zkracuje se mu život. No, pak moc možností nemáte a většinou skončíte vy, nebo ono závaží pouť po tomto světě. Hra tím končí. Teď jednu sekvenci opakuji asi po šesté a už mě to nadzvedává ze židle.
Zkrátka řečeno, zatím se mi jevila jako herně (ne technicky) hra Stalker. Hrajete za sebe, nejste omezeni koridorem, nikdo na vás nespěchá, děláte si co uznáte za vhodné a kdy to uznáte za vhodné, k cíli jdete svou cestou, kterou si sami zvolíte a můžete ji kdykoli změnit. Vlastně ta hra vás nutí používat onu šedou kůru mozkovou. Hra Spec Ops The Line je naprosto pravým opakem.
Možná sem ještě přidám obrázek jednoho kousku země, který je pro mě nepřekonatelný a kde protivníci doslova (skutečně doslova!) vylézají ze země. Prostě se náhle objeví, pokud to tam vše vystřílíte, okamžitě na stejných místech se objeví další várka - během setiny vteřiny. Zvláštní to úkaz.
Takže jsem se z toho dostal (asi na osmý pokus) a tak jsme se dostali na vrchol mrakodrapu (ne paneláku) a tam jsem řízeně (chtěl to tak vývojář) spadl z nejvyššího patra na zem. Já to přežil !! Neskutečný zázrak. A teď jsem v další šlamastice :D
[ATTACH=CONFIG]26403[/ATTACH]
Tož pro dnešek s tím skončím - už jsem zblblej dost :D
[ATTACH=CONFIG]26403[/ATTACH]
Tož pro dnešek s tím skončím - už jsem zblblej dost :D
Tak jsem to konečně dohrál
Hra není špatná, ačkoli tedy nějaké ty nedostatky má. Alespoň já za hlavní nedostatek spatřuji ty dva spolubojovníky, kteří vám vývojáři položili na vaše bedra v podobě hrozně těžkých a nezvladatelných závaží, kterých se nejde zbavit. Jsou nevychovaní a vás, jako velitele skupiny naprosto ignorují. Všude se hrnou dopředu, prostě vás rychle přeběhnou a šup, je po překvapení. A jeden z nich je navíc nýmand a je věčně zraněný, což pro vás znamená velká starost, neboť do určitého časového limitu mu musíte dát injekci. Jinak umře a hra končí. Ten zraněný leží většinou na tom nejméne vhodném místě, kde okolo vás sviští jedna kulka za druhou a občas ten zraněný je ještě co nejdál od vás. Takže se musíte doslova probojovat k němu (to vůbec není jednoduchý), sbírat munici (té je furt málo v takových akcí), dobíjet zraněné nepřátele (jako odměnu dostanete najednou i nějakou tu minici), starostí sami se sebou máte víc, než je zdrávo., zároveň sledovat časový limit "umírání" spolubojovníka a pak mu za svištění kulek okolo vás (a pište si, že dost jich schytáte do sebe - a to vůbec není dobrý) vrazit injekci (což také netrvá setinu vteřiny). A s tímhle spolubojovníkem vás tohle čeká mnohokrát a mnohokrát.
Některé akce nelze udělat na poprvé (prostě když to hrajete poprvé, nevíte co kde máte čekat), takže jste v mžiku zastřelen (někdy tak rychle, že ani nevíte, co se děje). No a pak nastává načítání posledního zapamatovaného bodu. Kdo jste hrál Stalkera, tak víte, jak nepříjemně dlouho trvalo načtení. No tak tady je to to samé - někdy i delší.
Na můj vkus je ve hře až moc filmových vstupů (to jsou ty kousky, kde jenom koukáte, co se děje a čekáte, až si to zase vezmete do svých rukou). ovšem minimálně jeden filmový vstup je tam užitečný. protože to zahrát snad ani nejde - to bych se prostě do dalšího levelu ani nedostal. prostě takové nadlidské vlastnosti jsou možné pouze v tom filmečku.
Hra má dva konce. A po zahrání toho jednoho konce si lze zahrát i ten druhý konec. To je dobře, že nejsme ochuzeni
No, teď už vím, jak na to., takže si to s chutí zahraju znovu. A už lépe, neb budu vědět, kde mě co a kdo čeká a odkud přilítne rána.
Apropó: Na některých herních serverech jsem četl od některých "borců" něco v tomto smyslu: "Projel jsem to lážo plážo během pár hodinek. Nic moc". Nevěřte tomu. je to lež. A ti "borci", co to tvrdí, by mohli z fleku do české politiky. Hru neprojdete lážo plážo, ani omylem. Mnohokrát umřete, mnohokrát budete jednu sekvenci hrát i několikrát, až budete zuřit. Budou vás zdržovat spolubojovníci, budete nuceni i je chránit. prostě není to žádná brnkačka, kterou prolítnete s jedním prstem v nose. na to zapomeňte.
A ještě zajímavost: Pokud je zraněn spolubojovník (stalo se mi, že i oba dva), musíte ho v časovém limitu uzdravit. jinak hra končí. pokud jste zasažen vy, tak umřete hned a nikdo z těch dvou spolubojovníků vás ani omylem nepřijde zachránit. ..... inu, tak už to prostě chodí:)
[ATTACH=CONFIG]26422[/ATTACH]
Hra není špatná, ačkoli tedy nějaké ty nedostatky má. Alespoň já za hlavní nedostatek spatřuji ty dva spolubojovníky, kteří vám vývojáři položili na vaše bedra v podobě hrozně těžkých a nezvladatelných závaží, kterých se nejde zbavit. Jsou nevychovaní a vás, jako velitele skupiny naprosto ignorují. Všude se hrnou dopředu, prostě vás rychle přeběhnou a šup, je po překvapení. A jeden z nich je navíc nýmand a je věčně zraněný, což pro vás znamená velká starost, neboť do určitého časového limitu mu musíte dát injekci. Jinak umře a hra končí. Ten zraněný leží většinou na tom nejméne vhodném místě, kde okolo vás sviští jedna kulka za druhou a občas ten zraněný je ještě co nejdál od vás. Takže se musíte doslova probojovat k němu (to vůbec není jednoduchý), sbírat munici (té je furt málo v takových akcí), dobíjet zraněné nepřátele (jako odměnu dostanete najednou i nějakou tu minici), starostí sami se sebou máte víc, než je zdrávo., zároveň sledovat časový limit "umírání" spolubojovníka a pak mu za svištění kulek okolo vás (a pište si, že dost jich schytáte do sebe - a to vůbec není dobrý) vrazit injekci (což také netrvá setinu vteřiny). A s tímhle spolubojovníkem vás tohle čeká mnohokrát a mnohokrát.
Některé akce nelze udělat na poprvé (prostě když to hrajete poprvé, nevíte co kde máte čekat), takže jste v mžiku zastřelen (někdy tak rychle, že ani nevíte, co se děje). No a pak nastává načítání posledního zapamatovaného bodu. Kdo jste hrál Stalkera, tak víte, jak nepříjemně dlouho trvalo načtení. No tak tady je to to samé - někdy i delší.
Na můj vkus je ve hře až moc filmových vstupů (to jsou ty kousky, kde jenom koukáte, co se děje a čekáte, až si to zase vezmete do svých rukou). ovšem minimálně jeden filmový vstup je tam užitečný. protože to zahrát snad ani nejde - to bych se prostě do dalšího levelu ani nedostal. prostě takové nadlidské vlastnosti jsou možné pouze v tom filmečku.
Hra má dva konce. A po zahrání toho jednoho konce si lze zahrát i ten druhý konec. To je dobře, že nejsme ochuzeni
No, teď už vím, jak na to., takže si to s chutí zahraju znovu. A už lépe, neb budu vědět, kde mě co a kdo čeká a odkud přilítne rána.
Apropó: Na některých herních serverech jsem četl od některých "borců" něco v tomto smyslu: "Projel jsem to lážo plážo během pár hodinek. Nic moc". Nevěřte tomu. je to lež. A ti "borci", co to tvrdí, by mohli z fleku do české politiky. Hru neprojdete lážo plážo, ani omylem. Mnohokrát umřete, mnohokrát budete jednu sekvenci hrát i několikrát, až budete zuřit. Budou vás zdržovat spolubojovníci, budete nuceni i je chránit. prostě není to žádná brnkačka, kterou prolítnete s jedním prstem v nose. na to zapomeňte.
A ještě zajímavost: Pokud je zraněn spolubojovník (stalo se mi, že i oba dva), musíte ho v časovém limitu uzdravit. jinak hra končí. pokud jste zasažen vy, tak umřete hned a nikdo z těch dvou spolubojovníků vás ani omylem nepřijde zachránit. ..... inu, tak už to prostě chodí:)
