Výkon PC ve hrách - možný vývoj
Ahoj všem.
Mám pár otázek.
V dnešních hrách je důležitější vyšší frezvence nebo více jader při nižší frekvenci. Např AMD Ryzen 5 3600 VS Intel Core i5-10400 VS XEON E5 2640 V3?
Jaký si myslíte že bude vývoj her z hlediska nároků na procesor? Může být řešením 2x Xeon E5 2640 V3 (16 jader / 32 vláken v turbu 3,4 GHz , případně 2x E5-2699 v4 (to by bylo 44 jader / 88 vláken v turbu 3,6GHz)?
Může mít nějakou váhu řadič pamětí a počet vláken?
Dík za příspěvky s relevantními názory.
Mám pár otázek.
V dnešních hrách je důležitější vyšší frezvence nebo více jader při nižší frekvenci. Např AMD Ryzen 5 3600 VS Intel Core i5-10400 VS XEON E5 2640 V3?
Jaký si myslíte že bude vývoj her z hlediska nároků na procesor? Může být řešením 2x Xeon E5 2640 V3 (16 jader / 32 vláken v turbu 3,4 GHz , případně 2x E5-2699 v4 (to by bylo 44 jader / 88 vláken v turbu 3,6GHz)?
Může mít nějakou váhu řadič pamětí a počet vláken?
Dík za příspěvky s relevantními názory.
Všeobecně se dá říci, že současné hry nedokáží efektivně zužitkovat více, jak 8C/8T neboli 6C/12T. Každopádně řídit se jen počtem jader také není úplně šťastné, nové CPU mají větší frekvenci i IPC a tak i méně-jádrový procesor může mít vyšší hrubý výkon, než starší více-jádrový. Klidně bych to tedy vztáhl raději na Cinebench R20, kde nad skóre 3100 multicore, už zvyšování hrubého výkonu nemá prakticky význam na chod her. Výjimkou může být situace, kdy hraješ hry a máš na pozadí spoustu aplikací, renderuješ, streamuješ apod., to pak z více jader benefituješ, ale není to zásluhou her. Ber tyto poznatky s rezervou, tohle je takové všeobecné vodítko nasycení hrubým výkonem, takhle se dá prakticky zamezit bottlenecku na 60Hz monitorech. Pokud ti začne docházet hrubý výkon, začnou být nové hry nehratelné a neuděláš s tím nic, frekvence tě nezachrání.
Po nasycení hrubým výkonem hry těží už jen z taktu CPU, takže se z plynulého 60Hz hraní může stát klidně plynulé hraní 144Hz+. Ovšem zde stejně, jako výše, nelze dělat rovnítko mezi frekvencí a výkonem, záleží také dost na architektuře CPU a s tím spojeného IPC, kdy procesor s vyšším IPC může mít i s nižším taktem vyšší jednovláknový výkon. Čím novější řada Ryzenů, tím dosáhneš vyššího snímkování a totéž platí o Intelech, ačkoliv tam IPC zatím stagnuje a výkonu dosahují jen navýšením frekvence
Řadič pamětí má zanedbatelný vliv, dvoukanálový řadič naprosto dostačuje pro hraní her. K počtu vláken a jader jsem se už vyjádřil, jde spíše o hrubý výkon.
Ohledně těch srovnání CPU, tak na Xeonu budeš mít jednoznačně nejslabší herní zážitek kvůli nízkému taktu. R5 3600 a i5-10400 jsou dosti podobné, oba považuji za skvělé herní procesory a volil bych ten, který lépe vychází s ohledem na cenu.
Po nasycení hrubým výkonem hry těží už jen z taktu CPU, takže se z plynulého 60Hz hraní může stát klidně plynulé hraní 144Hz+. Ovšem zde stejně, jako výše, nelze dělat rovnítko mezi frekvencí a výkonem, záleží také dost na architektuře CPU a s tím spojeného IPC, kdy procesor s vyšším IPC může mít i s nižším taktem vyšší jednovláknový výkon. Čím novější řada Ryzenů, tím dosáhneš vyššího snímkování a totéž platí o Intelech, ačkoliv tam IPC zatím stagnuje a výkonu dosahují jen navýšením frekvence
Řadič pamětí má zanedbatelný vliv, dvoukanálový řadič naprosto dostačuje pro hraní her. K počtu vláken a jader jsem se už vyjádřil, jde spíše o hrubý výkon.
Ohledně těch srovnání CPU, tak na Xeonu budeš mít jednoznačně nejslabší herní zážitek kvůli nízkému taktu. R5 3600 a i5-10400 jsou dosti podobné, oba považuji za skvělé herní procesory a volil bych ten, který lépe vychází s ohledem na cenu.
