OLED displeje
OLED displeje jsou displeje využívající technologii organických elektroluminiscenčních diod (OLED), jejíchž největší předností je především velmi nízká spotřeba a krátká doba odezvy.
Tyto displeje se skládají z několika tenkých vrstev. Mezi anodou, která je průhledná, a kovovou katodou je umístěno několik vrstev organického materiálu.
Jedná se o vrstvu emitující díry, o vrstvu přenášející díry, o světloemitující vrstvu a o vrstvu přenášející elektrony. Přivedení napětí do určité oblasti mezi anodou a katodou způsobí proud děr a elektronů, které rekombinují ve světloemitující vrstvě, čímž dochází ke vzniku fotonů viditelného světla záření.
Organické vyzařovací materiály se dají dělit do dvou skupin – malé molekuly a polymery. V současnosti je více využívána varianta první, ale technologie polymerů slibuje také velké výhody.
Parametry OLED displejů
- Oproti LCD, které dokáže zobrazit 262000 barev, dokáží OLED displeje podat více než 16mil. Barev
- Mají velmi široký vyzařovací úhel, přesahující 160°, takže není potřeba měnit svoji pozici, aby byl displej dobře čitelný
- Obraz vypadá díky vysokému jasu a kontrastu mimořádně jasně a ostře
- Displeje OLED mají malou spotřebu proudu a pracují při malém pracovním napětí.
Pracovní napětí je od 2V do 10V, což prodlužuje provoz přístroje, který je napájen z baterie.
Při typických obrazových nebo video aplikacích spotřebují pouze 25% jejich max. možného odběru energie.
- Tyto displeje disponují také rychlou odezvou – frame rate: 60 – 150 fr/sec.¨
- OLED displeje jsou schopny pracovat i v mechanicky namáhaných aplikacích a jsou tedy vhodné pro mobily, mp3 přehrávače a různá další přenosná zařízení tohoto druhu.
- Jsou lehce čitelné i za denního světla a při měnících se světelných podmínkách okolí.
- Pokud jsou vyrobeny z plastů je možné je i ohýbat nebo jinak tvarovat.
Další výhodou je, že tyto displeje nepotřebují žádný přídavný zdroj světla, což je činí lehčími a tenčími než LCD displeje, a jsou proto snadněji použitelné v aplikacích.
V současné době jsou dodávány a dále vyvíjeny dva základní typy OLED displejů a každý nabízí různá upotřebení.Jedná se o displeje s pasivní a aktivní matrici.
Pasivní matrice (PMOLED)
Tento typ je jednodušší a používá se tedy u zařízení, která potřebují zobrazit méně údajů ,kupř. prostý text.
Aktivní matrice (AMOLED)
Tento typ je možné použít v zařízeních ,která kladou nároky na grafiku a potřebují velké rozlišení.Používají se například na videa či grafiku.
PHOLED
PHOLED™, tedy technologie fosforeskujících OLED (Phosphorescent OLED), umožňuje dosáhnout už 4x větší účinnosti než "klasická" OLED technologie. Využívá principu elektrické fosforescence, která převádí až 100% elektrické energie v OLED na světlo. To je v porovnání s účinností 25-30 % u "klasických" OLED a jen cca 10 % u LCD obrazovek, velký pokrok.
Například aktivní PHOLED displej dokáže pracovat se jasem 200 cd/m2 při spotřebě pouze 125 mW, tj. při jasu běžném pro sledování videa. To je nesrovnatelné se spotřebou 180 mW u podsvětlených LCD a 240 mW pro fluorescenční OLED při stejných podmínkách. Tato vlastnost dělá technologii PHOLED vhodnou pro aktivní i pasivní provedení displejů, pro účely svícení i dalších optoelektronických aplikací.
Díky nízké spotřebě na 1 pixel, jsou PHOLED velkým kandidátem na technologii pro monitory a obrazovky s velkou úhlopříčkou. Nereálnou není ani vize celé stěny pokryté obřím OLED displejem. Nejnověji bílé PHOLED, tzn. PHOLED generující bílé světlo, již dosahují při napájení menším než 6.5V osvětlení 18 lm/W a jasu až 1000 cd/m2. Tím překonávají i nejnovější LCD telivizory s max. 600 cd/m2.
WOLED
Od doby, co Edison vynalezl žárovku, se její účinnost prakticky moc nezvýšila nad 15 lm/W. Větší účinnosti pak dosahují zářivky, které běžně dosahují 50 lm/W, ale je u nich obvykle problém s barvou generovaného světla. Cílem přitom je získat účinný zdroj bílého světla, který bude mít co nejmenší spotřebu, bude lehký, bude mít co nejmenší rozměry a přesto bude levný. Nejnověji bylo těchto požadavků dosaženo tzv. WOLED = White OLED. U těch se již podařilo dosáhnout účinnosti generování světla 30 lm/W při teplotě barvy 4 000 K. Tyto WOLED využívají zajímavou strukturu, kdy bílé světlo je generováno polem OLED červených, zelených a modrých proužků, tedy RGB. U nich lze zvlášť nastavit jejich intenzitu vyzařování a tak měnit barevné podání, tj. teplotu barev. Tak je možné přesně nastavit barvu bílého světla. Lze tak nastavit jak barvu světla obyčejné žárovky, tj. teplotu barvy 2900 K, tak barvu světla zářivky, tj. až 5700 K.
FOLED
FOLED®, tedy flexibilní OLED, jsou součástky emitující organické světlo, které jsou postavené na pružném substrátu, jako například plastické nebo kovové fólie. FOLED displeje tak poskytují výhodu proti klasické skleněné podložce v podobě tvarového přizpůsobení objektu, na který jsou umísťovány. Tak lze displej jednoduše implantovat do hledí přileb (např. motorkářů), na oblečení nebo na tvarované přístrojové desky automobilů. Mnohokrát slabší struktura a nízká hmotnost je velmi vítaná nejen pro přenosná zařízení typu mobilní telefon, kapesní televizní přijímač, mp3 přehrávač, PDA, ale i u velkých televizních obrazovek, které lze tak snadno pověsit na libovolné místo. Pružná struktura navíc je méně náchylná na prasknutí, přelomení a lépe odolává i pádům z velkých výšek.
V současnosti se dokončují pokusy se tenkými polyesterovými substráty typu PET a PEN. V budoucnu by tak struktura FOLED šla použít i pro různé elektronické etikety s měnícími se nápisy přímo vytvořené na povrchu PET lahve.
TOLED
TOLED®, tedy transparentní OLED, v sobě kombinují technologie plně průhledného displeje a volitelného směru emitování světla. Struktura TOLED totiž umožňuje výrobci při výrobě displeje zvolit směr generování světla buď horní i spodní stranou ( top- and bottom-emitting OLED) nebo jen horní stranou displeje (top-emitting OLED) - viz obrázek níže. Průhlednost displeje umožňuje nasazení v aplikacích, kde je potřeba zobrazovat dodatečné informace v zorném poli pozorovatele, například v hledí přilby, v brýlích, čelních i bočních sklech automobilů, oknech domů apod.
Proti struktuře "klasickým" OLED je průhlednost TOLED displejů dosažena plně transparentní katodou, anodou (horní elektroda) i podložkou (substrátem) v podobě skleněné destičky nebo plastových fólií. Ty dovolují emitovat světlo z obou stran jejího povrchu nebo volitelně jen ze svrchní strany. TOLED mohou být transparentní v rozsahu 70 až 80 % v místech, kde není zrovna generováno světlo, tzn. skoro jako čisté sklo.
A jaký je další vývoj ?
OLED displeje mohou v budoucnu změnit i věci každodení potřeby.Ve vývoji jsou již svítící tapety nahrazující klasické lustry a lampy či velkoplošné displeje imitující okna v tmavých místnostech. Momentálně dosažitelné moduly o velikosti strany 0,5inch až 4inch.
OLED displej s úhlopříčkou 102cm
Korejská společnost Samsung vyvinula 40-palcový (uhlopříčka asi 102cm) OLED displej s tloušťkou 2,2cm. OLED panely se vykazují nižší spotřebou a menšími rozměry než klasická LCD, protože nevyžadují podsvícení.
Samsung minulý rok předvedl 14,1-palcový OLED panel s rozlišením 1280 x 768 obrazových bodů, který byl brzy následován 21-palcovým modelem (1,920 x 1,080 pixelů).
Nejnovější model s uhlopříčkou 1 metru a tloušťkou 2,2cm dokáže zobrazit 1280 x 800 bodů s maximálním jasem a kontrastem na úrovni 600cd/m2, resp. 5000:1.
Ploché displeje OLED s uhlopříčkou několika centimetrů se začínají objevovat již nyní v klasické spotřební elektronice, protože jsou díky své minimální spotřebě elektrické energie ideální k nasazení v různých mobilních přístrojích počínaje MP3 přehrávači, mobilními telefony či notebooky konče.
Tyto displeje se skládají z několika tenkých vrstev. Mezi anodou, která je průhledná, a kovovou katodou je umístěno několik vrstev organického materiálu.
Jedná se o vrstvu emitující díry, o vrstvu přenášející díry, o světloemitující vrstvu a o vrstvu přenášející elektrony. Přivedení napětí do určité oblasti mezi anodou a katodou způsobí proud děr a elektronů, které rekombinují ve světloemitující vrstvě, čímž dochází ke vzniku fotonů viditelného světla záření.
Organické vyzařovací materiály se dají dělit do dvou skupin – malé molekuly a polymery. V současnosti je více využívána varianta první, ale technologie polymerů slibuje také velké výhody.
Parametry OLED displejů
- Oproti LCD, které dokáže zobrazit 262000 barev, dokáží OLED displeje podat více než 16mil. Barev
- Mají velmi široký vyzařovací úhel, přesahující 160°, takže není potřeba měnit svoji pozici, aby byl displej dobře čitelný
- Obraz vypadá díky vysokému jasu a kontrastu mimořádně jasně a ostře
- Displeje OLED mají malou spotřebu proudu a pracují při malém pracovním napětí.
Pracovní napětí je od 2V do 10V, což prodlužuje provoz přístroje, který je napájen z baterie.
Při typických obrazových nebo video aplikacích spotřebují pouze 25% jejich max. možného odběru energie.
- Tyto displeje disponují také rychlou odezvou – frame rate: 60 – 150 fr/sec.¨
- OLED displeje jsou schopny pracovat i v mechanicky namáhaných aplikacích a jsou tedy vhodné pro mobily, mp3 přehrávače a různá další přenosná zařízení tohoto druhu.
- Jsou lehce čitelné i za denního světla a při měnících se světelných podmínkách okolí.
- Pokud jsou vyrobeny z plastů je možné je i ohýbat nebo jinak tvarovat.
Další výhodou je, že tyto displeje nepotřebují žádný přídavný zdroj světla, což je činí lehčími a tenčími než LCD displeje, a jsou proto snadněji použitelné v aplikacích.
V současné době jsou dodávány a dále vyvíjeny dva základní typy OLED displejů a každý nabízí různá upotřebení.Jedná se o displeje s pasivní a aktivní matrici.
Pasivní matrice (PMOLED)
Tento typ je jednodušší a používá se tedy u zařízení, která potřebují zobrazit méně údajů ,kupř. prostý text.
Aktivní matrice (AMOLED)
Tento typ je možné použít v zařízeních ,která kladou nároky na grafiku a potřebují velké rozlišení.Používají se například na videa či grafiku.
PHOLED
PHOLED™, tedy technologie fosforeskujících OLED (Phosphorescent OLED), umožňuje dosáhnout už 4x větší účinnosti než "klasická" OLED technologie. Využívá principu elektrické fosforescence, která převádí až 100% elektrické energie v OLED na světlo. To je v porovnání s účinností 25-30 % u "klasických" OLED a jen cca 10 % u LCD obrazovek, velký pokrok.
Například aktivní PHOLED displej dokáže pracovat se jasem 200 cd/m2 při spotřebě pouze 125 mW, tj. při jasu běžném pro sledování videa. To je nesrovnatelné se spotřebou 180 mW u podsvětlených LCD a 240 mW pro fluorescenční OLED při stejných podmínkách. Tato vlastnost dělá technologii PHOLED vhodnou pro aktivní i pasivní provedení displejů, pro účely svícení i dalších optoelektronických aplikací.
Díky nízké spotřebě na 1 pixel, jsou PHOLED velkým kandidátem na technologii pro monitory a obrazovky s velkou úhlopříčkou. Nereálnou není ani vize celé stěny pokryté obřím OLED displejem. Nejnověji bílé PHOLED, tzn. PHOLED generující bílé světlo, již dosahují při napájení menším než 6.5V osvětlení 18 lm/W a jasu až 1000 cd/m2. Tím překonávají i nejnovější LCD telivizory s max. 600 cd/m2.
WOLED
Od doby, co Edison vynalezl žárovku, se její účinnost prakticky moc nezvýšila nad 15 lm/W. Větší účinnosti pak dosahují zářivky, které běžně dosahují 50 lm/W, ale je u nich obvykle problém s barvou generovaného světla. Cílem přitom je získat účinný zdroj bílého světla, který bude mít co nejmenší spotřebu, bude lehký, bude mít co nejmenší rozměry a přesto bude levný. Nejnověji bylo těchto požadavků dosaženo tzv. WOLED = White OLED. U těch se již podařilo dosáhnout účinnosti generování světla 30 lm/W při teplotě barvy 4 000 K. Tyto WOLED využívají zajímavou strukturu, kdy bílé světlo je generováno polem OLED červených, zelených a modrých proužků, tedy RGB. U nich lze zvlášť nastavit jejich intenzitu vyzařování a tak měnit barevné podání, tj. teplotu barev. Tak je možné přesně nastavit barvu bílého světla. Lze tak nastavit jak barvu světla obyčejné žárovky, tj. teplotu barvy 2900 K, tak barvu světla zářivky, tj. až 5700 K.
FOLED
FOLED®, tedy flexibilní OLED, jsou součástky emitující organické světlo, které jsou postavené na pružném substrátu, jako například plastické nebo kovové fólie. FOLED displeje tak poskytují výhodu proti klasické skleněné podložce v podobě tvarového přizpůsobení objektu, na který jsou umísťovány. Tak lze displej jednoduše implantovat do hledí přileb (např. motorkářů), na oblečení nebo na tvarované přístrojové desky automobilů. Mnohokrát slabší struktura a nízká hmotnost je velmi vítaná nejen pro přenosná zařízení typu mobilní telefon, kapesní televizní přijímač, mp3 přehrávač, PDA, ale i u velkých televizních obrazovek, které lze tak snadno pověsit na libovolné místo. Pružná struktura navíc je méně náchylná na prasknutí, přelomení a lépe odolává i pádům z velkých výšek.
V současnosti se dokončují pokusy se tenkými polyesterovými substráty typu PET a PEN. V budoucnu by tak struktura FOLED šla použít i pro různé elektronické etikety s měnícími se nápisy přímo vytvořené na povrchu PET lahve.
TOLED
TOLED®, tedy transparentní OLED, v sobě kombinují technologie plně průhledného displeje a volitelného směru emitování světla. Struktura TOLED totiž umožňuje výrobci při výrobě displeje zvolit směr generování světla buď horní i spodní stranou ( top- and bottom-emitting OLED) nebo jen horní stranou displeje (top-emitting OLED) - viz obrázek níže. Průhlednost displeje umožňuje nasazení v aplikacích, kde je potřeba zobrazovat dodatečné informace v zorném poli pozorovatele, například v hledí přilby, v brýlích, čelních i bočních sklech automobilů, oknech domů apod.
Proti struktuře "klasickým" OLED je průhlednost TOLED displejů dosažena plně transparentní katodou, anodou (horní elektroda) i podložkou (substrátem) v podobě skleněné destičky nebo plastových fólií. Ty dovolují emitovat světlo z obou stran jejího povrchu nebo volitelně jen ze svrchní strany. TOLED mohou být transparentní v rozsahu 70 až 80 % v místech, kde není zrovna generováno světlo, tzn. skoro jako čisté sklo.
A jaký je další vývoj ?
OLED displeje mohou v budoucnu změnit i věci každodení potřeby.Ve vývoji jsou již svítící tapety nahrazující klasické lustry a lampy či velkoplošné displeje imitující okna v tmavých místnostech. Momentálně dosažitelné moduly o velikosti strany 0,5inch až 4inch.
OLED displej s úhlopříčkou 102cm
Korejská společnost Samsung vyvinula 40-palcový (uhlopříčka asi 102cm) OLED displej s tloušťkou 2,2cm. OLED panely se vykazují nižší spotřebou a menšími rozměry než klasická LCD, protože nevyžadují podsvícení.
Samsung minulý rok předvedl 14,1-palcový OLED panel s rozlišením 1280 x 768 obrazových bodů, který byl brzy následován 21-palcovým modelem (1,920 x 1,080 pixelů).
Nejnovější model s uhlopříčkou 1 metru a tloušťkou 2,2cm dokáže zobrazit 1280 x 800 bodů s maximálním jasem a kontrastem na úrovni 600cd/m2, resp. 5000:1.
Ploché displeje OLED s uhlopříčkou několika centimetrů se začínají objevovat již nyní v klasické spotřební elektronice, protože jsou díky své minimální spotřebě elektrické energie ideální k nasazení v různých mobilních přístrojích počínaje MP3 přehrávači, mobilními telefony či notebooky konče.
Omluva: omlouvam se za obrazky jako prilohu, zatim se mi je nepodarilo dostat do clanku, budu se snazit je tam dostat co nejdrive. :)
[QUOTE=Pavel Boček;69859]Kdy tipuješ, že se dostanou monitory do prodeje...?
Jinak pěkná práce :)[/QUOTE]
díky
no co sem četl tak ty monitory od Samsungu by měli bejt v prodeji koncem letošního roku, takže asi u nás někdy začátkem příštího roku (je to jen muj odhad, Samsung měl k nám dodat ty monitory už teď v prosinci, aby šli do prodeje na vánoce, ale zatím sem je nikde nezachytil, že už by byli k mání - a docela to sleduju pač mě zajímá jakou tomu nasaděj cenu)
Jinak pěkná práce :)[/QUOTE]
díky
no co sem četl tak ty monitory od Samsungu by měli bejt v prodeji koncem letošního roku, takže asi u nás někdy začátkem příštího roku (je to jen muj odhad, Samsung měl k nám dodat ty monitory už teď v prosinci, aby šli do prodeje na vánoce, ale zatím sem je nikde nezachytil, že už by byli k mání - a docela to sleduju pač mě zajímá jakou tomu nasaděj cenu)
tak tohle je moc zajimavi clanek. o aktivitach samsungu zatim moc nevim, ale vim ze firma sony zacla v USA a v japonsku prodavat televizor OLED oznaceny jako XEL-1, v prepoctu stoji 34 000,- Kc a uhlopricka je jen 11 palcu !!!!!! a prikon ma 45 W coz na tak malou svini neni malo. myslim ze OLED displeje jen tak nebudou a pokud ano, bude to velka rarita a za dost velky batoh.
PS: ted uz nevim kde ale cetl jsem ze je problem s zivotnosti OLED displeje a proto je to zatim hudba vyvoje.
PS: ted uz nevim kde ale cetl jsem ze je problem s zivotnosti OLED displeje a proto je to zatim hudba vyvoje.
co vím já tak by právě ty Samsungy měli bejt už v dohledné době na trhu - je otázka kdy na našem
a podle mě jak říkáš to bude mastné - za prvé je to novinka a za druhé budou muset nabrat někde co do toho dali náklady a další věci. Bude to jako se vším co začínalo i LCD nebyli z prvu moc levná pro běžné lidi, toto asi nebude tak cenově šílené jako plazma ale řekl bych že od toho nebude daleko cena. (myslim, když začínala.)
a podle mě jak říkáš to bude mastné - za prvé je to novinka a za druhé budou muset nabrat někde co do toho dali náklady a další věci. Bude to jako se vším co začínalo i LCD nebyli z prvu moc levná pro běžné lidi, toto asi nebude tak cenově šílené jako plazma ale řekl bych že od toho nebude daleko cena. (myslim, když začínala.)
Ono to chce dodat pár kousků na trh, počkat, až to zrecenzují nejrůznější časopisy a magazíny ( čímž se dostanou tyhle panely a technologie obecně do podvědomí široké veřenosti ) a pak, pokud ty OLED panely budou stát za to, už bude jen otázka času, než si je koupí pár zbohatlíků a začne postupně pomalu růst poptávka. Až naroste do dostatečné úrovně, spadnou ceny a začnou si je kupovat první movitější domácnosti. A o chvíli později se začne vést cenová bitva s konkurencí a bude to. Chce to všechno jen čas a trpělivost.
[QUOTE=Intri;70544]Ono to chce dodat pár kousků na trh, počkat, až to zrecenzují nejrůznější časopisy a magazíny ( čímž se dostanou tyhle panely a technologie obecně do podvědomí široké veřenosti ) a pak, pokud ty OLED panely budou stát za to, už bude jen otázka času, než si je koupí pár zbohatlíků a začne postupně pomalu růst poptávka. Až naroste do dostatečné úrovně, spadnou ceny a začnou si je kupovat první movitější domácnosti. A o chvíli později se začne vést cenová bitva s konkurencí a bude to. Chce to všechno jen čas a trpělivost.[/QUOTE]
jj přesně, ale třeba podobně to bylo i po začátku LCDček .. člověk byl rád že měl ze začátku na 15" :-D
jj přesně, ale třeba podobně to bylo i po začátku LCDček .. člověk byl rád že měl ze začátku na 15" :-D
No, tipl bych to tak půlku až konec roku 2009, kdy OLED začnou více pronikat na trh. O rok později bych pak viděl masivní nasazování ( jako dneska LCD ). Uvidíme, jestli se moje proroctví vyplní.:-)
tak na to sem zvědav
ono při současné rozšířenosti a ceně LCD to zas tak horké nebude, za tu dobu co tu píšeš budou LCD pak stát jako CRT která byla v prodeji tak před rokem-dvěma zpět..
zatím to vidím pro ty hodně movitější .. a při cenách co se na nás od příštího roku hrnou to bude o to zajimavější sledovat časem
ono při současné rozšířenosti a ceně LCD to zas tak horké nebude, za tu dobu co tu píšeš budou LCD pak stát jako CRT která byla v prodeji tak před rokem-dvěma zpět..
zatím to vidím pro ty hodně movitější .. a při cenách co se na nás od příštího roku hrnou to bude o to zajimavější sledovat časem
No, uvidíme. LCD mají pořád ještě v záloze zlevňování PVA, MVA či IPS technologií, takže u LCD je ještě rozhodně pořád z čeho třískat prachy.
[QUOTE=Maximus12;70600]tak na to sem zvědav
ono při současné rozšířenosti a ceně LCD to zas tak horké nebude, za tu dobu co tu píšeš budou LCD pak stát jako CRT která byla v prodeji tak před rokem-dvěma zpět..
zatím to vidím pro ty hodně movitější .. a při cenách co se na nás od příštího roku hrnou to bude o to zajimavější sledovat časem[/QUOTE]
Už se těším, konečně koupím LCD :D Důležitý ale fakt bude, jakou to bude mít spotřebu. Pokud bude +-stejná jako u LCD, nemá cenu do toho v blízkých letech investovat...
ono při současné rozšířenosti a ceně LCD to zas tak horké nebude, za tu dobu co tu píšeš budou LCD pak stát jako CRT která byla v prodeji tak před rokem-dvěma zpět..
zatím to vidím pro ty hodně movitější .. a při cenách co se na nás od příštího roku hrnou to bude o to zajimavější sledovat časem[/QUOTE]
Už se těším, konečně koupím LCD :D Důležitý ale fakt bude, jakou to bude mít spotřebu. Pokud bude +-stejná jako u LCD, nemá cenu do toho v blízkých letech investovat...
Cenu to bude mít, pokud to nabídne lepší obraz, což by už z principu technologie rozhodně mělo - jak v kontrastu, tak v odezvě, jasu a v neposlední řadě pozorovacích úhlech; OLED by prostě mělo eliminovat nevýhody LCD, zatímco by mělo zachovávat/zlepšovat jeho kvality. Otázka je, do jaké míry se to povede. Víme moc dobře, že vize málokdy odpovídají skutečnosti. Na druhou stranu taky víme, že je OLED celkem nová technologie a cokoliv nového přináší obvykle vítané změny. Nic není růžové a i na OLED se najdou trable, ale srovnejme LCD s CRT: obraz podstatně horší, ale ušetřilo to místo na stole, eliminovalo to rentgenové žáření apod., tak se to chytlo.
Tjn, jenže první kousky asi taky nebudou nic extra. Mě osobně jde dost o spotřebu, budu upgradovat komp, tak by to chtělo ušetřit elektriku na monitoru :p Ale jinak myslím, že CRT pořád není špatný, no ne...? S velkou obnovovací frekvencí np...
Není, ale pořád žere spoustu místa a do jisté, byť nepatrné, míry ovlivňuje zdraví. Řekl bych, že to je taky důvod, proč se neujaly SED obrazovky ( aspoň myslím, že je to ta správná zkratka ). A potřeba taky nezapomenout, že CRT vyžaduje napětí asi 20 kV pro emitaci elektronů - to spotřebě energie taky nedělá dobře. Když se k tomu přimyslí ještě omezená životnost na + - 20 tisíc hodin ( což je hodnota životnosti, která je u CRT maximální, zatímco u LCD minimální ), byla to do budoucnosti celkem jasná volba.
[QUOTE=Intri;70630]Není, ale pořád žere spoustu místa a do jisté, byť nepatrné, míry ovlivňuje zdraví. Řekl bych, že to je taky důvod, proč se neujaly SED obrazovky ( aspoň myslím, že je to ta správná zkratka ). A potřeba taky nezapomenout, že CRT vyžaduje napětí asi 20 kV pro emitaci elektronů - to spotřebě energie taky nedělá dobře. Když se k tomu přimyslí ještě omezená životnost na + - 20 tisíc hodin ( což je hodnota životnosti, která je u CRT maximální, zatímco u LCD minimální ), byla to do budoucnosti celkem jasná volba.[/QUOTE]
Počkej, 20k hodin ? No nevím...to máš přes dva roky, já mám CRT už šest let (čili to tak na ty dva a půl roky provozu vychází), k tomu ho furt vypínám a zapínám, po vícero restartech taky píská ale je OK a nevypadá, že by mě chtěl brzo opustit. A takovejch stařičkejch jsou kýbly...s tím zdravím je to individuální, zrovna mě to asi moc neprospívá :D Ale jsou i tací, se kterýma to nehnulo...
Jinak to že je CRT urychlovač...no, proč ne, LCD jsou zase zářivkový lampy, no.
Počkej, 20k hodin ? No nevím...to máš přes dva roky, já mám CRT už šest let (čili to tak na ty dva a půl roky provozu vychází), k tomu ho furt vypínám a zapínám, po vícero restartech taky píská ale je OK a nevypadá, že by mě chtěl brzo opustit. A takovejch stařičkejch jsou kýbly...s tím zdravím je to individuální, zrovna mě to asi moc neprospívá :D Ale jsou i tací, se kterýma to nehnulo...
Jinak to že je CRT urychlovač...no, proč ne, LCD jsou zase zářivkový lampy, no.
No, s životností CRT jsme už OT, ale budiž: u tvého CRT bych spíš řekl, že mu padl jas na 2/3 až 1/2. Té chemické látky, která dělá světlo při dopadu elektronu ( fluorescenční vrstva, nebo jak se tomu nadává ) tam taky není nekonečně mnoho, proto staré CRT monitory ztrácejí jas, jsou vysvícené. Životnost se u zobrazovačů obecně určuje podle toho, za jak dlouho klesne jas monitoru právě na 1/2 maximální hodnoty dosažené při výrobě.
A aby to nebylo úplně OT, tak by mě docela zajímalo, jak dlouhou životnost mají mít OLED panely. Jestli trumfnou LCD, jestli budou na stejné úrovni nebo jestli budou dokonce pod CRT.
A aby to nebylo úplně OT, tak by mě docela zajímalo, jak dlouhou životnost mají mít OLED panely. Jestli trumfnou LCD, jestli budou na stejné úrovni nebo jestli budou dokonce pod CRT.
[QUOTE=Pavel Boček;70628]Tjn, jenže první kousky asi taky nebudou nic extra. Mě osobně jde dost o spotřebu, budu upgradovat komp, tak by to chtělo ušetřit elektriku na monitoru :p Ale jinak myslím, že CRT pořád není špatný, no ne...? S velkou obnovovací frekvencí np...[/QUOTE]
co vím, měli by mít OLEDY jednoznačně nižžší spotřebu
co vím, měli by mít OLEDY jednoznačně nižžší spotřebu
zdarek, tak jsem vcera trosku guglil, a jen jedna pripominka k te televizce sony, ma sice spotrebu 45 W ale je to nejspise tim aby dosahli lepsiho kontrastu ktery cini 1 000 000 : 1 a jas ktery sem se nedopatral :(, ale odezva se jiz nepocita na milisekundy ale na nanosekundy :). zivotnost se pise na 30 000 hodin, coz podle meho neni nic moc, ale neni to tragedie jako u prvnich plazmovek kde se obraz virazne zhorsil jiz po 2,5 - 3 letech provozu.
co se tyce CRT monitoru, uz jej mam 8my rok a obraz mi pripada stale stejny, mozna je to nastavenim, drzim jas na hladine 50 procent aby cerna byla cerna, a kontrast kolem 70 procent, aby mi to nevypalilo v noci oci. travim u nej cca 10 hodin denne, spis 16-18 hodin o vikendu a 8 prez tyden.
u lcd obrazovek me tak trochu stve stale spatna odezva a divne vykreslovani barev, pozorovaci uhly neberu v potaz, protoze vzdy sedim primo proti obrazovce. proste crt ma lepsi obraz a protoze na stole mam hromadu mista tak je obraz prednejsi.
jo a co se patrani skrz google tyce, samsung vyvynul 21 palcovi monitor k PC a s vyrobou a prodejem pocita v roce 2009 takze hudba budoucnosti, a televizor maji pripraveny 40 palcu ale vyroba a prodej az nekdy 2010. jeste to kluci nemaj vychytany. :(
a jeste nacnu toshibu, ta planuje na konec roku 2008 prvni notebooky a monytory s OLED, ale podle meho to stejne prijde az v roce 2009.
co se tyce CRT monitoru, uz jej mam 8my rok a obraz mi pripada stale stejny, mozna je to nastavenim, drzim jas na hladine 50 procent aby cerna byla cerna, a kontrast kolem 70 procent, aby mi to nevypalilo v noci oci. travim u nej cca 10 hodin denne, spis 16-18 hodin o vikendu a 8 prez tyden.
u lcd obrazovek me tak trochu stve stale spatna odezva a divne vykreslovani barev, pozorovaci uhly neberu v potaz, protoze vzdy sedim primo proti obrazovce. proste crt ma lepsi obraz a protoze na stole mam hromadu mista tak je obraz prednejsi.
jo a co se patrani skrz google tyce, samsung vyvynul 21 palcovi monitor k PC a s vyrobou a prodejem pocita v roce 2009 takze hudba budoucnosti, a televizor maji pripraveny 40 palcu ale vyroba a prodej az nekdy 2010. jeste to kluci nemaj vychytany. :(
a jeste nacnu toshibu, ta planuje na konec roku 2008 prvni notebooky a monytory s OLED, ale podle meho to stejne prijde az v roce 2009.
[QUOTE=Maximus12;69846]Omluva: omlouvam se za obrazky jako prilohu, zatim se mi je nepodarilo dostat do clanku, budu se snazit je tam dostat co nejdrive. :)[/QUOTE]
Co znamená "zatim se mi je nepodarilo dostat do clanku"?
Co znamená "zatim se mi je nepodarilo dostat do clanku"?
[QUOTE=Karel Polívka;70923]Co znamená "zatim se mi je nepodarilo dostat do clanku"?[/QUOTE]
nebyl jsem si jist zda se daj upnout sem nekam, nebo zda je mam upnout nekam jinam
nebyl jsem si jist zda se daj upnout sem nekam, nebo zda je mam upnout nekam jinam
Jediný zádrhel, který nemusí být hned patrný, je v tom, že musíš skočit do nastavení svého účtu a tam zvolit pokročilý WYSIWYG editor pro tvorbu příspěvků všeho druhu.
Není nutné mít WYSIWYG editor pro zobrazení všech nástrojů týkajících se psaní článků - stejně dobře poslouží i "Standardní editor". Jen nesmí být zvolený "Základní editor".
WYSIWYG editor nepřináší nic navíc kromě toho, že je zobrazován při psaní hned výsledek, tedy bez bb kódu, díky čemuž není ideální ve všech případech - nejlepší je tyto dva editory kombinovat podle potřeby - k rychlému přepnutí slouží například i tlačítko v pravém horním rohu editoru: "Změnit typ editoru".
WYSIWYG editor nepřináší nic navíc kromě toho, že je zobrazován při psaní hned výsledek, tedy bez bb kódu, díky čemuž není ideální ve všech případech - nejlepší je tyto dva editory kombinovat podle potřeby - k rychlému přepnutí slouží například i tlačítko v pravém horním rohu editoru: "Změnit typ editoru".
Pokiaľ budem mať na stene párkilový 102 cm uhlopriečkový displej s 50W spotrebou, tak si rád rok počkám, než aby som tam mal 30 kg kravu s 220W.
Doporučuji nahlédnout i na tento článek o OLED technologii od Pavla Kovače: https://www.svethardware.cz/technologie-oled-tak-kde-vezi/15239
Ja jsem zase slysel, ze problem OLED displayu vezi v tom, ze nektere barvy zacinaji slabnout driv nez jine. Jako ze treba zacne postupne odchazet cervena. Obraz se pozvolna kazi az se urcita barva vytrati uplne uplne! Nevim kolik je na tom pravdy ale stalo by za to to prozkoumat....
Je to dlouze diskutovany problem modrych bunek. Lze se o nem docist i v clanku Pavla Kovace, na ktery odkazoval KP. Mimochodem do doby, nez budou OLED nasazeny v takovem meritku, aby si je mohl dovolit i obycejnej smrtelnik, tak bude tento problem dozajista uspokojive vyresen. Je to totiz podobne, jak to bylo u plazem i LCD. Od prvnich kousku po seriovou vyrobu ubehnul hodne velky skok v pouzivane technologii...
