Co s cívkami ?
Tak jsem tu a tam uvažoval nad výměnou či úpravou cívek, povětšinou ve VRM procesorů u starších desek. Cílem je dopomoci si i cívkami k lepšímu vyhlazení proudu.
Nicméně nevím, jesti je nutné dodržovat nějaká pravidla, tak pokud by tu byl někdo, kdo se v problematice vyzná, byl bych rád, kdyby mi poradil. Např. mě zajímá, jestli lze beztrestně vyměnit jádro za nějaké s větší permeabilitou anebo za větší objemem ? Co se pak počtu závitlů týče, je nutné dodržovat nějaký jejich počet, např. násobek počtu na původní cívce ? Průměr vodičů je asi jasný, ten by měl být minimálně stejný, aby zvládl výkon, který přes něj teče.
Co se tvaru týče, je možné zaměnit cívku s toroidním jádrem za cívku s I jádrem, má-li samozřejmě větší iindukčnost ? Nebo je taková změna např. kvůli nějakým provozním frekvencím zapovězena ?
Nicméně nevím, jesti je nutné dodržovat nějaká pravidla, tak pokud by tu byl někdo, kdo se v problematice vyzná, byl bych rád, kdyby mi poradil. Např. mě zajímá, jestli lze beztrestně vyměnit jádro za nějaké s větší permeabilitou anebo za větší objemem ? Co se pak počtu závitlů týče, je nutné dodržovat nějaký jejich počet, např. násobek počtu na původní cívce ? Průměr vodičů je asi jasný, ten by měl být minimálně stejný, aby zvládl výkon, který přes něj teče.
Co se tvaru týče, je možné zaměnit cívku s toroidním jádrem za cívku s I jádrem, má-li samozřejmě větší iindukčnost ? Nebo je taková změna např. kvůli nějakým provozním frekvencím zapovězena ?
No s cívkou je to jako s dívkou přeci!
Nejdřív napětí a potom proud :D
ale udivuješ mě, já mám elektro školu...a do tohohle...se nehrnu, nebaví mě to..a ani se mi nechce :D ale doporučil byc ti sehnat si učební materiály a nastudovat to z nich, co se cívek týče...:thumb
Nejdřív napětí a potom proud :D
ale udivuješ mě, já mám elektro školu...a do tohohle...se nehrnu, nebaví mě to..a ani se mi nechce :D ale doporučil byc ti sehnat si učební materiály a nastudovat to z nich, co se cívek týče...:thumb
Hmm, taky vás tu poučku ( cívka jako dívka ) učili na střední?:-)
Jinak řekl bych, že toroid za I-jádro vyměnit můžeš, pokud dodržíš parametry. Ale elektrikář nejsem, můžu se mýlit.
Jinak řekl bych, že toroid za I-jádro vyměnit můžeš, pokud dodržíš parametry. Ale elektrikář nejsem, můžu se mýlit.
[QUOTE=Sieben;175465]No s cívkou je to jako s dívkou přeci!
Nejdřív napětí a potom proud :D
ale udivuješ mě, já mám elektro školu...a do tohohle...se nehrnu, nebaví mě to..a ani se mi nechce :D ale doporučil byc ti sehnat si učební materiály a nastudovat to z nich, co se cívek týče...:thumb[/QUOTE]
Ja jsem odmalicka pajel a sestrojoval ruzne pristroje atd. Ale jak tam byly civky, tak jsem od toho daval ruce pryc, nebo jsem si je nechal udelat.
BTW: Pocet zavitu musi byt stejny a samozrejme ve stejnem prurezu dratu. Nespravne naladenymi civkami si muzes pekne rozkmitat cely obvod.
Nejdřív napětí a potom proud :D
ale udivuješ mě, já mám elektro školu...a do tohohle...se nehrnu, nebaví mě to..a ani se mi nechce :D ale doporučil byc ti sehnat si učební materiály a nastudovat to z nich, co se cívek týče...:thumb[/QUOTE]
Ja jsem odmalicka pajel a sestrojoval ruzne pristroje atd. Ale jak tam byly civky, tak jsem od toho daval ruce pryc, nebo jsem si je nechal udelat.
BTW: Pocet zavitu musi byt stejny a samozrejme ve stejnem prurezu dratu. Nespravne naladenymi civkami si muzes pekne rozkmitat cely obvod.
[QUOTE=Intri;175471]Hmm, taky vás tu poučku ( cívka jako dívka ) učili na střední?:-)[/QUOTE]Jj, v prváku i druháku jsem ji několikrát slyšel a je to asi jediný, co si ohledně cívek pamatuju (ale jenom tu větu, jak to zakreslit do fázových diagramů, nebo to čeho se to dělá, to už nevim :-D ). Teď ve třeťáku to po mě zatim nikdo nechtěl...Naštěstí..
Dedo si napr. vyrabal sam cievky i trafacik. Zobral drot, vyratal si parametre podla drotu /hrubka, dlzka/, dokonca zostrojil mechanicky strojcek na namotavanie cievok, tak ze vyzerali profesionalne. Neskor si dokonca postavil pec, urobil formu a odlial napr. v nej hlinikovy bubon a postavil si elektricku pracku :)
Ale to nerobil do pocitacov :) Myslim, ze s cievkami nema vyznam spekulovat. Skor pomoze solidnejsi napajaci zdroj, alebo dobra line interactive, ci online UPSka. To uz by clovek mohol vymientat vseliake odpory, regulatory atd na doske :) Maximalne tak este posilnit stabilitu vhodnymi kondikmi.
Ak by si aj robil s cievkou - tych cievok je viac. Taktiez das tam silnejsi alebo slabsi drot a pri urcitom pocte zavitov budes mat ine parametre. A ze tych cievok a zavitov je tam dost. Plus cistota, zlozenie drotu. Ten drot musis este postriekat specialnym lakom, aby bol povrch nevodivy kvoli prachu. Tiez tie cievky su plusminus rovnomerne navinute, cize dlzka drotu je plusminus podobna. To sa nemusi podarit.
Napajanie pocitaca nebude zas az tak potrebne citlivo regulovat, ked som videl funkcne zostavy s X vydutymi kondikmi.
Ak by si mal nejake stare dosky na pokusy, mozes skusit, co to urobi napr. nechat to iste feritove jadro a napr. zvacsit pocet zavitov, ci to pomoze... :) Tiez by som bol na to zvedavy :D
Ale to nerobil do pocitacov :) Myslim, ze s cievkami nema vyznam spekulovat. Skor pomoze solidnejsi napajaci zdroj, alebo dobra line interactive, ci online UPSka. To uz by clovek mohol vymientat vseliake odpory, regulatory atd na doske :) Maximalne tak este posilnit stabilitu vhodnymi kondikmi.
Ak by si aj robil s cievkou - tych cievok je viac. Taktiez das tam silnejsi alebo slabsi drot a pri urcitom pocte zavitov budes mat ine parametre. A ze tych cievok a zavitov je tam dost. Plus cistota, zlozenie drotu. Ten drot musis este postriekat specialnym lakom, aby bol povrch nevodivy kvoli prachu. Tiez tie cievky su plusminus rovnomerne navinute, cize dlzka drotu je plusminus podobna. To sa nemusi podarit.
Napajanie pocitaca nebude zas az tak potrebne citlivo regulovat, ked som videl funkcne zostavy s X vydutymi kondikmi.
Ak by si mal nejake stare dosky na pokusy, mozes skusit, co to urobi napr. nechat to iste feritove jadro a napr. zvacsit pocet zavitov, ci to pomoze... :) Tiez by som bol na to zvedavy :D
[QUOTE=KEOSAN;175485]Ak by si mal nejake stare dosky na pokusy, mozes skusit, co to urobi napr. nechat to iste feritove jadro a napr. zvacsit pocet zavitov, ci to pomoze... :) Tiez by som bol na to zvedavy :D[/QUOTE]
To chci právě udělat, jen mě zajímalo, jestli někdo nemá nějakou radu než se do toho pustím...lakovaný drát jsem si odmotal z cívky z monitoru (tenký, takže bych si udělal lanko) a jádra jsem si též porůzu nasbíral.
Nejde mi o zachování parametrů, ale právě o zvětšení indukčnosti pro lepší vyhlazení napětí. Tak mě právě zajímalo to rozkmitání. Asi to budu muset vyzkoušet, ale nepředpokládám, že by to nutně muselo mít tak velký vliv, např. kondenzátory se také úspěšně mění za jiné parametry (hlavně kapacitu) bez toho, aby změna impedance něco udělala s funkčností.
No někdy zkusím a uvidím co to udělá na osciloskopu, co jiného :)
To chci právě udělat, jen mě zajímalo, jestli někdo nemá nějakou radu než se do toho pustím...lakovaný drát jsem si odmotal z cívky z monitoru (tenký, takže bych si udělal lanko) a jádra jsem si též porůzu nasbíral.
Nejde mi o zachování parametrů, ale právě o zvětšení indukčnosti pro lepší vyhlazení napětí. Tak mě právě zajímalo to rozkmitání. Asi to budu muset vyzkoušet, ale nepředpokládám, že by to nutně muselo mít tak velký vliv, např. kondenzátory se také úspěšně mění za jiné parametry (hlavně kapacitu) bez toho, aby změna impedance něco udělala s funkčností.
No někdy zkusím a uvidím co to udělá na osciloskopu, co jiného :)
[QUOTE=Pavel Boček]To chci právě udělat, jen mě zajímalo, jestli někdo nemá nějakou radu než se do toho pustím...lakovaný drát jsem si odmotal z cívky z monitoru (tenký, takže bych si udělal lanko) a jádra jsem si též porůzu nasbíral.[/QUOTE]
Jen proboha ne lanko. Na civku se vzdy namotava drat! Lanko muze mit nepredvidatelne zakmity a indukce taky asi nebude moc vypocitatelna.
[QUOTE=Pavel Boček]Nejde mi o zachování parametrů, ale právě o zvětšení indukčnosti pro lepší vyhlazení napětí. Tak mě právě zajímalo to rozkmitání. Asi to budu muset vyzkoušet, ale nepředpokládám, že by to nutně muselo mít tak velký vliv, např. kondenzátory se také úspěšně mění za jiné parametry (hlavně kapacitu) bez toho, aby změna impedance něco udělala s funkčností.
No někdy zkusím a uvidím co to udělá na osciloskopu, co jiného :)[/QUOTE]
To rozkmitani, je vicemene jiste. Je velky rozdil menit kondenzator a civku, u kondenzatoru az tolik nevadi tolerance, samozrejme v urcitych mezich.
Jen proboha ne lanko. Na civku se vzdy namotava drat! Lanko muze mit nepredvidatelne zakmity a indukce taky asi nebude moc vypocitatelna.
[QUOTE=Pavel Boček]Nejde mi o zachování parametrů, ale právě o zvětšení indukčnosti pro lepší vyhlazení napětí. Tak mě právě zajímalo to rozkmitání. Asi to budu muset vyzkoušet, ale nepředpokládám, že by to nutně muselo mít tak velký vliv, např. kondenzátory se také úspěšně mění za jiné parametry (hlavně kapacitu) bez toho, aby změna impedance něco udělala s funkčností.
No někdy zkusím a uvidím co to udělá na osciloskopu, co jiného :)[/QUOTE]
To rozkmitani, je vicemene jiste. Je velky rozdil menit kondenzator a civku, u kondenzatoru az tolik nevadi tolerance, samozrejme v urcitych mezich.
[QUOTE=HiLow;175537]Jen proboha ne lanko. Na civku se vzdy namotava drat! Lanko muze mit nepredvidatelne zakmity a indukce taky asi nebude moc vypocitatelna.[/QUOTE]
Lanko se před pár lety běžně používalo...:notsure Navíc indukce bude čistě teoreticky vyšší, asi ne přímo dle počtu vodičů, ale přesto tam bude jako kdyby o něco víc závitů, ne ?
To rozkmitání by podle mě mělo jít vyrušit zvýšením počtu závitů ne náhodně, ale určitým násobkem. Hm, by to chtělo zjistit podle čeho (jakého vztahu) je zvolen počet závitů a z toho určit vyšší počet :slug
Jinak jestli je tak velký rozdíl mezi kondenzátorem a cívkou ti nevím, některé desky fungují dobře i s vyteklými kondenzátory i s kvalitními kapacitory o maximální kapacitě daného rozměru, tzn. ti může kapacita létat až o tři řády a stejně to jde...no prostě to na ten osciloskop někdy vrazím a budu měnit počet závitů tak dlouho, dokud to nebude ideální a pokusím se z toho něco vysledovat :p
Lanko se před pár lety běžně používalo...:notsure Navíc indukce bude čistě teoreticky vyšší, asi ne přímo dle počtu vodičů, ale přesto tam bude jako kdyby o něco víc závitů, ne ?
To rozkmitání by podle mě mělo jít vyrušit zvýšením počtu závitů ne náhodně, ale určitým násobkem. Hm, by to chtělo zjistit podle čeho (jakého vztahu) je zvolen počet závitů a z toho určit vyšší počet :slug
Jinak jestli je tak velký rozdíl mezi kondenzátorem a cívkou ti nevím, některé desky fungují dobře i s vyteklými kondenzátory i s kvalitními kapacitory o maximální kapacitě daného rozměru, tzn. ti může kapacita létat až o tři řády a stejně to jde...no prostě to na ten osciloskop někdy vrazím a budu měnit počet závitů tak dlouho, dokud to nebude ideální a pokusím se z toho něco vysledovat :p
[QUOTE=Pavel Boček;175559]Lanko se před pár lety běžně používalo...:notsure[/QUOTE]
Ano lanko se kdysi davno pouzivalo a to v hodne omezene mire, prave kvuli jeho vlastnostem. Proto se od tohoto zpusobu motani civek upustilo, melo to sve duvody.
Taky se pouzivalo v obvodech, kde to nemelo az tak velky vliv, protoze jeho vyroba byla levnejsi, nez drat o stalem prurezu a stalych vlastnosti;-)
Ano lanko se kdysi davno pouzivalo a to v hodne omezene mire, prave kvuli jeho vlastnostem. Proto se od tohoto zpusobu motani civek upustilo, melo to sve duvody.
Taky se pouzivalo v obvodech, kde to nemelo az tak velky vliv, protoze jeho vyroba byla levnejsi, nez drat o stalem prurezu a stalych vlastnosti;-)
Měl bych ještě problémek ,též trochu s cívkami...
Vybrakoval jsem si z mrtvého monitoru trafa, klasicky ze spínaného zdroje, tzn. na vysokou frekvenci, vysoký výkon. Nevím ale co z jakého vinutí leze.
Tak jsem si chtěl předřadit vinutí velký odpor ať ho neodkouřím a zapojit to na 230 VAC doufaje, že 50 Hz bude stačit a pak měřit, co se indukuje na dalších vinutích pro zjištění koeficientů. Po předřazení ~430kiloohmového odporu měřím svorkové napětí asi 160 V, ale po připojení na jakékoliv vinutí nula a nic se neindukuje.
Předpokládám správně, že mám moc velký odpor, tudíž moc malý proud a cívka ho vyhladí ? Tedy že proud je moc malý na překonání vlastní indukčnosti cívky, aby se indukce měnila a na sekundárních vinutích vznikalo napětí ? Jaký odpor byste navrhli ?
Vybrakoval jsem si z mrtvého monitoru trafa, klasicky ze spínaného zdroje, tzn. na vysokou frekvenci, vysoký výkon. Nevím ale co z jakého vinutí leze.
Tak jsem si chtěl předřadit vinutí velký odpor ať ho neodkouřím a zapojit to na 230 VAC doufaje, že 50 Hz bude stačit a pak měřit, co se indukuje na dalších vinutích pro zjištění koeficientů. Po předřazení ~430kiloohmového odporu měřím svorkové napětí asi 160 V, ale po připojení na jakékoliv vinutí nula a nic se neindukuje.
Předpokládám správně, že mám moc velký odpor, tudíž moc malý proud a cívka ho vyhladí ? Tedy že proud je moc malý na překonání vlastní indukčnosti cívky, aby se indukce měnila a na sekundárních vinutích vznikalo napětí ? Jaký odpor byste navrhli ?
[QUOTE=Pavel Boček;177141]Měl bych ještě problémek ,též trochu s cívkami...
Vybrakoval jsem si z mrtvého monitoru trafa, klasicky ze spínaného zdroje, tzn. na vysokou frekvenci, vysoký výkon. Nevím ale co z jakého vinutí leze.
Tak jsem si chtěl předřadit vinutí velký odpor ať ho neodkouřím a zapojit to na 230 VAC doufaje, že 50 Hz bude stačit a pak měřit, co se indukuje na dalších vinutích pro zjištění koeficientů. Po předřazení ~430kiloohmového odporu měřím svorkové napětí asi 160 V, ale po připojení na jakékoliv vinutí nula a nic se neindukuje.
Předpokládám správně, že mám moc velký odpor, tudíž moc malý proud a cívka ho vyhladí ? Tedy že proud je moc malý na překonání vlastní indukčnosti cívky, aby se indukce měnila a na sekundárních vinutích vznikalo napětí ? Jaký odpor byste navrhli ?[/QUOTE]
:idea Mozno sa nic neindukuje preto, ze tie droty co si zobral su pravdepodobne postriekane nevodivym lakom.
Vybrakoval jsem si z mrtvého monitoru trafa, klasicky ze spínaného zdroje, tzn. na vysokou frekvenci, vysoký výkon. Nevím ale co z jakého vinutí leze.
Tak jsem si chtěl předřadit vinutí velký odpor ať ho neodkouřím a zapojit to na 230 VAC doufaje, že 50 Hz bude stačit a pak měřit, co se indukuje na dalších vinutích pro zjištění koeficientů. Po předřazení ~430kiloohmového odporu měřím svorkové napětí asi 160 V, ale po připojení na jakékoliv vinutí nula a nic se neindukuje.
Předpokládám správně, že mám moc velký odpor, tudíž moc malý proud a cívka ho vyhladí ? Tedy že proud je moc malý na překonání vlastní indukčnosti cívky, aby se indukce měnila a na sekundárních vinutích vznikalo napětí ? Jaký odpor byste navrhli ?[/QUOTE]
:idea Mozno sa nic neindukuje preto, ze tie droty co si zobral su pravdepodobne postriekane nevodivym lakom.
Tak to asi těžko, když krokodýlky jsem připojil na pocínované kolíky, ke kterým jsou drátky připájeny a kterými bylo trafo zapájeno v desce :idea Navíc jsem tudy zjišťoval, který pár kolíků tvoří jedno vinutí, takže támhle to asi nebude. Jak bys pak také vysvětlil pokles napětí na krokodýlcích na nulu ?
No nic, bol to len napad. Pripadalo mi to ako celkom pravdepodobna moznost, pretoze tie kontakty, aj ked mozu byt na koncoch pocinovane, tak z druhej strany dosky mohli po pocinovani na ne /i na zbytok dosky/ pouzit tiez nevodivy lak, pretoze po spajkovani posobi ako ochrana pred oxidaciou, ale aj proti zbytocnemu kontaktu - moznemu skratu napr. pri prachu a vlhkosti.
Co som totiz v minulosti pouzil droty z cievok miesto hrotu trafopajky, tak nefungovali - neprehrieval sa drot. Musel som ich dobre oskrabat, slo to mizerne dolu - ten lak.
Co som totiz v minulosti pouzil droty z cievok miesto hrotu trafopajky, tak nefungovali - neprehrieval sa drot. Musel som ich dobre oskrabat, slo to mizerne dolu - ten lak.
K problematice cívek obecně:nejlepší cívka,z hlediska indukčnosti,netečnosti k okolí,atd.,je na toroidovém jádru.Toroid není ferrit;proto ony nedorozumění.Pro nižší frekvenční použití se používá jádro z plechů se specifickými vlastnostmi.Pro vyšší frekvence/řádu kilohertzů/,je výhodnější ferrit.Ale zase ne ledajaký ferrit.A zapojení pro dokonalejší vyhlazení = indukčnost(cívka),kapacita(kond.),a takhle přiměřeně,dva tyto články by měly bohatě stačit.Drát samozřejmě Cu lakovaný.Zdravím
Jestli by jsi chtěl, mám doma nějakou literaturu zabívající se cívkami. Sice mám elektro školu, jako elektrikář pracuji, ale o cívkách vím, že nic nevím :D Dělám silnoproudařinu a manipulace na VN :) Ale doma mám nějaké skripta a el. měření, tak jestli by Ti to pomohlo :-)
[QUOTE=Pavel Boček;177295]Tak to asi těžko, když krokodýlky jsem připojil na pocínované kolíky, ke kterým jsou drátky připájeny a kterými bylo trafo zapájeno v desce :idea Navíc jsem tudy zjišťoval, který pár kolíků tvoří jedno vinutí, takže támhle to asi nebude. Jak bys pak také vysvětlil pokles napětí na krokodýlcích na nulu ?[/QUOTE]
Ty "trafa" běhaj na násobcích 50Hz. Typicky někde na 32 - 36 KHz Nedovolí to použitý feromagnetický materiál. Prostě ho nenabudíš. Jsou to puzní cívky a tomu je také podřízen výchozí návrh obvodu. Teoreticky by je šlo použít jako trafa na nízké frekvenci, ale s jakou účinností? Totéž je i s cívkami. Materiál je "tvrdý nebo měkký", tj. s malým nebo velkým magnetoelektrickým odporem. Velmi zjednodušeně řečeno - s nf nebo vf jádrem. Co se týče cívek v nap. regulátorech, je důležité dodržet indukčnost a vlastnosti feromag. materiálu. Lze však použít kvalitnější s lepšími parametry, ale opět je zapotřebí dodržet výslednou indukčnost. Materiál ma vliv na magnetickou vodivost a ta zároveň na výslednou křivku frekvencí, které dokáže odfiltrovat nebo naopak propustí. Tím je také dán nějaký útlum, procento úbytku napětí a "měkkost - tvrdost" pro případné proudové špičky a jejich omezení. Tím se také dosáhne toho, co tady bylo zamýšleno - obvod je dostatečně proudově "tvrdý", ale také se zamezí přílišným úbytkům napětí a to zvyšuje stabilitu napájecích obvodů. Záleží jen na účelu použití.
Ty "trafa" běhaj na násobcích 50Hz. Typicky někde na 32 - 36 KHz Nedovolí to použitý feromagnetický materiál. Prostě ho nenabudíš. Jsou to puzní cívky a tomu je také podřízen výchozí návrh obvodu. Teoreticky by je šlo použít jako trafa na nízké frekvenci, ale s jakou účinností? Totéž je i s cívkami. Materiál je "tvrdý nebo měkký", tj. s malým nebo velkým magnetoelektrickým odporem. Velmi zjednodušeně řečeno - s nf nebo vf jádrem. Co se týče cívek v nap. regulátorech, je důležité dodržet indukčnost a vlastnosti feromag. materiálu. Lze však použít kvalitnější s lepšími parametry, ale opět je zapotřebí dodržet výslednou indukčnost. Materiál ma vliv na magnetickou vodivost a ta zároveň na výslednou křivku frekvencí, které dokáže odfiltrovat nebo naopak propustí. Tím je také dán nějaký útlum, procento úbytku napětí a "měkkost - tvrdost" pro případné proudové špičky a jejich omezení. Tím se také dosáhne toho, co tady bylo zamýšleno - obvod je dostatečně proudově "tvrdý", ale také se zamezí přílišným úbytkům napětí a to zvyšuje stabilitu napájecích obvodů. Záleží jen na účelu použití.
