Radiator(y) venku
Zdravim,
mam pocitac blizko balkonu a zajimala by me rizika provozu radiatoru ve venkovnim prostredi v nasich zemepisnych sirkach a to i pri delsich intervalech vypnuteho PC. Jestli jsou potreba specialni primesi nebo alphacola zvladne v extremu i takovych -20C.
Taky bych se rad zeptal na vliv delsiho okruhu, pripadne i s extra radiatorem navic, na vykon pumpy. Konkretne laing ddc-1 plus, par bloku (cpu, ram, fullcover gpu, casem mozna dalsi gpu), mora 2 a konvekt maxi v cca 10m okruhu, zvladne to?
mam pocitac blizko balkonu a zajimala by me rizika provozu radiatoru ve venkovnim prostredi v nasich zemepisnych sirkach a to i pri delsich intervalech vypnuteho PC. Jestli jsou potreba specialni primesi nebo alphacola zvladne v extremu i takovych -20C.
Taky bych se rad zeptal na vliv delsiho okruhu, pripadne i s extra radiatorem navic, na vykon pumpy. Konkretne laing ddc-1 plus, par bloku (cpu, ram, fullcover gpu, casem mozna dalsi gpu), mora 2 a konvekt maxi v cca 10m okruhu, zvladne to?
Dobry den,
zadna kapalina krome fluid xp ultra nezvladne minusove teploty. respektive teoreticky ano, ale prakticky to neni 100%. hlavne tam nezkousejte davat fridex nebo nejakou jinou nemrznouci kapalinu do chladicu aut :)
co se tyka vykonu - je to tak maximum, co ten laing plus s xspc topem zvladne (s rozumnym vykonem). pokud byste mel jeste chipsety, mosfety, hdd a treba ten druhy radiator, doporucil bych pak jedine laing D5 a na ni nejaky top...
zadna kapalina krome fluid xp ultra nezvladne minusove teploty. respektive teoreticky ano, ale prakticky to neni 100%. hlavne tam nezkousejte davat fridex nebo nejakou jinou nemrznouci kapalinu do chladicu aut :)
co se tyka vykonu - je to tak maximum, co ten laing plus s xspc topem zvladne (s rozumnym vykonem). pokud byste mel jeste chipsety, mosfety, hdd a treba ten druhy radiator, doporucil bych pak jedine laing D5 a na ni nejaky top...
Diky, pumpu zatim necham, ale i tak to bude dalsi zmena (snad uz posledni) v objednavce a zuzeni financnich zasob :o
fridex a podobne veci:
leptaji plexi a hadice - tzn plexi praska, hadice sednou.
je to agresivni jak ***** - rozezere to i bezproblemovy elox na medi
nici to pumpu - vodni pumpy pro vodi chlazeni jsou delane na vodu, a ta voda tam casto funguje i jako mazivo (je to divne ale je to tak). neni mazivo = lozisko se zadre a pumpa se upece.
samozrejme take zalezi na koncentraci, ale vseobecne je to rozhodne nedoporucenihodne :)
leptaji plexi a hadice - tzn plexi praska, hadice sednou.
je to agresivni jak ***** - rozezere to i bezproblemovy elox na medi
nici to pumpu - vodni pumpy pro vodi chlazeni jsou delane na vodu, a ta voda tam casto funguje i jako mazivo (je to divne ale je to tak). neni mazivo = lozisko se zadre a pumpa se upece.
samozrejme take zalezi na koncentraci, ale vseobecne je to rozhodne nedoporucenihodne :)
Hlavni prisadou nemrznoucich smesi a soucasne smesi pro vodniky je ethylenglykol. Najit vhodnou smes je mensi problem. Zalezi na tom z jakych dilu je vodnik sestaven a tomu se prizpusobit.
Ano voda slouzi pro pumpy jako mazivo. toto se tyka hlavne pump s pryzovym ulozenim rotoru. Napriklad pumpy Eheim/Alphacool. Staci ale trochu vody a pryz se stava skvelym loziskem. Ale keramiku mam radeji (Laing).
Vetsi problem je kondenzace vody na blocich. To by se vam asi nelibilo sledovat jak vam voda tece po komponentach.
Jedina podle me zajimava vec je mit rad v chladnejsi mistnosti ci ve sklepe. Ve sklepe je stalejsi teplota a i v lete je tam chladneji.
A ve finale temi par stupni si v OC moc nepomuzete.
Ano voda slouzi pro pumpy jako mazivo. toto se tyka hlavne pump s pryzovym ulozenim rotoru. Napriklad pumpy Eheim/Alphacool. Staci ale trochu vody a pryz se stava skvelym loziskem. Ale keramiku mam radeji (Laing).
Vetsi problem je kondenzace vody na blocich. To by se vam asi nelibilo sledovat jak vam voda tece po komponentach.
Jedina podle me zajimava vec je mit rad v chladnejsi mistnosti ci ve sklepe. Ve sklepe je stalejsi teplota a i v lete je tam chladneji.
A ve finale temi par stupni si v OC moc nepomuzete.
Já vidí, že toto téma je značně vousaté. Ale protože to o čem se tu spekuluje jsem před časem realizoval, tak přispěju svojí troškou. Radiátor venku má smysl zejména, když je teplo. Měl jsem ho na balkóně celé léto a dovnitř jsem ho vrátil až když byl potřeba zavřít balkón. Teď jsem ho zasesicedal ven. ale nemyslím, že teploty pod 10 stupňů maji nějaký význam (zatím vypínám ofukování, takže mám 15°C na přítoku a 20 na odtoku). A je tu právě to zmíněné nebezpečí s rosným bodem. Zatím se mi komponenty nerosily, tak je to dobré.
Na zimu bych nechal radiátor uvnitř a nevětral zbytečně teplo poskytnuté počítačem ven (nezapoměňte, že cena takto získaného tepla se rovná ceně z přímotoru). Ale to je případ, kdy mám radiátor na konci pětimetrového vedení docela přenosný. Kdybych měl způsob, jak vyvést hadičky ven jinak než balkónovými dveřmi (či oknem), zařídím to jinak (do zdi se mi fakt vrtat nechce i když ta balkónová je z cihel a tim bez problémů). Jinak by mně napadly dvě cesty, jak to řešit:
Nápad 1.
Za prvé bych udělal chazení dvouokruhové. Tady by byla jen otázka příslušného výměníku mezi ledovou kapalinou a chlazenou vodou a toho mrazuvzdorného okruhu (muselo by se vyřešit jakou kapalinu, jaké čerpadlo a další komponenty použít). Teplotu bych potom řídil průtokem tak, aby byla bezpečně nad rosným bodem (možná přibližně na teplotu v místnosti).
Nápad 2.
Udělat vodní okruh o něco složitější se dvěma radiátory. Jedním venku a jedním uvnitř a příslušným počtem ventilů. (Minimálně 3 na směrování kapaliny (dva na uzavření venkovního okruhu z obou stran jeden na jeho přemostění) jeden vypouštěcí a jeden zavzdušňovací aby se dalo vypouštět.) V létě by voda šla do vnějšího radiátoru, v zimě (když by hrozily mrazy) by se přeplo na vnitřní radiátor a ten venkovní by se vypustil aby nepopraskal zamrzlou vodou. Kapku složité, ale myslim že dobře realizovatelné z komponent, které jsou běžně k dispozici.
Na zimu bych nechal radiátor uvnitř a nevětral zbytečně teplo poskytnuté počítačem ven (nezapoměňte, že cena takto získaného tepla se rovná ceně z přímotoru). Ale to je případ, kdy mám radiátor na konci pětimetrového vedení docela přenosný. Kdybych měl způsob, jak vyvést hadičky ven jinak než balkónovými dveřmi (či oknem), zařídím to jinak (do zdi se mi fakt vrtat nechce i když ta balkónová je z cihel a tim bez problémů). Jinak by mně napadly dvě cesty, jak to řešit:
Nápad 1.
Za prvé bych udělal chazení dvouokruhové. Tady by byla jen otázka příslušného výměníku mezi ledovou kapalinou a chlazenou vodou a toho mrazuvzdorného okruhu (muselo by se vyřešit jakou kapalinu, jaké čerpadlo a další komponenty použít). Teplotu bych potom řídil průtokem tak, aby byla bezpečně nad rosným bodem (možná přibližně na teplotu v místnosti).
Nápad 2.
Udělat vodní okruh o něco složitější se dvěma radiátory. Jedním venku a jedním uvnitř a příslušným počtem ventilů. (Minimálně 3 na směrování kapaliny (dva na uzavření venkovního okruhu z obou stran jeden na jeho přemostění) jeden vypouštěcí a jeden zavzdušňovací aby se dalo vypouštět.) V létě by voda šla do vnějšího radiátoru, v zimě (když by hrozily mrazy) by se přeplo na vnitřní radiátor a ten venkovní by se vypustil aby nepopraskal zamrzlou vodou. Kapku složité, ale myslim že dobře realizovatelné z komponent, které jsou běžně k dispozici.
