Databáze řešení problémů
Správný reset paměti CMOS
Všechny potřebné informace si Setup ukládá do paměti CMOS, která si je pamatuje díky malé záložní baterii CR2032 knoflíkového typu, jež dodává paměťovým obvodům potřebnou šťávu. Na základní desce též, většinou poblíž zmíněné baterie, naleznete propojku označenou např. Reset CMOS, u starších desek např. JP1, u jiných třeba nějak úplně jinak - nejste-li si jisti doporučuji menší konzultaci s manuálem...
Vlastní resetování provedete jednoduše tak, že přehodíte na malou chvíli jumper z polohy 0 (Normal) na 1 (Reset). Proces zapomínání je v tomto případě celkem rychlý, takže stačí několik vteřin. Pokud ale zmíněnou propojku na motherboardu nenaleznete budete muset vymazat CMOS vytažením záložní baterie a v tomto případě je nutné ji nechat venku trošičku déle - některé zdroje hovoří až o několika hodinách, to se ale týkalo spíše jen velice starých modelů a dle mých vlastních zkušeností většinou postačí několik minut, v ideálním případě i méně než 60 vteřin.
Před opětovným zapnutím počítače si ještě jednou zkontrolujte zda je resetovací propojka na správném místě v poloze Normal. Většinou se sice nic nestane, počítač se pouze odmítá zapnout a po patřičné nápravě je zase vše v pořádku, ale některé desky při resetu nejen odpojí baterii od napájení, ale také jej zkratují na zem. Pokud byste takovou základní desku v tomto případě spustili, proudové přetížení ji zcela určitě zničí! Typický příkladem takových desek jsou například některé výrobky firmy MSI.
Nyní, po zapnutí Vašeho stroje, by na Vás již jen mělo vykouknout chybové hlášení informující o nesrovnalostech v kontrolním součtu paměti CMOS, tzv. CMOS Checksum Error. Teď už stačí jen skočit do Setupu, uložit tovární nastavení, restartovat PC a je hotovo.
Všechny potřebné informace si Setup ukládá do paměti CMOS, která si je pamatuje díky malé záložní baterii CR2032 knoflíkového typu, jež dodává paměťovým obvodům potřebnou šťávu. Na základní desce též, většinou poblíž zmíněné baterie, naleznete propojku označenou např. Reset CMOS, u starších desek např. JP1, u jiných třeba nějak úplně jinak - nejste-li si jisti doporučuji menší konzultaci s manuálem...
Vlastní resetování provedete jednoduše tak, že přehodíte na malou chvíli jumper z polohy 0 (Normal) na 1 (Reset). Proces zapomínání je v tomto případě celkem rychlý, takže stačí několik vteřin. Pokud ale zmíněnou propojku na motherboardu nenaleznete budete muset vymazat CMOS vytažením záložní baterie a v tomto případě je nutné ji nechat venku trošičku déle - některé zdroje hovoří až o několika hodinách, to se ale týkalo spíše jen velice starých modelů a dle mých vlastních zkušeností většinou postačí několik minut, v ideálním případě i méně než 60 vteřin.
Před opětovným zapnutím počítače si ještě jednou zkontrolujte zda je resetovací propojka na správném místě v poloze Normal. Většinou se sice nic nestane, počítač se pouze odmítá zapnout a po patřičné nápravě je zase vše v pořádku, ale některé desky při resetu nejen odpojí baterii od napájení, ale také jej zkratují na zem. Pokud byste takovou základní desku v tomto případě spustili, proudové přetížení ji zcela určitě zničí! Typický příkladem takových desek jsou například některé výrobky firmy MSI.
Nyní, po zapnutí Vašeho stroje, by na Vás již jen mělo vykouknout chybové hlášení informující o nesrovnalostech v kontrolním součtu paměti CMOS, tzv. CMOS Checksum Error. Teď už stačí jen skočit do Setupu, uložit tovární nastavení, restartovat PC a je hotovo.
Výměna teplovodivé pasty na CPU
Máte problém uchladit Váš procesor?
Nejčastější příčinou vysoké teploty na procesoru bývá několik věcí:
[LIST=1]
Nefunkční ventilátor na chladiči Nedostatečně dimezovaný chladič nebo špatně nasazený chladič Nekvalitní, špatně nanesená nebo žádná teplovodivá pasta mezi procesorem a chladičemNyní si popíšeme celý postup výměny teplovodivé pasty zajišťující přenos tepla mezi procesorem a chladičem.
Nejprve je nutné rozdělat počítač a sejmout z procesoru vlastní chladič. Ne vždy to musí být tak jednoduché jak se na první pohled může zdát. Pokud byla při instalaci chladiče na procesor použita originální pasta nanesená výrobcem (ať už Intel či AMD), je dosti pravděpodobné, téměř jisté, že zatvrdla a chladič se k procesoru doslova připekl. Ovšem ona "kvalitní", původně teplovodivá, pasta se proměnila spíše v takovou tvrdou, izolační hmotu...
Při sundávání standardního chladiče z procesorů Intel PII/III/Celeron pro s.370 a Duron/Athlon/Sempron pro s.462 (SocketA) zřejmě nebude problém, jen buďte maximálně opatrní, neboť většina těchto procesorů má obnažené jádro a jeden nevhodný pohyb může Vašeho křemíkového miláčka nenávratně zničit - nevhodnou manipulací právě při sundávání/nasazování chladiče vznikají tzv. "omleté hrany"!
Při sundávání chladiče procesorů pro s.478, 754, 939 a AM2 náš problém může zpočívat v tom, že je chladič a procesor dost pevně spojen. Proto je potřeba nejprve chladič odjistit a chvíli s ním střídavě otáčet do stran (POZOR, pokud toto provedete na procesoru s obnaženým jádrem -viz. předchozí odstavec, procesor můžete zničit!!!) a teprve potom chladič zvednout. A důležité je zvedat jej jen svisle (neklopit), neboť pokud by byl procesor "přilepen" i nadále, mohli byste zohýbat piny. Pokud se Vám přeze všechnu snahu povedlo vyndat chladič i s přilepeným procesorem, musíte je od sebe oddělit. Doporučuji zkusit s procesorem spíše kroutit do stran, než jej páčit. Pokud procesor zůstal v patici, patici odjistěte a procesor vyjměte.
Pozn.: V případě demontáže chladiče ze s.775 nebývá problém, procesor se z patice nemůže uvolnit. Zde mé doporučení ale spočívá v tom, sundat chladič, ale procesor ponechat pokud možno v desce, v zajištěném socketu a očistit jej rovněž přímo v desce. Pokud jej přesto potřebujete vyjmout, nedotýkejte se kontaktních plošek, které zde jsou namísto PINů a procesor nikde nepokládejte.
Po úspěšné demontáži chladiče a vyjmutí procesoru je nutné důkladně vyčistit kontaktní plochu mezi CPU a chladičem. Na procesor použijte líh, nic agresivnějšího. Na chladič klidně i toluen či benzín, zkrátka co doma najdete, a důkladně odstraňte všechny zbytky původní pasty a jiných nečistot (při této příležitosti doporučuji vyčistit od prachu ventilátor). V případě čištění procesoru s obnaženým jádrem opět dbejte maximální opatrnosti!
Pozn.: Některé chladiče procesorů pro s.478 mají na chladiči nalepený kus hliníkové fólie, tu se nebojte odstranit, jen tím procesoru ulehčíte.
Poté již následuje vsazení procesoru zpět do desky - nepoužívejte žádnou hrubou sílu, pokud se procesoru do patice nechce, může tu být několik příčin:
[LIST=1]
Dbejte na správnou orientaci procesoru! - označený růžek, zářezy po stranách, rozložení pinů Zkontrolujte, zda se při manipulaci nezohnuly piny, pokud ano, velmi opatrně je narovnejte. Zkontrolujte, zda patice není zamknutá - páčka po jedné straně paticeJakmile bude procesor usazen, zajistěte ho a naneste na něj novou teplovodivou pastu. Může být s obsahem stříbra nebo bílá, silikonová. V případě procesorů s obnaženým jádrem pastu naneste v přiměřeném množství POUZE na samotné jádro, a jemně ji rozetřete. V případě ostatních procesorů pastu naneste na celý povrch. Vytvořte co nejtenčí souvislou vrstvu teplovodivé pasty. Pasty nesmí být moc ani málo. Po nanesení pasty, přiložte chladič. Opět dbejte na správnou orientaci. V případě s.370 a s.462 lze chladič ve většině případů otočit o 180° a chladič pak plně nedoléhá na jádro!!! Po přiložení chladiče na procesor s obnaženým jádrem, chladič zajistěte, připojte ventilátor a počítač zapněte. V ostatních případech chladič přiložte a pod tlakem s ním několikrát "zavrťte" aby se pasta rovnoměrně rozptýlila a přebytečná pasta se vytlačila mimo povrch procesoru. Poté chladič zajistětě, připojte ventilátor a rovněž počítač zapněte.
Ihned po zapnutí se dostaňte do BIOSu a zkontrolujte teplotu procesoru, zda je teplota přiměřená - zda není něco špatně.
Nyní byste již s teplotou problém mít neměly. Pokud je ale teplota vysoká i nadále, budete muset investovat do výkonějšího typu chlazení. Zkušení uživatelé mohou ještě snížit napájecí napětí procesoru.
Pokud máte s teplotou problém a nejste zkušený uživatel - na výměnu pasty si netroufáte, za malý poplatek Vám toto jistě provedou v každém počítačovém servise.
//EDIT: Pokud někdo budete mít návrhy na úpravu tohoto článku, napište mi prosím SZ, budu rád za každý přínosný komentář:)
Máte problém uchladit Váš procesor?
Nejčastější příčinou vysoké teploty na procesoru bývá několik věcí:
[LIST=1]
Nejprve je nutné rozdělat počítač a sejmout z procesoru vlastní chladič. Ne vždy to musí být tak jednoduché jak se na první pohled může zdát. Pokud byla při instalaci chladiče na procesor použita originální pasta nanesená výrobcem (ať už Intel či AMD), je dosti pravděpodobné, téměř jisté, že zatvrdla a chladič se k procesoru doslova připekl. Ovšem ona "kvalitní", původně teplovodivá, pasta se proměnila spíše v takovou tvrdou, izolační hmotu...
Při sundávání standardního chladiče z procesorů Intel PII/III/Celeron pro s.370 a Duron/Athlon/Sempron pro s.462 (SocketA) zřejmě nebude problém, jen buďte maximálně opatrní, neboť většina těchto procesorů má obnažené jádro a jeden nevhodný pohyb může Vašeho křemíkového miláčka nenávratně zničit - nevhodnou manipulací právě při sundávání/nasazování chladiče vznikají tzv. "omleté hrany"!
Při sundávání chladiče procesorů pro s.478, 754, 939 a AM2 náš problém může zpočívat v tom, že je chladič a procesor dost pevně spojen. Proto je potřeba nejprve chladič odjistit a chvíli s ním střídavě otáčet do stran (POZOR, pokud toto provedete na procesoru s obnaženým jádrem -viz. předchozí odstavec, procesor můžete zničit!!!) a teprve potom chladič zvednout. A důležité je zvedat jej jen svisle (neklopit), neboť pokud by byl procesor "přilepen" i nadále, mohli byste zohýbat piny. Pokud se Vám přeze všechnu snahu povedlo vyndat chladič i s přilepeným procesorem, musíte je od sebe oddělit. Doporučuji zkusit s procesorem spíše kroutit do stran, než jej páčit. Pokud procesor zůstal v patici, patici odjistěte a procesor vyjměte.
Pozn.: V případě demontáže chladiče ze s.775 nebývá problém, procesor se z patice nemůže uvolnit. Zde mé doporučení ale spočívá v tom, sundat chladič, ale procesor ponechat pokud možno v desce, v zajištěném socketu a očistit jej rovněž přímo v desce. Pokud jej přesto potřebujete vyjmout, nedotýkejte se kontaktních plošek, které zde jsou namísto PINů a procesor nikde nepokládejte.
Po úspěšné demontáži chladiče a vyjmutí procesoru je nutné důkladně vyčistit kontaktní plochu mezi CPU a chladičem. Na procesor použijte líh, nic agresivnějšího. Na chladič klidně i toluen či benzín, zkrátka co doma najdete, a důkladně odstraňte všechny zbytky původní pasty a jiných nečistot (při této příležitosti doporučuji vyčistit od prachu ventilátor). V případě čištění procesoru s obnaženým jádrem opět dbejte maximální opatrnosti!
Pozn.: Některé chladiče procesorů pro s.478 mají na chladiči nalepený kus hliníkové fólie, tu se nebojte odstranit, jen tím procesoru ulehčíte.
Poté již následuje vsazení procesoru zpět do desky - nepoužívejte žádnou hrubou sílu, pokud se procesoru do patice nechce, může tu být několik příčin:
[LIST=1]
Ihned po zapnutí se dostaňte do BIOSu a zkontrolujte teplotu procesoru, zda je teplota přiměřená - zda není něco špatně.
Nyní byste již s teplotou problém mít neměly. Pokud je ale teplota vysoká i nadále, budete muset investovat do výkonějšího typu chlazení. Zkušení uživatelé mohou ještě snížit napájecí napětí procesoru.
Pokud máte s teplotou problém a nejste zkušený uživatel - na výměnu pasty si netroufáte, za malý poplatek Vám toto jistě provedou v každém počítačovém servise.
//EDIT: Pokud někdo budete mít návrhy na úpravu tohoto článku, napište mi prosím SZ, budu rád za každý přínosný komentář:)
Chlazení grafické karty
Máte-li problémy s chlazením Vaší grafické karty, případně Vám černá monitor, rozsypává se obraz, restartuje PC ap., čtěte:
Obecně GPU snáší teploty přes 100°C (u GF 7 řady bych začínal mít obavy při dlouhodobých 85°C a více), avšak ne dlouhodobě. Grafické karty jsou poměrně důležitý kousek HW a zaslouží si adekvátní péči.
Jak změřit teplotu?
Postačí Vám obyčejný Everest, zkušenější mohou využít ATT, ATi Tool, Riva Tunner ap. Ovšem existují i karty, jež mají teplotní čidlo buď deaktivované, nebo může chybět. V tom případě je nutno využít externího čidla, které přilepíme co nejblíže k GPU (grafické jádro) a nebo použijeme nástroj nejjednodušší a to vlastní prst (pokud se dotkneme pasivní části a prst na ni neudržíme ani několik vteřin, máme problém).
Jak teplotu snížit?
Každé chlazení má své klady a zápory. Stock (originálně montované) chladiče jsou většinou dimenzované na defaultní frekvence karty, takže pokud chcete taktovat, musíte se přesvědčit, zda chladič vyšší takty zvládá. Nejjednodušší řešení je postupné zvedání frekvencí a následné použití 3D marku, případně náročných her pro otestování teplot.
Očištění a kontrola prostoru - ač se to zdá být hloupé, často se stává, že ventilátor může být doslova ucpaný od prachem ap. Pravidelné čištění PC je na místě. Taktéž by nebylo na škodu kontrolovat prostor kolem chladiče a možnosti nasávání/vyfukování vzduchu. Pokud vlastníte pasivní chlazení, platí o čištění totéž. Velkou zásluhu zde má i koloběh vzduchu v case (v předu dole sání, v zadu nahoře výfuk).
Výměna - při výměně dávejte pozor, většina chladičů bývá přilepená teplovodivou "gumou" (především chladiče pamětí - zde bych dával obzvláště pozor, může se stát, že byste narušili, ba dokonce utrhli celý čip - v takových příípadech se doporučuje dát kartu na chvíli do mrazáku, případně si pomoci nožíkem). Při roztírání pasty dávejte pozor, platí to, co u CPU - tenká vrstvička, nejlépe žiletkou rozetřená po jádře (přestože většina nových chladičů má pastu nanesenou na sobě nemusí se jedna o pastu právě kvalitní). Vždy zkontrolujte, zda chladič doléhá rovnoměrně na celou plochu jádra!!! Při této operaci dbejte na maximální opatrnost a pečlivost! - čip grafické karty, stejně jako čip mikroprocesoru, je náchylný k poškození hran a růžků, což může mít za následek částečnou nebo úplnou nefunkčnost grafické karty! Navíc se jedná se o úpravu, která není právě nakloněná reklamacím. Takže starý chladič určitě uschovejte a v případě poruchy namontujte zpět (i když někteří obchodníci uznávají i GK se známkami výměny, ale ne vždy).
Snížení taktů - za zkoušku to stojí, především, pokud Vaše karta má zvýšené frekvence.
Při koupi GK se tedy nedívejte jen na cenu a takty, ale i na chlazení - aby vyhovovalo vaší skříni, vyhovovalo Vám hlučností a dalšími parametry.
Vždy zajistěte proudění vzduchu kolem GK, pokud má pasivní chlazení, platí to dvojnásob (nehledě na to, že se pasivní chladič dá doplnit o ventilátor).
Kontrolujte prostor - pokud bude dva mm od chladiče GK jiná karta, nemá se Vaše grafika jak uchladit.
Rozhodli jste se vyměnit chlazení? - projděte si na netu recenze, ne každý chladič zvládne jakoukoliv kartu.
Pokud jste vyměnili chladič a máte vyšší teploty, než s původním, zkontrolujte instalaci (množství pasty, dolehání chladiče, otáčky ventilátoru).
Pokud jsem na něco zapomněl, omlouvám se, modi nechť doplní, uživatelé PM.
//edit by boboco: Doplněno o odkazy, kosmeticky upraveno:)
Máte-li problémy s chlazením Vaší grafické karty, případně Vám černá monitor, rozsypává se obraz, restartuje PC ap., čtěte:
Obecně GPU snáší teploty přes 100°C (u GF 7 řady bych začínal mít obavy při dlouhodobých 85°C a více), avšak ne dlouhodobě. Grafické karty jsou poměrně důležitý kousek HW a zaslouží si adekvátní péči.
Jak změřit teplotu?
Postačí Vám obyčejný Everest, zkušenější mohou využít ATT, ATi Tool, Riva Tunner ap. Ovšem existují i karty, jež mají teplotní čidlo buď deaktivované, nebo může chybět. V tom případě je nutno využít externího čidla, které přilepíme co nejblíže k GPU (grafické jádro) a nebo použijeme nástroj nejjednodušší a to vlastní prst (pokud se dotkneme pasivní části a prst na ni neudržíme ani několik vteřin, máme problém).
Jak teplotu snížit?
Každé chlazení má své klady a zápory. Stock (originálně montované) chladiče jsou většinou dimenzované na defaultní frekvence karty, takže pokud chcete taktovat, musíte se přesvědčit, zda chladič vyšší takty zvládá. Nejjednodušší řešení je postupné zvedání frekvencí a následné použití 3D marku, případně náročných her pro otestování teplot.
Očištění a kontrola prostoru - ač se to zdá být hloupé, často se stává, že ventilátor může být doslova ucpaný od prachem ap. Pravidelné čištění PC je na místě. Taktéž by nebylo na škodu kontrolovat prostor kolem chladiče a možnosti nasávání/vyfukování vzduchu. Pokud vlastníte pasivní chlazení, platí o čištění totéž. Velkou zásluhu zde má i koloběh vzduchu v case (v předu dole sání, v zadu nahoře výfuk).
Výměna - při výměně dávejte pozor, většina chladičů bývá přilepená teplovodivou "gumou" (především chladiče pamětí - zde bych dával obzvláště pozor, může se stát, že byste narušili, ba dokonce utrhli celý čip - v takových příípadech se doporučuje dát kartu na chvíli do mrazáku, případně si pomoci nožíkem). Při roztírání pasty dávejte pozor, platí to, co u CPU - tenká vrstvička, nejlépe žiletkou rozetřená po jádře (přestože většina nových chladičů má pastu nanesenou na sobě nemusí se jedna o pastu právě kvalitní). Vždy zkontrolujte, zda chladič doléhá rovnoměrně na celou plochu jádra!!! Při této operaci dbejte na maximální opatrnost a pečlivost! - čip grafické karty, stejně jako čip mikroprocesoru, je náchylný k poškození hran a růžků, což může mít za následek částečnou nebo úplnou nefunkčnost grafické karty! Navíc se jedná se o úpravu, která není právě nakloněná reklamacím. Takže starý chladič určitě uschovejte a v případě poruchy namontujte zpět (i když někteří obchodníci uznávají i GK se známkami výměny, ale ne vždy).
Snížení taktů - za zkoušku to stojí, především, pokud Vaše karta má zvýšené frekvence.
Při koupi GK se tedy nedívejte jen na cenu a takty, ale i na chlazení - aby vyhovovalo vaší skříni, vyhovovalo Vám hlučností a dalšími parametry.
Vždy zajistěte proudění vzduchu kolem GK, pokud má pasivní chlazení, platí to dvojnásob (nehledě na to, že se pasivní chladič dá doplnit o ventilátor).
Kontrolujte prostor - pokud bude dva mm od chladiče GK jiná karta, nemá se Vaše grafika jak uchladit.
Rozhodli jste se vyměnit chlazení? - projděte si na netu recenze, ne každý chladič zvládne jakoukoliv kartu.
Pokud jste vyměnili chladič a máte vyšší teploty, než s původním, zkontrolujte instalaci (množství pasty, dolehání chladiče, otáčky ventilátoru).
Pokud jsem na něco zapomněl, omlouvám se, modi nechť doplní, uživatelé PM.
//edit by boboco: Doplněno o odkazy, kosmeticky upraveno:)
[SIZE="5"]Řešení konfliktů systémových zdrojů (IRQ, DMA, I/O)[/SIZE]
Už se Vám někdy stalo že byl váš počítač velice náchylný na to co s ním děláte a také dochází k jeho zatuhnutí či restartům? Ty jsou navíc naprosto nepravidelné a odvíjí se právě podle konkrétního zatížení systému? Pokud jste alespoň na jednu z výše položených otázek odpověděli kladně, pak vězte, že na vině mohou být právě konflikty systémových zdrojů.
Typickým příkladem takovýchto problémů může být třeba situace, kdy počítač běží několik hodin v kuse bez jakýchkoliv problémů ale jakmile si chcete pustit nějaké video a trochu zarelaxovat, tak nemůžete, protože po několika vteřinách přehrávání PC okamžitě zamrzá.
[SIZE="4"]Správná diagnostika[/SIZE]
Zda dochází ke konfliktům můžete ověřit ve Správci zařízení. Nejjednodušší způsob, jak se k němu dostat vede přes klik pravým tlačítkem na ikonce Tento počítač. Z následného vyobrazeného seznamu je pak třeba vybrat možnost Spravovat. Ukáže se dialogové okno Správa počítače, kde je třeba kliknout na Správce zařízení. Nyní již jen zvolte způsob zobrazení Prostředků podle připojení (v horním menu Zobrazit) a poté si rozviňte seznam s Požadavky přerušení (IRQ).
Platí, že všechny komponenty, které v PC máte by měly mít samostatnou IRQ adresu. Ale výjimka přitom potvrzuje pravidlo - někdy (třeba u mé televizní karty) je v seznamu možné najít od jedné komponenty více požadavků. U mě třeba ATI TV Wonder Audio Capture a také ATI TV Wonder Video Capture. To může být.
Pokud ale třeba je takové přerušení sdíleno s např. grafickou kartou může být hned oheň na střeše. Může, ale nemusí...
[SIZE="4"]Trocha historie[/SIZE]
U starých karet ISA byly přerušení definovány pevně a systém si je tudíž nemohl nijak upravovat či s nimi jakkoliv jinak pracovat. Z tohoto důvodu často docházelo k nedostatkům volných kanálů - původní programový řadič přerušení (umístěný většinou v čipové sadě) měl totiž celkem pouze 8 kanálů. Situace se ani moc nezlepšila když byly u tehdejších "moderních" desek připojeny dva takové kontroléry do série. Celkový počet přerušení se tedy zdvojnásobil na celkový počet 15+1 kanál, který slouží k propojení obou řadičů.
Postupem času začlo být ale i toto málo a nastupující sběrnice PCI proto zavedla možnost sdílení systémových prostředků. Ty jsou nadále přidělovány dynamicky a softwarově, díky čemuž může standardně sdílet jeden kanál přerušení i více zařízení.
[SIZE="4"]Jak to mám poznat?[/SIZE]
Velice jednoduše. Pokud nemáte s počítačem žádné problémy tohoto typu, pak u vás sdílení pracuje bezproblémově. Pokud nějaké problémy máte, pak doporučuji zkontrolovat zda jsou připojené komponenty nové a pracují přesně podle normy PCI rev. 2.1. Zda-li tomu tak je by mělo být možné zjistit v manuálu k danému zařízení či na internetových stránkách výrobce.
[SIZE="4"]Jak se dají konflikty řešit?[/SIZE]
Možných způsobů řešení je několik:
Nejprve zkuste jít do Biosu (po startu PC většinou klávesa Del) a tady v menu PnP & PCI Configurations zapnout (Enabled) položku Update ESCD (Clear NVRAM, Reset Configuration Data apod.). To zapříčiní opětovné rozdělení zdrojů IRQ, DMA a I/O.
Toto je důležité především, pokud jste do počítače vkládali nějaké nové komponenty, které se automaticky nedokázaly správně nastavit. Systém totiž většinou sám správně pozná, že byla vložena nová karta a vynutí si nové přidělení hodnot ESCD (Extended System Configuration Data), zde se totiž zjišťují i archivují všechny kanály systémových zdrojů. Ale i tak se problémům tohoto typu někdy nevyhnete...
Dále můžete vyzkušet nahrát nejnovější ovladače použitých komponent, případně flashnout Bios. Tyto všechny oblasti totiž musí být také plně kompatibilní s již výše zmíněnou normou PCI rev. 2.1.
Některá zařízení jsou také vyloženě alergická na jiná a proto bych dále doporučoval proházet trošku karty ve slotech PCI - přidělení IRQ se totiž určuje přesně podle toho, v jakém slotu je máte instalované. Samozřejmě pokud nemáte PC stavěn firmou a je zaplombován, protože pak byste přišli o záruku. V takovém případě ale vyvstává jednodušší řešení - dát počítač na záruční opravu...
V nejzazším případě bude nutné buď problémovou komponentu vyměnit za jinou, příp. v Biosu vypnout ACPI (Automatic Configuration and Power Interface) - položka ACPI Function v menu Power Management a následně reinstalovat systém, který se dále nainstaluje bez podpory tohoto rozhraní, které slouží k předání řízení nad systémovými prostředky operačnímu systému. Podotýkám, že pouhé vypnutí položky bez reinstalace OS bohužel nepostačuje.
Vypnutím ACPI sice přijdete o nějaké blbůstky, které se někdy opravdu hodí (např. různé režimy šetření) ale počítač se vám odmění mnohem lepší stabilitou.
Už se Vám někdy stalo že byl váš počítač velice náchylný na to co s ním děláte a také dochází k jeho zatuhnutí či restartům? Ty jsou navíc naprosto nepravidelné a odvíjí se právě podle konkrétního zatížení systému? Pokud jste alespoň na jednu z výše položených otázek odpověděli kladně, pak vězte, že na vině mohou být právě konflikty systémových zdrojů.
Typickým příkladem takovýchto problémů může být třeba situace, kdy počítač běží několik hodin v kuse bez jakýchkoliv problémů ale jakmile si chcete pustit nějaké video a trochu zarelaxovat, tak nemůžete, protože po několika vteřinách přehrávání PC okamžitě zamrzá.
[SIZE="4"]Správná diagnostika[/SIZE]
Zda dochází ke konfliktům můžete ověřit ve Správci zařízení. Nejjednodušší způsob, jak se k němu dostat vede přes klik pravým tlačítkem na ikonce Tento počítač. Z následného vyobrazeného seznamu je pak třeba vybrat možnost Spravovat. Ukáže se dialogové okno Správa počítače, kde je třeba kliknout na Správce zařízení. Nyní již jen zvolte způsob zobrazení Prostředků podle připojení (v horním menu Zobrazit) a poté si rozviňte seznam s Požadavky přerušení (IRQ).
Platí, že všechny komponenty, které v PC máte by měly mít samostatnou IRQ adresu. Ale výjimka přitom potvrzuje pravidlo - někdy (třeba u mé televizní karty) je v seznamu možné najít od jedné komponenty více požadavků. U mě třeba ATI TV Wonder Audio Capture a také ATI TV Wonder Video Capture. To může být.
Pokud ale třeba je takové přerušení sdíleno s např. grafickou kartou může být hned oheň na střeše. Může, ale nemusí...
[SIZE="4"]Trocha historie[/SIZE]
U starých karet ISA byly přerušení definovány pevně a systém si je tudíž nemohl nijak upravovat či s nimi jakkoliv jinak pracovat. Z tohoto důvodu často docházelo k nedostatkům volných kanálů - původní programový řadič přerušení (umístěný většinou v čipové sadě) měl totiž celkem pouze 8 kanálů. Situace se ani moc nezlepšila když byly u tehdejších "moderních" desek připojeny dva takové kontroléry do série. Celkový počet přerušení se tedy zdvojnásobil na celkový počet 15+1 kanál, který slouží k propojení obou řadičů.
Postupem času začlo být ale i toto málo a nastupující sběrnice PCI proto zavedla možnost sdílení systémových prostředků. Ty jsou nadále přidělovány dynamicky a softwarově, díky čemuž může standardně sdílet jeden kanál přerušení i více zařízení.
[SIZE="4"]Jak to mám poznat?[/SIZE]
Velice jednoduše. Pokud nemáte s počítačem žádné problémy tohoto typu, pak u vás sdílení pracuje bezproblémově. Pokud nějaké problémy máte, pak doporučuji zkontrolovat zda jsou připojené komponenty nové a pracují přesně podle normy PCI rev. 2.1. Zda-li tomu tak je by mělo být možné zjistit v manuálu k danému zařízení či na internetových stránkách výrobce.
[SIZE="4"]Jak se dají konflikty řešit?[/SIZE]
Možných způsobů řešení je několik:
Nejprve zkuste jít do Biosu (po startu PC většinou klávesa Del) a tady v menu PnP & PCI Configurations zapnout (Enabled) položku Update ESCD (Clear NVRAM, Reset Configuration Data apod.). To zapříčiní opětovné rozdělení zdrojů IRQ, DMA a I/O.
Toto je důležité především, pokud jste do počítače vkládali nějaké nové komponenty, které se automaticky nedokázaly správně nastavit. Systém totiž většinou sám správně pozná, že byla vložena nová karta a vynutí si nové přidělení hodnot ESCD (Extended System Configuration Data), zde se totiž zjišťují i archivují všechny kanály systémových zdrojů. Ale i tak se problémům tohoto typu někdy nevyhnete...
Dále můžete vyzkušet nahrát nejnovější ovladače použitých komponent, případně flashnout Bios. Tyto všechny oblasti totiž musí být také plně kompatibilní s již výše zmíněnou normou PCI rev. 2.1.
Některá zařízení jsou také vyloženě alergická na jiná a proto bych dále doporučoval proházet trošku karty ve slotech PCI - přidělení IRQ se totiž určuje přesně podle toho, v jakém slotu je máte instalované. Samozřejmě pokud nemáte PC stavěn firmou a je zaplombován, protože pak byste přišli o záruku. V takovém případě ale vyvstává jednodušší řešení - dát počítač na záruční opravu...
V nejzazším případě bude nutné buď problémovou komponentu vyměnit za jinou, příp. v Biosu vypnout ACPI (Automatic Configuration and Power Interface) - položka ACPI Function v menu Power Management a následně reinstalovat systém, který se dále nainstaluje bez podpory tohoto rozhraní, které slouží k předání řízení nad systémovými prostředky operačnímu systému. Podotýkám, že pouhé vypnutí položky bez reinstalace OS bohužel nepostačuje.
Vypnutím ACPI sice přijdete o nějaké blbůstky, které se někdy opravdu hodí (např. různé režimy šetření) ale počítač se vám odmění mnohem lepší stabilitou.
[size=+2]Identifikace a kompatibilita komponent[/size]
Někomu se sice tento příspěvek může zdát jako absurdní, ale existuje mnoho lidí, kteří občas dostanou nějakou tu komponentu, ale protože neví co to je, hned ji vyhodí nebo pod cenou někde udají. Jsou i tací, kteří komponenty skupují, snaží se z nich něci stavět, ale chybí např. manuál a nejsou proto schopni něco dělat. A jejich přátelé, kteří jsou schopni, by je už nejraději pověsili... Proto je tu drobný manuál na to, jak zjistit k čemu že jste se to vlastně dostali...
[size=+1]Jak na to[/size]
Kdo má na komponentě jméno výrobce a výrobku napsáno, se může cítit jako vítěz, ačkoli občas vše není tak jednoduché. Popisy mohou být domotané nebo dokonce špatné (např. u některých grafických karet). Řešením je používat jen část popisů nebo hledat jen podle klíčových slov - výrobce, řada apod. Nemusím doufám říkat, že nejlepším přítelem je vyhledávač (Google). Někdy bývá na komponentách napsáno jen jméno výrobce, v nejhorším případě je tam jen spousta nesmyslných čísel. Na to se nyní zaměříme.
P.S.: K některým starým deskám (většinou po desky s procesory 486) už neexistuje dokumentace, tady máte prakticky smůlu. Ale zkuste hledat. Problém může být i např. s výrobou - pro některé "výrobce" zajišťoval výrobu někdo jiný a tomu to ještě dělal někdo v licenci. Řada výrobců (např. ECS a ti, které společnoust koupila) již má k některým komponentám (nejhorší je to u desek) databázi, proto silně doporučuji všem těm, kterým toho pod rukama projde hodně, alespoň manuály shraňovat a sdílet, protože časem budou databáze mizet i dál a k informacím se již nikdo nedostane.
Procesory
U procesorů bývá situace poměrně jednoduchá, téměř vždy jsou vybaveny jménem výrobce a popiskem, nebo alespoň kódem. Pokud chceme detailní informace, k tomu slouží u AMD číselný kód, v němž je zapsána frekvence FSB, velikost L2 cache, provozní teplota, výrobní technologie, napětí a samozřejmě frekvence čipu (z čehož se tak se znalostí FSB dá určit i násobič). U Intelu bývá situace komplikovanější (zejména pokud dostanete procesor např. do slotu 1 a bez chladiče, kde u některých modelů není ani zbla informací), podobné informace z kódu nevyčtete. Obvykle ale stačí správný kód zadat do vyhledávače na stránkách Intelu (ten je totiž na rozdíl od mnoha jiných výrobců poctivý a vede si pečlivý archív všech výrobků) a ten už většinou vyplivne nějaké tabulky s detailními informacemi komkrétní řady. Případně stačí použít strýčka Googla, dnes je na Internetu vše, samozřejmě je to horší se staršími procesory. Ale ani tady není situace beznadějná. Základní informace například přinese použitý socket a barva PCB či jestli je jádro kryto IHS a podobně, mnoho se dá najít i na různých strnkách s přehledy procesorů, kde se dá hledat vizuálně (kompletní seznam sbírek je na stránce http://www.cpu-world.com/links/index.html).
Kompatibilitu procesoru zajišťuje hlavně tzv. "balení" (package), pomineme-li to, že procesor do socketu nemůžete cpát do slotu a takéne zřejmou nekompatibilitu socketů (s. 940 vypadá podobně jako 939m ale hlavně nestříhejte Opteronu do 940ky pin navíc, přijdete akorát o procesor a možná i desku). Většinou totiž procesory běží ochotně i při nižší FSB či násobiči (pokud neklesne pod polovinu). Balení určuje elektrickou specifikaci procesoru, tedy napětí a fuknci pinů. Nové desky téměř vždy podporují procesory se stejným balením, ale v 90% případů ne naopak, což konzultujte s manuálem či specifikací desky výrobce (občas pomlže novější BIOS; obyčejně při stavbě PC vždy aktualizujte BIOS).
POZOR! U procesorů 486 záleží na natočení (zlatý trojúhelník nebo jiné značení) čipu, jinak shoří deska. Problém je i se slot 1 vs. slot A - oba jsou fyzicky, ale ne elektricky kompatibilní. Pořádně si vždy zjistěte jestli nemáte náhodou desku pro slot A (i když byly vzácné) než do ní dáte Intel procesor.
Paměti
O pamětech platí téměř to stejné co o procesorech. U "slušných" pamětí je vše natištěno na PCB či napsáno na nálepce, ale pokud nálepka chybí a na PCB není nic (což se většinou týká už pouze starých SDRAM pamětí), ještě není vše ztraceno. Hledat se dá podle nějakého identifikačního čísla, zkuste zadávat do vyhledávače vše co naleznete. Pokud selže i to, nezbývá než hledat podle paměťových čipů. Takto se většinou podaří naleznout alespoň kapacitu a rychlost čipů, z čehož si podle počtu čipů odvodíte i kapacitu. Stejně se dá poznat kapacita i pokud není přímo uvedena na pamětech, ale je zde syntaxe tvaru kapacita x počet čipů, tedy např. 4M x 16. To pak znamená že paměť má kapacitu 4 MBit=0,5MB x 16 čipů = 8MB.
Rychlost pamětí je daná dvěma způsoby:
Frekvencí: u SDRAM PC66, PC100 a PC133, tedy 66/100/133 MHz, zpětná kompatibilita je následující: PC100 dáte do PC66, PC133 do PC100 (pokud ji dáte do PC66, většinou shoří), dopředná není, protože frekvence je shodná s FSB (jedině pokud to paměť snese, tak ji vlastně přetaktujete); problémy u desek bývají s tím, jestli je paměť jednostranná (single-sided, SS) nebo oboustranná (doublesided,DS). Nejhorší co se může stát je to, že se načte jen polovina paměti. Většině "novějších" desek je to jedno, případně může pomoci umístění paměti doprostřed (v případě tří slotů); opět je vhodná konzultace s manuálem
u DDR (double data rate, přenese 2x víc dat v cyklu) DDR-266, DDR-333, DDR-400 a pak exotické pro přetaktovávače, např. DDR-433, DDR-500, DDR-533 apod., zpětná kompatibilita bývá bezproblému, dopřednou asi budete musit napřed nastavit v desce
u DDR2 je DDR2-533, DDR2-667, DDR2-800, DDR2-1066 a další exotické jako DDR2-1200; novinkou jsou DDR3-1066, DDR3-1333 a nestandardní DDR3-1200, DDR3-1600 a brzy přijdou i vyšší frekvence; kompatibilita čipsetů celkově nejistá, ještě to není doladěné, zpětná se odvíjí od toho
u RDR je tomu podobně jako u DDR (RDR-800 a RDR-1066), kompatibilita neznámá (s tímto jsem se nesetkal)
Pozn.: Frekvence pamětí je ale vlastně v základu jakoby stále stejná (100/133/166/200/266 MHz a některé exotické), je určená děličkou oproti procesoru. To, že to pak označíme DDR-400, znamená, že pro stejný výkon by to musela být SDR na frekvenci 400MHz, ale fyzicky je frekvence stále 200 MHz.
Data-ratingem (není to propustnost, protože na té se podepisují latence a řadič, tzn. např na AMD procesorech je propustnost dvojnásobná oproti data-ratingu): prosté vynásobení počtů přenesených bytů frekvencí, zavedeno až od DDR, takže např. DDR-266 je 64:8x266=2128 MB/s, označení PC2100, DDR2-1066 je 64:8x1066=8528, označení PC2-8500.
Jednotlivé typy pamětí samozřejmě nejsou kompatibilní, DDR i DDR2 do desky s SDR (ani naopak) nedáte kvůli výřezům; DDR a DDR2 sice vypadají velmi podobně, ale výřez je posunutý, takže to nejde, stejně jako v případě DDR2 a DDR3. RDR nedáte ani do jednoho z dalších socketů ani naopak. Horší je to s paměťmi SDR RFU a Buffered - ty mají sice mírně posunuté zářezy, ale opravdu jen mírně, takže pokud byste je do slotu umístili násilím, můžou odejít (nebo odejde deska). ECC mapěti až na vyjímky běžely v Intel deskách, ale ne všech. Jinak by to mělo způsobit maximálně zaseknutí počítače, větší problémy nebývaly (pokud nevíte jaké máte paměti, tak tuto funkci vypněte v BIOSu). Stejně je to u Full-Buffered DDR2. Všechny tyto paměti byly do serverů, takže stály majlant a většinou na ně nenarazíte.
Grafické karty
Grafické karty bývají velmi často dobře značené, problém je, pokud nejsou. U starých pomůže obvykle popis hlavního čipu, pokud to selže, zkusil bych se řídit podle dalších čipů případně nějakých čísel na kartě. U novějších karet opět čísla a další značení, hodně se toho dá najít poouze chozením po stopách (v jedné hádance v laboratoři jsem se takto dostal od ATi přes S3 až po nVidii, ale nakonec jsem ztroskotal na "uveďte jméno výrobce i karty," kde mi chybělo "konkrétního výrobce" :D ale zpět k tématu). Hledat se dá podle charakteristik karty (hlavně tvar chladiče, většinou byl charakteristický pro výrobce nebo řadu). Pokud vše selže, jednoduše sundejte chladič a přečtěte si značení jádra.
Kompatibilita bývá většinou bez problému (samozřejmě v rámci slotu - PCI, AGP a PCI Express), ale bývají vyjímky a to hlavně u AGP. Pro kompatibilitu s AGP 2x bych se určitě ptal prodejce/výrobce protože pokud máte kartu bez přídavného napájení, deska nemusí stačit. AGP 1x existovalo hlavně jako integrovaná sběrnice. AGP Pro kartu nedáte do AGP (AGP Pro slot je totiž delší), ale naopak ano - pozor na karty AGP 1x/2x, ve slotu může chybět napájení 3,3V a shoří deska i karta. Více o elektrické specifikaci na http://www.ertyu.org/steven_nikkel/agpcompatibility.html. Dnes jsou nové karty kompatibilní jak s AGP8, tak AGP4x a díky tomu i 2x, ale desky s AGP 2x mají pomalé procesory a nebudou kartě stačit. S PCI ani PCIe problémy nebývají. Samozřejmě jednotlivé PCIe (PCIe x1, x2, x4, x8 a x16) nejsou kompatibilní, ale grafiky existují převážně do PCIe x16.
Problémy s AGP bývají v kontaktu - pokud máte desku jen na stole, často stačí s kartou pohnout a už deska nenajede. Nic se jí sice nestane, ale pak se nedivte, že PC nejde. Mnoho problémů mohou způsobit kontakty.
Základní desky
Tady jde do tuhého. Nové desky bývají vždy označené, starší a staré pouze někdy. Pomineme-li to, že jak jsem již psal, pro opravdu staré desky se nedají sehnat žádné materiály, tak vyvstává problém s deskami vlastní výroby, myšleno od legendárních výrobců sestav jako např. IBM, Dell či Compaq. Zde bývá hlavně problém zjistit informace o řadičích apod., ovšem to lze najít, pokud znáte čipovou sadu (většinou některá z Intel 440). Kříž bývá také s motherboardy od licenčních výrobců, jak jsem již psal. Můžete zjistit název, ale co je vám to platné, když už neexistují informace. Obvykle to ale není tak zlé. Obvyklá metodika zjišťování bývá dle použité čipové sady a socketu, samozřejmě také jestli je deska AT či ATX. V tom pomůže server http://www.motherboard.cz (nic víc než specifikace desek se tam nedozvíte, nemusíte to zkoušet). Jinak bych opět vsadil na výrobní čísla, mně se takto povedlo po dlouhém pátrání zjistit, že ta stará neznámá deska, kterou jsem koupil, je z legendárního IBM PC a je třeba IBM zdroj s 3,3V větví (kterou ostatní AT zdroje postrádaly).
Ohledně kompatibility není moc co říct, deska musí být kompatibilní zejména s komponentami, jinak hrozí že v lepším případě nenaběhne, v horším se trvale poškodí deska/komponenta. Co se týká výstupů na PS/2 a dalších u starých AT desek, zde pozor na pořadí pinů, jelikož špatným zapojením hrozí poškození (dodnes jsem nezjistil jak zapojit na FIC VA-502 PS/2 ale už je mi to jedno, DIN konektor odešel do křemíkového nebe, takže již tak malá použitelnost desky se snížila téměř k nule). Ohledně napájení, staré desky s PCI verze starší než 2.2 nemusí mít 3,3 V napájení (AT desky nemají určitě). Jak zprovoznit nové karty na těchto deskách zjistíte zde http://www.proe.szm.sk/pci.html, vzhledem k tomu, že je to jen pro zkušenější, tak jak na to na AT deskách už si doufám zjistíte sami :) víte co hledat).
Zdroje
Slušné zdroje jsou opět popsané, o neslušných toho moc nezjistíte. Opět použít logicky vhodné značení (např. JSP-350, ATX-300V apod.). Většina potřebných informací je ale na zdroji. Velmi důležitá je u ATX zdrojů hodnota +5VSB (StandBy). Pokud je zdroj schopný dodat pouze 0,5A, jste chudáci, protože to prakticky nepoužijete na žádnou trochu novejší desku. Minimum je 1A, ale i tak budete muset oželet zapínání po LAN či klávesnicí (oboe bere po 0,5A). Nedoporučuji také starší zdroje s jednou +12V větví a bez P4 konektoru používat s redukcí do P4 desek, zdroj má zcela jistě menší výkon a pojede tak tak. Problém také může použít, pokud chcete použít více starších IDE disků, jelikož ty se rozbíhají všechny současně a vytváří poměrně velkou zátěž (týká se i starších SATA, ale zde už bývají silnější zdroje). U nových disků a desek by neměl být problém, tady se disky rozbíhají postupně.
S kompatibilitou nebývá problém, jak něco na zdroji nepřetížíte jde vždycky. Ovšem ATX do AT desky nedáte, ani naopak samozřejmě.
Disky, mechaniky
Disky bývají značené vždy, jen je potřeba to občas ze specifikace vyhrabat. U mechanik totéž, ale tam není až na rychlost potřeba nic zjišťovat. U Floppy určitě ne. ZIP mechaniky již skončily, ale taktéž, není potřeba nic zjišťovat. Pokud zvládne i 250MB diskety, určitě se pochlubí, naopak mechanika nahlásí chybu diskety.
S kompatibilitou až na extrémní vyjímky není problém, pokud dáte diskům 80žilový kabel, tak vám půjdou PIO disky i na fungl nové desce, obráceně i disky na pomalejších řadičích (tedy na PIO bych je nedával, ale proč dávat 500GB disk na 486ku, že). Přes redukci by měl v pořádku jít i SATA disk, ale všechny se zatím dělají i v UATA verzích, takže je to zbytečnost. Mechaniky jdou taky obvykle v pořádku (samozřejmě se občas něco nesnese, ale to je individuální). Důležité je správné nastavení jumperů.
Ostatní
U zbývající zařízení, jako např. zvukové a síťové karty, modemy, řadiče a další, k úspěšnému řešení záhady vede v 90% případů hlavní čip na PCB. Ve zbývajících asi pěti procentech to jsou další popisy a ve zbytku to nezjistíte. U síťovek ale nemusíte zjišťovat výrobce (každá je v licenci), velká část síťovek je realtek, ovladače jsou na jejich stránkách, jinak to budou jiní výrobci. Kapitolou samou pro sebe jsou modemy, hlavně AMR či CNR, u těch je malá šance zjistit výrobce. Také jsem měl takový problém, nakonec jsem se podíval na disk z původního PC a zjistil že tam byly ovladače na HSP56MR (PCTel), což je takový dost "standardní" ovladač, protože to z těchto bazmeků používá každý druhý. Když nevíte tak zkuste toto nebo jiný podobní standardní, jinak to vyhoďte a kupte za další korunu modem do PCI.
[size=+1]Nic nenalezeno?[/size]
Pokud se ani tak nepodařilo nic nalézt, nezbývá, než zkusit zařízení připojit do desky/zkusit to nastavit tak (pokud se jedná o desku) a nainstaloat systém. Pořád je totiž naděje použitím programu Uknown Device Identifier (UVD, http://www.zhangduo.com/UnknownDeviceIdentifier.exe). Problém je pokud je to nějaký ten "bazmek" jako AMR modem využívající integrovaného AMR kodeku (to pak najde ten kodek, zřejmě zvukovku) anebo stejně nic nenajdete.
Pokud hledáte ovladače, zkuste server http://www.driverguide.com. Je zde sice třeba registrace (mail do Evropy teď chodí asi půl dne), neustále otravuje s nabídkami a je zde limit na ovladače (nejsem si teď jist jestli denní nebo týdenní, ale alespoň u mně je to většinou stejně krajní možnost pro zbývající HW), ale je to asi nejobsáhlejší databáze a hlavně zdarma. I tak raději vše testujte antivirem, je šance, že narazíte na falešný archiv.
Někomu se sice tento příspěvek může zdát jako absurdní, ale existuje mnoho lidí, kteří občas dostanou nějakou tu komponentu, ale protože neví co to je, hned ji vyhodí nebo pod cenou někde udají. Jsou i tací, kteří komponenty skupují, snaží se z nich něci stavět, ale chybí např. manuál a nejsou proto schopni něco dělat. A jejich přátelé, kteří jsou schopni, by je už nejraději pověsili... Proto je tu drobný manuál na to, jak zjistit k čemu že jste se to vlastně dostali...
[size=+1]Jak na to[/size]
Kdo má na komponentě jméno výrobce a výrobku napsáno, se může cítit jako vítěz, ačkoli občas vše není tak jednoduché. Popisy mohou být domotané nebo dokonce špatné (např. u některých grafických karet). Řešením je používat jen část popisů nebo hledat jen podle klíčových slov - výrobce, řada apod. Nemusím doufám říkat, že nejlepším přítelem je vyhledávač (Google). Někdy bývá na komponentách napsáno jen jméno výrobce, v nejhorším případě je tam jen spousta nesmyslných čísel. Na to se nyní zaměříme.
P.S.: K některým starým deskám (většinou po desky s procesory 486) už neexistuje dokumentace, tady máte prakticky smůlu. Ale zkuste hledat. Problém může být i např. s výrobou - pro některé "výrobce" zajišťoval výrobu někdo jiný a tomu to ještě dělal někdo v licenci. Řada výrobců (např. ECS a ti, které společnoust koupila) již má k některým komponentám (nejhorší je to u desek) databázi, proto silně doporučuji všem těm, kterým toho pod rukama projde hodně, alespoň manuály shraňovat a sdílet, protože časem budou databáze mizet i dál a k informacím se již nikdo nedostane.
Procesory
U procesorů bývá situace poměrně jednoduchá, téměř vždy jsou vybaveny jménem výrobce a popiskem, nebo alespoň kódem. Pokud chceme detailní informace, k tomu slouží u AMD číselný kód, v němž je zapsána frekvence FSB, velikost L2 cache, provozní teplota, výrobní technologie, napětí a samozřejmě frekvence čipu (z čehož se tak se znalostí FSB dá určit i násobič). U Intelu bývá situace komplikovanější (zejména pokud dostanete procesor např. do slotu 1 a bez chladiče, kde u některých modelů není ani zbla informací), podobné informace z kódu nevyčtete. Obvykle ale stačí správný kód zadat do vyhledávače na stránkách Intelu (ten je totiž na rozdíl od mnoha jiných výrobců poctivý a vede si pečlivý archív všech výrobků) a ten už většinou vyplivne nějaké tabulky s detailními informacemi komkrétní řady. Případně stačí použít strýčka Googla, dnes je na Internetu vše, samozřejmě je to horší se staršími procesory. Ale ani tady není situace beznadějná. Základní informace například přinese použitý socket a barva PCB či jestli je jádro kryto IHS a podobně, mnoho se dá najít i na různých strnkách s přehledy procesorů, kde se dá hledat vizuálně (kompletní seznam sbírek je na stránce http://www.cpu-world.com/links/index.html).
Kompatibilitu procesoru zajišťuje hlavně tzv. "balení" (package), pomineme-li to, že procesor do socketu nemůžete cpát do slotu a takéne zřejmou nekompatibilitu socketů (s. 940 vypadá podobně jako 939m ale hlavně nestříhejte Opteronu do 940ky pin navíc, přijdete akorát o procesor a možná i desku). Většinou totiž procesory běží ochotně i při nižší FSB či násobiči (pokud neklesne pod polovinu). Balení určuje elektrickou specifikaci procesoru, tedy napětí a fuknci pinů. Nové desky téměř vždy podporují procesory se stejným balením, ale v 90% případů ne naopak, což konzultujte s manuálem či specifikací desky výrobce (občas pomlže novější BIOS; obyčejně při stavbě PC vždy aktualizujte BIOS).
POZOR! U procesorů 486 záleží na natočení (zlatý trojúhelník nebo jiné značení) čipu, jinak shoří deska. Problém je i se slot 1 vs. slot A - oba jsou fyzicky, ale ne elektricky kompatibilní. Pořádně si vždy zjistěte jestli nemáte náhodou desku pro slot A (i když byly vzácné) než do ní dáte Intel procesor.
Paměti
O pamětech platí téměř to stejné co o procesorech. U "slušných" pamětí je vše natištěno na PCB či napsáno na nálepce, ale pokud nálepka chybí a na PCB není nic (což se většinou týká už pouze starých SDRAM pamětí), ještě není vše ztraceno. Hledat se dá podle nějakého identifikačního čísla, zkuste zadávat do vyhledávače vše co naleznete. Pokud selže i to, nezbývá než hledat podle paměťových čipů. Takto se většinou podaří naleznout alespoň kapacitu a rychlost čipů, z čehož si podle počtu čipů odvodíte i kapacitu. Stejně se dá poznat kapacita i pokud není přímo uvedena na pamětech, ale je zde syntaxe tvaru kapacita x počet čipů, tedy např. 4M x 16. To pak znamená že paměť má kapacitu 4 MBit=0,5MB x 16 čipů = 8MB.
Rychlost pamětí je daná dvěma způsoby:
Frekvencí: u SDRAM PC66, PC100 a PC133, tedy 66/100/133 MHz, zpětná kompatibilita je následující: PC100 dáte do PC66, PC133 do PC100 (pokud ji dáte do PC66, většinou shoří), dopředná není, protože frekvence je shodná s FSB (jedině pokud to paměť snese, tak ji vlastně přetaktujete); problémy u desek bývají s tím, jestli je paměť jednostranná (single-sided, SS) nebo oboustranná (doublesided,DS). Nejhorší co se může stát je to, že se načte jen polovina paměti. Většině "novějších" desek je to jedno, případně může pomoci umístění paměti doprostřed (v případě tří slotů); opět je vhodná konzultace s manuálem
u DDR (double data rate, přenese 2x víc dat v cyklu) DDR-266, DDR-333, DDR-400 a pak exotické pro přetaktovávače, např. DDR-433, DDR-500, DDR-533 apod., zpětná kompatibilita bývá bezproblému, dopřednou asi budete musit napřed nastavit v desce
u DDR2 je DDR2-533, DDR2-667, DDR2-800, DDR2-1066 a další exotické jako DDR2-1200; novinkou jsou DDR3-1066, DDR3-1333 a nestandardní DDR3-1200, DDR3-1600 a brzy přijdou i vyšší frekvence; kompatibilita čipsetů celkově nejistá, ještě to není doladěné, zpětná se odvíjí od toho
u RDR je tomu podobně jako u DDR (RDR-800 a RDR-1066), kompatibilita neznámá (s tímto jsem se nesetkal)
Pozn.: Frekvence pamětí je ale vlastně v základu jakoby stále stejná (100/133/166/200/266 MHz a některé exotické), je určená děličkou oproti procesoru. To, že to pak označíme DDR-400, znamená, že pro stejný výkon by to musela být SDR na frekvenci 400MHz, ale fyzicky je frekvence stále 200 MHz.
Data-ratingem (není to propustnost, protože na té se podepisují latence a řadič, tzn. např na AMD procesorech je propustnost dvojnásobná oproti data-ratingu): prosté vynásobení počtů přenesených bytů frekvencí, zavedeno až od DDR, takže např. DDR-266 je 64:8x266=2128 MB/s, označení PC2100, DDR2-1066 je 64:8x1066=8528, označení PC2-8500.
Jednotlivé typy pamětí samozřejmě nejsou kompatibilní, DDR i DDR2 do desky s SDR (ani naopak) nedáte kvůli výřezům; DDR a DDR2 sice vypadají velmi podobně, ale výřez je posunutý, takže to nejde, stejně jako v případě DDR2 a DDR3. RDR nedáte ani do jednoho z dalších socketů ani naopak. Horší je to s paměťmi SDR RFU a Buffered - ty mají sice mírně posunuté zářezy, ale opravdu jen mírně, takže pokud byste je do slotu umístili násilím, můžou odejít (nebo odejde deska). ECC mapěti až na vyjímky běžely v Intel deskách, ale ne všech. Jinak by to mělo způsobit maximálně zaseknutí počítače, větší problémy nebývaly (pokud nevíte jaké máte paměti, tak tuto funkci vypněte v BIOSu). Stejně je to u Full-Buffered DDR2. Všechny tyto paměti byly do serverů, takže stály majlant a většinou na ně nenarazíte.
Grafické karty
Grafické karty bývají velmi často dobře značené, problém je, pokud nejsou. U starých pomůže obvykle popis hlavního čipu, pokud to selže, zkusil bych se řídit podle dalších čipů případně nějakých čísel na kartě. U novějších karet opět čísla a další značení, hodně se toho dá najít poouze chozením po stopách (v jedné hádance v laboratoři jsem se takto dostal od ATi přes S3 až po nVidii, ale nakonec jsem ztroskotal na "uveďte jméno výrobce i karty," kde mi chybělo "konkrétního výrobce" :D ale zpět k tématu). Hledat se dá podle charakteristik karty (hlavně tvar chladiče, většinou byl charakteristický pro výrobce nebo řadu). Pokud vše selže, jednoduše sundejte chladič a přečtěte si značení jádra.
Kompatibilita bývá většinou bez problému (samozřejmě v rámci slotu - PCI, AGP a PCI Express), ale bývají vyjímky a to hlavně u AGP. Pro kompatibilitu s AGP 2x bych se určitě ptal prodejce/výrobce protože pokud máte kartu bez přídavného napájení, deska nemusí stačit. AGP 1x existovalo hlavně jako integrovaná sběrnice. AGP Pro kartu nedáte do AGP (AGP Pro slot je totiž delší), ale naopak ano - pozor na karty AGP 1x/2x, ve slotu může chybět napájení 3,3V a shoří deska i karta. Více o elektrické specifikaci na http://www.ertyu.org/steven_nikkel/agpcompatibility.html. Dnes jsou nové karty kompatibilní jak s AGP8, tak AGP4x a díky tomu i 2x, ale desky s AGP 2x mají pomalé procesory a nebudou kartě stačit. S PCI ani PCIe problémy nebývají. Samozřejmě jednotlivé PCIe (PCIe x1, x2, x4, x8 a x16) nejsou kompatibilní, ale grafiky existují převážně do PCIe x16.
Problémy s AGP bývají v kontaktu - pokud máte desku jen na stole, často stačí s kartou pohnout a už deska nenajede. Nic se jí sice nestane, ale pak se nedivte, že PC nejde. Mnoho problémů mohou způsobit kontakty.
Základní desky
Tady jde do tuhého. Nové desky bývají vždy označené, starší a staré pouze někdy. Pomineme-li to, že jak jsem již psal, pro opravdu staré desky se nedají sehnat žádné materiály, tak vyvstává problém s deskami vlastní výroby, myšleno od legendárních výrobců sestav jako např. IBM, Dell či Compaq. Zde bývá hlavně problém zjistit informace o řadičích apod., ovšem to lze najít, pokud znáte čipovou sadu (většinou některá z Intel 440). Kříž bývá také s motherboardy od licenčních výrobců, jak jsem již psal. Můžete zjistit název, ale co je vám to platné, když už neexistují informace. Obvykle to ale není tak zlé. Obvyklá metodika zjišťování bývá dle použité čipové sady a socketu, samozřejmě také jestli je deska AT či ATX. V tom pomůže server http://www.motherboard.cz (nic víc než specifikace desek se tam nedozvíte, nemusíte to zkoušet). Jinak bych opět vsadil na výrobní čísla, mně se takto povedlo po dlouhém pátrání zjistit, že ta stará neznámá deska, kterou jsem koupil, je z legendárního IBM PC a je třeba IBM zdroj s 3,3V větví (kterou ostatní AT zdroje postrádaly).
Ohledně kompatibility není moc co říct, deska musí být kompatibilní zejména s komponentami, jinak hrozí že v lepším případě nenaběhne, v horším se trvale poškodí deska/komponenta. Co se týká výstupů na PS/2 a dalších u starých AT desek, zde pozor na pořadí pinů, jelikož špatným zapojením hrozí poškození (dodnes jsem nezjistil jak zapojit na FIC VA-502 PS/2 ale už je mi to jedno, DIN konektor odešel do křemíkového nebe, takže již tak malá použitelnost desky se snížila téměř k nule). Ohledně napájení, staré desky s PCI verze starší než 2.2 nemusí mít 3,3 V napájení (AT desky nemají určitě). Jak zprovoznit nové karty na těchto deskách zjistíte zde http://www.proe.szm.sk/pci.html, vzhledem k tomu, že je to jen pro zkušenější, tak jak na to na AT deskách už si doufám zjistíte sami :) víte co hledat).
Zdroje
Slušné zdroje jsou opět popsané, o neslušných toho moc nezjistíte. Opět použít logicky vhodné značení (např. JSP-350, ATX-300V apod.). Většina potřebných informací je ale na zdroji. Velmi důležitá je u ATX zdrojů hodnota +5VSB (StandBy). Pokud je zdroj schopný dodat pouze 0,5A, jste chudáci, protože to prakticky nepoužijete na žádnou trochu novejší desku. Minimum je 1A, ale i tak budete muset oželet zapínání po LAN či klávesnicí (oboe bere po 0,5A). Nedoporučuji také starší zdroje s jednou +12V větví a bez P4 konektoru používat s redukcí do P4 desek, zdroj má zcela jistě menší výkon a pojede tak tak. Problém také může použít, pokud chcete použít více starších IDE disků, jelikož ty se rozbíhají všechny současně a vytváří poměrně velkou zátěž (týká se i starších SATA, ale zde už bývají silnější zdroje). U nových disků a desek by neměl být problém, tady se disky rozbíhají postupně.
S kompatibilitou nebývá problém, jak něco na zdroji nepřetížíte jde vždycky. Ovšem ATX do AT desky nedáte, ani naopak samozřejmě.
Disky, mechaniky
Disky bývají značené vždy, jen je potřeba to občas ze specifikace vyhrabat. U mechanik totéž, ale tam není až na rychlost potřeba nic zjišťovat. U Floppy určitě ne. ZIP mechaniky již skončily, ale taktéž, není potřeba nic zjišťovat. Pokud zvládne i 250MB diskety, určitě se pochlubí, naopak mechanika nahlásí chybu diskety.
S kompatibilitou až na extrémní vyjímky není problém, pokud dáte diskům 80žilový kabel, tak vám půjdou PIO disky i na fungl nové desce, obráceně i disky na pomalejších řadičích (tedy na PIO bych je nedával, ale proč dávat 500GB disk na 486ku, že). Přes redukci by měl v pořádku jít i SATA disk, ale všechny se zatím dělají i v UATA verzích, takže je to zbytečnost. Mechaniky jdou taky obvykle v pořádku (samozřejmě se občas něco nesnese, ale to je individuální). Důležité je správné nastavení jumperů.
Ostatní
U zbývající zařízení, jako např. zvukové a síťové karty, modemy, řadiče a další, k úspěšnému řešení záhady vede v 90% případů hlavní čip na PCB. Ve zbývajících asi pěti procentech to jsou další popisy a ve zbytku to nezjistíte. U síťovek ale nemusíte zjišťovat výrobce (každá je v licenci), velká část síťovek je realtek, ovladače jsou na jejich stránkách, jinak to budou jiní výrobci. Kapitolou samou pro sebe jsou modemy, hlavně AMR či CNR, u těch je malá šance zjistit výrobce. Také jsem měl takový problém, nakonec jsem se podíval na disk z původního PC a zjistil že tam byly ovladače na HSP56MR (PCTel), což je takový dost "standardní" ovladač, protože to z těchto bazmeků používá každý druhý. Když nevíte tak zkuste toto nebo jiný podobní standardní, jinak to vyhoďte a kupte za další korunu modem do PCI.
[size=+1]Nic nenalezeno?[/size]
Pokud se ani tak nepodařilo nic nalézt, nezbývá, než zkusit zařízení připojit do desky/zkusit to nastavit tak (pokud se jedná o desku) a nainstaloat systém. Pořád je totiž naděje použitím programu Uknown Device Identifier (UVD, http://www.zhangduo.com/UnknownDeviceIdentifier.exe). Problém je pokud je to nějaký ten "bazmek" jako AMR modem využívající integrovaného AMR kodeku (to pak najde ten kodek, zřejmě zvukovku) anebo stejně nic nenajdete.
Pokud hledáte ovladače, zkuste server http://www.driverguide.com. Je zde sice třeba registrace (mail do Evropy teď chodí asi půl dne), neustále otravuje s nabídkami a je zde limit na ovladače (nejsem si teď jist jestli denní nebo týdenní, ale alespoň u mně je to většinou stejně krajní možnost pro zbývající HW), ale je to asi nejobsáhlejší databáze a hlavně zdarma. I tak raději vše testujte antivirem, je šance, že narazíte na falešný archiv.
[SIZE="3"]Problém:[/SIZE] Mám v PC 4GB RAM (např. 2x2GB v DCH), ale BIOS i Správce úloh mi ukazuje pouze (například) 3328MB. Kde je problém?
Odpověď:
Problém není nikde, pouze máte 4GB RAM instalovány na 32-bitovém operačním systému (XP i Vista), který je schopen adresovat maximálně právě 4096MB paměti. A protože se v PC nachází kromě výše zmíněné operační paměti RAM také další paměť, kterou je rovněž nutno adresovat, bude tato ostatní paměť odečtena z celkové kapacity RAM.
Další paměť v PC, kterou je nutno adresovat:
VRAM na grafické kartě
cache v CPU
cache v HDD
atd.
Proč 32-bitový systém zvládne adresovat pouze 4096MB paměti?
32-bitový operační systém dokáže adresovat přesně 2 na 32 bytů = 4294967296 bytů = 4096MB = 4GB
Odpověď:
Problém není nikde, pouze máte 4GB RAM instalovány na 32-bitovém operačním systému (XP i Vista), který je schopen adresovat maximálně právě 4096MB paměti. A protože se v PC nachází kromě výše zmíněné operační paměti RAM také další paměť, kterou je rovněž nutno adresovat, bude tato ostatní paměť odečtena z celkové kapacity RAM.
Další paměť v PC, kterou je nutno adresovat:
VRAM na grafické kartě
cache v CPU
cache v HDD
atd.
Proč 32-bitový systém zvládne adresovat pouze 4096MB paměti?
32-bitový operační systém dokáže adresovat přesně 2 na 32 bytů = 4294967296 bytů = 4096MB = 4GB
Problém: Ve Windows Vista je mailový klient Windows Mail, který se občas doáže pěkně pokazit.
V složce Pošta k odeslání(Outbox) zůstane zpráva, která nejde smazat, přesunout nic, prostě s ní nejde absolutně nic dělat.
To má za následek, že NEJDE odesílat žádná pošta! :runaway
Pokud se podíváte do složek, kam se ukládají maily, tak je tato složka prázná(pokud je tam ten jedinej mail), nebo se neukáže, ten mail totiž prostě NEEXISTUJE, ale Mail si myslí něco jiného.
Řešení:
Stáhněte si WMUtil: http://www.oehelp.com/WMUtil/Default.aspx
utilitku, která vám opraví mailovou databázi a takto zaseknutý mail smaže (tlačítko Clear Outbox).
Doufám, že Vám to pomohlo:) Mě to pomohlo hodně:thumb
V složce Pošta k odeslání(Outbox) zůstane zpráva, která nejde smazat, přesunout nic, prostě s ní nejde absolutně nic dělat.
To má za následek, že NEJDE odesílat žádná pošta! :runaway
Pokud se podíváte do složek, kam se ukládají maily, tak je tato složka prázná(pokud je tam ten jedinej mail), nebo se neukáže, ten mail totiž prostě NEEXISTUJE, ale Mail si myslí něco jiného.
Řešení:
Stáhněte si WMUtil: http://www.oehelp.com/WMUtil/Default.aspx
utilitku, která vám opraví mailovou databázi a takto zaseknutý mail smaže (tlačítko Clear Outbox).
Doufám, že Vám to pomohlo:) Mě to pomohlo hodně:thumb
Problem:
PC se samovolne zasekava, je jedno pri jake cinnosti, i po jakem case od spusteni. Vyskyt je ciste nahodny. Zadna chybova hlaska nevyskoci. Pri hrani her se pocitac zasekne a zvuk utvori smycku.
Pomuze pouze restart natvrdo pomoci RESET button. :mistake
Mate pretaktovane PC? Zvysujete FSB? Zvysenim roste i frekvence pameti RAM. Jste si jisti 100% stabilitou?
Koupili jste moduly RAM a cely pocitac at uz starsi ci uplne novy??? :idea
TENTO NAVOD JE URCEN PRO VYLOUCENI MOZNOSTI VADNYCH MODULU RAM ( i novych SESTAV!!), ci spatnem PRETAKTOVANI!!!
Mozna a velmi pravdepodobna pricina:
Chyba pameti RAM, ci nastaveni pameti RAM.
Stabilita pameti RAM ovlivnuje zasadnim zpusobem stabilitu celeho PC. Byva take nejcastejsi pricinou nestability systemu.
Nejdrive je dulezite mit pameti RAM spravne nastavene v BIOSu, jelikoz SPD a Automatika casto pameti nastavi jinak nez by meli byt.
Kazda moderni pamet ma na sobe stitek, podle ktereho je velmi jednoduche presne nastavit pamet tak, jak by mela byt.
Priklad
1066Mhz
2,1V
5-5-5-15
Me automatika nastavi 800Mhz, 1,8V 5-5-5-18. Nejen ze jsou pameti pomalejsi,nejedou na sve optimalni frekvenci, ale napriklad male napeti zapricini nestabilitu.
Tudiz mejte na pameti PRESNE NASTAVENI PODLE STITKU!!!
Pokud mate 2 odlisne moduly, bud od stejneho, nebo jineho vyrobce, mejte na pameti ZE NASTAVENI PAMETI MUSI BYT VZDY podle MENE VYKONNEHO MODULU.
Priklad:
2 ruzne pameti zapojene v SINGLE nebo DUAL channelu
Kingston 512MB,DDR400 3.0-3-3-8
Nanya 512MB DDR333 2.5-4-4-8
Nastaveno by melo byt pro obe pameti manualne DDR333 3.0-4-4-8
JAK TEDY TESTOVAT??????
V zadnem pripade nepouzivame zadne programy pod Windows, jelikoz tyto programy otestuji pouze volnou pamet a mnoho % pameti je tudiz neotestovano.
Vyuzijeme tedy bud MEMTEST86 nebo GOLDMEMORY.
Pokud tedy mame spravne nastavene pameti stahneme si Program Memtest86 nebo Goldmemory
Jsou to komplexni programy pro otestovani stability pametoveho systemu. Jsou schopny odhalit chyby RAM, L1 a L2 cache i chyby zakladni desky.
Pouziti MEMTESTU je bezplatne a GM je pouze SHAREWARE.
Programy pomoci Nera ci jineho vypalovaciho programu vypalime jako BOOT ISO, ci pouzijeme Floppy mechaniku.
V biosu nezaponme nastavit jako primarni BOOT CD ci Floppy mechaniku.
Pouziti:
V MEMTESTu sePrakticky nic nenastavuje a program se automaticky spusti. Kdyz se pozorne podivate, uvidite jak mate presne nastavene pameti ( tak jak je vidi MEMTEST)
V GOLDMEMORY se akorat zmackne ESC a minutu se ceka, pak se program tez automaticky spusti.
Program nechame bezet alespon 4 hodiny, nejlepe vsak prez noc.
NESMI BYT ANI JEDNA CHYBA!!!
Ja casto vyuzivam obou programu. Doporucuji nejdrive zkusit GOLD MEMORY( jelikoz mnohokrat objevi chyby drive) a pokud nebude zadna chyba spustit i MEMTEST. :)
CO DELAT KDYZ MT nebo GM nalezne chybu???? :thumbdown
-Kdyz je sestava koupena jako celek (na klic), je to duvod k reklamaci a neni co resit
-Muzeme zkusit vymenit za modul (napr. pujceny) a tim zjistime, zda-li je chyba opravdu v modulu nebo je chyba jinde (deska,cpu)
-Pokud je system pretaktovany, resenim je snizit frekvenci pameti ci FSB, zvyseni napeti, nebo nastavit mene agresivni casovani.
-Pokud mame moduly dva, ci vice, otestujeme POUZE JEDEN A TO VE SLOTU DIMM1. Timto presne zjistime ktery modul je vadny.
-Pokud pametovy modul funguje v jendom PC normalne a v jinem hlasi testovaci programy chyby, pravdepodobne se jedna o nekompatibilitu RAM a zakladni desky, pripadne dvou ruznych modulu.
-Vetsina znackovych a kvalitnich pameti je vybavena dozivotni zarukou, s vymenou neni problem. Mejte na pameti, pokud se jedna o KIT je nutno zaslat oba moduly.
-Pokud system neni pretaktovany a frekvence,casovani a voltaz je nastavena podle stitku, ci pripadne podle SPD je modul pravdepodobne VADNY.
-Pricina muze byt i spatne chlazeni
AVSAK: Nemusi se jednat vzdy o vadu modulu - muze byt vadne CPU nebo i zakladni deska, ci zdroj. Avsak toto je pouze 1-5% pripadu.
Pokud jsou pameti v poradku a otestovane, a pocitac se stale chova nestabilne, je pricina nekde jinde a tudiz vyuzijte sluzeb fora.
Snad VAM tento navod pomuze a nebudeme to muset psat neustale dokola :runaway
PC se samovolne zasekava, je jedno pri jake cinnosti, i po jakem case od spusteni. Vyskyt je ciste nahodny. Zadna chybova hlaska nevyskoci. Pri hrani her se pocitac zasekne a zvuk utvori smycku.
Pomuze pouze restart natvrdo pomoci RESET button. :mistake
Mate pretaktovane PC? Zvysujete FSB? Zvysenim roste i frekvence pameti RAM. Jste si jisti 100% stabilitou?
Koupili jste moduly RAM a cely pocitac at uz starsi ci uplne novy??? :idea
TENTO NAVOD JE URCEN PRO VYLOUCENI MOZNOSTI VADNYCH MODULU RAM ( i novych SESTAV!!), ci spatnem PRETAKTOVANI!!!
Mozna a velmi pravdepodobna pricina:
Chyba pameti RAM, ci nastaveni pameti RAM.
Stabilita pameti RAM ovlivnuje zasadnim zpusobem stabilitu celeho PC. Byva take nejcastejsi pricinou nestability systemu.
Nejdrive je dulezite mit pameti RAM spravne nastavene v BIOSu, jelikoz SPD a Automatika casto pameti nastavi jinak nez by meli byt.
Kazda moderni pamet ma na sobe stitek, podle ktereho je velmi jednoduche presne nastavit pamet tak, jak by mela byt.
Priklad
1066Mhz
2,1V
5-5-5-15
Me automatika nastavi 800Mhz, 1,8V 5-5-5-18. Nejen ze jsou pameti pomalejsi,nejedou na sve optimalni frekvenci, ale napriklad male napeti zapricini nestabilitu.
Tudiz mejte na pameti PRESNE NASTAVENI PODLE STITKU!!!
Pokud mate 2 odlisne moduly, bud od stejneho, nebo jineho vyrobce, mejte na pameti ZE NASTAVENI PAMETI MUSI BYT VZDY podle MENE VYKONNEHO MODULU.
Priklad:
2 ruzne pameti zapojene v SINGLE nebo DUAL channelu
Kingston 512MB,DDR400 3.0-3-3-8
Nanya 512MB DDR333 2.5-4-4-8
Nastaveno by melo byt pro obe pameti manualne DDR333 3.0-4-4-8
JAK TEDY TESTOVAT??????
V zadnem pripade nepouzivame zadne programy pod Windows, jelikoz tyto programy otestuji pouze volnou pamet a mnoho % pameti je tudiz neotestovano.
Vyuzijeme tedy bud MEMTEST86 nebo GOLDMEMORY.
Pokud tedy mame spravne nastavene pameti stahneme si Program Memtest86 nebo Goldmemory
Jsou to komplexni programy pro otestovani stability pametoveho systemu. Jsou schopny odhalit chyby RAM, L1 a L2 cache i chyby zakladni desky.
Pouziti MEMTESTU je bezplatne a GM je pouze SHAREWARE.
Programy pomoci Nera ci jineho vypalovaciho programu vypalime jako BOOT ISO, ci pouzijeme Floppy mechaniku.
V biosu nezaponme nastavit jako primarni BOOT CD ci Floppy mechaniku.
Pouziti:
V MEMTESTu sePrakticky nic nenastavuje a program se automaticky spusti. Kdyz se pozorne podivate, uvidite jak mate presne nastavene pameti ( tak jak je vidi MEMTEST)
V GOLDMEMORY se akorat zmackne ESC a minutu se ceka, pak se program tez automaticky spusti.
Program nechame bezet alespon 4 hodiny, nejlepe vsak prez noc.
NESMI BYT ANI JEDNA CHYBA!!!
Ja casto vyuzivam obou programu. Doporucuji nejdrive zkusit GOLD MEMORY( jelikoz mnohokrat objevi chyby drive) a pokud nebude zadna chyba spustit i MEMTEST. :)
CO DELAT KDYZ MT nebo GM nalezne chybu???? :thumbdown
-Kdyz je sestava koupena jako celek (na klic), je to duvod k reklamaci a neni co resit
-Muzeme zkusit vymenit za modul (napr. pujceny) a tim zjistime, zda-li je chyba opravdu v modulu nebo je chyba jinde (deska,cpu)
-Pokud je system pretaktovany, resenim je snizit frekvenci pameti ci FSB, zvyseni napeti, nebo nastavit mene agresivni casovani.
-Pokud mame moduly dva, ci vice, otestujeme POUZE JEDEN A TO VE SLOTU DIMM1. Timto presne zjistime ktery modul je vadny.
-Pokud pametovy modul funguje v jendom PC normalne a v jinem hlasi testovaci programy chyby, pravdepodobne se jedna o nekompatibilitu RAM a zakladni desky, pripadne dvou ruznych modulu.
-Vetsina znackovych a kvalitnich pameti je vybavena dozivotni zarukou, s vymenou neni problem. Mejte na pameti, pokud se jedna o KIT je nutno zaslat oba moduly.
-Pokud system neni pretaktovany a frekvence,casovani a voltaz je nastavena podle stitku, ci pripadne podle SPD je modul pravdepodobne VADNY.
-Pricina muze byt i spatne chlazeni
AVSAK: Nemusi se jednat vzdy o vadu modulu - muze byt vadne CPU nebo i zakladni deska, ci zdroj. Avsak toto je pouze 1-5% pripadu.
Pokud jsou pameti v poradku a otestovane, a pocitac se stale chova nestabilne, je pricina nekde jinde a tudiz vyuzijte sluzeb fora.
Snad VAM tento navod pomuze a nebudeme to muset psat neustale dokola :runaway
Ahoj , nedávno jsem si koupil nový notebook : http://www.alza.cz/hp-pavilion-dv6-6b90ec-dark-umber-d275295.htm . V recenzích jsem se dočetl že jsou všichni spokojeni a podle aprametrů jsem si byl jistý že i já by jsem měl být spokojený . Bohužel , na něm se mi seká hra World of Tanks ba dokonce i Minecraft . Všechna moje tolerance vypršela před hodinou kdy jsem vypnul počítač a už ho nezapnul (resp. zapnul ale nepříhlásil jsem se do profilu) . Problém je v tom , že se počítač spustí bez problému , ale když se přihlašuju tak mi windows řekne ,,Vítejte´´ a začne se načítat . Po zhruba 8 sekundách se takové to modré kolečko zastaví a dál se nic neděje . Počítač jsem zkoušel restartovat , obnovovat , obnovovat systém windows ale pořád nic . Píšu vám z nouzového režimu s prací v síti a moc bych vás prosil o radu :-( . Kryštof .
Připište mi to sem , prosím .
takže oprava . na plochu se dostanu ale po těch 8-10 sekundách se pc zmrazí totálně celej musím ho vypnout na tvrdo
Připište mi to sem , prosím .
takže oprava . na plochu se dostanu ale po těch 8-10 sekundách se pc zmrazí totálně celej musím ho vypnout na tvrdo
