Máte přesně pravdu "co se tady člověk v tom fóru nedoví ... " Četl jste to po sobě ?
A pořád máte pocit, že jste to napsal podle svých nejlepších znalostí ?
Debaty již několikrát rozebrané už oprašovat nebudu, pouze bych chtěl upozornit, že celá moje reakce byla právě proto, aby si -HoNY- a další čtenáři dopřesnili, jen z principu, svoje vyjadřování, protože mírné nepřesnosti, které sice věci opravdu znalý čtenář správně pochopí (ten to zase nemusí číst), ale ten, co by se mohl něco dozvědět nebo přiučit, převezme nepřesnost, ještě mírně pro sebe znepřesní a pak třeba někde předá dál jako větší nepřesnost až z toho bude nakonec totální blábol = hrál jste někdy hru na tichou poštu ?
Proto jsem poukazoval na zásadní rozdíl mezi pojmem přenášený výkon a spínaný proud tranzistoru (i vaše odůvodnění P=U*I jaksi pozapomnělo, že, jak sám píšete o pár odstavců dříve, se bavíme o spínaném, tedy střídavém signálu se silnou šířkovou modulací a navíc neobdélníkovém průběhu proudu).
Stejně tak "přenášený výkon transformátorem" - konstatováním "Trafo - musí dokázat přenést tuto energii na druhou stranu" se dozvíme přibližně totéž, jako při konstatování "prádelní šňůra musí udržet prádlo" nebo "síťová šnůra musí dosáhnout od zásuvky až ke spotřebiči" ... Ta informace není nepravdivá, pouze nic neříká.
O výstupních filtrech oproti drátové propojce polemizovat nehodlám, ale jestli máte dojem, že drátová propojka bude mít ztrátový výkon větší a "omezovat" proud více, než cívka s mnohonásobně delším vinutím, tak ...
A o vstupních filtrech zdroje: obraťte směr, ty jsou tam především proto, aby zdroj nerušil do sítě a neničil svým "tvrdým" usměrňovačem právě ty HDO, HomePlugy a podobné. Jestli se vám podaří přes spínaný zdroj (bez vstupního filtru) protlačit ze sítě do napájení základní desky nějaký vf signál, tak si to nechte patentovat - mezi mainboard a zdroj pak jen vložíte splitter a můžeme začít s distribucí internetu přímo po síťovém kabelu. A dokonce bychom tak mohli vynechat vga kabel a dostat i signál z grafické karty do monitoru !
Pokud máte dojem, že vstupním napětím se zvlněním 32% (100Hz) není možné napájet Step-down spínaný zdroj, který sám musí zvládat load regulaci minimálně 5-100% a to při kmitočtech značně vyšších než 100Hz, tak se na toto téma opravdu není o čem bavit.
Dále, že jste si v anglickém textu našel nějakou větu o kondenzátoru je sice pěkné, ale ona mluví o jeho prostorovém umístění na plošném spoji kvůli minimalizaci rušení a proudových rázů a nikoliv o jeho kapacitě !!!
Jen tečka na závěr: kdo nikdy neviděl např. spínaný zdroj pro halogenové osvětlení, který opravdu žádný velký kondenzátor za usměrňovačem nemá (odrušovací nepočítám), a proto má zcela přirozeně vyřešený problém PFC a stejně tak i obrovské spínané zdroje v řádu kW, pro které by tak veliké kondenzátory byly příliš veliké a/nebo příliš drahé, pročež je lepší změnit koncepci a nahradit sílu umem, tak ať to vezme pouze jako informaci, že to jde i jinak, pouze se to v PC zdrojích zatím nepoužívá ...
PS: Jestli u vás v paneláku používáte původní hliníkem tahaný zásuvkový rozvod pro přenos nf signálů (rozvod reproduktorů, video, digital audio apod.), tak se omlouvám, pak u vás skutečně ovládl současnou mikroelektroniku hliníkJen tak mimochodem: už jste si někdo zkoušeli pájet hliník ? Kdo to zkusil, určitě by raději připlatil za měď a ušetřil drahou práci.
PS2: Zlacení: a ono je to právě obráceně: stříbro je lepší vodič než zlato a pokud není zlato na obou konektorech, vzniká článek a tím oxidace mnohem rychleji ! Pokud teče přes konektor proud, je podstatnější kontaktní plocha (proto se roztaví levný banánek s jen dvoubodovým dotykem) a čistota konektoru, než tenká vrstvička pokovu na povrchu. Naopak na AGP, PCI a jiných sběrnicích jde právě o oxidaci-přechodové odpory-deformace přenášených vf nevýkonových signálů, takže tam je zlato nutnost a pokud je to často používaný konektor, tak nastupuje místo zlata iridium nebo platina, aby se konektor neošoupal.
Udělat jednotky mOhm při tomto výkonovém zatížení ani jinak nejde, než páskem (nebo jen definovanou délkou plošného spoje) ...
Ne to bych mluvil o maximálním ztrátovém výkonu tranzistoru.
Tak prakticky: Pro přenesení 600W při 300V je procházející proud 2A, při dvou tranzistorech je tedy střední proud každým tranzistorem 1A. Ale 1A tranzistor by tam nejspíš ihned vyhořel, protože maximální spínaný proud může být třeba i 5x větší !!! Musíme vzít v úvahu zvlnění napětí na hlavním filtračním kondenzátoru a případně i podpětí/přepětí v síti, pulzní činnost dvojčinného stupně tj. střídu tranzistoru při plné zátěži třeba jen 35% a narůstání proudu indukčnostmi a ještě nějaký koeficient bezpečnosti a už víme, že potřebujeme tranzistor s maximálním opakovatelným spínaným proudem 4A nebo ještě více !!!
Odpor ano, ale na zemní smyčky zapoměňte. To je pojem z nf techniky, kdy dochází ve střídavém magnetickém poli (např. od silových rozvodů) k indukci do zemní smyčky a tím vzniku rušení, které prakticky nejde odstranit ani odstínit. Jediným řešením je důsledné hvězdicové uspořádání rozvodu zemí z jednoho bodu tj. bez možnosti vzniku smyčky a tím protékání indukovaného proudu.
Ještě bychom snad mohli mluvit o "zemní smyčce" mezi PC, repro, Hifi apar., TV, společné TV anténě nebo zemněném satelitu a vyrovnávání zemnících proudů (potenciálů) přes propojující signálové kabely obzvláště při ochraně nulováním a nikoliv zemněním, ale to není zemní smyčka v pravém slovy smyslu - tady jde o úbytky při rozdílu potenciálů a ne indukci.
Ano, právě to totální propojení zemí přes plechovou bednu PC nejvíce posílí zemní vodiče, protože s kostrou je spojený zdroj, MB, HDD, DVD, VGA a vlastně všechno kovové, už kvůli rušení.