netbook EEE 1015B od ASUS
Historii netbooků EEE není ani třeba podrobně představovat. V době svého uvedení se jednalo o boom v oblasti netbooků určených pro přenos, lehkou práci a zábavu v akceptovatelné cenové relaci. Dnes již tento segment patří k tradičnímu segmentu netbooků a ASUS byl vlastně průkopníkem v této oblasti. Doposud malé netbooky nabízeli procesory od společnosti Intel, známé Atomy či občas VIA. Až letos, po Novém roce AMD oficiálně představilo svůj první Fusion, platformu Brazos a procesory Zacate (jádro Bobcat).
Tyto procesory jsou jednojádrové až dvoujádrové a obsahují krom paměťového kontroléru v sobě i severní můstek. A pochopitelně grafické jádro Radeon. Výkonnější verze procesorů jsou z tzv. „E-série“ a slabší s nižší TDP potom z tzv. „C-série“. Procesory s jádrem Bobcat mají poměrně velký hrubý výpočetní výkon (vzhledem k rozměrům) a takt na takt nejsou daleko od mnohem větších desktopových K10! Je to však přímý konkurent Atomů včetně jejich zdokonalených mutací - spojení s čipovou sadou ION.
První pohled na netbook
Netbook ASUS 1015B dorazil v minimalistické kartónové krabici, kterou ani nebylo třeba nijak dokumentovat. Zajímavější je totiž v případě levných netbooků vždy obsah uvnitř. Po vytažení na mě vykoukl malý „prcek“ v černém matném provedení . Výborně! Při vrchním pohledu vypadá elegantně, víko má zaoblené hrany a také po otevření pokračuje designová elegantnější linie těla notebooku. Znovu potěší matné provedení.
Úhel rozevření by mohl být vyšší, nicméně úhel kolem 110 až 120 stupňů je myslím dostatečný pro běžnou práci. Zaměříme-li se na provedení tuhosti, na poměry netbooku je myslím dostatečná, lze uchopit netbook i za otevřené víko. Každopádně mnohem více některé potěší i matný displej. Trochu rušivým elementem může potom být lesklý okraj rámečku displeje. Bohužel netuším, proč tomu tak je-netbook je celý matný až na tento rámeček. Dle výrobce totiž existují i lesklé verze 1015B, snad jen universální rám na předek v černém provedení? Displej je 10.1“ a umožňuje decentní rozlišení 1024x600. Barvové podání hodnotím jako průměrné. V levém horním rohu monitoru zdobí netbook bílý nápis EEE a uprostřed v horní linii potom je 0.3MPx webkamera.
Oblast kolem klávesnice je také matná, na praktičnost klávesnice se podíváme o něco později. Pod klávesnící je pochopitelně poměrně rozměrný touchpad s propojeným potvrzovacím tlačítkem touchpadu.
Boční pohledy
Při bočním pohledu vidíme postupně se zužujícího těla notebooku směrem ke klávesnici, zaoblené elegantní linie jsou však jasně viditelné. Na první fotografii (focen netbook zprava) vidíme postupně čtečku SD/SDHC/ MMC karet, dva audio výstupy na sluchátka a mikrofon, USB 2.0, USB3.0, Kensington slot a RJ45 LAN.
Při pohledu zleva je potom k vidění průduchy pro horký vzduch, HDMI konektor, znovu USB 2.0 a VGA konektor spolu s konektorem pro adaptér napájení. Ten je umístěn celkem ideálně s ničím nebude kolidovat.
Pohled zespoda
Zespodu je notebook proveden v jemně vroubkovaném provedení a jako podpěra slouží 4 gumové nožky, baterie je šestičlánková a má udávanou kapacitu 5200mAh. Dole u čelní strany můžeme vidět ještě průduchy reporduktorů.
Napájecí adaptér je ve srovnání s předchozími klasickými notebookovými skutečně malý.
[BREAK=Klávesnice, touchpad a software]
Klávesnice, touchpad
Rozložení klávesnice je vzhledem k rozměrům netbooku skoro ideální. Klávesnice je typu chiclet, na dotyk příjemného stisku, i u takového prcka zůstala zachována komplexní klávesnice vyjma samostatného numerického bloku. Osobně jsem zvyklý na samostatné numerické bloky, nicméně vzhledem k rozměrům netbooku a mé první delší zkušenosti s netbookem nemohu pochopitelně toto vytknout. Psaní krátkého dokumentu (pokusně) mi nečinilo žádný závažnější problém, člověk si rychle na rozložení tlačítek přivykne.
Hned pod klávesnicí dominuje rozměrný touchpad. Ten je na dotek velmi přesný, pouze potvrzující tlačítka propojená v jeden celek mohou někdy způsobit malé trable. To je stříbrné a nedokážu poznat, zda se jednalo o hliník a nebo pouze o plast.
Dodávaný software a specifikace
Mezi dodávanými aplikacemi nemůže chybět tradiční „ASUS app store“, antivir „trend Micro titanium“ a potom správcovská ASUS aplikace v horní části obrazovky.
Ta obsahuje celkem 4 podpoložky „Access“, „Sharing“, „Experinece“ a „Tools“. Přepínací profil je nyní možný přes spodní lištu. I nyní se dočkáme lehkého overclockingu již v performance profilu. Sběrnice se nám přetaktuje ze 100 MHz na 103 MHz. Každopádně lepší než nic, ve výsledích se to projeví, v subjektivním dojmu pochopitelně tento rozdíl nijak nepocítíme.
A co tedy tento maličký netbook v sobě skrývá? Asi nejdůležitější hnací silou je dvoujádrový procesor (APU) AMD C50 o nominálním maximálním taktu 1 GHz, TDP pouze 9W. To je řada K14 procesorů Bobcat vyráběná atypickým 40nm procesem. Grafické jádro je AMD ATI 6250 o frekvenci jádra 280 MHz s 80 shadery. Podporuje dokonce aktuální DX11 a umí akcelerovat spoustu přehrávaných videí (zde doporučuju podívat se na podrobnější info přímo na stránky výrobce).
Čipset AMD Hudson
Pevný disk je od Western Digital 320GB o rychlostí 5400ot/min.. Pro netbook myslím naprosto dostatečná kapacita. Pamětí je 1x 2GB se slušným časováním 7-7-7, ovšem její frekvenci mi nebyl žádný software schopen korektně detekovat. Dle mého názoru modul běžel na rychlosti 1066 MHz s výše uvedeným časováním. Operační systém pootm tvoří základní Windows 7 starter.
[BREAK=Výkonové testy procesoru]
Prvně tedy procesorové benchmarky. Byly použity: superpí 1M a 32M, Hexuspi, nově HWINFO benchmarky, MaxxPi, MaxxMEM, MaxxFlops, wprime 32M a 1024M, Everest (AIDA), Fritzchess, Cinebench R10, Cinebench R11.5, Geekbench.
Superpí je postarší benchmark výpočítávající Ludolfovo číslo na zvolený počet desetinných míst. Jeho vypovídající hodnota je pro dnešní procesory spíše pro srovnávání obdobných architektur.
Superpí na 32M jsem nechal počítat spíše pro zajímavost, hodina čekání byla „nekonečná“ :D, přesto je to hotové TGV oproti počítání superpí na procesoru Intel Atom.
Hexuspi je přednastavený mód benchmarku PiFast. Ačkoliv je také staršího data, je o něco lépe optimalizovaný než superpí.
Výpočet přes programy wprime 32M a 1024M jsou již opravdovou ukázkou reálného výpočetního výkonu. Umí využít alespoň 16-jader, což je slušná rezerva i do budoucna. Zde je procesorový výkon někde na úrovni dvoujádrového procesoru AMD x2 3600+ ! Efektivita dvou jader však zde nefungovala z neznámého důvodu zcela adekvátně.
Obdobné využití k reailtě výkonu mají i benchmarky Maxx od pana Bicana. MaxxPi znovu počítá Ludolfovo číslo, MaxxMem potom práci s pamětí a MaxFloops.
Paměťové benchmarky jsou však více známé přes aplikaci Everest (novější verze potom pod názvem Aida). Podívejme se tedy ve stručnosti na ně. Postupně to jsou: paměťový subtest a CPU Qeeen.
Sílu výpočetních jader umí prověřit také Fritzchess benchmark. Ve výsledku nám ukazuje násobek výkonu měřeného procesoru oproti 1 GHz Pentiu III. Jak vidíte, výkon dosahuje téměř dvojnásobku solidních Pentií III. Ty byly svého času výkonější než první Pentia IV!
Nově jsem zařadil souhrnný benchmark Geekbench v jeho poslední dostupné verzi.
A pochopitelně HWINFO benchmarky. Ty mají i porovnávací tabulku jednotlivých výsledků, na ně se podívejte níže.
Nakonec jsem prověřil sestavu v Cinebenchi obou verzí.
[BREAK=Testy grafické, pevného disku a shrnutí]
Výkon grafického jádra
Jako další podčást přijde na řadu test grafický a následně testy pevného disku. Již jsme se zmínil, že o grafický výkon se stará zapouzdřená grafická jednotka Radeon HD6250, jejiž propustnost je částečně závislá na na pamětech subsystému. Tu jsem prověřil pouze v syntetickém 3D06 Marku, v herním benchmarku Devil may Cry a populárním Quakelive.
3Dmark 2006 se doškrábal na hranici 1700 bodů, respektivě 1703. V Devil may Cry se v rozlišení 1024x600 pohybovala snímková frekvence mezi 16-33 snímky.
Ve hře Quakelive, těžící z grafického enginu Quake3 nebylo problém „hrát“ se snímky nad 100 FPS. Na hry však netbook není určen, zároveň však podotýkám, že starší tituly a nebo omezené hraní lze na tomto netbooku provozovat.
Test pevného disku
Zde jsem využil znovu integrovaného testu přes Hwinfo, bohužel na mnou testovaný HDTune jsem tentokrát opoměl. Rychlosti jsou na úrovni starších modelů 320 GB disků, do netbooku postačující.
Teploty, kvalita ozvučení a jiné
Čeká nás ještě podkapitola s teplotami, zvukovým projevem a případnými dalšími subjektivními pohledy. Teplotu jsem měřil v klidovém stavu při pokojové teplotě okolo 22 C a poté po několika smyčkách v zátěžovém LINX a nebo alternativně v wprime1024M.
Tepolota disku se držela na hodnotách kolem 38 C, procesor měl v klidu kolem 52C v zátěži až 72 C, kde se nejvíce zahřál ve výpočtu wprime. V LINX se s podivem příliš nezahřál. Vzhledem k maximálním možným teplotám Bobcatu, tj až kolem 90C je změřených 72 C velmi rezervních. Vynikajím poznatekm však je, že pracovní část šasi je stále „vlažná“.
Lehce mě překvapil zvukový projev a to svou dostatečnou hlasitostí. Čistota zvuku však byla průměrná, běžná notebooková bez nějakého rozsahu výšek či basů. Vzhledem k rozměrům ani nelze nic jiného očekávat.
Naměřil jsem i výdrž na baterii. Ta při minimální činnosti a frekvenci okolo 800 MHz a vyplém WiFi se došplhala téměř na 8h. Při běžné aktivnější práci s aktivní wifi bych však výdrž odhadl na kousek přes 5h.
A nyní ještě jeden dojem, který nelze nijak naměřit. Praktičnost a plynulost práce. I já mohu jako další potvrdit, že tento „slabý“ 1 GHz pomocník je vlastně v praxi svižný. Nedochází k nějakým výrazným prodlevám při spouštění více věci najednou. A toto prostě je použitelný nástroj pro nejběžnější lidskou činost. Ano, takto měl vypadat ATOM od počátku také. Nuže, oponent ze stáje AMD se povedl a perfektně se hodí do těchto malých řešení.
Závěr a tabulka měření
ASUS EEE1015B splnil očekávání. Možná přidal i něco navíc. Potěší každopádně matný displej, poměrně pevná šasi a na poměry netbooků „svižný“ úsporný procesor . U něj hlavně grafický výkon, který minimálně dohání čipset ION2 a to za cenu celkové nižší spotřeby celého kompletu.
+ příjemná na psaní a bohatě vybavená klávesnice
+slušné, pevné šasi
+ i na netbooku USB 3.0
+subjektivní dojem z výkonu APU C50
- nedostatečný počet USB konektorů
-mizerná softwarová výbava (ačkoliv netbook byl zapůjčený)
Polemika: pro někoho může být plusem matný displej a celkové matnější zpracování netbooku
Tabulka výsledků
Tyto procesory jsou jednojádrové až dvoujádrové a obsahují krom paměťového kontroléru v sobě i severní můstek. A pochopitelně grafické jádro Radeon. Výkonnější verze procesorů jsou z tzv. „E-série“ a slabší s nižší TDP potom z tzv. „C-série“. Procesory s jádrem Bobcat mají poměrně velký hrubý výpočetní výkon (vzhledem k rozměrům) a takt na takt nejsou daleko od mnohem větších desktopových K10! Je to však přímý konkurent Atomů včetně jejich zdokonalených mutací - spojení s čipovou sadou ION.
První pohled na netbook
Netbook ASUS 1015B dorazil v minimalistické kartónové krabici, kterou ani nebylo třeba nijak dokumentovat. Zajímavější je totiž v případě levných netbooků vždy obsah uvnitř. Po vytažení na mě vykoukl malý „prcek“ v černém matném provedení . Výborně! Při vrchním pohledu vypadá elegantně, víko má zaoblené hrany a také po otevření pokračuje designová elegantnější linie těla notebooku. Znovu potěší matné provedení.
Úhel rozevření by mohl být vyšší, nicméně úhel kolem 110 až 120 stupňů je myslím dostatečný pro běžnou práci. Zaměříme-li se na provedení tuhosti, na poměry netbooku je myslím dostatečná, lze uchopit netbook i za otevřené víko. Každopádně mnohem více některé potěší i matný displej. Trochu rušivým elementem může potom být lesklý okraj rámečku displeje. Bohužel netuším, proč tomu tak je-netbook je celý matný až na tento rámeček. Dle výrobce totiž existují i lesklé verze 1015B, snad jen universální rám na předek v černém provedení? Displej je 10.1“ a umožňuje decentní rozlišení 1024x600. Barvové podání hodnotím jako průměrné. V levém horním rohu monitoru zdobí netbook bílý nápis EEE a uprostřed v horní linii potom je 0.3MPx webkamera.
Oblast kolem klávesnice je také matná, na praktičnost klávesnice se podíváme o něco později. Pod klávesnící je pochopitelně poměrně rozměrný touchpad s propojeným potvrzovacím tlačítkem touchpadu.
Boční pohledy
Při bočním pohledu vidíme postupně se zužujícího těla notebooku směrem ke klávesnici, zaoblené elegantní linie jsou však jasně viditelné. Na první fotografii (focen netbook zprava) vidíme postupně čtečku SD/SDHC/ MMC karet, dva audio výstupy na sluchátka a mikrofon, USB 2.0, USB3.0, Kensington slot a RJ45 LAN.
Při pohledu zleva je potom k vidění průduchy pro horký vzduch, HDMI konektor, znovu USB 2.0 a VGA konektor spolu s konektorem pro adaptér napájení. Ten je umístěn celkem ideálně s ničím nebude kolidovat.
Pohled zespoda
Zespodu je notebook proveden v jemně vroubkovaném provedení a jako podpěra slouží 4 gumové nožky, baterie je šestičlánková a má udávanou kapacitu 5200mAh. Dole u čelní strany můžeme vidět ještě průduchy reporduktorů.
Napájecí adaptér je ve srovnání s předchozími klasickými notebookovými skutečně malý.
[BREAK=Klávesnice, touchpad a software]
Klávesnice, touchpad
Rozložení klávesnice je vzhledem k rozměrům netbooku skoro ideální. Klávesnice je typu chiclet, na dotyk příjemného stisku, i u takového prcka zůstala zachována komplexní klávesnice vyjma samostatného numerického bloku. Osobně jsem zvyklý na samostatné numerické bloky, nicméně vzhledem k rozměrům netbooku a mé první delší zkušenosti s netbookem nemohu pochopitelně toto vytknout. Psaní krátkého dokumentu (pokusně) mi nečinilo žádný závažnější problém, člověk si rychle na rozložení tlačítek přivykne.
Hned pod klávesnicí dominuje rozměrný touchpad. Ten je na dotek velmi přesný, pouze potvrzující tlačítka propojená v jeden celek mohou někdy způsobit malé trable. To je stříbrné a nedokážu poznat, zda se jednalo o hliník a nebo pouze o plast.
Dodávaný software a specifikace
Mezi dodávanými aplikacemi nemůže chybět tradiční „ASUS app store“, antivir „trend Micro titanium“ a potom správcovská ASUS aplikace v horní části obrazovky.
Ta obsahuje celkem 4 podpoložky „Access“, „Sharing“, „Experinece“ a „Tools“. Přepínací profil je nyní možný přes spodní lištu. I nyní se dočkáme lehkého overclockingu již v performance profilu. Sběrnice se nám přetaktuje ze 100 MHz na 103 MHz. Každopádně lepší než nic, ve výsledích se to projeví, v subjektivním dojmu pochopitelně tento rozdíl nijak nepocítíme.
A co tedy tento maličký netbook v sobě skrývá? Asi nejdůležitější hnací silou je dvoujádrový procesor (APU) AMD C50 o nominálním maximálním taktu 1 GHz, TDP pouze 9W. To je řada K14 procesorů Bobcat vyráběná atypickým 40nm procesem. Grafické jádro je AMD ATI 6250 o frekvenci jádra 280 MHz s 80 shadery. Podporuje dokonce aktuální DX11 a umí akcelerovat spoustu přehrávaných videí (zde doporučuju podívat se na podrobnější info přímo na stránky výrobce).
Čipset AMD Hudson
Pevný disk je od Western Digital 320GB o rychlostí 5400ot/min.. Pro netbook myslím naprosto dostatečná kapacita. Pamětí je 1x 2GB se slušným časováním 7-7-7, ovšem její frekvenci mi nebyl žádný software schopen korektně detekovat. Dle mého názoru modul běžel na rychlosti 1066 MHz s výše uvedeným časováním. Operační systém pootm tvoří základní Windows 7 starter.
[BREAK=Výkonové testy procesoru]
Prvně tedy procesorové benchmarky. Byly použity: superpí 1M a 32M, Hexuspi, nově HWINFO benchmarky, MaxxPi, MaxxMEM, MaxxFlops, wprime 32M a 1024M, Everest (AIDA), Fritzchess, Cinebench R10, Cinebench R11.5, Geekbench.
Superpí je postarší benchmark výpočítávající Ludolfovo číslo na zvolený počet desetinných míst. Jeho vypovídající hodnota je pro dnešní procesory spíše pro srovnávání obdobných architektur.
Superpí na 32M jsem nechal počítat spíše pro zajímavost, hodina čekání byla „nekonečná“ :D, přesto je to hotové TGV oproti počítání superpí na procesoru Intel Atom.
Hexuspi je přednastavený mód benchmarku PiFast. Ačkoliv je také staršího data, je o něco lépe optimalizovaný než superpí.
Výpočet přes programy wprime 32M a 1024M jsou již opravdovou ukázkou reálného výpočetního výkonu. Umí využít alespoň 16-jader, což je slušná rezerva i do budoucna. Zde je procesorový výkon někde na úrovni dvoujádrového procesoru AMD x2 3600+ ! Efektivita dvou jader však zde nefungovala z neznámého důvodu zcela adekvátně.
Obdobné využití k reailtě výkonu mají i benchmarky Maxx od pana Bicana. MaxxPi znovu počítá Ludolfovo číslo, MaxxMem potom práci s pamětí a MaxFloops.
Paměťové benchmarky jsou však více známé přes aplikaci Everest (novější verze potom pod názvem Aida). Podívejme se tedy ve stručnosti na ně. Postupně to jsou: paměťový subtest a CPU Qeeen.
Sílu výpočetních jader umí prověřit také Fritzchess benchmark. Ve výsledku nám ukazuje násobek výkonu měřeného procesoru oproti 1 GHz Pentiu III. Jak vidíte, výkon dosahuje téměř dvojnásobku solidních Pentií III. Ty byly svého času výkonější než první Pentia IV!
Nově jsem zařadil souhrnný benchmark Geekbench v jeho poslední dostupné verzi.
A pochopitelně HWINFO benchmarky. Ty mají i porovnávací tabulku jednotlivých výsledků, na ně se podívejte níže.
Nakonec jsem prověřil sestavu v Cinebenchi obou verzí.
[BREAK=Testy grafické, pevného disku a shrnutí]
Výkon grafického jádra
Jako další podčást přijde na řadu test grafický a následně testy pevného disku. Již jsme se zmínil, že o grafický výkon se stará zapouzdřená grafická jednotka Radeon HD6250, jejiž propustnost je částečně závislá na na pamětech subsystému. Tu jsem prověřil pouze v syntetickém 3D06 Marku, v herním benchmarku Devil may Cry a populárním Quakelive.
3Dmark 2006 se doškrábal na hranici 1700 bodů, respektivě 1703. V Devil may Cry se v rozlišení 1024x600 pohybovala snímková frekvence mezi 16-33 snímky.
Ve hře Quakelive, těžící z grafického enginu Quake3 nebylo problém „hrát“ se snímky nad 100 FPS. Na hry však netbook není určen, zároveň však podotýkám, že starší tituly a nebo omezené hraní lze na tomto netbooku provozovat.
Test pevného disku
Zde jsem využil znovu integrovaného testu přes Hwinfo, bohužel na mnou testovaný HDTune jsem tentokrát opoměl. Rychlosti jsou na úrovni starších modelů 320 GB disků, do netbooku postačující.
Teploty, kvalita ozvučení a jiné
Čeká nás ještě podkapitola s teplotami, zvukovým projevem a případnými dalšími subjektivními pohledy. Teplotu jsem měřil v klidovém stavu při pokojové teplotě okolo 22 C a poté po několika smyčkách v zátěžovém LINX a nebo alternativně v wprime1024M.
Tepolota disku se držela na hodnotách kolem 38 C, procesor měl v klidu kolem 52C v zátěži až 72 C, kde se nejvíce zahřál ve výpočtu wprime. V LINX se s podivem příliš nezahřál. Vzhledem k maximálním možným teplotám Bobcatu, tj až kolem 90C je změřených 72 C velmi rezervních. Vynikajím poznatekm však je, že pracovní část šasi je stále „vlažná“.
Lehce mě překvapil zvukový projev a to svou dostatečnou hlasitostí. Čistota zvuku však byla průměrná, běžná notebooková bez nějakého rozsahu výšek či basů. Vzhledem k rozměrům ani nelze nic jiného očekávat.
Naměřil jsem i výdrž na baterii. Ta při minimální činnosti a frekvenci okolo 800 MHz a vyplém WiFi se došplhala téměř na 8h. Při běžné aktivnější práci s aktivní wifi bych však výdrž odhadl na kousek přes 5h.
A nyní ještě jeden dojem, který nelze nijak naměřit. Praktičnost a plynulost práce. I já mohu jako další potvrdit, že tento „slabý“ 1 GHz pomocník je vlastně v praxi svižný. Nedochází k nějakým výrazným prodlevám při spouštění více věci najednou. A toto prostě je použitelný nástroj pro nejběžnější lidskou činost. Ano, takto měl vypadat ATOM od počátku také. Nuže, oponent ze stáje AMD se povedl a perfektně se hodí do těchto malých řešení.
Závěr a tabulka měření
ASUS EEE1015B splnil očekávání. Možná přidal i něco navíc. Potěší každopádně matný displej, poměrně pevná šasi a na poměry netbooků „svižný“ úsporný procesor . U něj hlavně grafický výkon, který minimálně dohání čipset ION2 a to za cenu celkové nižší spotřeby celého kompletu.
+ příjemná na psaní a bohatě vybavená klávesnice
+slušné, pevné šasi
+ i na netbooku USB 3.0
+subjektivní dojem z výkonu APU C50
- nedostatečný počet USB konektorů
-mizerná softwarová výbava (ačkoliv netbook byl zapůjčený)
Polemika: pro někoho může být plusem matný displej a celkové matnější zpracování netbooku
Tabulka výsledků
